Od středy do pátku (6. až 8. dubna) probíhá v Praze mezinárodní konference Hydrogen Days 2016, zaměřená na praktické využití vodíku v ekonomice.
foto: Toyota
Začlenění
Hlavním tématem konference je rozvoj vodíkové infrastruktury a technologií v evropských regionech včetně střední Evropy, kde je Česká republika lídrem.
Jak ale upozorňují zástupci České vodíkové technologické platformy, zatímco západoevropské země, ale např. i Japonsko, Čína či USA, do rozvoje vodíkové ekonomiky již promyšleně investují, v Česku stále chybí systémová a dlouhodobá podpora ze strany státu.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Vědci udělali z vodíkového auta malou elektrárnu
Dánsko má devět vodíkových čerpacích stanic
Česko-americká firma získala investici na rozvoj vodíkových čerpacích stanic
Aby totiž mohly být vodíkové technologie a palivové články plně využity, je nezbytná společná infrastruktura a spolupráce jak v oblasti dopravy (čerpací stanice), tak v energetice (skladování energie) napříč evropskými regiony. I proto byla letos na konferenci nově přizvána řada zástupců ze zemí Visegrádu.
„Vodíkové hospodářství je důležitou a nedílnou součástí probíhajících velkých změn v oblasti energetiky. Dnes je v jednotlivých státech Evropské unie podpora a rozvoj vodíkového hospodářství na značně odlišné úrovni, postupně se ale všechny země k zavádění vodíkových technologií nevyhnutelně připojí,“ upozorňuje Karel Bouzek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Podle předsedy představenstva České vodíkové technologické platformy Martina Fišera je Česká republika lídrem v oboru ve střední Evropě.
„Naší snahou je prohloubit spolupráci s okolními sáty. Díky tomu můžeme zvýšit naše šance na účast ve společných projektech se západní Evropou a zejména Německem. To je nám inspirací nejen v úrovni výzkumu a vývoje a zapojení velkých průmyslových firem, ale také z hlediska systémové státní podpory vodíkového hospodářství,“ říká.
V Německu bylo v roce 2015 na 50 čerpacích vodíkových stanic, ve spolupráci se soukromým sektorem chce německá vláda do roku 2023 tento počet navýšit na 400 stanic. V řadě německých měst (např. Hamburg, Kolín, Berlín) prosazují radnice do městské hromadné dopravy vodíkové autobusy.
Na konferenci proto vystoupí celá řada německých odborníků na toto téma. Jmenovitě například Hanno Butsch z německé meziresortní Národní organizace pro vodíkové technologie a palivové články (NOW) nebo Heinrich Klingenberg, ředitel organizace Hysolutions Hamburg, která řídí zavádění vodíkových technologií, palivových článků a elektromobility ve státě Hamburg.
„Zatímco Německo zřídilo speciální instituci koordinující zavádění vodíkového hospodářství na národní i státní úrovni, u nás zatím vláda čistě na tuto problematiku nevyčlenila jedinou osobu. Tento hendikep je samozřejmě znát. V ÚJV Řež jsme dosáhli několika úspěchů v oblasti výzkumu a vývoje a vidíme ochotu velkých průmyslových firem zapojit se do budování infrastruktury. Určit priority a navázat na celoevropskou strategii v této oblasti ale musí vláda,“ upozorňuje Aleš Doucek, vedoucí oddělení vodíkových technologií v ÚJV Řež a místopředseda představenstva platformy.
Dodává, že jistým pokrokem je fakt, že vodíkové technologie jsou poprvé zohledněny v Národním akčním plánu čisté mobility a prioritách vlády pro výzkum a vývoj.
K nejvýznamnějším technologickým úspěchům Česka v oblasti vodíku patří vývoj trojitě hybridního autobusu TriHyBus (2009) nebo zařízení na akumulaci energie vodíku vyvinuté právě v ÚJV Řež (2012).
Mezinárodním uznáním českých úspěchů je fakt, že Česká republika získala pro příští rok pořádání největší světové vodíkové konference World Hydrogen Technology Convention 2017.
Hydrogen Days 2016
6. – 8. dubna 2016, Národní technická knihovna, Technická 6/2710, Praha 6
Pořádá Česká vodíková technologická platforma. Tématem bude zavádění vodíkových technologií v jednotlivých evropských regionech, využití v dopravě i pro skladování energie a nejnovější trendy v budování vodíkové infrastruktury, vývoji na trhu i v technologickém výzkumu a vývoji.
Záštitu nad konferencí převzaly Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a městské části Praha 6 a Praha 7. Podporu poskytla také International Society for Electrochemistry.
baterkova elektromobilita je
baterkova elektromobilita je jiz davno nastartovana a rozbehnuta na takove urovni a lejou se do ni tak obri finance, ze vodik je proste odsouzen jen na lokalni pokusy, vodik jiz nikdy nebude levnejsi variantou k baterkam ale bude vzdy tou drazsi
pokud chteli automobilky aby vodik uspel, meli se snazit ho na trh dostat tak pred 20 lety, dneska je jiz pozde a par tisic aut rocne pro fandy nezmeni naproto nic
Taky že se snažili, skoro
Taky že se snažili, skoro úplně všichni, spousty peněz na to padlo, ale jak vidno kde nic tu nic.
Jak rekl Elon – vodik je
Jak rekl Elon – vodik je kravina :-D. Ma pravdu. Silene slozite, drahe, nebezpecne, nizka ucinnost. Zavislost na servisu, vyrobcich vodiku, cerpacich stanicich atd. Fakt hovadina. Proti tomu slolar na strese a elektromotor v aute. Neni co resit.
elektromotor v aute je i u
elektromotor v aute je i u toho vodikoveho auta, ostatne oni tam jsou i baterky
Jo a plus ještě spousta
Jo a plus ještě spousta dalších technologií a celý to stojí 2x víc než se to prodává.
Na otázku v nadpisu
Na otázku v nadpisu odpovídám: „doufám, že ne“.
Zda vodik nebo baterie
Zda vodik nebo baterie ukonci nadvladu spalovaku je uplne jedno. Fakt je, ze uz tri zeme maji plan na zakaz fosilnich aut.
Norsko a Holandsko od 2025.
Indie od 2030.
Doufam ze se pripoji dalsi zeme a EU bude jako celek take nekdy fossil-loss.
Kdo dnes koupi novy diesel, ten bude brzy litovat. Vysoke dane a jine prekazky zpusobi masivni srotovani osobnich dieselu.
V Paříži to podepsalo i 9
V Paříži to podepsalo i 9 států USA.
žádná podpora státu,
žádná podpora státu, vodík ať si ropáci zainvestují ze svého!
Souhlas.
Souhlas.
Taky znám jeden: „Vodík je
Taky znám jeden: „Vodík je skvělé palivo budoucnosti!“….a vždycky jím zůstane.
Nejsme velkoproducentem
Nejsme velkoproducentem metanu, tak se nás „vodíková ekonomika“ netýká. Pokud bychom skutečně chtěli ukládat vyrobenou elektrickou energii, použili bychom baterie, které mají násobně větší účinnost a jejichž cena rychle klesá. Celý tento vodíkový mumraj působí až surrealistickým dojmem. Jako když hejno lumíků skáče z útesu.
Naopak. Právě proto, že
Naopak. Právě proto, že nemáme zásoby metanu, tak můžeme využít právě výrobu vodíku elektrolýzou z přebytků elektrické energie k produkci metanu. Ostatně, tento trend je naznačený i v článku samotném – viz citace. Chce to jenom určité nasměrování intelektuálního úsilí a vytrvalost.
To je nesmysl. Používat
To je nesmysl. Používat vodík pro ukládání přebytků elektřiny je drahé a technologicky náročné. Mnohem lepší médium pro ukládání přebytků energie je metanol.
Nevýhody: je toxický pro lidi
Výhody: lehká manipulace, na litr objemu má vyšší množství uložené energie, lze ho v palivových článcích převádět na elektřinu stejně jako vodík, není problém ho dlouhodobě skladovat, není korozivní, mnohem hůř exploduje, spalování je bezpečné
Takže jsem pro napření úsilí tím správným směrem, ale vodík to není.
U každého problému je potřeba se dívat na celý problém, tohle je spíš – musíme dělat vodík, aby se neřeklo, když už to slibujeme 30 let.
Jenže on metanol je mrška
Jenže on metanol je mrška podšitá a při spalování ve FC vzniká kromě vody i CO2. Což se ze současného „nesmiřitelného“ boje proti produkci a emisím CO2 může někomu zdát ve srovnání se spalováním čistého vodíku jako podstatná závada.
Vzhledem k tomu, že při
Vzhledem k tomu, že při výrobě metanolu se to CO2 spotřebuje a při spalování uvolní, tak se jedná o neutrální cyklus. Takže žádné boje o CO2.
Navíc pro stát má tu výhodu, že se to dá lehce zdanit i v rámci existující infrastruktury.
Ukládání elektřiny do
Ukládání elektřiny do vodíku je hrubě neekologické, neboť se většina energie vyplýtvá. Nemá to smysl ani ekonomicky, viz cena dosavadních demonstrátorů.
Projekt MYRTE – 1.75 MWh uloženo ve vodíku, max. výkon 100 kW, účinnost 35%, cena projektu: 12.4 mil. EUR.
Odhad pro Tesla Powerpack:
10 MWh, max. výkon 2500 kW, účinnost 96%, cena včetně instalace: 5.3 mil. USD (citace: The Tesla PowerPack for Time of Use Reduction: Estimating
Cost and Greenhouse Gas Emissions at Georgia Tech. J. Barbour, M. Segars, A. Spence, C. Sutter, ISyE 4803 Economic and Environmental Analysis.)
nez se vubec zacne neco
nez se vubec zacne neco okolo vodiku dit, tak davno budou k dispozici prumyslove baterie od jiste „ceske“ firmy s Cinskym investorem, vodik je takova Columbova zena, vsichni o nem mluvej, ale nikdo ji nikdy nevidel, v tomto pripade je to navic sakra draha zena na kterou stejne nemame 🙂
Proč by jsme měli
Proč by jsme měli elektřinu uložit do vodíku, ten rozvážet v cisternách, v autě ho zase měnili na elektřinu a při tom všem ztratili tak 2/3 energie, když můžeme tu samou elektřinu dostat do auta po drátě s úćinností blízko 90%tům a v zásadě k tomu nepotřebujeme jinou infrastrukturu, než která tu již je?
Odpovím jednomu za
Odpovím jednomu za všechny. Jde o to, že dlouhodobé skladování energie v bateriích je drahé. Vyplatí se to pouze krátkodobě, kdy určitá kapacita pojme nadbytek a v době nedostatku energetickou bilanci dorovná (v řádu dní, maximálně týdnů). Pokud bychom uměli relativně levně a s přijatelnou účinností uzavřít cyklus elektrolýza -> H2 -> 2H2 + vzdušný CO2 -> CH4 + O2 -> úložiště CH4 -> fuel cell -> eletřina, tak se dá energie ukládat ve velkém a i dlouhodobě relativně levně skladovat. Máme v ČR zásobníky na zemní plyn (tedy v podstatě na CH4) asi ma 3 měsíce při běžné spotřebě. Dají se tímto způsobem vyrovnávat v podstatě jakékoli roční odchylky, které mohou přijít při nevyrovnané výrobě z jakéhokoli zdroje (např. v létě vyrobíme, v zimě spotřebujeme). Navíc bychom se stali doslova čistým producentem zemního plynu s pasivní bilancí CO2. Pravda, účinnost je zatím nikterak vysoká, ale technologie už je a pokud bude energie při přebytcích dostatečně levná, mohlo by se to vyplatit.
Dlouhodobé skladování
Dlouhodobé skladování energie v bateriích stojí přesně stejně tolik jako krátkodobé skladování – samovybíjení v rámci jednoho roku je zanedbatelné v porovnání se ztrátami v elektrolýze. Energie není levná, naopak, je velice drahá! A proto je vodík jako médium pro skladování energie kardinální blbost. Zastánci vodíku se vyhýbají tvrdým ekonomickým číslům jako čert kříži.
Ono to na první pohled
Ono to na první pohled vypadá tak jak píšete, ale je to trochu jinak. Baterie se vám vyplatí, jenom když využijete její kapacitu k „bumpování“ energie. Levně při přebytku nakoupíte, se ziskem ve spotřební spičce prodáte. Počítal jsem to a orientačně potřebujete mít mezi nákupem a prodejem alespoň 2-3 Kč rozdílu/Kwh. Při 4000C pak můžete vydělat 8000-12000/Kwh teoreticky. Pak baterii musíte vyměnit, tj. cena/Kwh baterie musí být nižší. Denní sprotřeba elektrické energie např. v ČR je kolem 25GWh. Pokud byste chtěl mít zásobu na řekněme 3 měsíce, je to kolem 20TWh. Vyrobit takové množství baterií je vyloženě nesmysl (jak ekologicky a logisticky (kapacity), tak i ekonomicky). Proto je jednodušší skladovat energii nějak jinak, právě například jako vodík nebo metan. Samotná úložiště už máme, nebude to zpočátku stát moc. A pokud by nebyl tlak na další úložiště, jako že být nemusí, tak je to i cesta, jak se odříznout od závislosti na dovozech zemního plynu. Takže jediný problém je, že při výrobě metanu máte ztráty, protože musí kalkulovat s účinností. Stejně tak i naopak, opět je zde zásadní otázka účinnosti. Pokud se ale dostanene obousměrně někam na 50%, nebude to tak zlé. S tím už by se něco dalo dělat (cena takto vyrobené elekřiny oproti původní ceně bude přibližně dvojnásobná a pokud připočítáme umoření technologií, tak +XKč???.. This is That Question…). Ekonomické ukazatele jsou celkem jasné, problém je riziko, jít do toho a být alespoň v nějakém zisku.
Skladovat el.energii
Skladovat el.energii měsíce je nesmysl. Zvláště, když cena na burze stále klesá. Je mnohem jednodušší si tu energii za pár týdnů či měsíců normálně vyrobit nebo koupit. Skladování dává smysl pro vyrovnání křivky výroby/spotřeby během 24 nebo 78 hodin.
Nová tarifní struktura, boj proti fotovoltaice a vliv kachní křivky na cenu elektřiny
Pokud se smíříme s tím,
Pokud se smíříme s tím, že budeme závislí na dovozu elektřiny a že problémy se stabilitou sítě vyřeší okolní státy, tak na to můžeme rezignovat. V současné době ale skladujeme:
— nemalé množství tzv. strategické ropy
— nemalé množství zemního plynu (min. na 3 měsíce při plném odběru)
Určitý smysl to tedy asi zřejmě mít bude. Denní kachní křivku řeší akumulátory, píšu výše. Je to známá věc. Těch ale bude potřeba asi tak na polovinu denní spotřeby, možná by stačila i 1/3. Tj. v ČR by stačilo i při masivním rozšíření FVE asi jen několik GWh v akumulátorech. Na další přebytky, například v létě, by se ale hodila jiná forma skladování (na zimu). To máte jako s úrodou. Co na jaře a v létě nevypěstujete, nesklidíte a neuskladníte, to v zimě chybí. 🙂
Hádám, že „strategická
Hádám, že „strategická ropa“ jaksi nepočítá s nastávajícím rozšířením elektromobility a OZE. Samotná existence těch zásobníků neimplikuje jejich smysluplnost. Tesla Model 3 za prvních 24 hodin vygeneroval víc potenciálních prodejů než jakýkoli jiný výrobek v historii lidstva.
Jejich existence implikuje
Jejich existence implikuje potřebu přeměnit tyto zásoby v nějaké jiné. Samozřejmě i s obměnou zařízení pro která je potencionálně, v případě nějakého výpadku nebo katastrofy, určená (záložní agregáty, autobusy MHD, lokomotivy…).
Nikoliv, fakticky bude
Nikoliv, fakticky bude potřeba časem provést nezbytnou likvidaci těchto reliktů a přejít na technologii relevantní pro 21. století. Vše v rámci optimálního ekonomického řešení. Dokud se ovšem neprovede konkrétní kalkulace, jsou jakékoli další spekulace bezpředmětné.
Myslete tu českou
Myslete tu českou strategickou ropu co máme tak strategicky uloženou v Bavorsku a conevidět o ní přijdem?!?
V Německu uložili zlomek –
V Německu uložili zlomek – spotřebu na 3 dny za celkem 90.
Tady bych viděl možnost
Tady bych viděl možnost využití v domácnostech. V létě pomocí FVE vyrobený metan uskladnit a v zimě použít budto do kogenerační jednotky na výrobu tepla a EE nebo jako pohon pro tč na plyn.
a už je to tady
a už je to tady zase
youtube.com/watch?v=Bcy5HHU2Q6E
mam pocit ze ako vzdy, to
mam pocit ze ako vzdy, to nikam nepovedie. vodik je dost drahy a narocny, kto by sa s tym chcel srat ? benzinol, alkohol, oleje, priame skladovanie elektronov, chemicke skladovanie elektronov, butanol, .. tolko moznosti, tak preco z nich prave vodik ?
všichni zaprodanci protože
všichni zaprodanci protože vědí že vodík v garáži nenatankuješ, furt stejná písnička, prasata se chtěj udržet u koryta
myslíš svine, ne ? 🙂
myslíš svine, ne ? 🙂
Příhodná citace z jednoho
Příhodná citace z jednoho nejmenovaného čekého filmu:
„Aj sviňky jsme zabili, budou klobásky, už zase se mi chce zvracet …“