Malé vodní elektrárny – cesta k čisté a levné elektřině

Globální instalovaný výkon malých vodních elektráren vzrostl v letech 2013 – 2022 o 11 %, jejich celosvětový potenciál ale zůstává podle UNIDO, organizace OSN pro průmyslový rozvoj, z 64 % nevyužit.

V místech s vhodnými geografickými podmínkami a dostatkem vody jsou přitom malé vodní elektrárny ideální cestou k bezemisní elektřině za nízké ceny.

Jejich globální instalovaný výkon v roce 2013 činil 71 GW, v roce 2019 78 GW a vloni 79 GW. UNIDO považuje za malé vodní elektrárny zdroje o výkonu do 10 MW, což odpovídá jejich specifikaci v řadě zemí Evropské unie včetně Česka. Některé evropské země ale uvádějí 1,5 až 3 MW, v Indii jsou za malé zdroje považovány elektrárny do 25 MW a v USA mohou mít až 30 MW. 

Už před dvaceti lety odstartovalo boom malých vodních elektráren Norsko, které je s 99 % zemí s největším podílem obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny na světě. Je to především díky podnebí s velkým množstvím srážek, vysokohorským plošinám, spoustou přírodních jezer, strmých údolí a fjordů, které Norsku umožňují vyrábět více než 90 procent celkové produkce elektřiny ve vodních elektrárnách.

K rozvoji norských malých vodních zdrojů přispělo v roce 2003 zavedení certifikátů na obnovitelné energie následované v roce 2012 sloučením norského a švédského trhu s certifikáty. I díky těmto podmínkám získává Norsko masivní investice do vodní energetiky z celého světa. Miliony USD investuje například britská investiční skupina Downing’s Energy and Infrastructure, která se zaměřuje na obnovitelnou energetiku.

Společnost nedávno dokončila akvizici malé vodní elektrárny Lauvstad Kraftverk v kraji Vestfold a Telemark na východě země. Transakce doplňuje portfolio pěti vodních elektráren v jižním Norsku poblíž města Bergen s celkovou průměrnou roční produkcí 21,8 GWh. Tento britský investor provedl v Norsku už více než 175 investic, spravuje aktiva v hodnotě 953,9 milionu USD, která se skládají ze solárních, větrných a vodních elektráren a bateriových technologií.

V jiných oblastech s velkou tradicí vodní energetiky a přes poměrně masivní rozvoj malých vodních zdrojů v posledních době je ale jejich příspěvek k celkovému energetickému výkonu omezený. 

Proslulé malými vodními elektrárnami instalovanými na říčkách napájených z alpských ledovců, je zejména Jižní Tyrolsko, kde první vodní zdroj elektřiny začal ve vesnici Boden fungovat už v listopadu 1923. Dnes v regionu pracuje kolem tisíce malých vodních turbín zahrnujících elektrárny s výkonem od 220 kW, které zásobují jen několik domů nebo jednu farmu, až po 3 MW pokrývající spotřebu například celého údolí.

K turbíně je tok nebo jeho část většinou odkloněn pomocí malých přehrad, jezů či potrubí. Například družstvo Pflersch ve stejnojmenném údolí nedaleko městečka Furtalm vlastní čtyři vodní elektrárny, z nichž největší má instalovaný výkon 3 MW.

Asi 300 členů, mezi kterými jsou farmáři, vesničané, malé společnosti nebo malé hotely, platí za 1 kWh proudu 10 eurocentů včetně daní. Obvyklá tržní cena elektřiny pro typickou domácnost je přitom více než šestkrát vyšší. Přebytečnou elektřinu tak družstvo může se ziskem prodávat například velkým hotelům v okolí nebo zdejšímu lyžařskému středisku. 

Na celkové výrobě vodních elektráren v Jižním Tyrolsku, která činí více než 7300 GWh elektřiny ročně, což v letních měsících umožňuje regionu zhruba polovinu své produkce vyvážet do dalších italských oblastí, se ale malé vodní elektrárny podílejí jen z 20 % a zbytek vyrábí třicet větších zdrojů.

Také ve Švýcarsku vyrábí více než 1400 zdrojů o výkonu do 10 MW jen asi 10 % celkového výkonu vodní energetiky celé země. V Bavorsku na hornatém jihu Německa má 94 % z více než 4000 zdejších vodních elektráren kapacitu nižší než 1 MW, což pokrývá pouze asi 9 % celkového výkonu vodní energie.

V Rakousku generují malé vodní elektrárny jen asi 14 % celkového elektrického výkonu země, i když co do počtu představují 95 % vodních elektráren připojených k síti. V Rakousku ovšem existuje také dalších asi 2000 malých vodních zdrojů, které k veřejné síti připojené nejsou a autonomně zásobují hlavně jednotlivé domácnosti. 

I celosvětově představují malé vodní zdroje odhadem 91 % všech vodních elektráren, ale tvoří pouze 11 % výkonu vodní energie. Podle poslední zprávy International Hydropower Association se celková globální instalovaná kapacita vodních elektráren zvýšila na začátku loňského roku o 1,9 % na 1360 GW.

Světovým lídrem zůstává Čína s celkovým výkonem vodní energie 390 GW, následuje Brazílie se 109 GW, USA se 102 GW a Kanada s 82 GW. Rusko, Indie a Japonsko mají kolem 50 GW. Čína je na špici také v přidávání nové kapacity vodní energetiky. V roce 2021 to bylo téměř 21 GW, přečerpávací vodní elektrárny dosáhly přírůstků 4,7 GW včetně 600 MW přečerpávacího zařízení Fengning, které bude po dokončení v letošním roce největším zařízením svého druhu na světě s výkonem 3600 MW.

zdroj: tiskova zpráva

17 Comments on “Malé vodní elektrárny – cesta k čisté a levné elektřině”

  1. off
    VW se hádá s Porsche a říká že to jejich e-palivo (co jim dělá Exxon) je hovadina a že beztak budou se spalovákama v roce 2033 končit. 😜👎

    https://www.auto.cz/sefove-volkswagenu-a-porsche-se-neshodnou-na-e-palivech-148154

    „Tato diskuse odvádí pozornost od podstaty věci,“ uvedl generální ředitel značky Volkswagen Thomas Schäfer ve vyjádření, o kterém informoval časopis Autocar.

    „Z mého pohledu je to zbytečný krok. Do roku 2035 to stejně skončí a my jsme řekli, že do roku to 2033 ukončíme,“ řekl k plánu Volkswagenu přestat v Evropě prodávat vozy se spalovacím motorem. „Tak proč utrácet jmění za starou technologii, která nepřináší žádný užitek?“

    Thomas Schäfer kritizoval vozidla poháněná e-palivem za jejich emise ve výfukových plynech a také za energii potřebnou k výrobě samotného paliva.

    Značka Volkswagen zavádí cenově dostupnější elektromobily před plánovaným ukončením výroby vozidel se spalovacím motorem v Evropě do roku 2033.

    „Podívejte se na fyziku. Už tak nemáme dostatek energie, tak proč s ní plýtvat na e-paliva?“ řekl a dodal, že tato paliva jsou vhodnější pro dekarbonizaci vozidel méně vhodných pro elektrifikaci, jako jsou těžké nákladní automobily a letadla.

    „Tato diskuse o e-palivech je široce nepochopena. Mají svou roli ve stávajících vozových parcích, ale nenahradí elektromobily,“ argumentoval.

  2. Nyní je sobota, podle electricitymaps jede nejen celá západní Evropa na OZE+JE, ale dokonce i Slovensko a Rakousko. Ve Francii jedou JE jen na 25,8 GW, ještě nedávno jeli na 44GW. K tomu se energie ještě ukládá do přečerpávaček.
    Němci a další státy EU chtějí kapacity solárů a větrníků znásobit.

        1. CEZ urcite neprodelava, oni to nekomu streli za stropovou cenu 5 Kc/kWh a stat mu jeste proplati rozdil do plne ceny pres 8 kc/kWh.
          Bohuzel ty burzovni ceny jsou pro normalni zakazniky jen rudy hadr. Uz nekolik mesicu vidime ze elektrina se vratila na akceptovatelne hodnoty ale prodejci nas maji v hrsti. Me dali nuz na krk a musel jsem po DPI podepsat na 2 roky, jinak by me nikdo nevzal. Navic vlada ted nedovoli aby lide prechazeli na trzni/burzovni ceny. Snad 2024 to zase otevrou. Do te doby se nam pekne smejou.

    1. Krásně to dneska vyšlo – v Tesle plná „nádrž“, 17kWh v úložišti, 12kWh v bojleru (ještě, že jsem ho minulý týden dodělával), dílna vytopená, a k tomu kompletní provoz domu. A to vše bratru za 65Kč. 17kWh ještě přihrálo sluníčko.
      Moc mě ten spot baví 🙂
      Od 23hod zastavuju provoz na baterku, protože do rána je to za 1,8Kč.
      Při pohledu do ceníků překupníků si nejde nemyslet, že se tady někdo zbláznil – 9Kč za kWh bez distribuce? Co tam fetujou?

Napsat komentář