Průběžně dobíjený elektrobus Siemens Rampini na testech v Brně

Daniel Kunz - 14 Říjen 2013

Dopravní podnik města Brna začíná směřovat k ekologicky šetrné dopravě. Mimo toho, že se stane příjemcem významné dotace na první CNG autobusy, také přes léto testoval elektrobusy AMZ Kutno CitySmile a Stratos. A aby to nebylo málo, rozhodli se v jihomoravské metropoli zapůjčit si i elektrobus Siemens/Rampini, který jezdí ve Vídni a může se nabíjet pomocí sběrače z dvoustopého (trolejbusového) trakčního vedení.Průběžně dobíjený elektrobus Siemens/Rampini na testech v Brně

Průběžně dobíjený elektrobus Siemens/Rampini na testech v Brně
foto: archiv autora

Nemalé komplikace pro zařazení do zkušebního provozu s cestujícími přinesly Brňanům záležitosti spojené s nutnou registrací vozidla dle platné legislativy v ČR a vybavení jej českou SPZ.

„Elektrobus měl podle plánu zasáhnout do provozu s cestujícími na zvláštní lince spojující Mendlovo náměstí a Brněnskou přehradu v sobotu (6. října), ale teprve v pátek odpoledne se nám podařilo splnit veškeré podmínky, abychom mohli v sobotu vůz skutečně vypravit,“ prozradil nám průvodčí na zkušební jízdě, kterou jsme absolvovali v úterý v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu.

Pan průvodčí také v rozhovoru uvedl, že elektrobus italské konstrukce vybavený elektrickou výzbrojí společnosti Simenes stojí v přepočtu cca 11 milionů korun a v Brně by byl vhodný pro nasazení např. na linky č. 64 nebo 82. Řidič vozidla pak doplnil, že za tři čtvrtě roku provozu ve Vídni má najeto 6 826 km.

Tam je 12 vozidel Rampini provozováno na dvou linkách, jejichž trasy travají 45-50 minut, zatímco na konečných zastávkách mají pauzy 10-15 minut a pomocí dvoupólového sběrače se po tuto dobu dobíjí z trolejového vedení proudem 90 A.

Ve chvíli, kde je vozidlo nabito, se sběrač automaticky složí zpět na střechu a může se vyrazit na linku. Poté je vůz schopen na jedno nabití ujet 80-100 km. Dlouhé nabíjení přes noc ve vozovně ze zásuvky pak probíhá proudem 22 A.

Průběžně dobíjený elektrobus Siemens/Rampini na testech v Brně

foto: archiv autora

Pro provoz elektrobusů Rampini ve Vídni je nevýhodou, že v rakouské metropoli trolejbusy nejezdí, takže se na konečných zastávkách vytipovaných linek musel speciálně dostavět krátký pás trolejí, který je napájen z nedalekého tramvajového trolejového vedení. V Brně se naopak elektrobus nabíjel na Mendlově náměstí přímo vedle stojících trolejbusů.

Velkým pozitivem na vozech Rampini je to, že mají zcela bezemisní provoz včetně topení a klimatizace, na rozdíl od některých jiných elektrobusů, jejichž vytápění obstarává naftový agregát. Vozidlo pyšnící se o dvě třetiny nižší spotřebou energie než naftové a plynové autobusy zaujalo i svižnou a vysoce dynamickou jízdou.

Konstruktérům se podařilo relativně dobře rozložit umístění baterií (Li-Fe o kapacitě 96 kWh). Na rozdíl např. od elektrobusu SOR, který je má vše umístěny na enormně zatížené zadní nápravě, je u Rampini 5 článků na zadní nápravě, 1 článek v přední části za kabinou řidiče a zbytek ve vnitřní části stropu vozidla. Uspořádání interiéru bohužel narušují nevhodně umístěná madla, která např. uprostřed vozu ztěžují průjezd kočárku nebo vozíčkářům.

Siemens/Rampini je poháněn třífázovým asynchronním vodou chlazeným elektromotorem Siemens Elfa o výkonu 150 kW. Pojme až 46 cestujících, z toho 13 sedících a 33 stojících a dosáhne max. rychlosti 62 km/h. V Brně jste se s ním mohli svézt do 13. října.

Zpět na HybridPřidat komentář
Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Musím všechny čtenáře upozornit na zásadní dezinformace, které se v tomto článku vyskytují. V článku se mj. píše, že se jedná o zcela bezemisní elektrobus včetně topení a klimatizace, což je v příkrém rozporu se skutečností. V podmínkách naší energetické soustavy patří elektricky poháněná vozidla k těm druhům, které nejvíce zatěžují životní prostředí naší země! Prostřednictvím elektráren produkují tato vozidla rovněž exhalace do ovzduší a navíc ještě pevné odpady z uhelných elektráren (škvára, popel, energosádrovec z odsíření) a radioaktivní odpady z jaderných elektráren. Klasické autobusy produkují pouze exhalace do ovzduší, a to v podstatně menší míře u autobusů na zemní plyn. Zmiňovaná o 2/3 nižší spotřeba energie je další taková dezinformace! Toto platí pro spotřebu samotné el. energie. Na její výrobu se však musí v našich elektrárnách vynaložit 3,5 násobné množství primární tepelné energie! Výsledná spotřeba energie je pak vyšší, než u autobusů na naftu nebo zemní plyn!
Podobná situace je i v oblasti elektrického vytápění, které s výslednou účinností 30 % patří k nejneekologičtějším způsobům vytápění. Zde se opět musí v našich elektrárnách vynaložit 3,5 násobné množství energie, než by se vynaložilo při vytápění naftovém nebo plynovém. Tomu je pak úměrná produkce exhalací a ostatních odpadů. Veškeré pokusy s elektromobily a elektrobusy jsou proto naprosto nesmyslným počínáním! Podobné dezinformace o elektrobusech ovšem šíří i řada dalších autorů - mnohdy osoby s vysokoškolským vzděláním a akademickými tituly.
Z ekologického hlediska mohou být elektricky poháněná vozidla přínosem pouze v těch zemích, kde se alespoň 50 % el. energie vyrábí v obnovitelných zdrojích. Takovou zemí je v Evropě pouze Norsko a částečně též Švédsko, Rakousko a Švýcarsko. U nás však po posledním přeformování státní energetické politiky nic takového nehrozí, neboť v současné době se podíl obnovitelných zdrojů pohybuje okolo 10 % a jejich další rozvoj byl v podstatě zastaven.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Naftový agregátor? Začíná být trochu utrpení články na hybrid.cz vůbec číst.
Předpokládám, že si pod tím mám představit agregát (spojení motoru s generátorem) asi jazykově šmrnclý generátorovou koncovkou. Ale že by se agregátem topilo, to je trochu odvážný koncept, ne?

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

"V Brně se s ním můžete svézt až do 13. října" moc hezké když článek vyšel 14. října... máte na mysli další rok?

Jinak se mi tenhle způsob hodně líbí, pro Brno na některé linky ideální

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

pokud mate zajem se svezt tak je ebus na testovani v Pardubicich 15. a 16. 10. Kompletni jizdni rad je k dispozici na strankach dopravniho podniku

Obrázek uživatele Daniel Kunz

Děkujeme za upozornění, opraveno. Článek vyšel později, než bylo předpokládáno.

Fandím této technologii. Ale "Mikroelektrobus" ???

Neznám v Brně linku, kde by stačila kapacita 46-ti cestujících. Na spoustě linkách jsou nasazovány kloubové autobusy i trolejbusy a i tak je to někdy málo...

PS: Zajímalo by mě, s jakým autobusem porovnávali spotřebu. Aby se docílilo správného porovnání, musel by se v tomto případě vzít podobně veliký autobus...

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Co třeba okrajové části, kde nejsou trolejbusy a šaliny? Tam nejezdí dolik lidí, aby naplnili celé bus. Tak je toto může hodit na točnu šaliny.

Někde se mohou nasadit 2 kusy a 2x zvýšit frekvenci jízdy (což bude stejná kapacita jak velké bus) apod.

Že nemáte fantasii na využití Vy, neznamená, že to nejde.

P.S. Minimálně s trolejbusem, kde podnik zná náklady na stavbu trolejí, jejich údržbu a pořízovací cenu trolejbusu. Takže ANO lze to srovnat s tím co MHB Brno už má. Opět trochu představivosti a dát do kontextu s tím co je a pak se uláže lze to...

Vážený/á,

Jste z Brna? Pokud ano, nikdy bych od soudného člověka neslyšel takovou kravinu. Které okrajové části myslíte? Soběšice? Bílovice nad Svitavou,Kuřim, Veverskou Bitýšku?
Všechno v kopci, kde i diesel má občas potíže a spotřebu jako tank. Na okrajové části je 80km dojezd testovaný převážně na rovině málo.

Na jih? Rahjrad, Měnín? Nejbližší troleje jsou na hlavním nádraží a zde jezdí autobusy převážně plné.

ŠLapanice, Slavkov? Do Šlapanic vedou přímo troleje, zde by byla tato technologie celkem zbytečná.

Kór jestli jsem dobře pochopil, dobíjí se pouze když stojí.

Pro Brno jako takové je technologie tohoto typu k ničemu. Pokud by se nevybudovalo zastávkové dobíjení.

Z Mendlova nám do Bystrce a zpět zbylo 60 procent kapacity baterií.Dle řidiče elektrobusu by to dali bez dobíjení ještě jednou.V Bystrci jsem bydlel-dost pěkný kopec k přehradě.Takže ty Soběšice by dle mého názoru ten ebus dal taky.Byla by škoda zatracovat něco, o čem se tu zatím moc neví.Ve Vídni to funguje.

Nezatracuji to jako celek.

Pokud jste bydlel v Bystrci, viděl jste tam jet někdy poloprázdný trolejbus? Protože 49 lidí je skoro poloviční kapacita normálního trolejbusu.

Počítal někdo, kolik by musel najet KM, aby se vyplatil za tu cenu?

Věřím, že to může fungovat. Ale nevěřím, že zrovna Brno je proto město "jako stavěné".

Poslední věc.
Petr K.
Kudy jste jel z Mendlova náměstí do Bystrce? A kam tam přesně? Pokud počítám trasu z Mendlova náměstí po trolejích do přístaviště v Bystrci (kam předpokládám vůz jel), jedná se o 9,8km (http://goo.gl/maps/nlmPd ), tedy jedna otočka 20km. Dvě otočky 40, kde je těch 80 - 100 ? Ukažte mi využitelnou trasu v Brně, kde na každé točně na dané trase bude trolejové vedení na nabíjení, kde nebude stát nějaký trolejbus, který právě dojel kolo (jelikož se mi zdá, že trolejbusů u nás jezdí celkem hodně, jeden autobus na testy fajn, ale dovede si na konečné na dvou trolejích připojené dvě linky?)

No tak, lidi ... Nabíjení elektrobusů přes zastávkové nebo extra vybudované nabíječky to beru, ale nejde dělat kočkopsa, dokud nebude možné nabíjet za jízdy (část jízdy pod trolejemi, kde se elektrobus napíchne)

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Všechny významné (co do počtu bydlících) okrajové části jsou chyceny nataženými dráty pro trolejbusy nebo šalinu. Naštěstí v tomto má a vždy mělo Brno prioritu - natažení drátů se vždy realizovalo již s výstavbou okolních satelitních sídlišť, i když by metro bylo příjemnější a pohodlnější.
A jak je všeobecně známo - do středu města zajíždějí jen šaliny a trolejbusy, takže hvězdicovou síť není potřeba řešit.
Jinak je dobře, že se představitelé města (tak jako i spousta brněnských firem) orientuje směrem na jih - k Vídni, která DPmB elektrobusy zapůjčila, a má tak zkušenosti s jejich provozováním.
Příkladů využití elektrobusů v MHD města Brna bude hodně, jen se pracovníci DP budou muset zamyslet, na kterých stanovištích se dají elektrobusy Siemens-Rampini dobíjet, aby nebránily současnému trolejbusovému provozu, který, doufejme, bude taky stále rozšiřován tak, jako se rozšiřuje již desítky let.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Minimálně na linky 81 a 82 by to stačilo...dále třeba na 64, 43 nebo 51 by se hodil taky. A pokud bude o velikosti běžného busu, tak to bude díky velkému množství trolejí pro Brno jak dělané.


Nabíječky elektromobilů CircontrolAutonabíjení.cz - vše pro Váš elektromobilVOLTDRIVE - Ideální řešení pro domácí nabíjení vašeho vozu.