Globální instalovaný výkon malých vodních elektráren vzrostl v letech 2013 – 2022 o 11 %, jejich celosvětový potenciál ale zůstává podle UNIDO, organizace OSN pro průmyslový rozvoj, z 64 % nevyužit.
V místech s vhodnými geografickými podmínkami a dostatkem vody jsou přitom malé vodní elektrárny ideální cestou k bezemisní elektřině za nízké ceny.
Jejich globální instalovaný výkon v roce 2013 činil 71 GW, v roce 2019 78 GW a vloni 79 GW. UNIDO považuje za malé vodní elektrárny zdroje o výkonu do 10 MW, což odpovídá jejich specifikaci v řadě zemí Evropské unie včetně Česka. Některé evropské země ale uvádějí 1,5 až 3 MW, v Indii jsou za malé zdroje považovány elektrárny do 25 MW a v USA mohou mít až 30 MW.
Už před dvaceti lety odstartovalo boom malých vodních elektráren Norsko, které je s 99 % zemí s největším podílem obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny na světě. Je to především díky podnebí s velkým množstvím srážek, vysokohorským plošinám, spoustou přírodních jezer, strmých údolí a fjordů, které Norsku umožňují vyrábět více než 90 procent celkové produkce elektřiny ve vodních elektrárnách.
K rozvoji norských malých vodních zdrojů přispělo v roce 2003 zavedení certifikátů na obnovitelné energie následované v roce 2012 sloučením norského a švédského trhu s certifikáty. I díky těmto podmínkám získává Norsko masivní investice do vodní energetiky z celého světa. Miliony USD investuje například britská investiční skupina Downing’s Energy and Infrastructure, která se zaměřuje na obnovitelnou energetiku.
Společnost nedávno dokončila akvizici malé vodní elektrárny Lauvstad Kraftverk v kraji Vestfold a Telemark na východě země. Transakce doplňuje portfolio pěti vodních elektráren v jižním Norsku poblíž města Bergen s celkovou průměrnou roční produkcí 21,8 GWh. Tento britský investor provedl v Norsku už více než 175 investic, spravuje aktiva v hodnotě 953,9 milionu USD, která se skládají ze solárních, větrných a vodních elektráren a bateriových technologií.
V jiných oblastech s velkou tradicí vodní energetiky a přes poměrně masivní rozvoj malých vodních zdrojů v posledních době je ale jejich příspěvek k celkovému energetickému výkonu omezený.
Proslulé malými vodními elektrárnami instalovanými na říčkách napájených z alpských ledovců, je zejména Jižní Tyrolsko, kde první vodní zdroj elektřiny začal ve vesnici Boden fungovat už v listopadu 1923. Dnes v regionu pracuje kolem tisíce malých vodních turbín zahrnujících elektrárny s výkonem od 220 kW, které zásobují jen několik domů nebo jednu farmu, až po 3 MW pokrývající spotřebu například celého údolí.
K turbíně je tok nebo jeho část většinou odkloněn pomocí malých přehrad, jezů či potrubí. Například družstvo Pflersch ve stejnojmenném údolí nedaleko městečka Furtalm vlastní čtyři vodní elektrárny, z nichž největší má instalovaný výkon 3 MW.
Asi 300 členů, mezi kterými jsou farmáři, vesničané, malé společnosti nebo malé hotely, platí za 1 kWh proudu 10 eurocentů včetně daní. Obvyklá tržní cena elektřiny pro typickou domácnost je přitom více než šestkrát vyšší. Přebytečnou elektřinu tak družstvo může se ziskem prodávat například velkým hotelům v okolí nebo zdejšímu lyžařskému středisku.
Na celkové výrobě vodních elektráren v Jižním Tyrolsku, která činí více než 7300 GWh elektřiny ročně, což v letních měsících umožňuje regionu zhruba polovinu své produkce vyvážet do dalších italských oblastí, se ale malé vodní elektrárny podílejí jen z 20 % a zbytek vyrábí třicet větších zdrojů.
Také ve Švýcarsku vyrábí více než 1400 zdrojů o výkonu do 10 MW jen asi 10 % celkového výkonu vodní energetiky celé země. V Bavorsku na hornatém jihu Německa má 94 % z více než 4000 zdejších vodních elektráren kapacitu nižší než 1 MW, což pokrývá pouze asi 9 % celkového výkonu vodní energie.
V Rakousku generují malé vodní elektrárny jen asi 14 % celkového elektrického výkonu země, i když co do počtu představují 95 % vodních elektráren připojených k síti. V Rakousku ovšem existuje také dalších asi 2000 malých vodních zdrojů, které k veřejné síti připojené nejsou a autonomně zásobují hlavně jednotlivé domácnosti.
I celosvětově představují malé vodní zdroje odhadem 91 % všech vodních elektráren, ale tvoří pouze 11 % výkonu vodní energie. Podle poslední zprávy International Hydropower Association se celková globální instalovaná kapacita vodních elektráren zvýšila na začátku loňského roku o 1,9 % na 1360 GW.
Světovým lídrem zůstává Čína s celkovým výkonem vodní energie 390 GW, následuje Brazílie se 109 GW, USA se 102 GW a Kanada s 82 GW. Rusko, Indie a Japonsko mají kolem 50 GW. Čína je na špici také v přidávání nové kapacity vodní energetiky. V roce 2021 to bylo téměř 21 GW, přečerpávací vodní elektrárny dosáhly přírůstků 4,7 GW včetně 600 MW přečerpávacího zařízení Fengning, které bude po dokončení v letošním roce největším zařízením svého druhu na světě s výkonem 3600 MW.
zdroj: tiskova zpráva
off
Novej šéf Toyoty stále tvrdojíšně trvá na tom že vodík je priorita, zatímco schizofrenicky pracují na elektromobilech. 😜😂🙈🤣🤪🤯
https://www.teslarati.com/toyota-ceo-hydrogen-priority-despite-ev-focus/
off
VW se hádá s Porsche a říká že to jejich e-palivo (co jim dělá Exxon) je hovadina a že beztak budou se spalovákama v roce 2033 končit. 😜👎
https://www.auto.cz/sefove-volkswagenu-a-porsche-se-neshodnou-na-e-palivech-148154
„Tato diskuse odvádí pozornost od podstaty věci,“ uvedl generální ředitel značky Volkswagen Thomas Schäfer ve vyjádření, o kterém informoval časopis Autocar.
„Z mého pohledu je to zbytečný krok. Do roku 2035 to stejně skončí a my jsme řekli, že do roku to 2033 ukončíme,“ řekl k plánu Volkswagenu přestat v Evropě prodávat vozy se spalovacím motorem. „Tak proč utrácet jmění za starou technologii, která nepřináší žádný užitek?“
Thomas Schäfer kritizoval vozidla poháněná e-palivem za jejich emise ve výfukových plynech a také za energii potřebnou k výrobě samotného paliva.
Značka Volkswagen zavádí cenově dostupnější elektromobily před plánovaným ukončením výroby vozidel se spalovacím motorem v Evropě do roku 2033.
„Podívejte se na fyziku. Už tak nemáme dostatek energie, tak proč s ní plýtvat na e-paliva?“ řekl a dodal, že tato paliva jsou vhodnější pro dekarbonizaci vozidel méně vhodných pro elektrifikaci, jako jsou těžké nákladní automobily a letadla.
„Tato diskuse o e-palivech je široce nepochopena. Mají svou roli ve stávajících vozových parcích, ale nenahradí elektromobily,“ argumentoval.
Nyní je sobota, podle electricitymaps jede nejen celá západní Evropa na OZE+JE, ale dokonce i Slovensko a Rakousko. Ve Francii jedou JE jen na 25,8 GW, ještě nedávno jeli na 44GW. K tomu se energie ještě ukládá do přečerpávaček.
Němci a další státy EU chtějí kapacity solárů a větrníků znásobit.
A co tim basnik chtel rici? Ze vic OZE uz neni dobre, nebo co?
Malou vodní elektrárnu jsem chtěl, ale ochranáři přírody jsou proti.
Tak zaleži na konstrukci
Jezové malé vodní elektrárny maji potencial rustu
Problém je stabilní výkon Průtok v řekach se běhen roku hodně mění Kolísá
http://vodnitoky.ochranaprirody.cz/migracni-bariery-a-mve-male-vodni-elektrarny/
https://www.businessinfo.cz/clanky/evropskym-zemim-dominuji-prutocne-vodni-elektrarny-s-jezem-v-horskych-lokalitach-maji-potencial-ty-derivacni/
malé vodné elektrárne sú nebezpečím pre ryby a ostatné vodné živočíšstvo.
Zitra ceny OTE. To tady jeste nebylo, pres den skoro nulove ceny diky fve. tykac a kretinsky maji mrzeni. nikdo jejich kysele pivo nepotrebuje.
Q k skoro nulove: kdyz vyrobite do gridu, tak vam daji take skoro nulu??
Nasi dodavatele a myslim, ze vsichni, prodavaj kWh za 6.05 at je outíí i minus.
Kdo ma baterky, vyrabi hlavne pro sebe. Tady jde hlavne o ty tzv. solarni barony kteri nic nezalohuji a dodavaji jen do site. Takze je tu nazorny priklad, ze tzv. solarni tunel je dnes solani pozehnani.
Když jsem dříve prodával za spot tak bych dostal nulu. Když šla cena do záporných hodnot tak jsem to vypínal, musel bych za dodávku platit. Teď ČEZ na virtuálních baterkách prodělává, musí platit nasmlouvanou cenu.
CEZ urcite neprodelava, oni to nekomu streli za stropovou cenu 5 Kc/kWh a stat mu jeste proplati rozdil do plne ceny pres 8 kc/kWh.
Bohuzel ty burzovni ceny jsou pro normalni zakazniky jen rudy hadr. Uz nekolik mesicu vidime ze elektrina se vratila na akceptovatelne hodnoty ale prodejci nas maji v hrsti. Me dali nuz na krk a musel jsem po DPI podepsat na 2 roky, jinak by me nikdo nevzal. Navic vlada ted nedovoli aby lide prechazeli na trzni/burzovni ceny. Snad 2024 to zase otevrou. Do te doby se nam pekne smejou.
Podle ceniku nekterych přefakturovatelů by melo byt v 2024 o 33% draz nez nyni strop jest. Tak uvidime jak ten letosek probehne. Hlavne aby se vlade nezalibil stropni princip a udelali ho na 8mičce; strop=max a min cena zaroven; cez pak vykaze 200mld profit…
To by byl jasny duvod pro 50kW panely a 75kWh v baterkach. pak jeste nejaky usporny tarif na pricmrndavani. A muzou me po hrbu.
To nam vychazi shodne ta spotreba, jde o topnou sezonu. Tenhle tyden je to jiz o 65kWh denne mene bo se netopi aktivne, ale pasivne slunickem 🙂
Tykac nebo kretinsky maji mozna vic nez Cez.
Krásně to dneska vyšlo – v Tesle plná „nádrž“, 17kWh v úložišti, 12kWh v bojleru (ještě, že jsem ho minulý týden dodělával), dílna vytopená, a k tomu kompletní provoz domu. A to vše bratru za 65Kč. 17kWh ještě přihrálo sluníčko.
Moc mě ten spot baví 🙂
Od 23hod zastavuju provoz na baterku, protože do rána je to za 1,8Kč.
Při pohledu do ceníků překupníků si nejde nemyslet, že se tady někdo zbláznil – 9Kč za kWh bez distribuce? Co tam fetujou?