V Česku masivně roste zájem o vytápění dřevem

Mezi českými domácnostmi masivně roste zájem o vytápění dřevními palivy. Domácí výrobci hlásí zvýšení prodejů kotlů na dřevo nebo dřevní pelety o 50 %.

Výroba pelet v České republice vzrostla v prvním čtvrtletí 2022 oproti stejnému období loňského roku o rekordních 11 %. České peletárny od ledna do března 2022 vyrobily 141 tisíc tun dřevních pelet. Palivovým dřevem u nás vedle toho topí asi 1,2 milionu domácností, číslo rapidně roste. Dřevní paliva tak zachraňují domácnosti postižené rapidním nárůstem cen elektřiny a plynu. 

Výroba kotlů. foto: Klastr Česká peleta

„Zájem o dřevo a dřevní pelety v České republice stále výrazně roste. Vytápění dřevními palivy je nyní nejlevnější a obrovskou výhodou je, že se jedná o lokální palivo,“ říká předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský. Podle jeho názoru se budou ceny plynu a elektřiny dále masivně zvedat. „Současná kalkulace v tomto roce je pro nákup silové elektřiny na burze za 50 Eur/MWh, na rok 2023 se ovšem nakupovala již za 194 Eur/MWh, na rok 2024 za 145 Eur/MWh, to ukazuje na další budoucí zdražení ceny elektřiny o stovky procent,“ upřesňuje. Cena plynu bude pravděpodobně tento trend zdražování následovat.

Dřevěná paliva se stávají zachráncem nízkopříjmových domácností hlavně na venkově. Poptávka po kotlích, kamnech, dřevu a peletách narostla čtyřnásobně. Dobrou zprávou je, instalace nových kotlů na dřevo a dřevní pelety jsou tvořeny z 90 % českými výrobci. Zastoupení domácí výroby spalovacích zařízení je v Česku dominantní. 

Ceny paliv jsou v současné době ovlivněny panikou na trhu srovnatelnou s nedávným kolísáním cen pohonných hmot. Hlavním viníkem je jednoznačně ruský útok na Ukrajinu a strašení s vypínáním plynu. Ceny dřevních pelet a briket jsou nyní ve velkém rozpětí, lze je zakoupit od 7,60 až přes 10 Kč/kg, zdražení tedy nastává mezi 20 až 40 %. Je to hodně, ale pořád zásadně méně než zdražování plynu a elektřiny, které se počítá již ve stovkách procent.

Výroba pelet. foto: Klast Česká peleta

„Prodejci k nárůstu zájmu o dřevní paliva přistupují různě, protože na čtyřnásobný nárůst poptávek nemůže být nikdo připraven. Pelety a brikety se postupně vyrobí, protože dřevozpracující průmysl funguje dobře, ale taková nárazová poptávka nemůže být hned uspokojena. Někteří paliva mají na skladě, jiní zavádějí pořadník, jiní podstatně zdražují, aby omezili příval nových objednávek,“ vysvětluje Vladimír Stupavský.

Česká výroba pelet je každoročně ve velkém převisu, vyrábíme u nás 3x více pelet, než spotřebováváme. V Evropě je ale propojený trh a ne všechny země jsou s výrobou a spotřebou soběstačné. Evropa spotřebovává pro vytápění asi 18 mil. tun pelet a aktuálně čelí výpadku 2 mil. tun z Ruska, Běloruska a Ukrajiny. „Není to nenahraditelný výpadek, ale dokázal viditelně zamíchat s cenami. Určitě by pomohlo si lépe chránit domácí strategické suroviny, a tím myslím konkrétně dřevo ve všech formách, proti masovým vývozům. To se u nás bohužel děje. Potom by ceny tolik neeskalovaly,“ doporučuje Vladimír Stupavský.

„Růst prováděných instalací i dalších poptávek je enormní, zvýšil se asi 3x oproti předchozím rokům. Ještě strmější růst instalací vidím u kotlů a kamen na dřevo. Cenový nárůst pelet tomu samozřejmě neprospívá, ale vzhledem k inflaci a ještě většímu růstu cen plynu a elektřiny je vysvětlitelný. I tak se v podstatě do hry vrací uhlí, které je vedle dřeva a pelet dalším domácím palivem. Na jeho budoucnost bych si nevsadil, ale krátkodobě se k němu někteří lidé vracejí. Obrovsky by pomohlo, kdyby se situace ve světě uklidnila, jsme prostě ve válce a je téměř nemožné předpovídat budoucí dění,“ říká Vladimír Stupavský.

Dřevo bylo, je, a bude stále nejlevnějším ekologickým topivem. Moderní dřevozplynovací kotle mají o stovky procent nižší emise než staré prohořívací kotle na tuhá paliva. Toto bude záchranou pro nízkopříjmové domácnosti na venkově. Dřevní pelety jsou při ceně do 8 Kč/kg cenově shodné s baleným uhlím, při vyšších cenách už „vítězí“ uhlí, když však pomineme škodlivou stránku jeho spalování. Plyn vychází minimálně dvojnásobně dražší.

V České republice topí se dřevními peletami asi 45 tisíc domácností a firem. Největší produkce dřevních pelet v České republice je v Plzeňském a Moravskoslezském kraji a na Vysočině. Roční výroba pelet v Evropě stejně jako v České republice stále roste. Dosahuje celkem 24 milionů tun. Česká republika se na ní podílí 2,3 %.

zdroj: tisková zpráva

16 komentářů u “V Česku masivně roste zájem o vytápění dřevem”

  1. To jsou kecy. Pokud vím, pelety se pod 9,20 už neseženou, docela by mě zajímalo kde sebrali cenu 7,60, hned bych je objednal. Další kecy jsou procentuální zdražení, loni jsem kupoval kilo pod 5 Kč, nyní chce stejný dodavatel 10 Kč, tak to je navýšení 100%. Autor by si měl nejdříve zjistit fakta.

  2. Jo paráda, jenom se nesmí uvést celková čísla.
    24 mil tun v celé Evropě => výhřevnost 110TWh (16,5MJ/kg)
    Na výrobu se spotřebuje 3,6TWh (150kWh/t) + plus doprava do peletárny z peletárny…
    Při účinnosti kotlíku 90% zbude 99TWh – výroba – doprava, tedy méně než 95TWh.
    Na ČR připadá 2,3%, tedy 2,18TWh.

    Pro srovnání roční spotřeba plynu je zhruba 90TWh, z toho maloodběr je 12,2TWh. Peletky tedy problém s plynem nevyřeší. Ani veškerá biomasa by nestačila. Udržitelná těžba dřeva je zhruba 16TWh (má někdo přesnější číslo?) Jenomže to se už využívá. Sice je zde ještě nějaký potenciál ke zlepšení výroby a spotřeby biomasy, ale v principu pořád platí že nic jiného co by mohl nahradit fosilní dovoz než FVE, TČ, VTE, VE tady nemáme. Ještě něco dočasně pomůže trochu atomu a prodloužení těžby uhlí.

    Takže to vypadá na další vlnu dotací kotlíků, kde se zjistí, že je nedostatek paliva a cena je vysoká.
    – Topte elektřinou
    http://zpravodajstvi.ecn.cz/ENV/Temelin/noviny/2.cislo/okenko2.html
    – Topte plynem
    – Topte biomasou

    Časem se ale ukáže, že nejlepším zdrojem vytápění je TČ, protože není jen spotřebičem, ale taky zdrojem…
    https://www.hybrid.cz/elektromobil-toyota-bz4x-v-evrope-dojezd-516-km-cena-od-12-mil-kc/comment-page-1/#comment-293757

        1. Vazne a kto s praktickou skusenostou upozornil na moj omyl? Zatial pocuva iba zvasty ludi, ktori mi ani nevedia odpovedat na zaklade ich vlastnych skusenosti. Ale ten dovod chapem, len som o chcel „pocut“ z ich vlastnych myslienok. Velmi dobre viete, ze tieto zelene hluposti su vymysly, ktore nas dostali do tejto situacie z ktorej sa neda len tak von a urcite nie rychlo. Roky sa neinvestovalo do strategickych zdrojov a nepouzival sa rozum. Namiesto toho sa tu dekady nahali za CO2 a proti energetickym zdrojom, ktore mohli nase problemy vyriesit na storocia. Nie pani, VY a VASE myslienky su na vine a preto mam pravo, vsetku tuto vinu zvalit na VAS, ktori tieto hlupost zastavate.

    1. topit elektrinou lze, ale musi se na to myslej jiz pri navrhu a stavbe domu, topit elektrinou se nesmi naprimo, ale akumulacne, tedy pomoci vody, idelane tedy podlahovy rozvod vody a kvalitni a dostatcne kapacitni akumulacni nadrze kde se akumuluje teplo idelane z elektriny dodane fotovoltaickymi panely, je to vesmes i hodne levne, neb topne spiraly muzou klidne jet primo na DC z panelu, a odebiraji presne tolik kolik apnely vyrabej, kdys vyrabej 100W tak to do spiraly posila tech 100W, kdys 20kW, tak tolik kolik je maximum co spiraly dokazou odebrat a zbytek se pak laduje do zbytku domu a do baterii (idelani poradi je pokazde jine, a wattroutrem se to da krasne nastavovat, takze idelane spotrebovat vsechno hned v danem objektu, co prebejva tak nejdrive do baterii a pokud i tam jiz neni co ukladat tak do vody, 10 litru ohratych na 65-70 stupnu znamena, ze se naakumulovalo cca 1kWh elektriny do vody, a v kvalitnich akumulacnich nadrzich to dokaze tu energii ve forme tepla udrzet i 3-4 dny, pri mirnych prihrevech klidne i dele nez tyden)

      dum ktery jsem takto navrhovali a byl dostaven v rijnu 2020 ma podlahovou plochu 148 metru ctverecnich, z toho cca 125 metru ma podlahovej rozvod vody, dve akumulacni nadrze maji kazda 1000 litru a 500 litrova je pak na teplou uzitkovou vodu (pouzivaji teplou i do pracky, pracka pak ma nizsi spotrebu, nemusi vodu tolik ohrivat vlastni spiralou), na strese 25kWp v panelech 5 na jiho vychod v polykrystalu, 5 na jiho zapad v polykristalu, a 15 na jih v monokrystalu, dohromady 10 stringu, kde 3 slouzi naprimo ciste pro ohrev vody v akumulacnich nadrzich a bojleru, baterie 56kWh, dum nema zadne tepelne cerpadlo a ma jen rekuperacni ventilacni jednotku pro cirkulaci vzduchu, jako zalozni zdroj tepla byl zvoleny automaticky peletkovy kotel 5kW napojeny na otopnou soustavu (byl pouzitej za ty cca 2 roky 2x, tedy fungoval dohromady cca asi 10-12 hodin), majitel se dodnes tlemi kdys ho potkam ze ma dodneska spotrebovanej jen jeden 15kg balik peletek a tak mu tam lezi plna paleta peletek, a dela si srandu ze si nakoupil paletu investicnich peletek, za ty 2 roky sla cena peletek nahoru cca na dvojnasobek 😀

      1. Pro Saman… možná bys mohl poradit… Potřeboval bych pro někoho zrealizovat tento nápad na ohřev vody v bazénu: 2 nebo 3 FV panely (třeba v sérii pro vyšší voltáž) bez regulátoru a měniče přímo DC do odpor. drátu ve vodě. Jen s vypínačem proti případnému přehřátí vody…Bude to fungovat? Jaké min. napětí je potřeba?… DÍKY

        1. staci dane panely, MPP regulator pro ohrev vody nebo MPPT, jisteni, kabely a topny kabel ci spirala, u regulatoru s menicem AC telesa, u MPPT DC telesa

          voltaz se ridi podle MPP/MPPT, takze se musi vybrat podle toho jake se zvolej panely, u takto male instalace bych asi zvolil nejakou skladacku co se da koupit na eshopech, cena bude +- podobna jako kdys si to clovek posklada sam

            1. regulator je potreba urcite, koriguje napeti, na panelech muze skakat celkem hodne, naprazdno je vetsi v zatezi pak mensi, na jednom panelu to je klidne o 10V, takze 3 v serii jiz bude hodne slusna volatilita 😀

              ale porad je to dostatecne levna varianta, u ohrevu vody fotovoltaikou se da vesmes napsat ze nejdrazsi komponentou je opravdu samotny fotovoltaicky panel, kdy u fotovoltaiky pro jine vyuziti je to naopak, tam je nejdrazsi ta elektronika okolo a panel je to nejlevnejsi

      2. Skoda, ze ste podobne myslienky nepredniesol tak pred 70timi rokmi ked sa zacalo s masivnou vystavbou, ktoru teraz treba rekonstruovat.

        Trochu mi to tu pride ako nejaky meeting v komunistickej strane, kde komanci vyhlasovali ako treba inovovat a mysliet na buducnost. No mysleli pekne, len nerealizovali. A buducnost pre nich bola realne max. 5 rokov a nie 20 ako sudruhovia planovali.

        1. To zas nie. Koks a uhlie nesmrdi a dokonca myslim, ze ani velmi nedymi. Napr. aj ihlicnate drevo ma celkom zaujimavu a mozno aj prijemnu vonu. Ale take plasty z domacnosti, zhnite drevo, drevo z nabytku, pneumatiky a podobne chutovecky, to uz je ina pesnicka. Dost nerad by som ten smrad zazil znovu.

Napsat komentář