Dánsko má devět vodíkových čerpacích stanic

Dánsko je jednou z prvních zemí na světě, kde je prakticky k dispozici infrastruktura pro provoz vodíkových aut. Dnes je v Dánsku devět vodíkových plnících stanic.

Vodíkové auto Toyota Mirai u vodíkové čerpací stanice H2 Logic, Dánsko
foto: H2 Logic

Dánsko je rozlohou o něco větší než polovina České republiky. U nás zatím máme jedinou neveřejnou vodíkovou čerpací stanici ve středočeských Neratovicích. V Dánsku jich je už devět a další se staví.

Skandinávská země se tak stala první na světě, kde je k dispozici celonárodní infrastruktura pro provoz vodíkových aut. Šešt stanic má k dispozici vlastní elektrolyzér, do tří se vodík dováží z továrny ve Strandmøllenu.

Jedna další vodíková stanice se v Dánsku právě staví a daší se plánuje. Není divu, že Toyota plánuje své vodíkové auto Toyota Mirai nabídnout mezi prvními trhy právě v Dánsku. Podobně jako další výrobci.

Mimo Dánsko je nejbližší další vodíková stanice v Hamburku, 245 km daleko. Což vodíková auta bez problémů zvládnou. Vydat se kamkoliv dál už je ale riskantní nebo nemožné, viz. mapa vodíkových čerpacích stanic v Evropě.

vodíkové auto Toyota Mirai u vodíkové čerpací stanice H2 Logic Dánsko

Mapa veřejných vodíkových čerpacích v Evropě
foto: H2 Logic

Výroba vodíku přímo v čerpacích stanicích ale není jednoduchá. Ty dánské (typ CAR-100 společnosti H2 Logic) zvládnou vyrobit asi 200 kg vodíku za den, což stačí na 40 naplnění vodíkového auta Toyota Mirai.

Pro Dánsko ale může být sázka na vodík klíčovým krokem. Země má dnes obrovské přebytky elektřiny z větrných elektráren. Pokud je dokáže efektivně měnit ve vodík a vodíková auta se prosadí, může zásadním způsobem snížit svou závislost na dovozu ropy.

Stejně tak by se to ovšem podařilo s mnohem jednoduššími, efektivnějšími a v konečném důsledku výrazně levnějšími elektromobily

16 Comments on “Dánsko má devět vodíkových čerpacích stanic”

  1. Já se domnívám, že nejde
    Já se domnívám, že nejde primárně o výrobu vodíku pro automobily, ale spíše o případovou studii. Když to půjde s automobily, mohla by se technologie využít i ve větším měřítku na sklakdování energie. Bateriová úložiště se totiž spíše hodí, vzhledem k nízké energetické hustotě a dalším parametrům, na krátkodobé uskladnění. Pokud se potrdí, že vodík je možné dlouhodobě skladovat, budou některé věci jednodušší. Podle mě by ale bylo možná jednodušší pokračovat v cyklu a vyrábět z něj CH4. Metan se snáze skladuje a dají se využít zásobníky na zemní plyn.

    1. Ak je to stacionarny
      Ak je to stacionarny system,
      mozno by sa hodil nejaky prepocet, kolko energie sa da ulozit do 20t tazkeho zavazia zaveseneho 100m vyske od najnizsieho bodu. kolko zaberie miesta napriklad ako studna, a kolko ich je mozne vybudovat v skupine pod parkom, nadz.parkoviskom a pod.

      obavam sa ze premena molekul je narocnejsi proces nez presun prvkov.

      Viac energie nam potom dava jedine rozbijanie a zlucovanie atomov,
      ale vyzaduje to velke vstupy.

      Podla prirovnania kukuckovych hodin, to ale nebude velka slava v ukladani.

  2. vodik je drahy ako vseobecne
    vodik je drahy ako vseobecne palivo pre auta.
    neefektivne je dokonca ukladat ho z prebytku, efektivnejsie su precerpavacky. eko-politika je ale osemetna a objednavky na dorovnavacky su absurdne a vytvarajau neefektivne stavy, na ukor penazi (nenazranosti).

    to uz stlacat samotny vzduch do nejakej podzemnej diery bude efektivnejsie, nez sa ondit s premenou molekul.

    uvidime ako to dopadne s bateriami za 10 r.
    ale vodik mohol pockat doteraz, tak este chvilu vydrzi.

    ale problem nie je medium, problem je zdroj energie, a sposob okolo coho je teraz energeticka politika vybudovana. plyn a ropa vo vyraznej miere. to sa nezmeni len tak, vela ludi co ide po peniazoch to samospadom drzi ako hluchy dvere.

  3. 1 kg vodíku = 33,3
    1 kg vodíku = 33,3 kWh
    CAR-100 zvláda produkciu až 240 kg vodíku denne. To zodpovedá zhruba energií 7992 kWh uloženej do vodíku.
    Pri zohľadnení účinnosti (65 %) je maximálny príkon približne 12,3 MWh denne – 512,5 kW.
    Vzhľadom na účinnosť palivového článku (60 %), reálne sa k pohonom áut dostane z maximálnej dennej produkcie tejto čerpačky približne 4,8 MWh.
    Round trip účinnosť batérií je zhruba 2x lepšia.
    V diskusiách na webe som našiel cenu za jednu čerpačku okolo 800 000 €.
    Tesla Powerpack má stáť cca 220 €/1 kWh, takže by za cenu jednej čerpačky vedeli inštalovať batériový set s kapacitou 3,6 MWh, ktorý by navyše stabilizoval sieť. Zároveň by z toho vedela byť dobíjačka elektromobilov s pravdepodobne najvyšším inštalovaným výkonom na svete 🙂
    CNG a vodík vyzerajú z ekonomického hľadiska ako slepé vetvy vývoja.

    1. souhlas
      jinak co se te

      souhlas

      jinak co se te zalozni kapacity baterii tyce, spis nez na Teslu a jejich Powerpack kterej je pro tohle uziti extremne drahej bych sazel na levnejsi baterie urcene primo pro prumysl, u baterkygridu co nekde stoji v kontejneru za stanici je celkem fuk ze je velkej a tezkej, tam je nejdulezitejsi cena a zivotnost tech baterii 🙂

      a docela bych i veril ze tohle bude „do roka“ domenou jiste Cesko-Cinske firmy kde se presne na tyhle obri baterky chtej soustredit

  4. 245km, no problem to nebude
    245km, no problem to nebude v pripade ze dane plnicky dokazou dana auta jako Mirai natankovat plne, zalezi tedy s jakym tlakem dane nebo dana plnicka dokaze plnit, aby Mirai ujela tech 245km, musela by plnicka mit alespon 45 MPa (plne nadrze ma Mirai jen pri plnicim tlaku 87,5 MPa), pokud bude mit min, tak tech 245km bude asi podobnych jako v pripade toho co uvadi vyrobci jako dojezd u baterkovejch EV

    1. Elon, jako jeden clovek v
      Elon, jako jeden clovek v cele „jedne“ firmy ma tu svou infrastrukturu ne v jednom state s usmudlanyma 9 cerpackama, ale hned v nekolika desitkach statu a zaroven si k te infrastrukture vyrabi ty auta ktera konci u zakazniku aby mohli zadarmo tu infrastrukturu vyuzivat 🙂 v Dansku ma Tesla 9 mist se Superchargery o celkovem poctu 64 stojanu

  5. Ing. Jaroslav Šesták na
    Ing. Jaroslav Šesták na svých přednáškách tvrdí (zda je to 100% pravda nevím) , že vodík má dvě zásadní nevýhody. Je malý a prochází prakticky vším, takže i při tom nejlepším skladování dochází k mikroúnikům. Dáte prý plnou nádrž a ta časem není tak plná, i když se jedná o procentuální ztráty ,jsou to ztráty. Druhou nevýhodou je to, že čistý vodík při odparu prostupuje atmosférou do nejvyšších vrstev a následně ho gravitace neudrží a rozptyluje se do kosmu. Tedy nevratná ztráta vody pro planetu. Platí-li ta druhá nevýhoda, tak to není moc dobré.

    1. Vodíku nefandím, ale dnes
      Vodíku nefandím, ale dnes už máme materiály, které dokáží vodík bezpečně udržet a k únikům nedochází, mikro únikům ano, ale to jdou v řádech promile ročně čili zanedbatelné nic. A teoreticky může uniknout přitažlivosti země, ale prakticky i když je relativně stabilní tak z nějakých úniků ho většina zreaguje dřív než se dostane do vyšších vrstev atmosféry. Vodíku je na zemi asi 15% atomární hmotnosti země a ve vesmíru asi 80% hmoty ve vesmíru. Takže ty úniky mimo zemi jsou jen zajímavost nikoliv problém. Tento efekt je horší u hélia toho je na zemi málo s ničím nereaguje, jsou jen dvě známé sloučeniny. Hélium co unikne vystoupá až do nejvyšších vrstev odkud postupně uniká do volného vesmíru a zpátky ho už nic nedostane.

  6. Ak majú prebytok El energie
    Ak majú prebytok El energie a úplne čistej tak nech sa páči je to cesta. Ovšem samotný elektromobil je úplne jednoduchá cesta. Ak by sa však jednalo o kamiónovú dopravu a na vodík by ich to stálo menej tak poďme dotoho. Tak isto vlaky ak tam ešte majú také ako mi a iné

Napsat komentář