Zájem o solární panely je letos v Česku rekordní. V návaznosti na energetickou krizi způsobenou válkou na Ukrajině se lidé i firmy rovněž více zajímají o záložní řešení, například o plynové LPG elektrocentrály.
Ve zvýšené míře poptávají lidé plynové elektrocentrály kupříkladu k privátním bunkrům. Větší význam má však jejich využití v případě kombinace fotovoltaiky a zásobníku na kapalný propan, který zajistí teplo i pohon záložního zdroje elektřiny u off-grid bydlení.
České domácnosti, firmy i úřady mají letos rekordní zájem o fotovoltaické elektrárny. Podle výrobců se počet instalací těchto zařízení ve srovnání s loňským rokem letos již několikanásobně zvedl. Například ČEZ do konce září instaloval 2 701 fotovoltaických zařízení v domácnostech, což je meziročně zhruba trojnásobek. Tomáš Kadlec, generální ředitel ČEZ Prodej, uvedl, že je aktuální poptávka nejvyšší v historii. Společnost ČEZ Esco, která se specializuje na průmyslové zákazníky, instituce a obce, letos tržby za fotovoltaiky zvýšila meziročně o polovinu.
Domácí solární elektrárny většinou fungují v „symbióze“ s distribuční soustavou elektřiny. To znamená, že jsou na ni připojeny – jedná se o takzvaný on-grid systém. Díky tomu mají možnost dodávat přebytky elektrické energie do distribuční sítě, pokud pokryjí vlastní spotřebu, případně mají současně plně nabitou domácí baterii. Ve chvíli, kdy vlastní výroba nebude stačit, si domácnost dříve dodanou elektřinu „vezme“ zase zpět, případně si ze sítě odebere další elektřinu.
Naproti tomu ale existuje i off-grid neboli ostrovní systém. Jde o řešení nezávislé na distribuční síti, které se využívá zejména v oblastech, kde je napojení na distribuční energetické sítě náročné, ne-li nemožné. Typicky se ostrovní systém aplikuje u rekreačních objektů nebo v odlehlých horských oblastech, popřípadě u nadšenců, kteří chtějí být energeticky nezávislí.
Problém ostrovního řešení s využitím solárních panelů tkví samozřejmě v tom, že je třeba vykrýt období, kdy nesvítí slunce. Krátkodobé výkyvy v rámci jednotek dní lze dnes již většinou celkem pohodlně kompenzovat díky bateriovému úložišti. Tam lze akumulovat přebytečnou energii ve chvílích, kdy fotovoltaika dodává elektřiny nadbytek. Aby však byl ostrovní fotovoltaický systém soběstačný dlouhodobě, zejména v zimních měsících, kdy je intenzita slunečního svitu nižší, neobejde se bez elektrocentrály. Dostatečně naddimenzovat výkon solárních panelů a kapacitu baterií by totiž bylo neúměrně drahé řešení.
Benzínový či naftový generátor však nejen výrazně prodraží vyrobenou elektřinu, ale z ekologického hlediska je v příkrém rozporu s původní myšlenkou. Ekologicky, logisticky i ekonomicky příznivější variantou tak může být záložní řešení v podobě elektrocentrály spalující LPG, respektive čistý propan.
„Ceny komodit jsou v současné době velmi turbulentní. Bereme-li však v potaz průměr posledního kvartálu, blížíme se při využití elektrocentrály na LPG úspoře 30 procent ve srovnání s benzínem či naftou,“ říká Tadeáš Sukup ze společnosti Solforen Plus, která se specializuje na plynové generátory pro domácnosti i firmy.
„Uchovávání velkého množství nafty či benzínu je nepraktické, neefektivní a navyšuje náklady. Je nutné vybudovat sklad, najít nebo delegovat zaměstnance, který se o něj bude starat. PHM postupem času degradují, hrozí nebezpečí odcizení nebo výbuchu. Naopak sestava fotovoltaika plus generátor může být rozšířena o zásobník na propan, případně o set tlakových láhví a skříň, čímž vzniká zcela nezávislý modulární energetický mix,“ popisuje možnosti ostrovních systémů Tadeáš Sukup.
Čistý propan dodávaný do zásobníku nebo v tlakových láhvích představuje sám o sobě řešení nezávislé na distribučních sítích a současně na geopolitické situaci. „Dodávky LPG nejsou primárně závislé na Rusku a propan je tak mimořádně cenově stabilní. V kontextu cenového šoku u zemního plynu, ale i tuhých paliv, podražil kapalný propan v podstatě minimálně. V současnosti vychází v průměru na 2,7 koruny za kilowatthodinu včetně DPH, dopravy i distribučních poplatků,“ říká Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas. Dodává, že jde o vhodné řešení pro ostrovní systémy využitelné i v odlehlých oblastech například právě i v kombinací s fotovoltaikou.
Propanový zásobník si odběratel plynu nemusí kupovat, lze si jej jednoduše pronajmout od dodavatele LPG. Může být umístěn také pod zemí a je bezobslužný. Dle kapacity a spotřeby jen stačí doplnit autocisternou jednou za rok nebo za dva kapalný propan. Skutečně odlehlé lokality s náročným terénem nejsou překážkou, protože lze využít menší autocisternu s pohonem všech kol.
Jako příklad zajímavé aplikace propanu jakožto nezávislého zdroje energie uvádí Jiří Karlík horský hotel v Beskydech pod Lysou horou. Jeho specifikem je využití unikátního plynového kotle fungujícího na bázi Stirlingova motoru. Tento kotel zajišťuje kogeneraci elektřiny i tepla, díky čemuž funguje zmíněný objekt i bez dostupnosti energetických sítí.
Dalším příkladem může být domácnost ve Středočeském kraji asi 40 km od Prahy, která je mimo dosah distribuční sítě elektřiny i zemního plynu. Majitel zvolil řešení v podobě ostrovního systému kombinujícího fotovoltaiku a propanový zásobník. O teplo a ohřev vody se stará plynový kondenzační kotel, který lze ovládat na dálku přes aplikaci, doplněný krbovými kamny. Propan využívá majitel domu též na vaření. Fotovoltaická elektrárna na střeše domu disponuje výkonem 3 až 4 kWp. Podle svého sdělení funguje majitel domu s takto nastaveným energetickým mixem v podstatě bez omezení, jako by bydlel ve městě.
Plynová krize zvýšila poptávku po propanovém vytápění, a to u domácností i firem. Zejména firmy si často pořizovaly propanový zásobník jako záložní řešení v případě výpadku dodávek zemního plynu. Rovněž společnost Solforen Plus eviduje od začátku energetické krize zvýšenou poptávku převážně po LPG generátorech. Zvlášť v B2B sektoru je tento zájem enormní. Firmám dobíhá fixace cen energií, a proto hledají východiska z nepříznivé situace.
„Samozřejmě s boomem fotovoltaických elektráren roste poptávka i v B2C sektoru. Nicméně lidé mají pochopitelně obavy z úplného odstřihnutí od dodavatele energií, případně by rádi přebytky energie dále distribuovali do sítě,“ uzavírá Tadeáš Sukup s tím, že po eskalaci válečného konfliktu na Ukrajině jeho firma také zaznamenala zvýšený zájem o plynové generátory, které chtějí zákazníci instalovat k privátním bunkrům.
zdroj: tisková zpráva
Dobrý nápad, alespoň budou mít bunkry v Sudetech smysluplné využití. Nějaký ten zásobník na plyn a FVE na střechu nebo pozemek.
Prakticky všechny jsou v CHKO a povolení na stavbu zásobníku nebo FVE v nezastavitelné oblasti je nemožné.
Nastudujte si, co znamená pojem Sudety=Krkonošsko-jesenická subprovincie. Takže ne, prakticky všechny bunkry rozhodně nejsou v CHKO. Navíc v CHKO se hodnotí to, zda je ovlivněn ráz krajiny a neohrožuje to okolní faunu. Nikdo tady nepíše o nějakém solárním parku.
To nemusím, jsem informován řekl bych dostatečně. Pokud vím, tak na Moravě je pár bunkrů, vesměs menších – jen jeden objekt čtvrté třídy odolnosti a asi dvacet trojek. A pak droboť. Z pevností je tam akorát Smolkov.
Všechno ostatní jsou dnešní CHKO Jeseníky, Orlické Hory a Krkonoše, a to jsou desítky čtyřek a trojek a všechny ostatní tvrze – Adam, Hanička, Dobrošov, Bouda atd.
Ale pokud se pletu, tak mě prosím opravte.
Je vidět, že jste nebyl v Rusku, ale nemáte procestovanou ani ČR. Tady nejde o žádnou odolnost, ale obsah článku. To znamená, že nádrže na kapalný propan jsou umístěny také v CHKO.
Konkrétně u těch bunkrů, když si ho někdo koupí v nějaké aukci, tak si tam může dát nádrž. Problém by tam byl akorát s příjezdovou cestou pro autocisternu.
Co uvádí internet? Kapalný propan je tak výborná alternativa jak pro průmyslové provozy, velmi často umístěné mimo městskou aglomeraci, tak i pro hotely a penziony uprostřed malebných chráněných krajinných oblastí. Bunkr není nic extra.
Ano, nádrže jsou v CHKO, stačí si projet republiku. No, lhář runner42 plácá něco o tom, že je to nemožné. Jeho příspěvek ve 12:30.
Bunkry v CHKO nemají žádné okolní pozemky. Do bunkru ho nedáš, protože nesplníš bezpečnostní podmínku minimálního odstupu 10 metrů od objektu. 10 metrů od bunkru ho nedáš, protože postavit nádrž na nezastavitelném pozemku v CHKO ti nepovolí.
Nádrže v CHKO jsou výhradně v obcích na zastavitelných pozemcích.
Vše lehce ověřitelné.
Ale klidně žvaň dál.
runner42 napsal:
7. 12. 2022 (12:30)
Prakticky všechny jsou v CHKO a povolení na stavbu zásobníku nebo FVE v nezastavitelné oblasti je nemožné.
Checht. Takže oblast CHKO je nezastavitelná oblast? To jsi tedy dobrý pacient. Viděl jsi vůbec někdy bunkr? Podle čeho se to řídí? Podle územního plánu. Bunkr na nějakém pozemku je vedený v nějaké oblasti, např. jako trvalý travní porost.
Prý nezastavitelný pozemek v CHKO. Vše lehce ověřitelné a žvanit budu dál. PS: Viktorů už je skoro sedm, protože nějaký dobrodinec poslal na Mikuláše deset mega českých korunek.
CHKO není nezastavitelné území. V CHKO můžeš stavět na zastavitelném území (obce). Nezískáš povolení stavět v CHKO na nezastavitelném území.
Třeba penziony uprostřed malebných chráněných krajinných oblastí. Nebo bunkry, které stojí na nějakém pozemku a mají také sousední pozemky. Ano, tam je možnost umístit nádrže na LPG.
No jistě, pár takových možná najdeš. Ale naprostá většina stojí na pozemku, který je „rozsáhlé chráněné území“ + „pozemek určený k plnění funkcí lesa“ a dokonce samotné objekty ani většinou v katastru neexistují. Tam si nepostavíš ani boudu.
Tvrdíš, že pár možností se najde. To jsem rád, že platí, že někde v CHKO u bunkru je možnost si postavit nádrž na LPG nebo umístit několik solárních panelů. Někde to jde a někde to nejde. Tak příště nelži, že to nejde nikde.
pro Runnču…rád tě opravím, jako obvykle 😃… Nejvíce tvrzí pevnůstek je v Krkonoších na východě, kde střežily sedlo mezi Žacléřem a Vraními horami, od Královce skoro až k Trutnovu… Velká většina objektů je mimo NP, včetně hlavní pevnosti Stachelberg (i když někde jen kousek).
Mluvím o CHKO, nikoliv NP. Dost podstatný rozdíl.
Dobrá poznámka od Drvoštěpa, protože runner42 napsal, že prakticky všechny bunkry jsou v CHKO. Není to pravda.
V popisované oblasti je celé pásmo bunkrů. Je vidět, že jsi nikde nebyl, runnere42.
Dokonce je tam větrný park Zlatá Olešnice. Z jedné strany KRNAP, na protější CHKO. Takže neplatí tvoje lež a hloupost, že prakticky všechny bunkry leží v CHKO.
pro Runnču… Mnoho z těch srubů a řopíků znám osobně – několik let tam
všude bylo moje pracoviště…Neuč orla lítat bažante 😃 .. Ani NP, ani CHKO (ve většině případů)
Oprášil jsem literaturu civilní obrany a začal se připravovat na kontrukci bunkru a k uvedené reklamě Primagasu mám několik faktických poznámek.
1. fotovoltaika je vhodná pouze pro překrytí výpadků v mírovém stavu nebo v případě konvenční války. Což je situace okupace Německa Polskem nebo jiné scénáře. Nikoliv pro jadernou válku – v takovém případě budou panely zničeny tlakovou vlnou, zasypány emitovanými částicemi nebo ovlivněny zastíněním slunce.
2. tlakový zásobník LPG představuje obrovské bezpečnostní riziko. Při testech jaderných zbraní byla právě plynová zařízení nejčastějším zdrojem sekundárních explozí a požárů.
3. hlavní problém je ale teplota. LPG, i když si ho pořídite v zimní směsi, se odpařuje při teplotách nad -13 stupňů. Bunkr ale musíte koncipovat na vnější teploty -30 až -50 stupňů celsia.
Máte tedy na výběr – buď dát tlakové nádrže s LPG, který je těžší než vzduch, přímo do bunkru, nebo ho umístit mimo objekt a riskovat zamrznutí systému. Ani jedno nechcete.
Nejlepším řešením je bezpečná nafta.
Staci zahrabat nadrz LPG 100cm do zeme a neni problem. Leda na sibiri vam to promrzne hloubeji. A kdyz by jadro znicilo fve, tak znici i vas. bunkr nebunkr. Hned nebo za mesic.Treba az by dalsi civilizace nasla vasi naftou kontaminovanou zahradu, mohli by to povazovat za mumifikacni balsam.
Nejen nádrž, ale i trubku a to v celé délce minimální vzdálenosti od budovy. Dále je pak potřeba chránit přívod i v budově, pokud není hned přívod do bunkru. Dále je potřeba pořád hlídat únik a to po celé dálce vnitřního vedení a mít od čidel dálkově ovládaný uzavírací ventil na nádrži. A celé je to nutné udržovat napojené na elektřinu.
Také je zde kapacitní problém – nádrž kterou vám povolí pro dům není žádná kapacitní hitparáda, 4,8m3. Což je z pohledu obsahu energie jako 2 tisíce litrů nafty. A za náklady, které uskladnění nafty opravdu dalece přesahují.
Aby bylo jasno – mluvím z vlastní zkušenosti, protože jsem to měl a zrušil.
Že jste se chytli zrovna toho bunkru …. no ale když to teda řešíme, není lepší hromada dřeva?
Ano, je. Já počítám s vyhříváním pomocí malého zplynovacího kotle 10-20kW, s uzavřeným vzduchovým cyklem a akumulací do 1500 litrů „pitné“ vody.
Kryt bude mít 40m2+8m2 zázemí a autonomně bych ho chtěl mít možnost vytápět 2 roky. Vzhledem k naprosté izolaci předpokládám za ty dva roky spotřebu tepla cca 30MWh. Palivo plánuji rozdělit do dvou zásobníků, pro první rok uvnitř bunkru, kde zabere 10% prostoru, zbytek vně ihned za vstupním prostorem.
Teoreticky můžu použít k vytápění i naftu, ale zatímco dřevo dokážu v těchto objemech snadno doplnit, naftu jako zdroj elektrické energie nikoliv. Takže ji nechci pálit kvůli teplu – jedině v případě nejvyšší nouze. S teplem vzniklým během chodu agregátu ale počítám.
Doufám, že výfuk toho agregátu zůstane taky v tom bunkru. Byla by to velká ztráta tepla kdyby byl vyveden ven.
Vnitřní agregát mám zatím vyvedený jedním komínem nad střechu, ale počítám se záložním řešením pro případ, že komín přestane kvůli své výšce 12m existovat.
Tak si ujasnete, zda ten kryt teprve planujete, nebo uz fakticky existuje. V jednom komentari ho planujete a ted uz pisete ze uz mate agregat vyvedeny kominem. To bude 11ty komin, nebo uz jich je 42? Baron Prasil byl bridil proti vam. Ale na zfilmovani vaseho fantazirovani necekejte.
Stavebně mám z většiny hotovo. Vnitřní agregát má dvojí užití, na standardní zálohu i jako zdroj pro bunkr. Oboje jsem psal už dříve.
Teď budu zařizovat – vzduchotechnika s filtrací, vytápění, filtrace vody, toaleta, sprcha atd atd. Něco už mám pořízené, něco jen vymyšlené a něco zatím nevím jak zrealizovat.
To se připravuješ na příchod Rusů nebo to má být ochrana proti místním revolucionářům?
Války byly, jsou a budou. To je jistota. Nepřipravuji se na nic konkrétního, pouze se domnívám, že dům má být odolný a poskytovat obyvatelům dobrou ochranu. A kryt k tomu prostě patří. V běžném provozu v něm budu regulovat teplotu mezi 8-10 stupni a skladovat potraviny, což jsem už začal.
Prostě můj etalon domu není
nepodsklepená polystyrenová krabice na betonové desce.
Já proti tomu nic nemám jenom si myslím, že k tomu bunkru chybí ještě FVE a EV abys mohl dovážet zásoby až ti ta nafta dojde.
Počítám s plnou autonomií a nepočítám, že bych potřeboval dovážet zásoby.
Pro představu, takto by vypadal zásah jedinou ruskou R-36M, která by spolehlivě vymazala většinu Moravy.
hxxps://nuclearsecrecy.com/nukemap/?t=7318d5b5b7fe8a3d066187f9e7b118b8
Města, letiště, vojenské základny, pěkně v optimální návratové trajektorii. Tlak 1psi, který spolehlivě FVE zničí, naměříš při detonaci hlavice ve vzduchu 18 kilometrů daleko a raketa jich nese deset. Tři tyto rakety by vymazaly ČR a pravděpodobně by právě tento šrot mířil na nás, zatímco moderní R-28 na USA a západní Evropu.
Najdi si velké město nebo vojenský cíl poblíž, zadej si tam 750kt a airburst a uvidíš, jakou máš s FVE šanci 😉
No dobře, to už není pěkná debata. Kdyby mělo k tomuto dojít tak bych se šel radši naposled opalovat než se trápit léta v bunkru.
V případě jaderné války nebude přežití útoku žádná výhra. Doporučuji se podívat na film Vlákna (Threads), který byl tak realistický, že byl dokonce zakázán.
https://www.csfd.cz/film/4700-vlakna/prehled/
Jaderná válka je z pochopitelných důvodů démonizována. Ale realita dnes by byla ve skutečnosti jiná, než byla ta v padesátých letech, která současně utvářela představy veřejnosti.
Jistě, část severní polokoule by byla civilizačně zdecimována. Ale uvolnil by se prostor pro jiné civilizace. Jistě, celé oblasti by byly spálené. Ale popel je nejlepší hnojivo. Jistě, radiace uvoněná při výbuchu by zničila mnoho živého. Ale kontaminace by byla minimální, už dávno nejsou zbraně konstruovány na pozemní detonace, ale na detonace ve vzduchu, protože mají lepší účinek. A při detonaci ve vzduchu není ani spad, ani kontaminace. Navíc zbytková radiace je pro mnoho druhů vysloveně prospěšná.
Počítám, že by byly kritické dva roky a především nejistota po rozpadu civlizačního řádu.
Jimmy děkuji za odkaz na film, určitě shlédnu. Můžu nabídnout asi jeho předchůdce – https://www.csfd.cz/film/18159-den-pote/prehled/
Ale špatně se shání, objednal jsem si ho cca před deseti lety na Amazonu.
Viděl jsem obojí a souhlasím s tímto komentářem z CSFD:
Den Poté je rozmáchlé dvouhodinové katastrofické drama s podivně artovými vložkami, které se netají tím, že ukazuje ten výrazně mírnější než realistický scénář jaderné války.
A co takhle oprasit brozuru slusneho cloveka? Aha, tu jste radeji spalil
Přijde mi už docela ochočenej 🙂