Europoslanci dnes odsouhlasili nová pravidla pro letecká paliva. Jedná se o první legislativu v historii EU týkající se dekarbonizace leteckého průmyslu. Legislativa známá jako ReFuelEU Aviation je součástí balíčku Fit for 55 a je posledním zbývajícím tématem v oblasti dopravy, který je potřeba v rámci balíčku dojednat.
Aerolinky budou mít nově povinnost nahrazovat podíl fosilního kerosinu, který se nachází v konvenčním leteckém palivu, udržitelnými ekologickými alternativami (syntetická paliva, která mají anglickou zkratku SAF – sustainable aviation fuel).
SAF při spalování vypouštějí do atmosféry méně skleníkových plynů. Letecké společnosti budou mít povinnost přidávat do konvečních paliv stále větší podíl SAF. Do roku 2025 by SAF měly tvořit 2 % paliv dodávaných na letiště v EU. Do roku 2050 se tento podíl postupně zvýší na 70 %.
“Letecký průmysl se na evropských emisích v dopravě podílí z více než 13 % a jeho emise stále rostou, je proto dobře, že se povedlo přijmout pravidla na jeho postupnou dekarbonizaci,” komentuje pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
“Důležité je ale si uvědomit, že škodlivé pro životní prostředí nejsou pouze emise CO2, ale i jiné zplodiny, které v průběhu letu vzniknou, typicky aromáty, síra a naftaleny. Ty v této legislativě obsaženy nejsou, podařilo se nám zasadit toto téma na pořad dalších jednání, která budou v této oblasti na evropské úrovni probíhat,” dodal Peksa.
Nová pravidla se budou vztahovat na všechny lety odlétající z letišť v EU. Ta budou muset zajistit, že jejich infrastruktura pro čerpání paliv bude dostupná a vhodná pro distribuci SAF.
Provozovatelé letů budou také smět tankovat pouze v případě, že to bude nezbytné. Legislativa se tak chce vyvarovat praxe přetankovávání, kdy přebytečná paliva vedou při letu k vyšším emisím i úniku uhlíku.
zdroj: tisková zpráva
U letadla s elektrickym pohonem by mohly platit uplne jine podminky nez pro ty dnesni. Spalovaci turbina potrebuje kyslik a tudiz musi letat ve vyskach, ktere zajistuji kyslik. Elektromotor kyslik nepotrebuje a letadlo by mohlo letat treba v 50km vysce. Hranice je tam, kde je vztlak jeste dostatecny aby se udrzelo ve vzduchu. Tam je odpor vzduchu mnohem mensi, takze i spotreba. Netvrdim ze to bude mozne realizovat, jen chci nastinit, ze ne vse musi zustat v zajetych kolejich a rikat ze to nemuze fungovat. Velka letova vyska je ale rizikova kvuli zareni z vesmiru. Tezko rict kde je hranice pro e letadla.
Zajímavé.
To bude složitější. Potřebujete vztlak a potřebujete vztlak i na vrtule nebo dost vzduchu do turbíny. Spíš si myslím, že zpočátku budou elektroletadla skromnější. Menší, kratší lety, nižší výška. Rychlost bu mohla být trochu vyšší, než u turbovrtulových, ale nižší, než u turbínových pohonů. Vyvíjejí se složité tvary vrtulí, které by měly mít větší účinnost a snášet i vyšší otáčky.
Co turbovrtulové a turbodmychadlové motory udělají, když bude mít vzduch na výstupu podobnou teplotu jako na vstupu netuším. Rozhodně ale nebude docházet k adiabatické expanzi jako při hoření paliva ve vzduchu, takže ty motory budou muset být konstruované dost jinak. I s ohledem na to, že zdrojem energie bude elektromotor.
Pro Hariprasad…. Na Marsu je atmosféra zhruba 1/100 vůči Zemské (snad to nemám pomotané). .. A už tam létá první vrtulový stroj s kolmým vzletem a přistáním…
Uvidíme – možná přijde revoluce v letectví na Zemi přímo z Marsu 😉
Kdo vi jak se osvedci iontovy motor. Ve velke vysce maly odpor, ale nejake molekuly tam jsou a ty by mohly byt zrychleny v elektrickem poli a fungovalo by to jako turbina. Co ja vim, co jeste neni objevene.
Ježíšmarjá, zase ty elektrické fosílie. Vývoj leteckých motorů směřuje naprosto jiným směrem, levné a super výkonné motory bez pohyblivých částí typu ramjet a scramjet a ty tady básníš o vrtulkách s komplexní mechanikou a tunovými baterkami. 🤦♂️
Nic se nezmění a žádná změna nebude!!
A kdyby se náhodou NĚCO začalo rozvíjet, tak se to pokusíme zadupat do země spojenou silou našich paznehtů 😆
Řekl Runner!!
.
Chci důkaz o tom že sytetická paliva od kolébky do hrobu vypouštějí do atmosféry méně skleníkových plynů a ne jenom při spalování. Protože jinak jsou syntetická paliva nesmyslnej grýnwašerskej podvod.
Nejsou ani trochu ekologická a jsou přitlačována stejnou selektivní argumentací jako elektromobily.
pro Runnču…. Nejsou ,,ani trochu ekologická“….A zároveň jsou tvoje poslední šance 😃
Ale prosím tě 😁 „S Evropskou unií a jejími příkazy si nedělej starosti, ta už je mimo hru. Jde na vojnu. Teď zrovna rukuje.“
uz ti hrablo.
Slušnej blábol, cokoliv se pálí nemůže být ekologický. Základem je nepálit vůbec, pálení je primitivní přežitek, teda kromě táboráčku a grilovačky.
Pro Kuk.. Díky za ten táboráček – máš to u mně…😃
Atavistický táboráček je primitivní přežitek v dobrém slova smyslu. 🙂
A jak lítat bez spalování něčeho?
To asi dlouho nepude, ale to neznamená že se to nemá omezit všude jinde.
Krátký lety do vzdálenosti Paříž – Londýn se na elektriku zvládnou, delší lety hybridně. Vzlet na baterky, vodorovný let na spalováka. Nová letadla s velkým nosným trupem by měla ušetřit 30 % paliva. Ale půjde to pomalejc než u aut.
No v každém případě pokud budou chtít další generace lítat přes Atlantik tak by měli urychleně sebrat ropu autům a lodím a šetřit si ji pro letadla. Auta a lodě se bez ní obejdou, letadla těžko.
Nic proti šetření ropou…
Ale jestli se syntetika ukáže jako neúnosně drahá, stejně se nakonec bude létat na baterky – i kdyby se mělo přistávat a dobíjet na plovoucí platformě uprostřed oceánu 😉
Obávám se, že jedna v polovině oceánu by pořád nestačila, muselo by jich být víc. Třeba se časem podaří oprásknout ufounům létající talíř. Ale to by museli přistát v Číně, Rusáci by to rozstříleli. 😉
Jde mi jen o jednu věc: Není dobré (je hloupé) definitivně a nekompromisně odmítat jakýkoli technologický posun, i když se nám zdá aktuálně nemožný…
Historie vědy a technologického pokroku je v podstatě popis překonávání ,,nemožného“😉
Technologický posun je pouze v ten moment, pokud někam technologii posouvá a ne že je to něčí žbožné přání.
pro Kuk…Teď ti fakt nerozumím, co si chtěl říci.
K těm Ufonum… Doporučil bych jim Ukrajinu… Tam jsou takový borci, že by je navedli na přistání 👽😆
Pálení je základní fyzikální mechanismus přeměny energie, který udržuje na živu i tvoje tělo. Pokud odmítáš spalování, musíš se demonstrativně zabít.
Dalkove lety budou jednoznacne na elektrinu. Dnes existuje tankovani za letu, zitra bude dobijeni za letu a pozitri vymena baterky za letu. A kde je Hyperloop?
Možná jsou ty tubusy složitější než doprava vzduchem bez nich??
Teď nevím, je to ironie nebo ne?
Výměna baterky za letu… týjo ani ne devět a Leodendula už úplně na šrot 😂
2050 to se to plánuje. Prostě nesmysl, za tu dobu se změní tolik věcí.
s nejvetsi pravdepodobnosti do 2050 nebude potreba resit nejakych 70% paliv takovych a makovych
veskrze je to jen jakesi gesto aby jakoze vykazali nejakou praci
off
Von der Leyenová dnes hřímá v europarlamentu, že nebudou tolerovat dumpingové ceny čínských automobilů, které zaplavily světové trhy. Ha ha, dinosaurské fňuky fńuk je tady. :)))
No holka, todle ještě žádná záplava není, ta teprve přijde. Taky je zajímavý že Tesle to nevadí a zlevnila v samotný Číně, tak že začali brečet i čínský automobilky a začali fňukat jako kdyby žádali komouškou vládu o zásah.
Zrovna těď knučí i Jahn ze Škodvky v Interview na ČT24 a říká že musí brát čínské automobilky vážně a že budou muset vyvíjet auta rychleji a rychleji je dávat na trh. No nekecej. Už začíná orba dinosaurů čumákem v zemi zatímco se snaží zahlídnout světla vlaku kterej už dávno ujel. He he. Spalováci mašírujou do hrobu čím dál rychleji. :)))
Problem v cele te veci je, ze Tesla dodava auta z Ciny a zadne dotace nedostava. Tak jak by EU asi oduvodnila zvysene clo pro Tesly z Ciny? Zvlastni clo se uvaluje na puvod auta a ne na jednotlive automobilky. Lobbyiste evropskych automobilek se pokousi ted uhasit pozar ktery sami zalozili. Ale nejak ta hasici voda nebude fungovat. Dinosauri to jednoznacne posr@li.
vesmes knuci zbytecne, me na poslednim autosalonu nepresvedcila vesmes zadna Cinska automobilka s zadnym modelem, nejsou ani levnejsi , ani nemaj lepsi nabijeni, jedine co vesmes nabizi je na oko podobna kvalita (na omak jiz podstatne horsi, nekolik Cisnkych aut melo v interierech hodne nedodelku a taky hodne pokazenych casti co zjevne znicili primo navstevnici co si do aut sedali, coz o kvalitach tech aut hodne svedci) a ano nabizi vetsi kapacity baterii, ale diky horsimu nabijeni to je vesmes k nicemu
me doted nepresvedcilo jedine Cinske EV ze bych za nej mel utyratit sve penize, a porad bych je radsi utratil s priraskou casto ani ne 10% za nejake Evrospke ale spise Americke EV…. veskrze ani MG4 me nepresvedcil ze by stal za tech cca 800 tisic, i u nej bych porad radsi sel k Hyundai a za 800 poridil doprodavanou elektrickou Konu, a tajne doufam ze me presvedci alespon Volvo EX30 coby vesmes jedinou uspesnou Cinskou znacku na Evrospkem trhu
Čínské automobilky, které exportují, Čína různými mechanismy dotuje. To je realita. V USA jsi toho jsou vědomi a zavedli clo a hotovo. Tady se chodí kolem horké kaše a kňourá, aby jsme si náááhodou Čínu nenazlobili. Stejně tak i Tesla. Co předvedl Musk s Taiwanem, to je nechutné.
USA a EU masivně dotují kde co, třeba fosilní paliva, zemědělství apod.
Je to jen odhad, možná odvážný, ale věřím že i největší letadla v roce 2050 budou létat na akumulovanou elektřinu, možná i během letu mírně dobíjené FV nátěrem povrchu letounu…
Velmi krátký lety a přibližovací skoky na velká letiště budou časem elektrická, ale delší a dálkové lety budou nejspíš hybridní, vzlet na baterku, protože tam to pálí moc paliva a vodorovný let na spalováka protože tam to pálí minimum paliva.
Bude se zkoušet i výroba elektriky pomocí vodíku. Jde do toho majitel firmy Ecotricity Dale Vince s upraveným Dornierem od firmy Zeroavia a svejma Ecojet aerolinkama.
https://www.ecotricity.co.uk/our-news/2023/ecojet-dale-vince-launches-an-aviation-revolution
https://hydrogentoday.info/en/zeroavia-hydrogen-retrofitted-aircraft/
Velmi úsporné velké dopravní letadlo bude mít limit někde u 300-400 km doletu na 100 Wh/kg, tedy u dnešních nejmodernějších baterií by to bylo okolo 1000 km.
Že budou baterie s hustotou nad 3000 Wh/kg pro dolet větší než 10000 km není odvážné, ale v roce 2050 naprosto vyloučené. Jená se o několikanásobek fyzikálního limitu li-ion baterií.
Dobíjení za letu pak vystačí možná tak na provoz klimatizace, nebo zhruba tak půl sekundy letu.
Uvidíme… pane Naprosto Vyloučený 😉
Co uvidíme, že se změní fyzikální zákony? 🙂
Regionální lety typu Praha-Londýn proč ne, ale dlouhé trasy jsou nemožné pro li-ion baterie (možná zcela jiná chemie, ale to se za pouhých 27 let opravdu nestane).
Proč by se nemohla kapacita (dnes neznámého) úložiště zvýšit 10x❓
Chceš se tvářit jako realista, ale všichni takový nakonec vypadali jako retardovaní neználci 😜
Já jistotu nemám, ty si MYSLÍŠ že budoucnost znáš 😃
Protože chemické prvky mají známé vlastnosti, specifickou kapacitu, prostě víme naprosto přesně jaký je limit, kterému se snažíme přiblížit.
Opravdu nepochybuji, že by někdo přehlédl nějaký prvek v periodické tabulce, který by způsobil takovou revoluci, jako je 10x větší hustota energie.
Nezapomeň taky, že baterie musí být nabíjecí a s extrémní živostností. V letadle při pouhých dvou letech denně a dvou nabíjeních to dělá přes 3000 cyklů za pouhých 5 let. Musí si udržet vysokou kapacitu, zvládat velké rozdíly teplot, velké výkony i v nabíjení, velké namáhání a zdaleka v neposlední řadě musí být výroba škálovatelná a cenově dostupná.
Budoucnost neznám, ale pracuju s nějakou rozumnou pravděpodobností. Jsem tu v diskuzi specializovaného magazínu a řeči typu může se stát všechno, třeba překonáme rychlost světla, tu opravdu žádný přínos nepřinesou.
Ale snít můžeš klidně dalších 50 let, já ti to neberu 🙂
Když napíšeš, že je něco ,,naprosto vyloučený“, tak to snění tak trochu bereš 😁… Skeptiků co si byli naprosto jistí a pak čuměli už bylo 😜
ten výpočet bych chtěl vidět, hlavně na jaký kg? není to blbost?
V roce 2050 už zcela jistě nebude ropa. Na baterky Atlantik přeletět nejde. Takže jsou jenom dvě možnosti: E-fuel nebo vodík. Otázka je kde se na to vezme elektřina. Současná výroba Evropy by pokryla jen nejnutnější letecké linky v případě, že bychom vypli všechno ostatní. Pokud do té doby nebude dost OZE tak jsou naši potomci v řititi.
Ropa nespíš bude, je jí spousta. Ropáci rádi manipulují její odhady, aby vyvolali krize a manipulovali trh.
Ropáci s cenou manipulují ale to jsou jen malé výkyvy. Velkého výkyvu se bojí protože by jim sešupali akcie. Někteří už zahlédli ve svých vrtech blížící se dno ale budou to tutlat do posledního okamžiku.
ropa bude i za 500 let, jen se proste nebude tolik vyuzivat, a to ze ted neco nejde neznamena ze to nepujde za par let, v roce 1900 taky temer nikdo neveril ze jde letat az na par „blaznu“ no a stacili 3 roky a „blazni“ zvletli a kus uleteli, a o par desitek let pozdeji jiz jini „blazni“ klidne obleteli celej svet a za dalsich par desitek let si skusili doletet i mimo Zemi na jeji satelit
lidstvo ma obrovsky potencial, ale pokud nema stimul, tak jim jen plejtva, a aktualne ty stimuly ma obrovske a vyvoj vesmes vseho se posouva extreme rychle, az tak rychle ze drtiva vetsina z nas proste nestiha sledovat a prizpusobovat se, a prirozenou reakci na to je ze to odmitame a nebo to zkousime zesmesnit, pomluvit a podobne
Jednoduše limitem je hmotnost, tedy 2x větší hustota baterií = 2x větší dolet. 2x víc baterií tam dát nelze, protože by to letadlo jednoduše nevzlétlo, proto jediný důležitý parametr je Wh/kg.
Takže na jedné straně je letecký benzín s 13 kWh/kg a max. dolet 18000 km (A350 ULR), tedy když se tam dají baterie s 260 Wh/kg, dolet vychází 360 km. K tomu jsem přidal vyšší účinnost baterií (ale letecký motor má přes 70 %, takže i s 90 % jsme někde na 460 km), dále jsem předpokládal nějakou budoucí revoluční kompletně změněnou konstrukci, která efektivitu ještě znásobí, tedy bateriím jsem nadržoval ve všech bodech jak to jen šlo.
Když vezmeme jedno z nejmodernějších elektrických letadel – Eviation Alice, tak dolet dle wikipedie 460 km s bateriemi 260 Wh/kg je naprosto v souladu s výpočtem výše.
Prostě fyzika, já za to nemůžu :-).
Tak 2050 tady a můžem to pak uzavřít ..
Bez mála 30 roků – zdá se ti to málo?
Při zrychlování vývoje díky AI …
Začátek letectví 1905, za 10 roků rytíři v oblacích, za dalších 20 (skoro) bitva o Británii atd.. Bez kompjútrů a AI.
Ale možná máš pravdu: třeba bude Evropa lítat na oheň..A Čína na baterky 😉
Ovoce které roste kousek nad zemí se trhá snadněji než to co je na vrcholu stromu. A vše co je dole už jsme otrhali.
Boeing 747 byl představen v roce 1970 a měl cestovní rychlost 907 km/h. Máme o 50 let později a aktuální nástupce Boeing 777 má cestovní rychlost 892 km/h. Jo, má o něco menší spotřebu, ale jakto že po 50 letech vývoje lítáme pomaleji než dříve ? Že by vývoj nepostupoval lineárně ? Proč nelítáme z Evropy do USA za hodinu ? Technicky tomu přeci nic nebrání, rakety to umí, že ?
To je tím, že člověk, a na předních místech Evropané, v blahobytu ztratili pokoru. Panuje všeobecně rozšířený názor, že jakýkoliv pokrok si lze koupit. Že je to jen otázka alokace zdrojů. Nahrneme na to „vědce“, dáme jim peníze a to by bylo, aby se to nevyřešilo.
Tento přístup Poručíme větru dešti velmi pěkně ukazuje hloupnutí průměrné populace, která naprosto ztrácí kontakt s realitou světa a toto blbnutí je všudypřítomné. Nejvyšší patra politiky nevyjímaje.
Pro Ježka a Jimmyho… Kdyby vám někdo v roce 1995 tvrdil, že si budete moci za 27 roků koupit elektromobil s dojezdem přes 500km, co by jste si o tom mysleli??…
Tuším že by jste si klepali na hlavu a přihodili něco o fyzice 😉
Mimochodem vývoj opravdu nejde lineárně, ale taky se nedá říct že zpomaluje… Ukládání el. energie se dlouhá desetiletí rozvíjelo jen pomalu, ale podle všeho nás v blízké budoucnosti čeká překotný pokrok..
Kdyby vám před 27 lety někdo řekl, bude považován za super nápad vozit v autě baterku o hmotnosti cca 400-500 kg, v ceně půlky auta aby jste ujel 500 km, tak by jste si oprávněně klepal na čelo, protože průměrné auto v té době vážilo pod jednu tunu (Např Felicia 935–985 kg, Favorit 840 kg) a těch 500 km to na jednu nádrž ujelo taky.
Řekl bych, že je to naprosto v souladu s fyzikou i očekávaným vývojem. Stejně jako bych byl v pohodě s tím, kdyby mi někdo tvrdil, že v roce 2050 budou běžně dostupné solární panely s účinností nad 30 % nebo generovaná elektřina z fúzního reaktoru, ale když mi někdo bude tvrdit, že budou FVE s účinností 90 % nebo reaktor velikosti ledničky do každé domácnosti bázi studené fúze, tak ho samozřejmě opět pošlu … za učebnici fyziky.
„Ovoce které roste kousek nad zemí se trhá snadněji než to co je na vrcholu stromu. A vše co je dole už jsme otrhali.“
ne fakt jsme vse neodhalili, a nikdy ani neodhalime
V letectví o kterém je článek opravdu byly všechny snadné cíle už splněny. Od prvního letadla což by shluk latí, drátů, plátna a slabého motoru jsme se dostali k překonání nadzvukové rychlosti jen za 42 let vývoje (rok 1947). Jsme o 76 let ! dále a nadzvukově nelítáme civilně, a i nová vojenské letadla létají nadzvukově pomaleji než předchůdci (a dopravní mimochodem taky). Jak je to možné ? Není to tím že by jsme se nesnažili. Peněz se v tom utopilo dost. Prostě jsme se dostali k fyzikálním limitů, které lze překonat, ale za cenu neúměrných nákladů, takže to nemá smysl. A dokud nezačneme létat rutině mimo atmosféru nelze čekat žádný revoluční zlom.
hedgehog07 – 2050 je za 27 let, podivej se zpetne na to co lidstvo dokazalo za tech 27 uplynulych let, to ze lionka nemuze mit 3000Wh/kg je mozna pekna predstava, ale nikdo nikde netvrdi ze to bude muset bejt lionka
fyzikalni limity jsou jen v tvoji predstave toho co znas a mas obsahle vedomostma, a nepredpokladam ze jsi vedec ktery se zabejva prave vyzkumem baterii, a tedy nepredpokladam ze bys o bateriich vedel neco vic nez my ostatni laici tady v diskuzi
za tech 27 let se zmeni i dalsi technologie okolo, tedy i efektivita, pojeti dalsich materialu, proste vsechno, takz ei samotne letadlo muze bejt v te dobe uplne jinym strojem nez jaky zname dnes
jeste 20 let zpet vetsina tvrdila ze pristavat s castma raket zpet na zem a znovu je pouzivat je nesmysl a nejde to…… jo jo nejde to 😀
na prelomu 19 a 20 stoleti drtiva vetsina lidi tvrdila ze letani je nesmysl a, a stacili jen 3 roky aby prvni letadlo letelo, ac kousek tak letelo, a kdyby tenkrat bylo jen lidi jako jsi ty, tak dneska porad jezdime na uhli s parnima strojema
pro Šaman… Runner říká vědecko-technickému pokroku ,,ztráta pokory“😃
Některý lidi jsou fakt neuvěřitelný 😳
Ztrátou pokory je přestat v pokrok doufat a začít ho nárokovat.
A když Edison dal do kupy svoji ,,továrnu na vynálezy“ , myslíš že v pokrok doufal, nebo ho nárokoval?😉
Aproto doufejte v blbost typu vodík nebo veslibutechnu jménem fůze, zatímco zbytek světa bude jezdit ekektromobily. :)))
Nejde o typ baterie, ale jednoduše o fyziku. Narážíme na Faradayův zákon a termodynamický zákon. Tyto omezení nelze zlomit. Pokud by se nám to podařilo, tak díky zlomení termodynamického zákona, by jsme nemuseli řešit baterie, protože by jsme mimo jiné získali i perpetuum mobile.
pro Po.lyn … Podle mě jsou to kydy😃
Všechno to povídání o lámání zákonů a perpetum mobile chce jenom zesměšnit a usadit na prdel (upřímně nechápu proč to děláš)…
Pokud si vezmete normální dopravní letadlo Boeing 737-800 s kapacitou 190 míst a spotřebou 3,5 litrů osoba/100 km, tak 1000 km odpovídá 6650 litrů kerosinu. 1 litr kerosinu zhruba odpovídá 3 kWh baterky. Takže pro 1000 km potřebujete 20 MWh baterku, která při 200 W/kg bude vážit 100 tun. Samotné letadlo váží 42 tun. 1000 km je tak pro letadlo se součanými baterkami nesmysl.
Další věc je, že letadlo s kapalným palivem v průběhu cesty snižuje svoji hmotnost jak palivo ubývá. S baterkami bohužel ne. Ledaže by je postupně odhazovali. Fandím elektrickému letectví ale oceán s tím přeletět nepůjde. S elektrickou vzducholodí možná ano.
Technická poznámka – 1000 litrů leteckého parafínu váží jen 750 kilo.
6650 litrů znamená jen 2500 kilogramů průměrné zátěže, protože palivo se spotřebuje.
Váha prázdného letedla Boeningu 737-900 je 42 tun, max. vzletová hmotnost je 85 tun, max. přistávací je 66 tun. Dvacet tun vážící baterii byste tedy unesl. Účinnost dnešních leteckých motorů je vysoká. Jde o to, že jde vysoce přeplňované motory a pracují s vysokými teplotami. Takže 70% v běžném provozu nebude nereálné. Z toho paliva budete při přepočtu postrádat asi třetinu. To znamená, že na uvedenou vzdálenost a účinnost to bude kolem 45MWh (asi 5 tun paliva) při předpokladu 10kWh/l. Pokud bych předpokládal že bude někde v blízké budoucnoasti baterie s hustotou 1kWh/kg, tak to máme 20MWh. Dolet bude tedy asi poloviční. Současné špičkové baterie mají 0.5 kWh/kg. Takže nesmysl to úplně není, ale dolet bude malý.
Současné Li-ion mají běžně kolem 350 Wh/kg. To je pořád málo. CATL vyrábí menší množství baterií s 500 Wh/kg, ale s malou cyklovatelností. Kolem 250 cy. To je pro běžné použití málo, ale jsou aplikace, kde se to vyplatí. Li-S jsou ve vývoji a slibují 1 kWh/kg. Teoretická je někde kolem 1,7 kWh/kg, takže je to možné. Nikde není řečeno, že eletrochemická reakce obecně nemůže mít ještě větší hustotu energie. Samozřejmě, že je to dámo fyzikálními zákony. Konkrétně Gibbsovou energií, která v makroskopickém měřítku reprezentuje vazebnou energii atomů sloučenin nebo jejích subsloučenin a taky samozřejmě, převést teoretickou hustotu energie do reverzibilního děje je mnohem složitější, ale je klidně možné, že hustota nad 3000 Wh/kg je reálná. Stačí jeden dobrý objev a všechno se může změnit, ale pro letadla bude celkem zajímavá už hustota 1 kWh/kg. Závisí to na účinnosti motorů a Cx, ale i pro dnešní turbovrtulová letadla by to už celkem šlo.
Ano, vracíme se do doby, kdy se vypisovaly soutěže na přelet atlantiku. Tentokrát pro BEA (batery electric aircraft). Nějaké výpočty jsem si dělal a is 1 kWh/kg by se už něco dělat dalo. Vezměte si, kolik tun paliva letadla čerpají a jaká je účinnost turbovrtulových motorů. Honí každé procento, takže s elektomotorem by to mohlo dopadat celkem zajímavě.
Lítání na baterie na dlouhé tratě je dle stávajících možností a vědomostí nemožné. Letadlo nerekuperuje jako elektromobil (něco málo při klesání), letadlo nesmí být těžké jako elektromobil, letoun vyžaduje rychlost a prozatím neexistuje ani návrh nebo idea pohonu, který by dodal tah k vysoké rychlosti a nebo dokonce nadzvukové rychlosti. Existují fyzikální zákony, které vočůrat nejdou.
Neplatí zde totiž poučky z elektromobilů. Trubka nepotřebuje a neocení monolitní platformu jako elektromobil – pasažéři tak nezískají víc místa. Stejně tak posádka neocení jako v elektromobilu fakt, že motor je neobjemný a bez převodovky a různých kur.vítek a nezavazí, protože letoun má motory venku. Letoun lítá rychle a neustále proti němu jde tření vzduchu, elektromobil zpomalí a holt nepojede po dálnici tachometrových 150 kmh. Naopak letoun musí lítat rychle (a ideálně rychleji).
Co by možná mohlo projít je hybridní pohon. Nicméně ani zde pokrok není. Vývoj papírově fungujícího E-Fan X byl ukončen.
Nicméně nevidím důvod proč se slepě hnát za elektrickými letouny. Syntetické paliva ekologičtější jednoduše z principu budou, protože se vyrábí z elektřiny a ta je čím dál více zelenější a ne z ropy, která se nebude těžit. Ono by stačilo, kdyby si lidi na víkend nelítali na kafe přes půl Evropě a nebo nelítali čím dál častěji na dovolenku.
Tak snad se nakonec najde někdo, kdo nebude vědět že to nejde – a dálkové lety na elektřinu se stanou realitou…😃
Možná na tu vyrobenou z vodíku.