Ačkoli je zemní plyn pohodlným a – přestože jde o fosilní palivo – poměrně ekologickým zdrojem energie, vedou se diskuse o jeho omezení.
Je to dáno současnými geopolitickými událostmi a také postupným odklonem od fosilních paliv. Je proto velmi pravděpodobné, že plynové kotle čeká podobný osud jako kotle na uhlí, tedy omezení jejich prodeje a přechod domácností na úspornější zdroje tepla, jako jsou třeba tepelná čerpadla. A to už poměrně brzy.
Válka na Ukrajině a s ní spojená energetická krize názorně ukázala naši závislost na zemním plynu, jehož cena v minulých letech vyletěla strmě vzhůru. Ceny energií se sice časem postupně stabilizovaly, v Evropské unii ale nekončí diskuse o zlepšení energetické bezpečnosti a soběstačnosti. Jedním z výstupů této diskuse je úplný zákaz používání zemního plynu pro vytápění do roku 2040.
Tyto změny se nevyhnou ani České republice a prodej běžných plynových kotlů by měl během pár let skončit. „Evropská unie plánuje zákaz uvádět na trh samostatné plynové kotle, elektrokotle a kotle na kapalná paliva. Povoleny budou jen zdroje tepla se sezónní účinností 115 %. Té mohou dosáhnout pouze nově definovaná hybridní zařízení, tedy třeba kompaktní sestava elektrokotle a tepelného čerpadla,“ popisuje změny Oto Hanus, technický ředitel společnosti Acond. A dodává, že zákaz uvádět na trh plynové a elektrické kotle začne platit od 1. 9. 2029. Přípustné budou pouze jejich varianty integrované do některého z typů hybridních zdrojů.
Cílem těchto legislativních úprav je postupný přechod domácností na vytápění zdroji tepla se zmíněnou sezónní účinností minimálně 115 %. Tomu již jinak velmi účinné kondenzační kotle nemohou vyhovět, zato tepelné čerpadlo ano.
„Obecně platí, že tepelné čerpadlo má třísetprocentní až pětisetprocentní účinnost. To znamená, že z jedné kilowatthodiny elektřiny vyrobí minimálně tři kilowatthodiny tepla,“ uvádí Oto Hanus ze společnosti Acond. „Se započtením koeficientu, který zohledňuje účinnost výroby a distribuce elektřiny, však reálná účinnost tepelných čerpadel činí od 125 do více než 200 %,“ upřesňuje Oto Hanus s tím, že výhodou jsou také nízké emise CO2, obzvlášť pokud domácnost využije pro napájení tepelného čerpadla takzvanou zelenou elektřinu.
Plynové kotle tak zřejmě potká stejný osud jako kotle na uhlí. To znamená postupný odklon od nich a přechod domácností k novým technologiím vytápění. Staré kotle na uhlí 1. a 2. emisní třídy už nebude možné od září 2024 používat a od ledna už bude možné koupit pouze nízkoemisní kotle na tuhá paliva.
Odborníci tyto snahy Evropské unie někdy kritizují a poukazují hlavně na velkou finanční zátěž, která bude s přechodem na nový zdroj tepla spojená. „Je pravda, že tepelné čerpadlo představuje ve srovnání s běžným plynovým kotlem větší finanční investici. Ta se ale rychle vrátí díky jeho úspornému provozu,“ doplňuje Oto Hanus.
S financováním lidem navíc pomáhají dotační programy. Nízkopříjmové domácnosti mohou využít Kotlíkové dotace, běžným domácnostem je pak určena Nová zelená úsporám. Je také možné, že stát a Evropská unie připraví i další dotační programy pro podporu přechodu domácností na ekologické zdroje tepla.
Zákaz by rovněž mohl omezit možnosti opravy stávajících kotlů, což by mohlo mít dopad na majitele nemovitostí v případě poruchy a vést k nákladné výměně celého topného systému.
„Zřejmě nás nečeká nějaký překotný odklon od používání plynových kotlů, jak může být někdy nepřesně interpretováno. Na výměnu zdroje tepla zbývá ještě poměrně dost času. Pokud ale lidé plánují rekonstrukci topení, měli by se záměry EU počítat a volit dostatečně úsporný a efektivní zdroj tepla, který v budoucnosti nečeká žádné omezení,“ uzavírá Oto Hanus.
zdroj: tisková zpráva
Vzduch voda je v některých případech málo účinný – horské oblasti, topení do radiátorů. Takže kromě plynu jen dřevo, pokud ho taky nezakážou. A mimo jiné také chtějí zakazovat TČ, protože obsahuje chladivo škodící životnímu prostředí.
To by nemělo být těžké politické rozhodnutí, protože buď to dřevo půjde do kamen, nebo na šibenice.
To ste popisal uplne presne. TC totiz nie je investicia iba do samotneho cerpadla (s inym ako vzduch-voda nepocitam kvoli financiam). Tam treba investovat aj do nizkoteplotnych menicov tepla (podlahovka namiesto radiatorov) a ked sa investuje do nich tak rovno aj do zateplenia budov. Chcem vidiet ako si to mozu dovolit dochodci s 40 rocnym domom. Samozrejme, dotacie nepomozu. Bud sa k nim nedostanem alebo budu mat tolko podmienok a byrokracie, ze nebudu pouzitelne.
Nojo, ale co jinak navrhujete? Ségra se švagrem bydlí ve starším nezateplenym domě, ani né tak velkym, topí plynem a platí nějakých 150 litrů za topení ročně. Prostě cesta je snížit energetickou náročnost a instalovat úspornější, efektivnější zdroj.
Izolace musí být první krok. To sníží energetickou náročnost i se stávajícím zdrojem. Nový zdroj tepla se pak může vybírat i později a s přihlédnutím k menším tepelným ztrátám než u původního domu. Pasiv ze starého domu sice nevyrobíte (prostě některé tepelné mosty jsou u hotového domu skoro neřešitelné), ale snížení spotřeby o výrazné desítky procent je reálné.
Ted se projevuji hlouposti drivejsich dezolatu, kteri porad tvrdili, ze tepelna izolace se nikdy nevyplati. Ja izoloval 2008 a pomerne velky dum s tepelnym cerpadlem spotrebuje na vytapeni 4000kWh/rok. Bohuzel je tepelne cerpadlo predimenzovane, jelikoz nejaky chytrak s kulatym razitkem vypocital nesmyslne tepelne ztraty. S optimalnim TC by byla spotreba kolem 2500-3000kWh/rok.
Proto prosim neposlouchejte rusacke lzi a zateplete sve domovy. Vyplati se to vzdy. 150.000 kc rocne za topeni je sebevrazda.
Jiny RD se 100m2 obytne plochy a TC spotrebuje na vytapeni rocne mene nez 1000kWh.
edit:a pritom ta izolace v roce 2008 byla na dnesni podminky slaba.
Viem, ze rad urazate inych ale nemate pravdu. Zateplenie sa kedysi neoplatilo presne kvoli tomu co pisete. Pri prvych zatepleniach bola hrubka zateplenia, tak 7cm. Problem ale pri zatepleni nie je material ale praca. Cize urcite sa oplatilo pockat a urobit to neskor. Dnes sa dava asi min. 15cm. Ja mam na bytovke nejakych 15+cm a naviac vatu, ktora sa uz velmi asi nedava. Cize pred 20 rokmi to bolo otazne ale dnes by som do toho siel a hlavne ked sa stavia novy dom. Ideal bol zateplit dom, v roku 2019-20 kedy ceny materialov boli velmi nizke. Dnes sa to u musi riesit cez dotacie, inak to dochodca neuplati (zomrie skor nez by sa mu to vratilo). Lenze dotacie su problem, tak ako vzdy.
Pro jednoduchost 1 cm izolace (EPS u vaty to je podobné) odpovídá cca 15 cm plné cihly. Takže někdo má „poctivé plné, tlusté zdi“ 45 cm (+omítky), tak to odpovídá cca 3-4 cm izolace. Takže i jen 7cm skutečné izolace udělá výrazný rozdíl. Takže smysl to mělo už před 20 lety (pokud majitel nebyl důchodce už tehdy).
V roce 2016 jsem na „poctivé zdi 45cm a na štítu jen 30cm“ nechal dát 20cm ze všech stran kde to šlo a všichni si mysleli že jsem se zbláznil. Dnes už si to asi nemyslí. Občas je holt nutné trochu počítat s vývojem do budoucna.
Ako robi ale nema to taky vyznam. Naviac myslim, ze vtedy byvali aj celkom problemy s vlhkostou/plesnami a vtacikmi, co si radi robili hniezda. Ako vravim, vtedy sa to neoplatilo tak ako sa to oplati teraz a to prakticky asi pri rovnakej kupischopnosti ako bola vtedy (v rokoch 2019/20 este asi aj v lepsom pomere). Ten kto si dal 7cm vtedy tak mohol po par rokoch menit. Inak su na to aj pekne kalkulacky ktore vyratavaju pomer ziskov a nakladov a pred par rokmi to vychadzalo ze najidealnejsi je 12cm. Dnes by to podla mna bolo uz tych 15cm a kazdy dalsi cm uz nema taky vyznam. OK su este nejake materialy co to vedia dat aj pri nizsej hrubke ale to neriesim. Tiez je otazne ako su na tom rozne tie omietky, ktore to maju akoze nahradzat. To je tiez relativne novinka.
V kazdom pripade, len izolacia nestaci. Toto treba riesit komplexne a su to celkom palky. Urcite je treba rozmyslat nad navratnostou.
Jak bylo řečeno výše. Samotný materiál izolace je jen menší část ceny. Jestli zedník namaže lepidlem desku tloustou 5,10 mebo 20 cm a pak ji přilepí na zeď je úplně jedno. Ta práce bude stát stejně. Takže šetřit tím že místo 15cm zvolím 12cm je značně krátkozraké.
Já jsem zvolil 20 cm protože by bylo maximum co šlo nalepit v jedné vrstvě. Více izolace už by bylo i více práce s lepením dalších vrstev a to už by za to nestálo.
Kdo dal před 20 lety 7 cm izolace to rozhodně nemusel po pár letech předělávat. Ty další ccm přidávají stále méně. Nicméně určitě na tom bude lépe ten což už 20 let má 7 cm než ten co už 20 let čeká v nezatepleném domě až bude mu vyjde ideální izolace 15 cm.
PS: Životnost fasády 20-30 let není nic neobvyklého, takže po 20 letech při rekonstrukci fasády přidat nebo vyměnit izolaci nemusí být žádná finnanční tragedie. Postavený dům nestojí na věky zadarmo.
To suhlasim a to aj hovorim. Jednoducho bolo lepsie pockat na kvalitnejsie materialy. Nesuhlasim ze 7cm doska a 15cm nema podstatne lepsie vlastnosti. Tu by som to skor tvrdil o 12 vs 20.
Napr. pre nas to zateplnie bolo drahe tak sme to nedali. Co sme ale dali boli plastove okna, co bola investicia lacnejsia aj ked na druhej strane sme to dali v nevhodnu dobu lebo uz v tom case prichadzali na trh trojskla. Ale aj tak 3sklo je zbytocne v nezateplenom baraku a dvojskla sa vtedy predavali velmi vyhodne a aj to pomohlo. Vzdy sme sli na pomer cena/vykon. Zateplenie vtedy nie ale dnes by sme ho uz dali. Na druhej strane asi by to nepomohlo lebo ak som pisal len zateplit nestaci, treba menit radiatory, kotle a pod a to su uz ine palky hlavne ked idete do TC (a to nehovorim o prevedeni zem-voda). Ak by sme vtedy sli do zateplenia tak by nam aj tak zostal rovnaky vykurovaci system, co nie je ono.
Pokud máte 30 cm plnou cihlu, tak podle tloušky zateplení normální fasádního polystyrenu EPS 70 ušetříte v procentech
5 cm 70%
10 cm 82,5%
15 cm 87%
20 cm 90%
25 cm 92%
Takže zateplovat se vyplatí, alespoň 15 cm. Při topení přes TČ bude rozdíl 20 cm oproti 15 cm v bungalovu 150 m2 asi 800 Kč ročně. V případě velkých oken na jih nebo FVE to bude méně.
2 XMen: Asi nerozumíte dostatečně psané češtině.
Díky jirkajiri za čísla ať je nemusím počítat sám.
7 cm bude úspora asi 75%
15 cm bude úspora 87%
Tedy rozdíl bude dodatečných cca 12%. Jak jsem tedy psal je určitě lepší varianta už 20 let mít na domě 7 cm a šetřit 75% úniků skrz zdi (což je jen část ztrát) každý rok než 20 let čekat na to našetřím na 15 cm izolace.
Tedy 15 cm je lepší než 7 cm ale zas o moc. Viz zákon klesajícího mezního užitku
Jinak není třeba hned překopat celý barák. Výměna oken je vhodný první krok a nijak neomezuje další, ale je to vlastně jen část domu kde se zlepší tepelná izolace. Izolovat další části domu (fasáda, půda/střecha, sklep) jsou další logické kroky.
No to je tazko povedat ale podla mna sa plynu tak rychlo nezbavime. Mozno by to chcelo nejake zlepsenie technologie kaskad TC, ktore by dokazali ohrievat aj cez radiatory a nestali by viac nez plynovy kotol, pricom ich zivotnost by bola podobna. Tiez existuju radiatory, ktorym staci nizsia teplota, lebo maju velky povrch na vymenu tepla. Sam som si robil nejaky research ale nevypada to dobre. Myslim ze technologia TC este nie je taka pokrocila a dostupna ako by mala byt. Dnes to ale vidim, tak ze lepsie je kupit si klasicky kondenzacny plynovy kotol a zatial neriesit. Pri novom dome by som siel do TC a podlahovky ale to by znamenalo ze nejako hromadne sa a TC prest neda u vsetkych. Napr. u bytoviek je to problem. Neexistuje vhodne TC na vykurovane bytoviek, pokial teda nechcete nejaky super profi predrazeny TC, ktory sa vam neoplati.