Palivové dříví je v Česku rekordně drahé, hned tak nezlevní

Vývoj na komoditních trzích byl v posledním roce velmi nestálý. Jejich ceny vystřelily v reakci na invazi a v průběhu roka se pomalu stabilizovaly. Platí to i o dřevě, které patří spíš do skupiny přehlížených komodit. Palivové dříví v Česku je rekordně drahé. Výraznější zlevnění přijde spíše až příští rok, kvalitnější dřevo zlevňuje už teď. 

 „Kvalitnější dřevo, které se využívá jako stavební řezivo, stavební konstrukční materiál, surovina k výrobě nábytku, pracovních a hudebních nástrojů, ale i dopravních prostředků, loni ve druhé polovině roku již zlevňovalo. Byť z velmi vysokých úrovní prvního pololetí. Například cena smrkového dřeva nejvyšší kvality klesla loni mezi druhým a čtvrtým čtvrtletím z rekordních 3084 na 2573 korun za metr krychlový. Letos lze předpokládat pokračování tohoto poklesu, byť již mírnějším tempem,“ komentuje situaci ekonom Lukáš Kovanda. 

Negativní dopady kolísání cen dřeva na podnikání v ČR

Cenu dřeva v Evropě přímo ovlivňují vztahy USA a Kanady v oblasti dovozu smrkového řeziva a rovněž také poptávka v Číně. Ač je Česká republika a celá střední Evropa více méně soběstačná, je obětí cenových turbulencí ve světě. 

V posledních 2 letech 2021 a 2022 daná situace přímo poškozuje dobrou pověst a stabilitu oboru dřevostaveb jak u nás, tak v okolních státech,“ hodnotí situaci Jiří Oslizlo, předseda představenstva AGROP NOVA a.s., která je výrobce uceleného stavebního systému z masivního dřeva NOVATOP.

Během období 2000 až 2020 byla cena dřeva nezdravě stlačená a její stagnace neodpovídala růstu nákladů. V letních měsících 2021 došlo k 150 % nárůstu základní komodity středového řeziva z 200 až na 500 EUR/m3(z 4700 až na 11740 CZK/m3).

Tento druh řeziva se používá zejména pro výrobu lepených hranolů, vícevrstvých desek a palubek. V zimě téhož roku pak došlo ke korekci na 300–350 EUR (7000–8200 CZK). Cena dřeva opět stoupla v dubnu na 500 EUR (11740 CZK).

Ve druhé polovině roku 2022 došlo k prudkému propadu poptávky na všech úrovních zpracovatelského řetězce. V důsledku toho se ceny smrkového řeziva a výrobků z nich dostaly téměř na úroveň cen roku 2020 cca 250 EUR (8200 CZK). 

„Tento dopad poškodil celou řadu firem v oboru držících draze pořízené zásoby. Do konce roku 2022 se tyto zásoby za cenu nemalých ztrát podařilo pomalu rozmělnit. V lednu a únoru 2023 došlo opět ke skokovému nárůstu cen dřeva o 10-20 %, který se v tuto chvíli nečekaně zastavil a na straně poptávky nevěští nikdo další nárůst cen smrkových výroku,“ hodnotí aktuální situaci Jiří Oslizlo a dodává:

„Nezbývá než doufat, že se cena této vybrané suroviny zastabilizije někde na úrovni 300 EUR/m3, což je v tomto období beze sporu zdravá úroveň pro celý obor pěstování, těžby a zpracování této unikátní suroviny.“ 

Vývoj cen palivového dřeva

Cena palivového dříví z jehličnanů listnáčů vystoupala loni na svoji nejvyšší úroveň za celou dobu minimálně od roku 2009, vyplývá z nově aktualizovaných dat ČSÚ. Průměrná cena palivového dřeva z jehličnanů činila loni 1032 korun za metr krychlový a vůbec poprvé tak přesáhla psychologickou hranici 1000 korun. Průměrná cena palivového dřeva z listnáčů zase loni odpovídala 1523 korun za metr krychlový a vůbec poprvé tak přesáhla hranici 1500 korun.

„Jedná se o dramatické cenové nárůsty. Třeba palivové dříví z jehličnanů bylo loni průměrně celoročně více než o 100 procent dražší než v letech 2020 či 2021. Důvodem rekordního růstu cen palivového dříví je energetická krize a odeznění kůrovcové kalamity. Energetická krize loni dramaticky zdražovala plyn a elektřinu a zprostředkovaně vedla k růstu cen také tuhých paliv, jako je uhlí nebo právě dřevo, protože lidé těmito tuhými palivy nahrazovali právě plyn a elektřinu, bylo-li to možné. Odeznění kůrovcové kalamity, jež vrcholila roku 2018, navíc způsobuje, že kalamitní napadené dřevo je již vytěžené. To omezuje nabídku palivového dřeva na trhu a rovněž tedy tlačí cenu nahoru. Letos by měl růst cen palivového dříví výrazně zmírnit. Zejména proto, že citelně klesají ceny energií. Jde však zatím hlavně o pokles cen burzovních, takže domácnosti a firmy na svých fakturách pocítí zlevnění energií spíše až v příštím roce. Pak lze také čekat i celkem markantní zlevnění palivového dříví,“ vysvětluje situaci ekonom Lukáš Kovanda.

Za palivové dřevo se obvykle pokládá dřevo, která má až do úrovně sedmdesáti hniloby, případně je jinak znehodnoceno. Není tak vhodné k dalšímu zpracování.

zdroj: tisková zpráva

27 Comments on “Palivové dříví je v Česku rekordně drahé, hned tak nezlevní”

  1. Finsko dnes vstoupilo do NATO. Nejlepsi zpusob jak rici: tady je Finsko, tady Rusko nikdy nebude. 🙂 Rusko prska hromy blesky, ale jen verbalne. Ve skutecnosti se nestane vubec nic. Takto je treba jednat s Ruskem. Ukazat fakace jejich stupidnim imperialnim kecum, ponizit Putina s celou jeho fasizujici verchuskou a zaridit se nekompromisne po svem.
    Skoda ze Ukrajine nebylo umozneno vstoupit vcas do NATO. Byl by na Ukrajine mir. Je to velke selhani Nemecko-Francouzske politiky neprovokovat Putina, vychazet mu vstric. Velka ostuda EU. A ve finale i velka skoda pro Rusko, ktere citilo prilezitost spolknout Ukrajinu, ktera se ukazala jako prilis velke sousto pro Rusko. Sousto ktere ho nakonec zadavi. Uz aby to bylo. Slava Ukrajine.

    1. Nemci a Francouzi jsou srabove. Spolehali se na nejake cary papiru ktere jim ruzzaci podepsali a nikdy neplanovali se toho caru papiru drzet. Macron a Scholz jsou pravnici, kteri si mysli, ze dobre napsana smlouva vse vyresi. Houby, zlocinec neuznava papir, ten zna jen bouchacku a pest. Srabove maji par raket a kanonu a vubec nechapou, ze ruzzak se chystal cela desetileti na valku s nicivou silou. Vychodoevropske staty ktere zazili tu ruzzackou svini vedi sve ale na zapade tomu neveri. Pry i v ruzzacku maji kulturu. Houby, znaji jen zakony dzungle, silnejsi sezere slabsiho. Na ruzzaky se nesmi prijit s porozumenim, ale s ocelovou pesti. Dokud to na zapade nepochopi, nebude nikdy klid. Nastesti ten mongoloidni ruzzacky stat nema dostatek prumyslove sily a porad jeste existuje dost casu ty zapadni prohresky napravit.

      1. zločinec je tu iba leo a jeho klony, svojou hatmatilkou vyvoláva mylný dojem že sa rusko dá poraziť. neuvedomuje si čo by nasledovalo.
        stačí sa pozrieť ako idioti nestrážili NS a podobné zariadenia, potom sa stane čo sa stalo. a zodpovední nie sú ochotní priznaž že ide o aktivity ktoré nás majú vtiahnuť do konfllikti ktorý sa nás netýka.
        celé nato je na hovno, keďže jeho ŠÉF sa nevyberá podľa odbornosti, ale či je dostratočne progresívny, preložené – má kurz na tvorbu úderných hesiel a na utajovanie kam smeruje.
        najprv spomínali zuzanu z dúhovéhopaláca nad smetiskom, teraz zasa uršulu klamárku.

        skurvysyn komunistov s oceľovou päsťou strany?

      1. Az ruzzak dopadne jako cccp, tak bude nutne udelat razna opatreni aby se ruzzacko uz nikdy nezmohlo na ohrozovani cele planety. pri kolapsu cccp byli zapadni zeme moc ohleduplne a verili v napravu ruzzaku. To byla chyba ktera se nesmi opakovat. Az bude ruzzacko na kolenou, musi smerovat palec dolu.

        1. dnešné rusko už nie je rozpadajúci sa zssr. je to krajina, kde dokážu fungovať aj bez európy. ani odstrihnutie od swiftu ich peňažníctvo nepoložilo.
          a hlupákovi aktivistovi – rusom sa podobne ako pred polstoročím podarilo presvedčiť arabov na obmedzení ťažby. ty si ešte ťahal káčera a chodil s holým zadkom lebo si nemal plienky, keď sa toto stalo a benzín, nafta boli na prídel!

            1. s ropou pôjde HORE všetko. takže je jedno čo o rusoch napíšeš, istíéježe aj TEBA osrali.
              zopakovali to, čo urobia únia ruským prozápadným – samkcie im zakázali prístup k mcdonald, kokakole, západnýmtovarom.
              teraz zdražia všetko čo aspoň okrajovo súvisí s ropou.
              ty to nepochopíš, nestihlitntitodo manuálu doplniť.

          1. Tak poslední ekonomické zprávy z russka tvoje iluze rozhodně nepotvrzuji:
            Deficit na konci března se vyšplhal už na 4 biliony rublů (na celý rok je plán 3 biliony rublů, při současném tempu to bude 16 bilionů)
            Kurz rublu padá jak šutr (od listopadu se rubl propadl proti dolaru o 20% proti yuanu dokonce o 35%)
            A russko přiznalo, že prodává ropu v průměru za 48 dolarů za barel

        1. „runner42 napsal:17. 5. 2022 (13:56)
          Na tom, že obě země nemají ke vstupu objektivní důvod, trvám. Geopolitické strategie jsou poměrně komplikované. Mají hlavní cíle, vedlejší cíle, klamné cíle, proklamované cíle…

          Švédsko a Finsko může tvrdit, že chtějí vstoupit do NATO z důvodů ruské agrese vůči Ukrajině, ovšem to je proklamovaný cíl. Jejich případným vstupem se pro ně naprosto nic nemění oproti stávajícímu stavu. Dávno jsou součástí západních vojenských struktur a útok na ně by se důsledky nijak zvlášť nelišil od útoku na Norsko, nebo jiného satelitního západního člena NATO.

          NATO má v současné době pouze tři až čtyři akceschopné armády – USA, Turecko, Polsko a s jistou výhradou Francie. Zbytek je do počtu. Vstupem Finska a Švédska s jejich armádami se nic nezmění.

          Začlenění Švédska a Finska je zájem USA, kterým chtějí oslabit roli Turecka, které s Ruskem udržuje korektní vztahy a jeho spolehlivost pro spojence dlouhodobě klesá. Které ale má unikátní geografickou polohu a nechává si za ni skvostně zaplatit. Co se týká postoje Turecka, lze si přestavit oba scénáře – zablokování rozšíření i jeho akceptace za odpovídající bakšiš.
          Co se týká zablokování kvůli PKK, tak to je opět zástupný proklamovaný cíl.

          Případným přistoupením Švédska a Finska se dále sníží kolektivní rozhodovací schopnost NATO a je to po pokusu o kolonizaci Ukrajiny další důkaz agresivního postupu vůči Rusku a jeho spojencům, na které bude nuceno Rusko reagovat.
          Z pohledu evropské bezpečnosti je to zásadní chyba, kterých ale Evropa za posledních roky nasekala tolik, že se ani snad divit nelze.“

          1. K aktuální Ukrajině si zde odložím pár čísel…

            Protože EU a USA už vyčerpaly finanční zdoje pro podporu Ukrajiny, podepsaly USA, EU, Ukrajina a MMF memorandum o poskytnutí úvěru na fiancování provozu ukrajinského režimu na další rok. Ovšem za následujících podmínek:
            1) Zvýšení daně z příjmu fyzických osob na 25-30%.
            2) Zvýšení korporátní daně na 22-25%
            3) Zdvojnásobení spotřebních daní
            4) Zavedení jednotné sazby daně z přidané hodnoty ve výši 24%.

            Celková míra zdanění fyzických osob se tak dostane do pásma 70-80%.

            Vedle toho působí zajímavě jiná čísla…
            Poslední údaje OSN, Ruska a Běloruska k Ukrajinské emigraci od 24.2.2022:
            Země Refugee Response Plan a zbytek Evropy – 5,008,482 registrovaných osob (k 28.3.2023)
            Bělorusko a Rusko – 4,976,228 registrovaných osob (k 31.3.2023)
            Úřadu pro uprchlíky odhaduje dalších nejméně 1 milion osob neregistrovaných v programech dočasné ochrany

            Čísla nezahrnují občany nově připojených republik, kterým bylo vydáno občanství RF.

            Ukrajina měla k 1.2.2022 celkem 41,130,432 obyvatel.
            K 1. dubnu 2023 má cca 27 milionů obyvatel.
            To znamená, že za rok války ztratila 1/3 populace. Což vysvětluje potřebu extrémního zdanění zbytku. Výsledkem bude další akcelerace emigrace.

            EDIT: Ještě poznámka – ta dohoda obsahuje výhled financování do roku 2033. Pokud se nebude finanční situace Ukrajiny dále zhoršovat. To znamená, že při dalším roku války nebude stačit ani uvedené 80% zdanění.

                1. Pro Runnču… Asi budou říkat ,,reparace“ těm zmraženým účtům, prachy na nich se už do Ruska nikdy nevrátí…. Ale taky nevěřím, že od Ruska dostanou chlup navíc…

                2. Zatím se ale tomu úzkostlivě vyhýbají a požadavky ukrajinské vlády byly zdvořile odmítnuty.
                  Protože by nastalo stahování prostředků ze západních bank, a to zdaleka nejen ruských, a následoval by kolaps finančního systému.
                  Já mám od začátku války podezření, že ty ruské peníze v západních bankách jsou past,.na kterou západ naštěstí neskočil, přestože ho k tomu někteří dutohlavové typu Leodenduly zuřivě vybízejí.

                3. pro Runnču… Rozumím…Jenže ono už to zmrazení (teď už dlouhodobé) znamená totální (bez mála) ztrátu důvěry…
                  Teď už si nikdo kdo není vazal o amerikánský finanční systém a instituce neopře ani běžný účet 😃
                  Na druhou stranu už páni Světa nemusí dbát o svoji reputaci…
                  Do Ruska už se zabavený kapitál nevrátí… Jestli se pletu, tak sním vlastní kreditku 😁

            1. Problém je, že zase lžeš nebo nevím jaké memorandum máš na mysli. Pokud to z 17. ledna 2023, tak tam se nic o tom co píšeš není. (strana 8-10)

              hxxps://economy-finance.ec.europa.eu/system/files/2023-01/Memorandum%20of%20Understanding_EU-UA.pdf

              Pokud myslíš to z 23. března, tak jsem to v něm taky nenašel.

              hxxps://bank.gov.ua/en/files/GUOsPxjckrFWnTy

              Když už jsi u těch čísel, co říkáš na další „zářez“ v hodnotě 1,42 bil RUB (cca 17 mld. USD) jen za březen? Od začátku roku je to zhruba 50 mld. USD. Tímhle tempem vytřískají „fond národního blahobytu“ do září.

              hxxps://tass.com/economy/1598147

              1. 😀 Že nevíš neznamená, že druhý lže. Koukáš totiž špatným směrem. Dám ti malé vodítko a schválně, jestli ti to pomůže.

                „Ukraine must meet certain conditions over the next two years, including steps to boost tax revenue…“
                „On the tax front, we prepared and submitted for adoption by Parliament a package of tax policy and administration measures that would restore the pre-war set up of critical policy and administration components. We expect these laws to be adopted
                by end-June 2023.“

                1. Jo tak na základě těch obecných prohlášení, kde se píše o tom, že by UA měla (už dělá) efektivněji vybírat daně a bojovat s daňovými úniky si došel k těm 4 jasně definovaným podmínkám s konkrétními čísly. Tak to pak jo. 😀

                  Takže nelžeš jenom si využil své těžce nabyté schopnosti v oboru pocitologie na dojmologické fakultě VŠŽ.

                  Ten deficit Ruska je asi moc velké mrzeníčko, tak se o tom nebudeme bavit no.

  2. Kecy. Jen se snažíte alespoň něco doprodat v topné sezóně.
    Poptal jsem několik pil, za kolik se vykupuje a předpokládají pokles ceny palivového dřeva o 20-40% oproti minulému roku.
    Důvod je prostý – odběratelé se minulý rok panicky zásobili i na několik let dopředu a meziroční rozdíl dubnové poptávky je -80%!

Napsat komentář