Česko na energii zpracovává jen 12 % odpadu, většina jej končí na skládkách

Česká republika zaostává mezi státy Evropské unie v energetickém zpracování komunálního odpadu. Nejvíce jej totiž ukládáme bez jakéhokoli užitku na skládky, zatímco na energii zpracováváme pouze 12 %.

Významný potenciál pro energetické využití přitom má biologická složka odpadu, jejíž produkce v Česku ročně dosahuje až dvou milionů tun. Její recyklací by podle odhadů Energy financial group (EFG) bylo možné získat BioCNG pro více než 150 tisíc aut nebo zelený plyn (biometan) až pro 130 tisíc domácností po celý rok.

Česko se řadí podle Eurostatu mezi země s největším počtem skládek v Evropě, kde končí téměř polovina komunálního odpadu (45 %) bez jakéhokoli dalšího využití. Jejich počet by nicméně mohl klesat tříděním biologicky rozložitelného odpadu, který běžně tvoří až třetinu obsahu tzv. černých popelnic. Zbytky z kuchyní v domácnostech, škol nebo restaurací je totiž možné namísto skládkování využívat jako obnovitelný zdroj a zpracovávat je na zelenou elektřinu, teplo a biometan (BioCNG).

Češi se sice v recyklaci a kompostování komunálního odpadu drží v evropském průměru (43 %), výrazně však zaostávají v jeho energetickém zpracování. Zatímco v sousedním Německu se k výrobě energie využívá bezmála třetina odpadu (31 %), v Česku je to zatím jen kolem desetiny (12 %).

„Pro energetické zpracování odpadu v Česku je zapotřebí rozvoj infrastruktury. Výstavbě zařízení na výrobu energie z odpadu u nás však stále brání tradice skládkování a to, že do sektoru energetického zpracování bioodpadu dříve nesměřovalo tolik investic. Dnes už je situace mnohem lepší, protože si začínáme uvědomovat důležitost lokálních zdrojů, například i v důsledku energetické krize,“ vysvětluje Tomáš Voltr, výkonný ředitel skupiny Energy financial group.

Využít energetický potenciál biologicky rozložitelného odpadu a ekologicky jej recyklovat je možné jedině po jeho vytřídění. Proto skupina EFG s cílem využívat kuchyňské zbytky či prošlé potraviny jako obnovitelný zdroj energie spustila projekt „Třídím gastro“.

Za dva roky jeho fungování si třídění gastroodpadu, tedy kuchyňských zbytků, osvojilo už přes dvacet českých měst a obcí v Olomouckém, Moravskoslezském, Jihomoravském a Zlínském kraji.  Recyklovaný odpad díky tomu namísto skládkování putuje do bioplynové stanice EFG Rapotín BPS či EFG Vyškov BPS, kde se zpracovává na nízkoemisní biometan, elektřinu a teplo.

Z veškerého tohoto odpadu, kterého v Česku vyprodukujeme až dva miliony tun, by podle odhadu EFG bylo možné ročně vyrobit BioCNG pro zhruba 150 tisíc automobilů s průměrným nájezdem deset tisíc kilometrů nebo zelený plyn (biometan) až pro 130 tisíc domácností po celý rok. 

zdroj: tisková zpráva

8 Comments on “Česko na energii zpracovává jen 12 % odpadu, většina jej končí na skládkách”

  1. Povšimněme si – FVE fanatici s tepelnými čerpadly se v tomto čase vytratili z diskuzí a obejví se zase až na jaře, až jim rozmrznou prsty na klávesnici.

    U nás mrzne opravdu krásně a první sníh oslavím tak, že začnu topit dřevem, včera jsem dopálil poslední dřevní bordel co jsem měl.

  2. Zajímavosti:
    Ruská výroba dronů – hxxps://youtu.be/4vWuEKhE6Xc?feature=shared
    Přeměna továren na výrobu dronů – hxxps://www.eurasiantimes.com/drone-baker-russia-doubles-up-bread-factory-into-military-manufacturing/

    Situace na bojišti a zničující ruská převaha z pohledu českého žoldáka hxxps://medium.seznam.cz/clanek/cesinaukrajine-bitva-o-nebe-aneb-zase-jsme-malem-umreli-30845

    Tak bohužel ti co šířili historky o čipech z praček se jako vždy pletli a Rusové se poučili jak v taktice, tak zvládli přechod na válečnou výrobu dříve okrajových technologií. To je panečku fofr, o tom se evropským žvanilům může jen zdát. U nás se zatím vystupuje s prohlášeními, že „nelze spoléhat na věčný mír“, a pak se jde na raut.
    Jsem moc zvědavý, jak budeme rozjetého Rusa brzdit.

      1. Dovolím si dvě otázky a doufám, že na ně znáte odpověď.
        1) Proč by mělo Rusko akceptovat mír v situaci, kdy získává na frontě převahu?
        2) Jakou významnou vojenskou pomoc může v následujícím půl roce poskytnou Česká republika a ostatní evropské země ukrajinské juntě?

        Mimochodem, taková statisticko analytická zajímavost – Ukrajina zveřejnila procenta žen vojaček a civilních zaměstnankyň. Zřejmě se snažili méně prozrazovat, protože dříve zveřejňovali jejich počet. A to byla velká chyba. Protože se znalostí dřívějšího absolutního počtu, trendové křivky a nyní procent, lze snadno spočítat celkovou velikost Ukrajinské armády, která je nyní cca 830 tisíc. To je cca o 370 tisíc méně, tedy o skoro třetinu, než před rokem touto dobou, pokud je spolehlivý předchozí údajů 1,2 milionu.

      1. Popisují to tam jasně – začínali s plně čínskou linkou a čínskými součástkami, dnes zůstává čínská technologie kompletace, ale součástky jsou už z většiny ruské.
        Určitě stále importují a budou importovat CMOS čipy, ale ten podíl vlastních komponent určitě ještě poroste.

Napsat komentář