Těžba lithia na Cínovci: lidé očekávají práci i peníze pro rozvoj regionu

Mírná většina obyvatel Ústeckého kraje si myslí, že těžba a zpracování lithia může být prospěšná. Ještě o devět procentních bodů vyšší podporu má projekt přímo od obyvatel okresu Teplice, kde má hlubinný důl a zpracovatelský závod vzniknout.

Na Teplicku podporuje budoucí lithium park 61 % respondentů. Hlavními argumenty jsou přitom pracovní příležitosti, peníze pro rozvoj regionu i kladný vliv na českou ekonomiku. Obavy naopak panují z dopadu na životní prostředí. Vyplývá to z průzkumu realizovaného výzkumnou agenturou IBRS pro ČEZ.

Podpora plánovaného projektu na výstavbu hlubinného dolu a zpracovatelského závodu v Ústeckém kraji roste podle průzkumu s informovaností i vzděláním. Projekt více podporují lidé, kteří informace o těžbě zaznamenali, v prospěšnost těžby zároveň věří více muži a vzdělanější část populace. 

„Dvě třetiny respondentů zaznamenalo informace o potenciálu těžby lithia v okolí Cínovce. V okrese Teplice, kde se projekt připravuje a je tak budoucí těžbě a zpracování lithia nejblíže, je povědomí o těžbě vyšší, informace o potenciálu zaznamenalo 70 % respondentů. Také samotná podpora projektu je vyšší v teplickém okrese. Lidé tu pravděpodobně více vnímají, že právě pro ně by mohl být průmysl navázaný na lithium prospěšný. Obecně se dá říct, že lidé, kteří mají o projektu více informací, ho také více podporují,“ říká jednatel výzkumné agentury IBRS Miloš Rybáček.

Nejdůležitější je pro obyvatele ústeckého regionu při těžbě lithia zajištění bezpečnosti, což uvedlo 82 % respondentů. Pro 81 % respondentů je podstatná kontrola předpisů a technologie těžby, ale i odbornost vedení a zaměstnanců společnosti a podpora rozvoje regionu.

„Jsme rádi, že lidé projekt v kraji spíše podporují. Chápeme ale i jejich obavy z dopadu na životní prostředí. Projekt bude před zahájením realizace procházet podrobnými schvalovacími procesy, které zaručí, že bude splňovat nejpřísnější ekologické požadavky. Jde například o posouzení vlivů na životní procesy EIA, které stanoví nutná opatření, která budou dopady minimalizovat. Stejně přísné jsou při posuzování projektu banky, které přichází v úvahu k financování projektu. Bez maximálního ohledu na životní prostředí a další parametry udržitelnosti nám financování neposkytnou. To zaručí, že produkce lithia bude probíhat maximálně ekologicky a ohleduplně k okolí,“ říká generální ředitel Geomet Martin Pohlodek.

Průzkum se zabýval také názory na kvalitu života v Ústeckém kraji. Kvalita života v Ústeckém kraji je hodnocena spíše průměrně, a to známkou 2,8 na školní škále 1 až 5. Nejnižší spokojenost je s bezpečností, pracovními příležitostmi a rozvojem regionu.

Téměř tři čtvrtiny respondentů si myslí, že kvalita školství může ovlivnit dostupnost a kvalitu pracovních příležitostí. Za účelem podpory a zkvalitnění školství v Ústeckém kraji uzavřely v září Skupina ČEZ a Geomet memorandum s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně (UJEP).

Cílem je dlouhodobá spolupráce při přípravě a realizaci projektů v Ústeckém kraji, ve kterém dojde v souvislosti s transformací uhelných regionů k největší proměně a útlumu činností v energetickém sektoru od těžby a zpracování uhlí až po výrobu elektřiny a tepla.

POZN.: Výzkum byl realizován v září 2023 na reprezentativním vzorku 700 lidí starších 18 let, kteří žijí v Ústeckém kraji, sběr dat probíhal kombinací CAWI a CAPI podle standardů ESOMAR. Výzkum realizovala agentura IBRS pro Skupinu ČEZ. Cílem výzkumu bylo zjištění postojů populace k uvažované těžbě lithia v Ústeckém kraji a zjištění zájmu, obav a zdrojů informací.

Respondenti by od zpracovatele lithia nejvíce ocenili podporu dostupnosti lékařské péče, což uvedlo 75 % respondentů, sociálních služeb a infrastruktury (70 %) a školství, což požaduje 68 % účastníků průzkumu.

Projekt produkce a zpracování lithia plánuje v České republice společnost Geomet, kterou většinově vlastní Skupina ČEZ. Za účelem dobré informovanosti a spolupráce se pravidelně konají pracovní skupiny zástupců společností ČEZ a Geomet, představitelů Ústeckého kraje, obcí a vlády.

Na zatím posledním jednání této platformy předložil Geomet zástupcům obcí a kraje dokument k vyhodnocení výběru lokality pro zpracovatelský závod. Dokument poskytuje starostům a zastupitelům konkrétní informace, proč je průmyslová zóna Dukla u Újezdečku nejvhodnější a jedinou možnou variantou, kde závod na zpracování rudy z Cínovce vybudovat. Dokument zároveň vysvětluje, proč byly kvůli nevhodnosti vyřazeny další dvě desítky prověřovaných lokalit.

zdroj: tisková zpráva

8 Comments on “Těžba lithia na Cínovci: lidé očekávají práci i peníze pro rozvoj regionu”

  1. Kdyz se jedna o utlumeni povrchove tezby uhli, tak maji vsichni argumentu proc by se to melo provozovat dal. Na nejake zivotni prostredi uplne kaslou a pritom jsou uhelne doly 1000x horsi nez tezba lithia. Jeste ze do ankety nezakomponovali slovo Tesla, to by pak byli asi uplne vsichni proti tezbe. No snad se tezba aspon za 20 let rozjede.

    1. Pod Cínovcem jsou obrovské zásoby kvalitní hlubinné žuly. To je potřeba zdůraznit na prvním místě. To znamená tvrdou horninu, kterou bude potřeba v podzemí rozstřílet, vytěžit na povrch, dále rozdrtit, vyseparovat slídu (cca 2- 3%) a až poté slídu opět mechanicky a chemicky zpracovat. V té slídě je ono kýžené Lithium v koncentraci asi 7%. Kolik je 7% ze 3%? Ať to počítám, jak to počítám, 0,14-0,21%. Udává se, že něco těžit má smysl až tak od 3%.
      Nehledě na životní prostředí, kdy bude vznikat další poddolované úzení a ohromné haldy hlušiny, které nás budou zatěžovat. Není jednodušší házet lithné soli lopatou rovnou do barelů a vozit to do továrny ke zpracování jako v Chile? Kromě toho celá Jižní Amerika (hlavně severní část – Hispánsko?) má velké a poměrně dostupné zásoby lithia (přesné údaje nejsou známé, ale odhadem 30-40% celosvětových zásob). Většina se zatím netěží.
      Mezitím se rozjíždí výroba Na-Ion. Jsou mnohem levnější, nepotřebují další drahé suroviny, mají lepší životnost (víc cyklů), mají lepší parametry v zimě a dají se rychleji nabíjet a možná i vybíjet. Jediná nevýhoda je, že mají hustotu energie kolem 160-170 Wh/kg (výhledově 200Wh/kg). Čili asi tak jako první komerční Li-ion NMCo a současné LiFePO4. Číňani už to montují do malých autíček, myslím DongFeng NAMMI, že se to jmenuje.
      Opravdu si myslíte, že se to může za těchto okolností vyplatit, když velká úložiště přejdou na vyřazené a Na-ion baterie? Pravděpodobně najednou bude Lithia dost a cena klesne.

      1. Kdyby to bylo tak jednoduche s tou lopatou to sypat rovnou do sudu, tak by asi nebyla cena lithia takova jaka je a nikdo by po nejakem Cinovci ani nestekl. Kdyz se o Cinovci mluvi i v daleke Australii, tak to zrejme nejaky potencial bude mit. Na-Ion baterky vidim take jako perspektivni, ale zatim nic nenasvedcuje tomu, ze by lithium ztratilo vyznam. A ta rozdrcena zula by se mohla pouzivat jako surovina do asfaltu na stavbu silnic. Nebo pokud by byla rozemleta na prach, tak se z toho da vyrabet umely kamen. Misto betonovych vyrobku. V CR existuji stovky kamenolomu kde kazdy z nich vytezi vic nez cely lithiovy dul. No a s uhelnou mesicni krajinou na Mostecku to lithium nikdy nestaci konkurovat.

        1. Samozřejmě, že to má hodnotu, ale jen do té doby, pokud neklesne cena. Pak se to přestane rentovat. A víte, jak vypadají opuštěné těžby? To riziko tu je a kdo pak bude platit za úklid svinčíku? Podle všeho se to nevyplatí. V Chile to může být vysoce ziskové, u nás to nebude žádná sláva.
          Tu žulu bych raději viděl někde na kuchyňském stole nebo na obkladech. Takový nádherný materiál zničit kvůli pár lístkům slídy?

    1. Hele těžba je vždycky problém. Dá se snižovat zátěž na životní prostředí a většinou jsou podpory pro nejvíce zasaženou obec a na ty okolní sere pes….A zisky půjdou kam říkáš… A co ty trdlo benzínový, proč nebojuješ rovnou proti zlodějině a radši podporuješ pozlacený arabský prince???

Napsat komentář