Dokazuje to srovnání výsledků detailního měření koncentrací polycyklických aromatických uhlovodíků včetně karcinogenního Benzo[a]pyrenu v zimních a letních měsících 2021-2023, které na 60 lokalitách Kraje Vysočina provedlo Centrum dopravního výzkumu.
Měření odborníci z této výzkumné instituce prováděli díky projektu podporovaného z výzvy 2A „Tromso“ z programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“ financovaného z Norských fondů. Pro obce a kraj to znamenalo jedinečnou příležitost, jak bezplatně zjistit, co jejich občané v obcích dýchají.
Jak měření dopadla?
Srovnání ukazuje na výrazné zhoršení ovzduší v zimních měsících. „To ukazuje na významný vliv lokálních topenišť na kvalitu ovzduší na sledovaných lokalitách. Současně ze 60 sledovaných lokalit jsme na 14 z nich zjistili zvýšené koncentrace Benzo(a)pyrenu nad přípustnou hodnotou imisního limitu 1 ng∙m-3“, vysvětluje Radek Vít z Centra dopravního výzkumu.
Specifická byla zima v roce 2023
V zimě 2023 byly naměřeny v průměru nižší koncentrace Benzo[a]pyrenu než v zimě 2022, což bylo patrně způsobeno nižší intenzitou vytápění vzhledem k vyšším venkovním teplotám. I přesto došlo meziročně ve srovnání zimních období v letech 2022-2023 ke zvýšení koncentrací této látky na 19 lokalitách Kraje Vysočina.
Zvýšeny byly i koncentrace aerosolových částí
Ty představují různorodou směs organických a anorganických částic kapalného a pevného skupenství, různé velikosti, složení a původu. Koncentrace aerosolových částic frakce PM10 byly podle očekávání vyšší v zimních měsících na většině lokalit.
Hodnota denního imisního limitu PM10 byla překročena za celé sledované období na území kraje Vysočina 17krát, konkrétně v zimě 2022 14krát, v létě 2022 1krát a v zimě 2023 2krát.
V zimě 2023 byly naměřeny v průměru nižší koncentrace PM10 než v zimě 2022. Přesto ale došlo ke zvýšení koncentrací PM10 na 22 lokalitách v zimě v roce 2023 v porovnání se zimou předchozí.
Výsledky měření jsou veřejné
Občané se o nich mohou dozvědět na webových stránkách monitoringpau.cz na interaktivní mapě výsledků.
Jak situaci zlepšit, navrhne obcím akční plán
Akční plán bude obsahovat sadu opatření ke snížení zmíněných nebezpečných látek v ovzduší. Připravili ho odborníci z firma Bucek s. r. o. V dokumentu se zaměří na domácí vytápění, průmysl, energetiku, zemědělství a také dopravu.
Jednou z nejproblematičtějších znečisťujících látek v našem ovzduší je právě benzo[a]pyren, což je prokázaný lidský karcinogen. Benzo[a]pyren patří do skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků, které obecně mají závažné dopady na zdraví člověka. Jeho koncentrace na mnoha měřicích stanicích imisního monitoringu v České republice překračují imisní limit daný zákonem č. 201/2012 Sb.
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., pracuje na projektu Detailní monitoring polycyklických aromatických uhlovodíků v návaznosti na zpřesnění Plánu zlepšení kvality ovzduší zóny Jihovýchod CZ06Z 2020+ (PAUPZKO) podporovaného z výzvy 2A „Tromso“ z programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“ financovaného z Norských fondů. Řešení projektu probíhá od května 2021 do dubna 2024. Na jeho plnění se podílí i odborníci z firmy Bucek, s. r. o. a ENVItech Bohemia s. r. o.
zdroj: tisková zpráva
Mě ten článek přijde jako podraz:
Je zmíněno ,,dřevo“ , na fotce jsou peletky a polénko tvrdého dřeva, o uhlí ani zmínka…
Jestli pálení něčeho v kamnech a kotlích je problém, tak je to uhlí a plast. Suché (!) dřevo je neškodná a uhlíkově neutrální romantika 🥰
Dobře – ve velkých městech by mohl být problém i to dřevo, ale že zrovna na Vysočině….😃
Mně třeba by pálení dřeva/pelet taky nijak zvlášť nevadilo. Problém je ale vždycky cca půl hodinu až hodinu po zátopu, než se spalovací proces pořádně rozjede. To i z toho dřeva jde z komína nepěkný čoud. A to když si takhle zatápí jeden dům za druhým, dokáže z toho být dohromady smrad v okolí na poměrně dlouhou dobu.
Tak určitě… Taky hodně záleží na aktuálním atm. tlaku a rychlosti větru…
Ale zase nebudeme takové princezny na hrášku že…. Lesní požáry tu byly už od evoluce rostlin a občasné nadechnutí kouře místní živočichy taky nezabilo.. Možná dokonce dýchání kouře může mít i nečekané pozitivní účinky, podobně jako třeba už prokázaný kladný vliv střevních parazitů, nebo nedokonalé hygieny na lidský imunitní systém 😁
Peletový kotel funguje jako plyn. Zapíná se podle teploty v topném okruhu a nikdy nekouří, protože nikdy zcela nevychladne. Při topení peletami vůbec není cítit ani vidět, že se topí, a emise jsou nula nula nic.
Zplynovací kotel na dřevo asi deset minut kouří, než se dosáhne provozní teploty, ovšem nijak dramaticky. Ja zatápím naprosto suchým dřevem a prakticky to nekouří. Pak už jede kotel na maximální výkon a natápí akumulační nádrže. Při provozu na maximální výkon opět není vidět ani cítit, že se topí a pozná se to jen na infra. Protože se zatápí jednou za tři dny, souhrnně za týden to „kouří“ ani ne dvacet minut.
Pokud někdo topí dřevem a kouří mu to, je problém v technologii, postupu nebo palivu. Nikoliv v samotnému topení dřevem.
Ano, existují výjimečné klimatické situace, kdy se sejde několik faktorů – teplota, tlak, vlhkost a vítr a pak to může být cítit více. Za minulý rok se mi to stalo jednou, byl to večer na přelomu podzimu a zimy. Nikomu to samozřejmě nevadilo, protože zaprvé v dosahu nikdo nebydlí a především to je tak hnusné počasí i pro člověka, že venku stejně nikdo není.
Určitě nelze posuzovat topení dřevem podle pražského Pepíka, který přijede v listopadu na vymrzlou chalupu, šoupne do starých kamen na PePo pár navlhlých polen z venku a jeho pětimetrový komín pak hodiny oblažuje vesnici o produkt jeho neschopnosti.
Na to, že všichni kdo mohli přešli z plynu na uhlí a dřevo a topilo se fest o dva měsíce déle (limity počítají počet překročení za kalendářní rok), než je normální, jsou výsledky naprostá pohoda. Prostě s ovzduším opravdu problém není zrovna na Vysočině.
Ty to nemůžeš poznat když máš čenich otupělý výfukem.
Když občas v zimě projíždím přes Vysočinu (což je samo o sobě docela výzva), tak to tam v těch menších vesnicích všude fest smrdí kouřem z kamen. On občas stačí jeden jedinec topící uhlím, aby tím „přebil“ dalších 10 topících plynem a ponořil celou obec do smradlavého oblaku kouře. V každém případě to ale rozhodně problém je. V takovém smradu člověk venku prostě být nechce.
Nesmysl. Je možné, že v roce je pár zimních dní, kdy jsou klimatické podmínky opravdu těžce nepříznivé a možná to je na ovzduší poznat. Ostatních 180 dní je to ale naprosto v pohodě a speciálně Vysočina se svojí vysokou kvalitou ovzduší ve zbylé části roku, je oblastí, kde opravdu nemá smysl řešit nějakou kumulativní zátěž. Proti městům a pdůmyslovým oblastem je zátěž ve vesnici na Vysočině nula nula prd.
Těším se na dobu, kdy už takovéto naše diskuze o tom, jestli někomu vadí nebo nevadí (příp. jestli někoho poškozuje) kouř z kamen, budou kompletně pasé. A věřím, že taková doba přijde, a to už poměrně brzy. To samé platí i pro spalovací auta. Teď, když už k tomu je nastavena i potřebná legislativa, je to, troufám si říct, nevyhnutelné.
Bohužel měření, jako např. to zmíněné v článku, ukazují pravý opak. Mnohem větší problém je právě na vesnicích, kde se topí tuhými palivy a ve městech je situace lepší. Ani ten průmysl nemá tak špatné emise, jako lokální topeniště.
Tedy pokud jde o PM10 a benzoapyren, aby bylo jasno.
Problém ale většinou není nalivo samotné, ale kotel nebo topič.
Topení biomasou, ať už dřevo, pelety či třeba štěpka problém není, pokud se topí správně.
Bydlím na okraji města, kde je zástavba rodinných domů z nichž některé topí uhlím/dřevem a v topné sezóně se výjimečně najde den, kdy mohu vyvětrat kdykoli, aniž bych riskoval, že si do baráku pustím smrad. Zpravidla musím hlídat ten správný okamžik, který některé dny ani nenastane…
To na sídlišti nehrozí… Bohužel.
Je ale fakt, že se za poslední roky situace mírně zlepšila.
Spalování dřeva žádný benzoapyren neprodukuje. Spaluje se při teplotách nad 1000 stupňů, zatímco benzoapyren vzniká při nedokonalém spalování do 600 stupňů.
Pokud někde něco čoudí, je to jak správně píšete problém správného topení. Postupnou přirozenou obměnou topenišť tento problém v horiznotnu 20 let sám vymizí a není nutné se tím nějak zvláště zaobírat.
Přesně, s těmi traviči na vesnici to je děsné. Mám jednoho čmoudila ze strany převládajících větrů a je to již desetiletí trvající trápení. Loni si svépomocí instalovali odhořívací kotel třídy IV. Bohužel bez dotace, takže je nikdo nedonutil k instalaci akumulační nádrže. V návodu ke kotli je přitom zvýrazněné, že třída IV platí pouze při instalaci s nádrží min. 1200l. Takže to neprovozují jak je to navržené při jmenovitém výkonu 33kW. Aby to neuvařili, tak to dusí a čmoudí ve dne v noci. Chtěl jsem si v rámci rekonstrukce instalovat centrální rekuperaci, ale vzdal jsem to, protože by to akorát natáhlo dým do baráku. Takže je potřeba vychytat chvíle, kdy se dýmí méně a větrat okny krátce, intenzivně.
Jenomže co se s tím dá dělat, když dobré rady ani prosby nefungují. Řešit to rázněji nejde, protože by z toho bylo ještě větší peklo. Je potřeba udržovat „dobré vztahy“ nejhorší je mít nasrané sousedy, kteří dělají problémy a naschvály. Už teď se mi zdá, že není náhoda, že když je prádlo na šnůře, tak se někdy intenzita dýmu zvyšuje…
Ale to přeci s topením vůbec nesouvisí. To je o lidech. Můžou mít místo toho otevřenou žumpu, od rána do večera řezat na cirguli nebo celou noc svítit kolem baráku halogenama.
Ano je to o lidech, a proto je potřeba pořád něco nařizovat a regulovat, protože se pořád najdou tací, kteří neberou ohled na ostatní. Prakticky ani každý jednotlivec nemůže vědět co jeho počínání globálně způsobí, a proto musí být nějaké centrální řízení, které ví co se děje a usměrňuje jednotlivce, tak aby se měli dlouhodobě dobře všichni. (pomiňme, že to tak často není a centrální řízení hrabe hlavně pro sebe).
Příkladem opatření, které myslí na všechny je zavedení 100% daně na auta na Srýlance, s tím, že čím je auto méně škodlivé, tak se daň snižuje
– je méně aut, které si proto nepřekáží a neobtěžují ty, kteří na auto nebudou mít nikdy
– doprava tolik nesmrdí, nejsou tam ani husté dopravě tak jedovaté čmoudy jak u nás.
– pro lidi je výhodnější pořídit si méně škodlivé auto a proto už v roce 2017 jsem tam viděl min. 1/2 nových aut hybridů a mnoho Leafů, i nějaká Tesla se našla.
Srovnejme se situací tady, kde lidi brečí jak jsou ty auta drahý, přitom ho má skoro každý a že děsivá Únie něco nařizuje…
A přitom probíhá organizovaný zločin na STK, protože jednotlivce nezajímá, ze tráví ostatní, hlavně to chce mít levný…:
https://youtu.be/xwl7F8_7G2k?t=510
Jo Šrí Lanka, to je ráj. Spousta úžasných vizionářských opatření a daňových experimentů, podpora elektromobility, zákaz chemických hnojiv. Jen škoda, že to skončilo tím ošklivým bankrotem, ožebračením obyvatelstva které aktuálně nemá co žrát a můsí se tam posílat statisíce tun potravinové pomoci, nefunguje zdravotnictví ani veřejná doprava.
Krásná ukázka důsledků pošahanců u moci.