Američtí studenti z univerzity ve Washingtonu rozvíjejí nový způsob odebírání vzorků z asteroidů. Jak se to týká hybridních a elektrických aut? Víc, než si myslíte. Planetky (asteroidy) či malé měsíce jsou potenciálně nevyčerpatelným zdrojem vzácných prvků. Jde například o lithium, které je klíčové pro výrobu baterií.
foto: University of Washington
Boj o zdroje – lithium
Kontrola zdrojů surovin je zásadním předpokladem pro stabilitu a rozvoji společnosti. Především vyspělé ekonomiky světa se snaží snížit svou energetickou závislost na cizích státech. Můžeme zmínit ropu, plyn a v poslední době čím dál častěji cenné kovy nutné pro high-tech průmysl.
Příklady jsou k dispozici ihned: Spojené státy a jejich snižující se dovoz ropy, nebo naopak Čína a její rychle rostoucí dovoz ropy a snaha o omezení vývozu vzácných kovů.
Mezi high-tech průmysl patří i výroba elektromobilů, jenž je závislá na dostupnosti lithium-iontových baterií. Lithia jsou ve světě dostatečné zásoby, ale v politicky poměrně nestabilních oblastech. Asi polovina světových zásob lithia (5,4 mil. t) se nachází v Bolívii, následuje Chile (3,0 mil. t) a Čína (1,1 mil. t).
Ani v jednom případě se tedy nejedná o „vzorové“ demokracie. Hlavní riziko pro ostatní země světa spočívá především v tom, že dané země mohou manipulovat s těžbou (cenou) lithia a posilovat také své mocenské ambice na úkor zbytku světa. Ostatně, pro příklad nemusíme chodit daleko, stejně tak postupuje Rusko jenž dodává ropu „polovině“ Evropy.
foto: University of Washington
Jedním ze způsobů, jak zajistit suroviny pro ekonomiku a nepodléhat nátlaku jiných zemí, je najít si vlastní zdroje surovin. V současné době jde zejména o vzácné kovy. Potenciálně obrovským a doslova nevyčerpatelnou zásobárnou surovin jsou asteroidy, které létají „za humny“ Země.
Před pár roky byla těžba na asteroidech sci-fi, ale nyní je to již tvrdá realita. Studenti z washingtonské univerzity nyní představili koncept, jak levně a efektivně zkoumat asteroidy či malé měsíce, odebírat vzorky a zjišťovat tak možné kandidáty na těžbu.
foto: University of Washington
Vzácné kovy na asteroidech
Studenti z univerzity ve Washingtonu nabízejí úplně nový pohled na odebírání vzorku z asteroidů. Místo měkkého přistání a deliktního odebrání horniny použijí speciální průrazný projektil, tzv. penetrátor.
Penetrátor se skládá z hrotu, který je tvrdší než předpokládaný odebíraný materiál. Hrot může být vyroben z hliníků, kovu, titanu, apod. Ve špičce je čtveřice otvorů, kterými proniká materiál do sběrné kazety.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
RINGS – elektromagnetický pohon pro vesmírné satelity budoucnost
Slingatron – elektrický prak pro dopravu do vesmíru
NASA testovala nový typ iontového pohonu. Motor běžel 5 let nepřetržitě
Sběrná kazeta je oddělená od špičky penetrátoru hliníkovou voštinou (sendvičová struktura), která se při nárazu deformuje. Voština chrání jak sběrnou kazetu před poškozením, tak také kontroluje sílu nárazu penetrátoru.
Pro odběru vzorku je penetrátor urychlen raketovým motorem. Při použití ve vesmíru kapsle zasáhne asteroid rychlostí 1 km/s s přetížením 10 000 g. Připomeňme, že člověk přežije přetížení zhruba 12 g.
Po nárazu a naplnění kazety pak domovská sonda pomocí lana namotá kazetu zpět na palubu. Konečným cílem je bezpilotní sonda, která bude mít na palubě několik penetrátoru pro výzkum planetek a malých měsíců.
V souvislosti s touto zprávou je dobré si připomenout včerejší novinku týkající se skutečnosti, že americký podnikatel Elon Musk, šéf Tesla Motors, chce postavit obrovskou továrnu na li-ion baterie.
Zároveň ale Musk šéfuje vesmírné společnosti SpaceX, jejímž cílem je vyvinout zcela nový typ vesmírných raket, které výrazně sníží cenu dopravy nákladu do vesmíru. A možná i z vesmíru. Přímo se tedy nabízí možnost zaletět si na nejbližší asteroidy pro pár tun vzácných kovů… Sci-fi? Bezesporu.
Kdybychom chteli vsechny
Kdybychom chteli vsechny auta na zemi nahradit auty s baterii jako Model S, nejspis by nam na to stacila zasoba lithia co je v Bolivii 🙂
A to nezapomenme ze se bavime jen o lithiu, ktere je snadno dostupne na velkych nalezistich… Napriklad more je plne lithia (estimated as 230 billion tonnes), problem je s nizkou koncentraci (0.14 to 0.25 ppm) a tedy velice tezkou prumyslovou tezbou 🙁
PS: Lithium je 25. nejbeznejsi prvek v zemske kure.
V jiném komentáři (u
V jiném komentáři (u článku o Tesle) píšete, že složitější je to s cobaltem. Proč?
Protoze je ho v bateriich
Protoze je ho v bateriich mnohem vic nez lithia, ale zasob na zemi neni propocialne vic.
Ale zas na druhou stranu, ne vsechny typy baterek ho vyuzivaji, ikdyz NCA Tesla baterky ano.
EDIT: samozrejme pripoustim ze se muzu plest, ale co jsem si o tom tak cetl tak jsem z toho mel takovy pocit 🙂
jo jo, riadny nezmysel. Až
jo jo, riadny nezmysel. Až bude potrebné ťažiť vo velkom nejaku surovinu z vesniru, to už tu mi dávno nebudeme 🙂
Bude pro elektromobily
Bude pro elektromobily potřeba miliónů tun litia, asi ne. Něco se určitě najde i v politicky stabilnějších zemích (menší, ale dostatečné zásoby).
A i kdyby země s těmi obrovskými zásobami šroubovaly cenu nahoru, bude to určitě levnější než to těžit ve vesmíru.
Hovoris ako keby naftari
Hovoris ako keby naftari nesroubovali cenu hore; kontinualne uz desatrocia.
Staci sa pozriet na prvu 50ku najbohatsich spolocnosti sveta
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_largest_companies_by_revenue
Ale dokážou i slevnit,
Ale dokážou i slevnit, když se prodává méně a hrozí, že se jim příjmy sníží a světová ekonomika zastaví. Protože pak by se ke slovu rychle dostaly alternativy a to nemohou dopustit.
To je pravda.
To je pravda.