Jestli něco Massatschusettský institut technologií umí, tak je to dělat svým vědcům a výzkumníkům reklamu. Tentokrát přicházejí tamní mozky s dvěma převratnými návrhy nových letadel. Ta snižují spotřebu paliva oproti dnešním běžným aeroplánům až o 70%.
Úkol zadaný NASA šesti týmům po celých Spojených státech zněl jasně: udělejte nám nová letadla, která budou létat levněji, s nižší spotřebou paliva, nižšími emisemi a hlučností, ale vejde se do nich zhruba stejně lidí jako do dnešních a dokážou startovat z kratších ranvejí.
Související články:
NASA celou iniciativu nazývá „N+3“ což má značit, že výsledky jednotlivých týmů by se měly stát základem revoluce v leteckém průmyslu zhruba během tří generací letounů. Týmy z MIT, Boeingu, GE Aviation a Northrop Grumman dostaly za úkol postavit letadlo pro subsonické komerční lety. Boeing a Lockheed-Martin měli za úkol vymyslet komerční dopravní letadlo nadzvukové.
Bystré mozky z MIT se pustily do práce a výsledkem jsou dva nejnovější návrhy. Ten s označením D-Series unese až 180 pasažérů a měl by nahradit klasické Boeingy 737 využívané na vnitrostátních linkách v USA. NASA zároveň předpokládá, že do roku 2035 se světová letecká doprava zdvojnásobí. Proto bylo potřeba v návrzích letadel provést „radikální změny“. Podobně jako automobily, také letadla zůstávala v posledních desetiletích konceptuálně prakticky neměnná.
Související články:
D-Series proto vypadá velmi odlišně oproti současným letadlům. A to jak trup, který je širší, tedy i prostornější, tak křídla, která jsou tenčí a delší. Odlišný je také princip motorů, které namísto vsávání velmi rychle se pohybujícího nepřerušovaného vzduchového toku využívají tzv. Vsávání hraniční vrstvy (Boundary Layer Ingestion). Takové motory jsou pak vystaveny větší zátěži – proto jsou umístěny vzadu na trupu a dávají letadlu zhruba o 10% nižší cestovní rychlost než je běžná u Boeingu 737.
Při jakýchkoliv změnách v návrhu letadel je však třeba počítat také s tím, aby byla připravena infrastruktura. Jakmile začne někdo navrhovat radikální proměny letadel, nutně musí počítat i s proměnou letišť. V případě D-Series by nešlo o žádné velké změny.
Kromě D-Series vědci z MIT představili také druhý návrh, H-Series. Ten využívá stejné technologie jako Dčko, nicméně tvar trupu už je velmi odlišný. Letadlo je uzpůsobeno pro více lidí a delší vzdálenosti. Verze H by mohla nahradit např. Boeing 777 na mezikontinentálních letech.
no neviem neviem tan balon
no neviem neviem tan balon je dot pritiahnuty za vlsy skor ba som povedal ze ina druh paliva ba to variesil a ine usporiadanie motorov ale aj tak 70% je dost
ty si omasta, aspon piš bez
ty si omasta, aspon piš bez chyb…
Mozno by sa dalo usetrit na
Mozno by sa dalo usetrit na lietadlach tym sposobom, ze lietadlo by do urcitej vysky vyniesol nejaky balon a potom by to lietadlo nejakym „riadenym“ padom,alebo klazanim doletelo na miesto urcenia. Na kratsie vzdialenosti by to mohlo fungovat.
To Johny:
Take sem byl
To Johny:
Take sem byl prekvapen touto vetou, hlavne kdyz se divam na serial o katastrofach letadel a prekvapive tam odbornici hlasaji, ze kluzat takove boing nikdy nebyl a nebude. Ludek je asi na praskach.
Snížit spotřebu o 70% je
Snížit spotřebu o 70% je blbost. Nejedená se náhodou o špatný překlad? Spíše bych čekal, že zpráva měla znít „Vědci z MIT vymysleli letadla s o 30% nižší spotřebou paliva proti současným“.
Při udržení současné rychlosti je to nereálné. Už oněch 30% je hodně.
70% těžko! Současné
70% těžko! Současné dopravní letouny jsou tak aerodynamicky čisté stroje, že nebýt motorů, jsou to vlastně výborné kluzáky. Letadla tvaru BWB (na obrazku) jsou vhodná pro počet pasažétů větší než 1000, jinak jsou neefektivní. Připouštím, že jsme schopni látat s poloviční spotřebou, ale určitě ne Machem 0,8 jako dnes, maximálně tak rychlostí 250km/h(odhad). K tomu všemu, vyrobit motor který se vyrovná s nasáváním proudu z mezní vrstvy je docela oříšek – současné to nemumí.
Navíc, letouny tohoto typu existují již dávno, ale jak to tak bývá uvést něco do skutečného života není ta stejná strana mince. (Airbus AC2030, Boeing x-48)
Nevím co má NASA na mysli, když na tento výzkum uvolnila 2,1 mil dolarů, jak se píše v původním článku. Podobné letadlo dokáže navrhnout každý letecký inženýr.
Na tvoj nazor: Současné
Na tvoj nazor: Současné dopravní letouny jsou tak aerodynamicky čisté stroje
si asi kazdy spravi o tebe predstavu. To si nemyslel vazne vsak
Klozavost pro Boeing
Klozavost pro Boeing B707-320 je 1:19 a pro Blanik (starsi svickny kluzak, pro ty kdo nevi) je 1:28, ale realne tak 25. Nerekl bych ze 1:19 a 1:25 je takovy rozdil, kdyz uvazime, ze ten Beoing ma jeste dva gigantické zdroje odporu (myslim ty motory pod kridlem). Nebyt tech motoru, tak je to docela dobry kluzak. Cisla hovori za vse.
Úplne súhlasím,
Úplne súhlasím, dosiahnuť čo i len úsporu 10% pri súčasnej úrovni lietadiel je veľmi ťažké. Navyše ak si uvedomíme, že Boeing Dream Liner je celý z kompozitných materiálov.
To znamená dokonale hladký povrch s minimom spojov.
Podľa mňa je dosť ťažké predstaviť si lietadlo, ktoré by bolo úspornejšie.
Mimichodom obrázky z NASA sú už dosť staré.
Koncepciu samokrídla by som pre účely dopravného lietadla príliš nedoporučoval – je dosť citlivé na vyváženie a navyše potrebuje o dosť väčšiu nosnú plochu na ten istý počet pasažierov – takže v hangári bude zaberať oveľa viac miesta.
Každopádne v leteckej doprave je ekonomika na prvom mieste – všetky dopravné lietadlá boli konštruované podľa tohto kritéria takže v tomto smere obavy nemám.
No a ďaľšia dôležitá téma sú certifikáty – každé lietadlo ich musí spĺňať – inak ho nikto do vzduchu nepustí.
Zároveň musí mať konštrukcia značnú rezervu do budúcnosti – lietadlá slúžia oveľa dlhšiu dobu ako automobily….