biopaliva

Výroba biopaliva z mořských řas pořád ještě zní dost fantasticky. Jenže pomalu se stává realitou. Kanada skrze své ministerstvo vědy a techniky přispěla na pilotní projekt výroby biopaliv z řas celkem 5 mil. kanadských dolarů.

Americké námořnictvo úspěšně otestovalo nadzvukový letoun F/A-18 Super Hornet poháněný biopalivem. Konkrétně šlo o biopalivo vyrobené z lničky smíchané půl na půl s leteckým benzínem.

Krátce poté, co italská automobilka Fiat v Brazílii vytasila svůj trumf v podobě nového modelu Uno, představila také "zelenou" verzi. Fiat Uno Ecology je vyrobený z recyklovaných materiálů a na střeše má solární panel.

Zákonodárci České republiky se usnesli na zvýšení podílu biosložky v motorových palivech. S účinností od 1. června vzroste podíl bioethanolu v benzinu na 4,1% a podíl bionafty v naftě na 6%. Původní návrh počítal s ještě o pár destinami vyššími podíly, ale ten nebyl schválen. pokračování…

Parlament ČR aktuálně schválil zvýšení složky biopaliv v naftě a benzinu. Poslanci rozhodli, že od dubna příštího roku se zvýší podíl bionafty v naftě z původně schválených 4,5% na 6,3% a podíl bioethanolu v benzinu z 3,5% na 4,5%. Podíl biosložky v pohonných hmotách má pro Českou republiku znamenat snazší dosažení cíle 5,75% podílu biosložky v palivech do roku 2010.

Využití biopaliv je však dnes stále velmi rozporuplné. Zejména první generace biopaliv není energeticky výhodná. Polemiky se točí také kolem vztahu biopaliv a potravin, viz. "Pěstování biopaliv uvrhlo do chudoby 30 milionů lidí". Evropská unie proto už před časem začala přehodnocovat svou podporu biopaliv.

Známý zastánce jaderné energetiky Steven Chu, momentálně ministr energetiky Spojených států, je také veřejným propagátorem elektromobilů. V minulosti navíc také řekl, že všechna americká auta by měla mít schopnost jezdit na bioethanol E85. Na nedávném setkání vývojářů zabývajích se alternativními zdroji energie prý měl Chu opět doslova zopakovat: "Kdyby záleželo na mě, každý cent bych investoval do elektrických aut."

Ačkoliv nejde o oficiální vyjádření, je zajímavé slyšet takováto ve spojení s oficiálním zástupcem největší světové ekonomiky. Ministerstvo energetiky pod jeho vedením už letos rozdalo miliardy dolarů na grantech pro firmy jako je Ford (5,9 mld.), Nissan (1,6 mld.), Tesla Motors (465 mil.) nebo Fisker Automotive (528 mil.). Tyhle společnosti se zabývají buďto vývojem elektromobilů, nebo plug-in hybridů. Přitom na podporu biopaliv šlo v minulém měsíci pouhých 20 000 dolarů.

Začíná tak být docela jasné, že vodíková ekonomika, biopaliva ani další alternativy zřejmě nebudou mít ve Státech na růžích tak dobře ustláno, jako právě elektromobily. To ovšem platí pouze pro pozemní dopravu. V oblasti letecké dopravy to vypadá, že se biopaliva naopak začnou brzy značně prosazovat, mimo jiné díky Číně. Ale o tom zas někdy jindy.

Česká přestavba Priusu na plug-in hybrid je jistě zajímavá. Ale co takhle Algaeus? Hybridní auto, pod jehož nánosem zeleného polepu se skrývá klasická Toyota Prius taktéž přestavěná na "auto do zásuvky", jen navíc nespaluje benzin, nýbrž biopalivo vyrobené z mořských řas! Pamatujete na Craiga Ventera a jeho sliby o výrobě ropy z mořských řas? Tak tohle je ono.

O vývoj automobilu se postarala společnost Sapphire Energy. Faktem je, že tekuté palivo obsahuje pouze část biopaliva vyrobeného z mořských řas. Plug-in hybrid pojmenovaný příhodně "Algaeus" se nyní vydává na desetidenní turné po Spojených státech ze San Franciska do New Yorku, a to u příležitosti uvedení nového snímku FUEL, který získal několik ocenění na nezávislém filmovém festivalu Sundance.

Mořský hybrid Algaeus je postaven na modelu Toyota Prius z roku 2008. Přibyla další baterie, zásuvka a pokročilý systém managementu baterie. Díky tomu dokáže tenhle PHEV (plug-in elektrický hybrid) nabídnout spotřebu až 1,56 l/100 km, tedy ještě o něco méně než česká přestavba s 2,7 l/100 km (je samozřejmě otázkou podle jaké metodiky tuto hodnotu Američané udávají). Jde především o předváděcí auto, takže mořských plodů se v nejbliží době v našich nádržích asi nedočkáme. Spojení hybridního pohonu a biopaliv nicméně není bez budoucího příslibu.

Známý kontroverzní vědec a především byznysmen Craig Venter se spolčil se společností ExxonMobil, jedním z největších světových producentů a zpracovatelů ropy. Co mají za lubem? Nic menšího než zcela proměnit světový trh s ropou. Venter, mimo jiné také veterán z Vietnamské války, je známý svým zájmem o výzkum genomu. A nejen lidského. Momentálně se snaží seč může vytvořit s pomocí mořských řas syntetický organismus, který umožní výrobu ropy přírodní cestou.

Tedy, zas tak jednoduché to není. Mořské řasy patří dnes k nejslibnějším rostlinám budoucnosti. Venter se jich už v roce 2005, kdy založil společnost Synthetic Genomics, chytil proto, že teoreticky by od nich odvozené mikroorganismy mohly umožnit levnou a masovou výrobu biopaliv. ČÍST DÁL...

Výrobce sportovních automobilů Lamborghini se po Ferrari a dalších luxusních značkách taktéž musí přizpůsobit módní zelené vlně. Chystá investici 35 mil. euro do velké solární elektrárny na jedné ze svých továren (Sant'Agata Bolognese), která má znamenat až 30% snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2010. Dále upraví některé své vozy tak, aby se jejich emise snížily o 35% do roku 2015. Střešní fotovoltaická elektrárna má do roku 2010 vyrábět ročně 1,582 MWh, pokryje plochu 17 000 m². Zároveň bude střecha továrny zateplena, nainstalováno nové osvětlení a provedena další opatření ke snížení spotřeby energie. Co se týká automobilů, prvním modelem, který se nesl na zelené vlně bylo Lamborghini Gallardo LP 560-4 u kterého se konstruktérům podařilo snížit emise o 18%. To je mimochodem naživo k vidění na letošním Autosalonu Brno 2009. Další pokroky v budoucnosti se mají nést ve znamení snižování hmotnosti, zlepšení spalování, snižování odporu, zavedení Stop&Start systému, hybridním pohonu (!) a biopaliv.

Zpráva Londýnského sněmu (London Assembly), který slouží jako kontrolní orgán tamní radnice, varuje, že Londýn potřebuje zavést další nízkoemisní zóny dál od centra města. Na znečištění ovzduší nebezpečnými částicemi vypouštěnými především dieselovými motory totiž ve světové finanční metropoli zemře každý rok kolem 3000 lidí. Emise prý přispívají k celé řadě zdravotních problémů obyvatel. Vláda odhaduje, že náklady na léčení spojené s emisemi dosáhly v celé Británii minulý rok už 20 mld. liber (asi 600 mld. korun). Rada pro životní prostředí, která je součástí Sněmu proto nyní po starostovi Borisi Johnsonovi požaduje, aby se zabýval možností využití biopaliv u veřejné dopravy a pokusil se snížit emise autobusů o 90%. Dále chce rozšíření nízkoemisních zón a elektronické informační zabule na veřejných místech, které by podávaly informace o aktuální znečištění v reálném čase. Chce také podpořit v celém městě jízdu na kolech.