Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválil novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která mimo jiné povolí souběžné využívání půdy pro zemědělskou i energetickou produkci pomocí solárních panelů umístěných u plodin za zákonem stanovených podmínek, tedy takzvanou agrovoltaiku. Čeští zemědělci tak budou moci lépe chránit své plodiny před nepříznivým počasím a zároveň získat nový zdroj příjmů díky produkci bezemisní solární energie.
Novelu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Kombinace pěstování plodin a výroby elektrické energie prostřednictvím fotovoltaických panelů je pro zemědělce doslova revoluční. Solární panely umístěné například v sadech nebo na vinicích totiž chrání plodiny před příliš silným letním sluncem, krupobitím i třeba neočekávanými mrazíky, které mohou úrodu ohrozit.
„Extrémní projevy počasí jsou s postupující klimatickou změnou stále častější. Kromě ochrany plodin před nepřízni počasí pak agrovoltaika představuje pro zemědělce zajímavý způsob snížení nákladů na energie a posílení energetické soběstačnosti, protože souběh energetické a zemědělské produkce jim umožní pokrýt část vlastních energetických potřeb,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Dvojí využití půdy pro zemědělství a fotovoltaiku je využíváno v řadě zemí EU, v USA i v Číně. Agrivoltaika navíc pomáhá i bojovat se samotnou změnou klimatu, jejíž projevy budou stále častěji ohrožovat úrodu českých farmářů, sadařů, zelinářů nebo vinařů.
Instalace fotovoltaických panelů v jinak nevyužitelném prostoru kolem zemědělských plodin má totiž velký potenciál v produkci bezemisní energie.
Pro představu, využití pouhého 0,5 % zemědělské půdy v Česku k souběžné produkci solární energie a zemědělských plodin by podle odhadů Svazu moderní energetiky vedlo k výrobě zhruba 15 terawatthodin čisté energie ročně. Kromě příležitosti pro zemědělce otevírá agrovoltaika i obecně dveře šetrné výstavbě pozemních solárních elektráren.
„Chceme-li skutečně dekarbonizovat českou ekonomiku a připravit se na elektrifikaci odvětví jako jsou mobilita či třeba ocelářství, budeme muset stavět velké solární a větrné parky. Agrovoltaika umožňuje alespoň část těchto výroben stavět na půdě tak, aby pod nebo mezi panely probíhala zemědělská činnost,“ říká ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Abychom v Česku mohli agrovoltaiku využít skutečně efektivně bude však zapotřebí povolit i výstavbu vertikálních panelů, které jsou v zahraničí velice rozšířené, avšak česká legislativa s nimi prozatím bohužel nepočítá.
„Agrovoltaika je velmi efektivní nástroj moderního zemědělství i moderní energetiky. S pokračující klimatickou změnou roste její důležitost. Viděli jsme v Evropě velké množství agrovoltaických projektů, které již dnes pomáhají zemědělcům vytvořit lepší podmínky pro pěstování plodin. Jsme moc rádi, že bude agrovoltaika nyní uzákoněna v České republice, která se tím zařadí po bok Francie, první země s regulérní legislativou. Agrovoltaické systémy umožňují zvýšit efektivitu využití dané plochy, dokážeme díky ní ochránit zemědělské plodiny a vyrábět elektřinu ze slunce,“ říká Jiří Bím, vedoucí sekce agrovoltaiky v Solární asociaci.
„Agrovoltaika je jednou z velmi perspektivních oblastí nové energetiky, která se rychle a velmi dobře osvědčuje. Dokáže řešit energetické i environmentální výzvy, proto je dobrou zprávou, že čeští zákonodárci schválili novelu, která otevírá cestu k jejímu masivnějšímu rozvoji. Skupina SOLEK má zkušenosti s touto technologií ze zahraničí, připravujeme projekty například ve Francii a zajímavý potenciál vidíme i v českých podmínkách. Agrovoltaika pomáhá ekonomicky zemědělským regionům a zároveň snižuje naši závislost na fosilních palivech,” uvedl Zdeněk Sobotka, majitel společnosti SOLEK Holding, která podniká v oblasti obnovitelných zdrojů v Evropě a Latinské Americe.
„Agrovoltaika představuje příležitost pro hledání rovnocenného vztahu mezi moderní energetikou a tradičním zemědělstvím. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jsou to od sebe velmi vzdálené světy, mají si rozhodně co nabídnout a věřím, že hned poté, co novela vstoupí v platnost, řada hospodářů začne vedle zemědělských plodin sklízet i levnou a bezuhlíkovou energii vyrobenou přímo v areálech svých farem. Novela v neposlední řadě znamená i velkou příležitost pro české výrobce konstrukci pro ukotvení solárních panelů. Evropský trh momentálně konstrukcemi zásobuje hlavně Polsko a Čína, a česká verze agrovoltaiky nyní pomůže Evropě ukázat i kvalitu a inovativnost českých výrobců,“ říká Tomáš Brýdl, společník firmy Bragen, která patří mezi pilotní společnosti zabývající se přípravou na agrivoltaiku v Česku. Bragen již dnes provozuje testovací instalaci u Litomyšle.
Celoevropský potenciál pro výrobu elektřiny v zemědělství je navíc obrovský. Podle propočtů vědců z univerzity v dánském Aarhusu by evropské agrivoltaické instalace mohly mít výkon až 51 terawatt a vyrobit 71 500 TWh energie ročně.
Svaz moderní energetiky sdružuje nejvýznamnější oborové asociace moderní energetiky i klíčová výzkumná univerzitní centra. Díky průřezovému zastoupení expertů umí Svaz nabídnout ucelený pohled na možnosti rozvíjejícího se oboru nové nízkouhlíkové energetiky. Svaz má za cíl proaktivně vstupovat do české i evropské debaty o možnostech proměny energetiky.
Zároveň přináší klíčové impulsy, které zajistí přední pozici ČR v oblasti vývoje a výroby progresivních technologií. Právě k příležitostem, které se v oblasti přechodu na nízkouhlíkovou energetiku otevírají, chce v Česku vést širokou diskusi zaměřenou na prosazení opatření, které podpoří samovýrobu elektřiny, rozvoj akumulace energie, posílí možnosti společné výroby elektřiny a tepla, implementaci chytrých sítí, elektromobility nebo nových prvků v rámci energetického trhu přicházejících s digitalizací. Více informací na www.modernienergetika.cz.
zdroj: tisková zpráva
– Od 13. dubna je v Německu povoleno HVO100 na běžných čerpacích stanicicích a stojany se objevují skoro všude.
– Na přelomu února a března klesla cena HVO100 na úroveň nafty a pod úroveň E10 benzínu.
– Cenová parita fosilní nafty a HVO snížila ceny mixů HVO15/20 a umožňuje snížit emise o 20-25%, aniž by stát či soukromý sektor jakkoliv investoval. HVO nahradí v další verzi Národního akčního plánu čisté mobility elektromobilitu v 75% podílu snižování emisí CO2.
– Včerejší dunění nebyla bouřka, ale dopady těl elektromobilistů postižených mrtvicí.
Už se blíží naplnění mé predikce, že budoucnost automobilismu je diesel hybrid.
Já mám k tomu tři ale:
1) U nás je cena o 10 Kč dražší než běžná nafta. Řidiči by museli být hodně uvědomělí aby to kupovali.
2) Množství CO2 prdící z výfuku je samozřejmě stejné jako u klasické nafty. Ale můžete tvrdit, že ty rostliny ho z atmosféry odebraly a vy ho jen vracíte. Potom ale já můžu tvrdit, že když ten přepálený olej vyleju do hajzlu tak jsem uhlíkově záporný.
3) Emise NOx jsou téměř stejné.
EuroOil má novou aplikaci kterou nepoužívám, takže posílám z Dovatrans – hxxps://www.dovatrans.cz/
Natural 95 – 39.90 Kč
Nafta – 37.50 Kč
HVO100 – 41.50 Kč.
Ano, jste s elektromobilitou v řiti.
Nejsme v řiti, neraduj se. Cena je teď nízká protože na to není daň. Kdyby se to opravdu rozšířilo tak daň zavedou. Ale kdyby na to chtěl jezdit každý tak stejně není dost surovin ani kapacity rafinérií. Mimochodem tvůj Land Cruiser na to nepojede ale slibují, že další už snad ano.
Ale HVO100 není potřeba. Na postupné efektivní snižování emisí stačí stávající přístup, tedy postupné zvyšování podílu syntetických paliv ve fosilních.
Například HVO100 je zbytečnost, úplně stačí HVO15, což je třeba u Eurooilu Diesel+ (38,9 Kč) a je dokonce levnější, než bio aditivovaná Verva (43 Kč). Za pár let HVO30. Za další roky HVO50. Pak HVO70…. To je obrovská výhoda systetických paliv – nevyžadují radikální změnu a jejich podíl bude stoupat tak, jak to ekonomika výroby dovolí.
A to je OBROVSKÁ výhoda proti elektromobilitě a ve světle revize EU greendealu se stává ultimativní výhodou.
LC mi teď jezdí na HVO15, nový bude brát i HVO100.
Pokud zavedou nějaké daně HVO100, čakají vás stejné daně na elektromobily.
Ještě mě vysvětli z jakých rostlin ten olej chcete vymačkat? Jestli z řepky tak nás čeká skvělá budoucnost. Nebo to bude živočišný tuk vyškvařený v krematoriu?
To nevím. V tuto chvíli se vyprodukuje cca 2 miliony tun paliv denně. Biologických olejů se vyprodukuje cca 0,5 milionu tun denně. Je to mnohem méně a oleje musí slouží i jiným, především potravinovým účelům.
ALE, a to je hodně podstatné, nejsou to čísla diametrálně odlišná. Navíc část olejů může projít oběma užitími. Při diverzifikaci výroby různých syntetických paliv to může být dosažitelné.
A znova opakuji, nemusíme mířit na 100% náhrady, ale třeba jen 60%. I to by v dlouhodobém horizontu bylo skvělé, především při využití recyklačních postupů.
2 mil. tun denně vypadá jako hodně ale je to prdnutí komára proti množství fosilní ropy kterou potřebujete nahradit. Je to zhruba průtok Vltavy v Praze. Ten když se jen trochu přibrzdí tak vám cena uletí do nekonečna.
pro Runnču… A jaké jedlé oleje chceš recyklovat kromě friťáku po hranolkách??😆
Copak fakt nevidíš tu utopii???
A elektrofans jsou prý snílci 😃
Přestaňte tady všichni zaměňovat váhové a objemové jednotky.
Z vytěženého barelu ropy (objemová jednotka bbl) jde jen cca 25% na benzín a naftu a 2 miliony tun paliv děnně je celosvětová produkce PHM. Na její stoprocentní nahrazení by bylo potřeba cca 1,5 milionu tun olejů denně.
Podle mého odhadu HVO umožní snížit emise v dopravě o 50-60%. Zbývajících 40%, což bude asi 10% emisí oproti roku 2000, bude tak nízké číslo, že nedává smysl to řešit a rozhodně to nedává smysl řešit za politické, ekonomické a sociální náklady elektromobility.
Stéblo HVO, kterého se chytají spalovací optimisti se láme pod čísly, které říkají, že:
„Rozloha orné půdy v ČR nestačila na to, aby produkovala biopaliva pro úplnou náhradu fosilních paliv pro osobní automobily.“
Str. 55
//ci2.co.cz/sites/default/files/souboryredakce/effekt_ps_pohl_multimodalni_mobilita.pdf
Takže i kdyby se nějací zoufalci dali na vegetariánství aby zbylo více plochy pro HVO, tak stejně palivo se vypěstuje jen pro bohaté staromilce.
Podobně neslavné to je i s e-palivy:
//www.hybrid.cz/tesla-znovu-nabizi-neomezene-nabijeni-ma-to-ale-hacek/#comment-305617
pro Líh…. No jo, v podstatě není co řešit, argumenty mluví sami…
Ale vysvětluj to, že?!!😃
Někdy si připadám jak Copernicus.(Ne tak chytrej, ale podobně nasranej 😆)
Uvedená čísla jsou víceméně správně, platí ovšem pro bionaftu, což byl, je a bude ekofašos nesmysl.
Pro HVO ale platí naprosto jiná rovnice.
1kg oleje = 1,5 litru HVO100, něco přes 3 litry HVO50 a skoro 6 litrů HVO30.
6 litrů HVO30 redukuje emise CO2 o skoro 40%.
1 kilogram oleje přeměněný na HVO30 tedy zredukuje, a to za minimální náklady, emise o cca 40%.
A proto to uspěje.
Nic neredukuje, emise jsou stejné jako u fosilní nafty. To, že se pouze vrátí CO2 které předtím rostlinky odebraly mě moc neuklidňuje. To můžete tvrdit, že i ta fosilní ropa je vlastně ekočistá protože přece taky jenom vracíte CO2 které si rostlinky půjčily před milióny let. A uhelné elektrárny taky.
Na tohle bulšit rozšiřování tématu odpovím, až vypočteš rozdíl mezi sluneční energií vyzářenou odrazem od povrchu planety zpět do vesmíru a FVE panely zacycenou a na konci řetězce v teplo přeměněnou energií.
A tímto chceš naznačit co? Že jako solární panely způsobují oteplování planety? Teoreticky ano ale jsou to neměřitelné miliontiny procenta. Určitě víc miliontin způsobí rozžhavené výfuky a chladiče aut. Ale takovými kravinami se snad nikdo nezabývá.
Tím říkám, že je to plácanec naprosto mimo rámec diskuze.
Protože pokud ti nestačí ani roční cyklus CO2, u HVO, pak je pro bezemisnost potřeba vyhladit všechno živé.
Ale jo, stačí. Určitě je pro planetu lepší roční cyklus než stomilionletý. Ale bohužel ve městech to bude smrdět pořád stejně. Jenom si nedělejte iluze, že až skončí fosilní ropa tak bude dost HVO pro všechny.
r42, to je zvláštní poznámka od mistra na bulšit témata mimo mísu.
Nevím jaké má kdo teorie vlivu panelů na teplotu, ale mi z toho vychází, že pokud nejsou panely na sněžné pláni, tak na ostatních plochách je výsledný efekt chladící.
Když je někde plocha bez panelů, tak se nějaká sluneční energie odrazí, něco se odfoukne a něco akumuluje ve skále, hlíně. Ta akumulace pak v noci vyzařuje.
Když ale plochu překryju panely, tak 22% energie odvedu ve formě elektřiny, zbylá energie se odrazí, a nebo zahřívá panely, které se chladí do vzduchu a neprohřívá se pod nimi hlína. Akumulace tepla v místě tedy klesne. Takže by to vlastně v místě způsobilo lokální ochlazení, navíc nemuselo být někde vypuštěno teplo z tepelné elektrárny.
Tady exaktnější vysvětlení:
//www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/1007-albedo
I kdyby se z panelů neodebírala elektřina, tak panely mají větší odraz než oceány:
//is.muni.cz/el/1433/podzim2010/PV108/um/01/foil51.html
V úvodu přednášky bilance kolik tepla vytváří civilizace pálením fosílií:
//youtu.be/bQjafk2p-DQ?t=507
Spalování přidává 40% energie k tomu co vyzařuje zemské jádro… a k tomu ještě snižuje odraz tepla zvyšování koncentrace CO2… 2/3 té spálené energie se hned vyhodí bez využití… zvyšování teploty zvyšuje i uvolňování CO2 z přírody…
Odpurci OZE porad tvrdi, ze lidske ciny nemaji zadny vliv na teplotu planety. Ale kdyz ti samy pitomci zacnou blabolit o VtE a FVE, tak z nich padaji same blbosti. Napriklad jak panely nadmerne zahrivaji planetu a VtE brzdi vitr a pak je sucho nebo zase zaplavy. Fosilni mafie jim pekne sere do dutiny na krku.
Elektřina vyrobená FVE panelem se nakonec přemění v teplo (jako jakákoliv elekřina, pokud jí nepoháníte nějakou chemickou reakci nebo nevysíláte jako rádiové vlny do kosmu). Takže to máme cca 20% záření které se promění v teplo jen jinde nebo později. Zbytek záření sice neořívá půdu pod panelem, ale ohřívá to panel a z něj tedy vzduch. Tedy opět teplo se přenese trochu jinam, ale vznikne. Logicky, panel je černý a ohřívá se. Takže ano, oproti průměrnému povrchu země FVE ohřívá zemi.
Např. zde to i přesně spočítali o kolik víc tepla vznikne.
hxxps://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2020EGUGA..2218924S/abstract
The preliminary results indicated that summer noon incoming solar radiation (S) is ~1000 Wm-2 and the desert surface albedo is on average 0.40. The mean solar panel field albedo is 0.23 (with panels projected area about 1/3rd of the PV field area), which is translated to ~170 Wm-2 higher S absorption by the PV field. A large fraction of the energy is converted to sensible heat flux with mid-day H values of 450 Wm-2, compared with 250 Wm-2 in the desert, or about 200 Wm-2 of extra heating above the PV field.
Jimmy díky za odkaz.
@Lih Pokud uvažujeme Zemi jako ohraničený systém, pak teplotu zvyšuje energie uvolněná uvnitř tohoto systému, nebo energie přijatá z prostředí mimo systém.
Spalování fosilních paliv je energeticky negativní a fakticky ztrátová rovnice, kdy na konci by byla zásadně ochlazená Země. Spalování sice uvolňuje energii a teplo, ale protože se jedná o přeměnu energie uvnitř systému a pouze se ztrácí energie vyzařováním mimo systém, je to energeticky i teplotně negativní proces.
Fotosyntéza je energeticky pozitivní, protože je přijímána energie z prostředí mimo systém a tato energie je ukládána do sloučenin uhlíku.
Fotovoltaika je také energeticky pozitivní, ale energie přijímaná mimo systém není ukládána a vázána, je okamžitě přeměňována na jiné druhy energie a jak píše správně Jimmy, na konci je teplo. Fotovoltaika fakticky zvyšuje teplo uvnitř systému příjmem energie z vnějšího prostředí.
Podle mého názoru je kombinace používání fosilních zdrojů a fotovoltaika nejhorší možnou kombinací – první sekundárním efektem omezuje tepelné vyzáření mimo systém a druhé zvyšuje absorbci nevázané energie z vnějšího prostředí do systému.
K tvému skoro vědeckému pojednání mám tuto poznámku: výkon Slunce dopadající na Zemi činí 180 tisíc TW. Fotosyntéza z toho zpracuje 90 TW t.j. půl tisíciny. Má význam se tím vůbec zabývat? Výkon spotřebovaný lidstvem je ještě 7x menší a nemá pražádný vliv na oteplování planety. Náš problém je jinde. Zasráním atmosféry zabraňujeme zpětnému vyzařování a shoříme. Nepomůžeme tomu ani zvýšenou odrazivostí povrchu když jsme pod jednosměrně propustnou pokličkou.
Pro Runnču…. Tak tohle už začíná být groteska 🤪…
Kritizuješ fotovoltaiku že ohřívá Zemi a zároveň jsi fanda nukleárních štípaček do každé prdele. A ty náhodou neohřívaj ještě víc?🙄
@Jimmy. Tys asi nebyl nikdy moc bystry. FVE vyrabi elektrinu kterou by jinak vyrabely jine elektrarny. Napriklad uhelne nebo jaderne. A ty maji odpadni teplo ktereho vznikne jeste navic oproti tomu FVE procesu. Ze se ta elektrina z FVE promeni v teplo je jasne ale to se stane uplne stejne s elektrinou z jinych elektraren. Takze tento efekt je pri porovnani FVE vs. klasicka elektrarna uplne vynulovany. Tady se celou dobu bavime o vyhodach a nevyhodach FVE vs. klasicka elektrarna a tak nechapu jak nekdo dospely muze prijit s takovym hloupym komentarem.
r42, výborně, absurdní dedukce jako obvykle:
– ohraničený systém domu má sklep plný uhlí, celou zimu se s ním topí a na jaře je sklep prázdný. Z domu se odebrala energie, a proto je zásadně ochlazený. Bylo by tedy lepší nepálit to uhlí aby na jaře bylo v domě tepleji…???
– Jimmy si vybral příklad panelů na poušti s vysokou odrazivostí, při zanedbání dalších souvislostí.
Tady poušť zatím není, takže uvažujme panely na trávě s odrazivostí 20%.
FV panel má odraz jen 5% (připomínám, že oceán pokrývá 70,8% plochy Země, přičemž jeho odrazivost je zhruba 3,5% )
Z panelu se ale dále odvede 22% energie ve formě elektřiny, v místě tedy ubude 27% energie což je více než v případě, že by tam byla jen tráva. Vyrobená elektřina se sice promění v teplo jinde, jenomže, kdyby tu elektřinu nevyrobil panel, tak by se vyrobila v tepelné elektrárně s účinností cca 33%. 2/3 tepla se tedy bez užitku vypustí. Vztaženo k účinnosti panelu 22% elektřina a k tomu 44% zbytečného tepla, to znamená:
tráva + tepelná elektrárna – 80% sluneční energie zůstane na trávě, k tomu se přidá 66% tepla z elektrárny = do systému přibylo 146% tepla
FV panel – 95% energie se absorbuje, 22% energie se odvede, ale zase se protopí jinde, to znamená celková bilance je 95% absorbované energie, což je zásadně méně oproti bezpanelové variantě.
Celá tato debata je zbytečná když lidi nechápou co způsobuje oteplování planety. My můžeme dělat co chceme, na teplotu to nemá vliv. Můžeme štěpit atom, zapalovat lesy, pořád je to naprostý prd proti 180 miliónům GW které do nás Slunce paří každou vteřinu. Problém je v tom, že skleníkovými plyny zabraňujeme Zemi aby se ochlazovala zářením. Nejhorší na tom je, že ta vrstva je polopropustná, pustí dovnitř a nepustí ven takže i kdybychom pokryli půdu zrcadly tak si moc nepomůžeme. Zrcadla by musela být nad atmosférou. Jediná šance na záchranu je přestat čoudit jinak dopadneme jak Venuše.
pro Visper…. Oni to ty lidi hlavně NECHTĚJ vědět. Kdyby si šáhli hodně hluboko do (s)vědomí, tak tam to asi mít budou. Ale proč to řešit a trápit se tím teď, když to můžem nechat na příštích generacích. Počkat až nám (jim) spadne pokrok a řešení z nebe do klína…Jak by řekl Runner 😃
Souhlasím s tím, že zvyšování koncentrace tzv skleníkových plynů v atmosfáře bude nevyhnutelně snižovat úroveň zpětného vyzáření mimo planetu a v důsledku zvyšovat její povrchovou teplotu.
Pokud bychom přijali tezi, že z nějakých sebestředných důvodů je planetárním optimem stávající stav, je jediným správným řešením omezit všechny činnosti bránící zpětnému vyzařování mimo planetu. Mezi tyto činnosti patří zvyšování CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře, ale i budování záření absorbujících povrchových instalací, jako jsou fotovoltaické elektrárny, betonové megapole apod.
@drvoštěp Ano, nechtěj to vědět a budoucnost je zajímá max. měsíc dopředu. To je vidět i na jejich stylu života. Užívat si, půjčovat a ono to nějak dopadne. Dokážu to pochopit ale potom nechápu proč se tak piplaj s těma děckama? Nebylo by lepší je rovnou utopit?
Teď jste to těm příznivcům EV teda nandal.
Pro Jirkujíru… Neřeším klimatickou neutralitu ale náročnost živočišné výroby (chovu) na plochu zemědělské půdy… A tu plochu, kde se musí pěstovat plodiny nutné na výkrm masných zvířat, je nutné chemicky ošetřovat stejně jako tu, kde jsou plodiny určené lidem. A samozřejmě i nafta do strojů je přímo úměrná ploše. Drobnou vyjímkou jsou pastviny, kde se nepostřikuje a jezdí míň než po poli (ale taky jezdí). Ale ten masný hovězí dobytek, ovce a kozy, stejně nemohou žít celoročně jen z pastvy a sena (chceš aby měli pořádno svalovinu, že)
Zkrátka živit se masem získávaným tradičně chovem hospodářských zvířat je obrovské plýtvání zdroji, spojené s katastrofickým poškozováním životního prostředí.
A představa že je masná produkce ,,ekologičtější“ než rostliná je kompletně naivní názor pramenící z nepochopení souvislostí… A nejhorší na tom je, že je dost rozšířený… Asi se nepohodlná pravda ve školách nevysvětluje 🥴
Tak schválně – příští týden budu porážet dvě ovce. Můžeš prosím vyčíslit, jak poškodily životní prostředí za dva roky svého života? Klidně i jak ho ještě poškodí. Abys měl všechny infromace, sežraly přes zimu půl balíku sena. Mého sena ze sadu.
Pro Runnču… Tvoje dvě ovce co se živí jen trávou a senem z ovocného sadu jsou statisticky zanedbatelná vyjimka… Podobně jako třeba prase české zaměstnankyně školní jídelny, nebo jedlý pes chovaný čínským řezníkem.😃
Mimochodem a ruku na srdíčko: Vážně byly ovečky jen na trávě ze sadu, nepřilepšovals aspoň krapánek??😄
Tyhle dvě vlezly do kurníku vyžrat slepicím zrní a rozšlapaly u toho kuře. Takže ano, přilepšily si a protože by je to nepřešlo, zajistily si tím první místo ve frontě k porážce.
Jinak jen tráva a seno. Voda z potoka. Nijak je neřeším, prostě jen existují. I tak jsou totálně vyžraný.
PS: Dostaly akorát odčervení. Pokud si pamatuju správně, 7 Kč za kus. 😀 Pes je za 200.
Pro Runnču… Nejsi blbej, tak si určitě pochopil argumentaci. … Prostě těch pár % masa co vyroste na zbytkách, které by jinak neměly využití (což může být i případ ovcí živených jen z plochy ovocného sadu) je zanedbatelné množství… Navíc nemůže být příkladem pro efektivnější ,,výrobu“ masa, protože se z pochopitelných důvodů množství takto bezproblémového masa nemůže dostat nad nejnižší jednotky %, pravděpodobně jen pouhá ‰ z celkového množství sežraného masa.
Ještě dodatek…. Tvůj sad budou patrně mladé ovocné stromky které moc nestíní a jen proto má kapacitu plně uživit stádečko ovcí… V takovém případě by si mohl vypěstovat mezi stromky tolik brambor, že by vám to vystačilo na celý rok. To maso máš tak na měsíc.😉
Ale to je podle mě právě ta chyba. Monokulktury městských megapolí jsou doprovázeny monokulturami průmyslového zemědělství, které vypadá naoko efektivně, ale je to vše vyhoněno chemií. 30 tun brambor z hektaru, to prostě není normální. Pravě diverzifikace a využívání těch „zbytečných ploch“ je podle mě cesta.
Ptal ses na seno, ne na pastvu. Ovce mají pastvinu, která je uživí přes léto. Seno dělám z hodně kvetoucích travin, které rostou v sadu a které nechávám růst co to jde kvůli včelám.
Sad má mladé stomy, středně staré, staré a před likvidací. Navrhl jsem ho do podoby „zálivu“. Ve velkém tam ještě pěstuji maliny, angrešty a další bobuloviny. Na severní straně jsou plnokmeny a ty největší stromy, jako třeba jeřáb. Linie směrem k jihu jsou menší a menší. Na jižní straně pak zákrsky, stromkové angrešty apod.
Kromě severní strany pod plnokmenym je všude trávy dostatek, protože nechávám dostatečné rozestupy. Není to monokulturní pěstitelský sad ve stylu v řadách stomek na stromek. Sekání není úplně jednoduché, ale sekám tam jen dvakrát ročně. Mohl bych tam pustit ovce přímo, ale chutnají jim maliny.
Ano, brambor bych mohl vyspěstovat mnoho tun. Ale sázím jen co mi zbylo po zimě.
Ze dvou ovcí máme cca 50-60 kilo masa. Steaky, guláš, rolku a pak kosti co do toho nepočítám. Spotřebujeme to cca za 6-9 měsíců. Nejíme jen jehněčí/skopové, nejíme každý den maso a někdy jíme i jinde 🙂
pro Runnču…. Je to furt dokola, tak za mě už jen krátké shrnutí:
Masožroutství je neefektivní – ze stejné plochy jako jeden masoš se uživí 5 až 10 vegošů…
Proto je nesmysl zároveň požadovat ukončení umělých hnojiv a pesticidů při zachování současné spotřeby masa získávaného klasickým chovem…. Zkrátka nemáme na Zeměkouli tolik prostoru pro takové zemědělství….
Leda že by se rozorali zbytky divoké přírody 😱
To je zajímavé, že v Indii tohle už funguje dlouhé roky. Pod panely se běžně pěstuje třeba vojtěška pro krávy a koně. To naši poslanci zase objevili Ameriku.
Mě na tom článku zarazilo, že se bude muset povolit vertikální umístění panelů, se kterým česká legislativa nepočítá.🥺
To mě teda picni, do čeho všeho se ty ouřadi serou😱
Indové tohle vůbec neřeší. Panely jsou klidně šikmo, trochu výš, ale šikmo. V Indii totiž neproběhla kolektivizace v takové míře jako u nás a stále hodně práce se dělá ručně a na malých polích (cca několik malých jednotek ha). Prostě se pod těmi panely pěstuje třeba zelenina. Většinou se všechno dělá manuálně. Žádný kombajn není potřeba. Jediné, co se dělá traktorem je orba. To je pod panely trochu problém, ale prostě to dělají motykama. Runnerovi z toho asi jebne, ale oni se takhle krásně uživí a kvalita potravin je proti těm českým mnohem lepší.
pro Hariprasad…. Oni se taky vertikální panely vyplatí tím více, čím blíže k pólům.
Indie mezi obratníkem a rovníkem, tipuju že nejvýhodnější bude východo/západní sklon klidně jen 10°…. Určitě se to dá někde dohledat.😉
hlavne agrovoltaika podle zkusenosti z Nemecka docela vyrazne pomaha pude k obnove bezneho stavu tim, ze se malej kousek neobdelava a muzou se tam drzet mensi fauna, vesmes to dela male napodobeniny remizku pro hmiz a mensi faunu co zemedelcum pomaha, coz je u velkych lanu problem, Nemci dosli k tomu ze i na plodiny ktere bezne musej co mesic osetrovat chemii na velkych polich, tak v takto naradkovanem poli fotovoltaikou nemusi ty plodiny chemicky osetrovat vubec a maji z toho stejnej vynos
Naprostý nesmysl. Doporučuji vyzkoušet na vlastní zahradě. Pokud necháváme část zahrady ladem, je to sice více „bio“, ale tento kus se stává rezervoárem škůdců, kteří nejen že radikálně snižují výnosy ve svém bio koutku, ale výrazně zasahují i do výnosů na zbytku zahrady a radikálně zvyšují potřebu a frekvenci různých insekticidních postřiků.
Já s tím problém nemám, ale na rozdíl od zemědělců nejedu na výnosy. Asi by mě dost sralo, když by mi každý týden mravenci z bio koutku natáhli mšice na zbytek pozemku.
Vidim to podobne, z bio koutku rusackych agentu se nam ta rusacka spina take rozleza po cele republice. Ty rusacke biokoutky by se mely hloubkove deratizovat.
Pěstování a tolerování podobných nenávistných projevů a víra v západní technologickou a ekonomickou nadřazenost zničily Ukrajinu.
Milion mrtvých asi nestačí a Leodendula dál sní svůj fašounský sen o zničení Ruska, přerozdělování jeho zdrojů a říšském Lebensraumu. A bude ho snít tak dlouho, dokud ho ruský voják nebude, jako jeho dědu v uniformě SS, věšet v troskách některého ze sídel západních „demokracií“.
pisni hribovi at ti necha prazsko-russacke pratelstvi:
https://zdopravy.cz/hrib-chce-z-metra-andel-odstranit-plastiku-cesko-sovetskeho-pratelstvi-je-lziva-mini-204781/
a rovnou se muzes povozit tramvaji v barvach Ukrajinsky vlajky!
Kolem toho jsem dlouhé roky chodil denně a Anděl byla jedna z nejkrásnějších stanic metra.
Nepotřebujeme nějakou moravskou komoušskou kurvu, aby pražákům kádrovala jejich historii.
Moji předkové byli zemědělci po staletí v Jižních Čechách. Přirozená biodiverzita je dobrá a tomu, čemu říkáte škůdci se dá přirozenou rovnováhou zabránit. Samozřejmě, vždycky jsou nějaké ztráty, ale to máte i při používání pesticidů, které ničí humus, čímž dochází k menším výnosům a také je potřeba mnohem víc hnojit umělými hnojivy, takže rostou náklady. Chce to rozumně velké plochy s dostatkem remízků a mezí, omezit půdní erozi a pesticidy a bude to v pořádku.
Super teorie, ale současná praxe je úpně o něčem jiném. Nemůžete budovat přirozenou rovnováhu v sousedství nepřirozené rovnováhy.
Samozřejmě se snažím vyvážit můj ekosystém, ovšem stačí, aby vedlejší pole postříkali kontaktními pesticidy nebo zaseli pesticidy ošetřné zrní, a létavý hmyz v oblasti včetně mých včelstev to zabije. Následuje invaze mšic z těch bio remízků na třešně, protože jejich predátoři jsou vyhlazeni. A co dál?
Systém lze vyvážit, pokud ve vzdálenosti 10km nebude průmyslové zemědělství. Pokud je, vaše teorie nefunguje.
Co dál?? Přestat žrát maso a zrušit živočišnou výrobu. Nebo aspoň svým hlasem podporovat výrobu masa v bioreaktorech…
Tím se uvolní cca 80% zemědělské půdy a i když při aplikaci šetrných postupů přijdeme až o 50% výnosů na hektar, pořád nám bude stačit na pohodlnou obživu zhruba polovina současné obhospodařované plochy.
Například krávy jsou klimaticky neutrální, pokud se pasou. Tráva bere pro svůj růst CO2 ze vzduchu, trávu sežere kráva, z krávy je maso a mléko. Kdyby trávu nesežrala kráva, ale zetlela by, tak by se CO2 uvolnilo do vzduchu.
Kdyby se zakázalo maso, tak se potraviny musí vypěstovat jinde, méně ekologicky.
pro Jirkujíru … pardon máš odpověď úplně nahoře (mě přijde že se to tak blbě někdy zařadí samo)
Z bio zemědělce mají okolní pozemky „radost“, protože musí na své pole dát 4x tolik chemie proti škůdcům než by dali, kdyby vedle bio nebylo.
Já vidím smysl agrovoltaiky hlavně na nízko bonitních půdách, kde se pasou krávy. Takové půdy je u nás většina. Zelenina nebo obilí by tam nevyrostly.
pro Jirkujíru….. To ale přeci není pravda.. Aspoň něco (třeba brambory) se dá pěstovat skoro všude. Jediné omezení je svažitost, vinou špatného přístupu strojů a taky náchylnosti k erozi. Takových je v půdním fondu naopak malá menšina.
Jinak proti agrovoltaice nic nemám, ale pořád si myslím, že jsou mnohem vhodnější prostory pro FV panely přímo v místech spotřeby, nebo poblíž…
Plodiny musíte střídat, jinak se na poli namnoží škůdci a choroby, také je nižší výnos než když vložíte jiné plodiny, které si zase berou z půdy jiné živiny. Ani ty brambory nemůžete pěstovat všude. Navíc plodin jako jsou brambory je málo. Vždyť se můžete přesvědčit sám. Horské a podhorské oblasti se využívají jen na trávu.
pro Jirkujíru…. No právě proto, že bydlím v podhorské až horské oblasti, vím o čem píšu.😉
Nesmysly. Remízky právě dost často sloužily pro udržení nejen biodiverzity, ale i biologické rovnováhy. Ano bude se víc dařit hlodavcům. Hrbošům, křečkům ap. No a co?