Ropný a plynárenský průmysl v Severní moři vzkvétá. Zejména v Norsku, ale i ve Velké Británii rekordně přibývají nadějné výsledky průzkumu nových ložisek, na ně navazující investice i samotná produkce z už využívaných ropných a plynových polí. Investice norského ropného a plynárenského sektoru dosáhnou v letošním roce rekordu výše US$21 mld. a překonají tak deset let staré maximum.
Hlavním důvodem růstu je schválení několika velkých projektů podpořených dočasným daňovým režimem v Norsku. Mezi těmi, které už získaly povolení, je devět projektů největší norské ropné a plynárenské společnosti Aker BP, tři státní firmy Equinor a zbytek německé Wintershall Dea a rakouské ÖMV.
Projekty Yggdrasil, Valhall PWP a Fenris a Symra v Severním moři a Cormorant v Norském moři, umožní společnosti Aker BP růst těžby ropy a plynu z přibližně 400 tisíc barelů denně (BPD – barrels per day) v roce 2022 na 525 tisíc BPD v roce 2028.
Equinor získal souhlas pro plynové pole Irpa, ropné pole Verdande a vrt Andvare, které jsou vázané na platformy Aasta Hansteen a Norne. Společnost uvedla, že objemy plynu z naleziště Ipra v hloubce přes 1,3 kilometru mohou zásobovat přes 2,3 milionu britských domácností po dobu sedmi let.
Equinor zároveň čeká na schválení projektu Rosebank západně od Shetland. Norské ministerstvo pro ropu a energetiku udělilo souhlas také společnosti Wintershall Dea pro dvě naleziště v Norském moři.
Dvalin North se nachází asi 270 km severně od Kristiansundu a firma zde chce po připojení k platformě Heidrun na stávajícím poli Dvalin vytěžit 84 mil. barelů ropy a plynu. Zahájení výroby v druhé lokalitě Mary je plánováno na druhé čtvrtletí roku 2025 s předpokládanou dobou produkce do roku 2040.
Pro nový plynový projekt Berling v Norském moři dostal zelenou také rakouský koncern ÖMV. Celkové investice firma odhaduje na US$820 mil., naleziště bude připojeno k mořské platformě Åsgard B.
Velká Británie, která rovněž operuje v Severním moři, očekává, že investice do ropy a plynu budou v letošním roce téměř US$6 mld. Příští rok by pak mohl přinést nejvyšší počet schválených projektů za posledních deset let. Doposud jich bylo tři až pět ročně, v roce 2024 by se mohlo objevit až 14 nových nalezišť ropy a zemního plynu.
Mezi největší patří Rosebank, Cambo a Clair Phase 3, a pokud by všechny dostaly povolení, investice by mohly vyšplhat až na US$12 mld. Jedno z největších stávajících britských nalezišť ropy a zemního plynu v Severním moři provozuje konsorcium CNOOC Petroleum Europe, které tvoří čínská státní firma China National Offshore Oil, britská Harbour Energy, holandská ONE-Dyas a kanadská Suncor Energy. V loňském roce pole produkovalo 7 milionů BPD ropy a vrcholu těžby by mělo dosáhnout v roce 2039.
Přestože ropná pole v Severním moří zažívají nebývalý rozvoj, celková produkce ropy v Evropě klesá. V roce 2022 mělo nejvyšší těžbu ropy Norsko s 1,54 milionem BPD, následovalo Spojené království s 620 tisíci BPD a Itálie se 100 tisíci BPD. V součtu to bylo ve srovnání s rokem 2021 o 5,13 % méně.
Mezi stávající největší evropská ropná pole patří Johan Sverdrup v Severním moři, které v roce 2022 produkovalo 500 tisíc BPD, maximální těžba se očekává v roce 2026 a ekonomický limit je odhadován na rok 2082. Významné je i ropné pole Tempa Rossa u města Basilicata v Itálii, které v roce 2022 dávalo 400 tisíc BPD a zbývá v něm přes 70 % vytěžitelných zásob s limitem v roce 2058.
Podle Mezinárodní energetické agentury se růst poptávky po ropě v nadcházejících letech nejen v Evropě, ale i celosvětově téměř zastaví, protože vysoké ceny a obavy o bezpečnost dodávek podpořené energetickou krizí urychlí posun k čistým energetickým technologiím.
Poptávku po ropě potáhne především petrochemický a letecký sektor, využívání ropy jako pohonné hmoty v dopravě po roce 2026 klesne díky zrychlující se expanzi elektrických vozidel. Kumulovaný roční růst se tak sníží z 2,4 milionů BPD na pouhých 400 tisíc BPD v roce 2028.
Postupně by měla začít klesat i poptávka po zemním plynu, jehož roční produkce v Evropě v roce 2022 vzrostla ve srovnání s rokem 2021 o výrazných 14,71 %. Podle analytiků ale do roku 2030 nastane pokles až o téměř 8%.
Největšími evropskými zeměmi produkujícími zemní plyn jsou Norsko, Velká Británie a Nizozemsko. Mezi největší naleziště zemního plynu patří pole Troll v Severním moři v Norsku. V současnosti je na 60,46 % svých vytěžitelných zásob a podle odhadů dosáhne ekonomického limitu v roce 2060.
zdroj: tisková zpráva
