Kdy se dočkáme vlaku na Letiště Václava Havla?

Letiště Václava Havla v pražské Ruzyni je v současné době obsluhováno pouze autobusy, taxi a individuální automobilovou dopravou. Evergreenem je téma kolejového propojení letiště a centra hlavního města. Toto téma se řešilo také na konferenci Trendy evropské dopravy.

Od šedesátých let

Ladislav Bína z Fakulty dopravní na ČVUT připomněl, že projekt kolejového napojení letiště na Ruzyni je velmi starý. První úvahy spadají podle údajů Letiště do šedesátých let minulého století a opětovná úvaha vznikla o dvacet let později ve spojitosti s přestavbou železničního uzlu Praha.

Bína vzpomněl, že jen za posledních dvacet let bylo vypracováno asi 100 studií a projektů. První zmínky o „rychlodráze“, která by spojila Prahu přes letiště Ruzyně s Kladnem, se přitom datují k roku 1993.

O tři roky později bylo prodloužení metra A z Dejvické nebo metra B ze stanice Zličín hodnoceno jako nevýhodné a proto byl schválen projekt železniční rychlodráhy. Odhadovaná cena projektu tehdy byla 8,37 mld. Kč.

Počítalo se přitom s cenami jednosměrných jízdenek pro zahraniční letecké cestující 300 Kč, pro české letecké cestující a pro zaměstnance letiště 40 Kč. V reakci na to vzniklo v Praze 6 občanské sdružení „Chceme metro, nechceme rychlodráhu“.

Nicméně podle memoranda mezi státem a samosprávami z roku 2008 měla být stavba dvoukolejné elektrizované tratě ve stopě Buštěhradské dráhy s odbočkou na letiště a konečnou stanicí v centru Prahy realizována do konce roku 2013.

Marek Binko ze Správy železniční dopravní cesty však dnes říká, že toto memorandum obsahovalo nereálné požadavky a proto bylo o tři roky později uzavřeno nové memorandum mezi Ministerstvem dopravy a hl. m. Prahou.

„Vzhledem k významu a budoucímu rozvoji Letiště Václava Havla Praha by bylo vhodné diskuze ukončit a začít realizovat,“ říká Bína. Binko souhlasí, již od příštího roku by mohla být zahájena realizace prioritních úseků. „Cílem je realizovat modernizaci spojení Praha – Kladno s odbočkou na Letiště Václava Havla Praha do roku 2020,“ prohlásil Binko.

To bude bezesporu potřeba, letiště očekává, že mezi lety 2020 a 2030 se zvýší počet cestujících ze zhruba 18 000 000 až na téměř 25 000 000 za rok. Pro srovnání: v loňském roce to bylo ani ne deset milionů.

Prioritní úseky mají přednost

Binko také vysvětlil, co jsou prioritní úseky. Je to zejména stanice Praha Masarykovo nádraží, jehož modernizace bude stát tři čtvrtě miliardy korun. Na další téměř miliardu vyjde rekonstrukce Negrelliho viaduktu.

Po uvedení této historické, památkově chráněné stavby do odpovídajícího stavu bude možné zvýšit na ní rychlost vlaků ze 40 km/h na 60 km/h a rovněž se zvýší kapacita.

Další miliarda bude potřeba na modernizaci stanice Praha-Bubny, kde mají vzniknout komfortní nástupiště, která budou využívat cestující do Kladna i do Kralup nad Vltavou, stejně jako cestující mířící na metro C (Vltavská). Na druhou stranu však může železnice uvolnit zbytné pozemky v této oblasti pro rozvoj města.

Modernizace železniční stanice Kladno včetně traťového úseku Kladno – Kladno-Ostrovec pak přinese zásadní zvýšení kvality cestování a bezpečnosti ve stanicích a zastávkách v Kladně, zvýší se rychlost i vazba na MHD. Počítá se také se zdvoukolejněním daného úseku a vybudování bezbariérových nástupišť.

Brusel chce napojit letiště na vlaky

Bína také připomněl, že v současné době je pouze 20 hlavních letišť EU přímo napojeno na evropskou železniční síť. Plány z Bruselu hovoří o 37 hlavních letištích s železničním spojením na hlavní města do roku 2030. Do této skupiny patří i letiště v Praze.

A do roku 2050 by měla být letiště s více než 0,1% podílem cestujících na celkových výkonech evropských letiště napojena na dálkovou železniční dopravu.

Binko pak zdůraznil, že vlak na letiště může pomoct se spojením i cestujícím z Kladna. To je největší město Středočeského kraje a do Prahy z něj směřuje nejvíce pravidelně dojíždějících. Železniční trať Praha – Kladno je přitom pouze jednokolejná a jednou z nejzatíženějších v síti SŽDC.

To znamená zpomalení cestování kvůli čekání na křižování vlaků, přenášení zpoždění na vlaky opačného směru a nemožnost navýšení nabídky vlaků. Proto jsou vlaky v pozadí a na tomto úseku dominuje autobusová doprava.

Inspirace z Curychu nebo Lisabonu

Jak uvedl ředitel Letiště Praha Jiří Pos, lze brát inspiraci z jiných světových velkoměst. Například na letiště v Curychu jezdí vlak a tramvaj, které loni přepravily téměř 25 milionů lidí, v Mnichově míří na letiště dvě linky městské S-bahn a v Lisabonu jezdí na letiště od loňského roku metro.

Konec konců, projekt železnice na letiště Ostrava – Mošnov v ceně 438 milionů Kč (85 % dotace EU) by se měl rozeběhnout na přelomu letošního a příštího roku.

Jiří Vodrážka z DPP prohlásil, že by v budoucnu mohla železnice obsluhovat Terminál 1 a Terminál 2, zatímco na Terminál 3 by mohla být prodloužena tramvajová trať z Divoké Šárky. Tato možnost je prověřována a s realizací se počítá napřesrok.

Autem, autobusem nebo taxíkem

Cestující mířící na letiště mají nyní několik možností dopravy. Od počátku bylo spojení zajišťováno autobusy (MHD, integrovaná doprava a dálkové spoje) a automobilovou dopravou (krátkodobé a dlouhodobé parkování, konkurenční placené parkoviště/taxi/mikrobusy), na razantní nárůst cestujících po revoluci se reagovalo zkracováním intervalů linky 119, zavedením expresní linky 100 a Airport Express a prodloužením noční linky 510.

A jak je to dnes? Speciální linka AE jezdí z Hlavního nádraží na letiště za 50 minut. Další spoje navazují na metro – linka 100 jezdí ze Zličína (B) 16 minut, linka 119 z Dejvické (A) 25 minut a linka 179 z Nových Butovic (B) 37 minut.

Tato linka by po prodloužení trasy metra A měla končit na Nádraží Veleslavín. Zároveň budou vyhodnoceny změny poptávky i na ostatních linkách.

Pro noční jízdy je autobusová linka 510 mířící z Karlova náměstí přes Pankrác a Modřany. Ten trasu vzhledem k lepší průjezdnosti centrem zvládne za 35 minut.

Kromě toho se lze na letiště svézt s autobusem Student Agency mířícím do Karlových Varů či zpět nebo regionálními linkami ve směrech Kladno, Slaný, Louny.