Gigatovárna Tesly srazí cenu baterií na 100 dolarů/kWh

Zahájení stavby obrovské továrny firmy Tesla na výrobu baterií se blíží. Továrna umožní výrazně snížit cenu baterií. Podle investiční analytické skupiny Motley Fool však celkový pokles ceny bude ještě dramatičtější než původní odhady.

Podvozek a bateriový modul elektromobilu Tesla Model S; ilustrační foto
foto: Tesla Motors

Nová velká továrna Tesly na li-ion baterie se začne stavět letos v Kalifornii, Nevadě, Arizoně nebo Texasu. Náklady na stavbu továrny se očekávají v rozmezí 4 až 5 miliardy dolarů.

Od svého plného náběhu v roce 2020 továrna vyrobí ročně 35 GWh bateriových článků a 50 GWh bateriových modulů. Spuštění továrny a první dodávky baterií se však očekávají již v roce 2017.

Cílem továrny je velkoobjemová výroba baterií a v návaznosti na to také sražení její výrobní ceny. Již v roce 2017 na trh vstoupí lidový elektromobil Tesla Model III s proklamovaným dojezdem kolem 300 km a poloviční cenou oproti limuzíně Model S.

V roce 2017 přitom Tesla očekává snížení ceny baterií až o 30 %. Avšak partner Tesly, japonský koncern Panasonic, bere hodnotu 30 % dokonce jako velice konzervativní.

Produkce baterií

Současná produkce li-ion baterií v GWh a produkce baterií „gigatovárny“ (červeně) v roce 2020.
foto: Tesla Motors

Slova japonské firmy Panasonic nelze brát na lehkou váhu. Panasonic je pravděpodobně společnost s největšími zkušenostmi s výrobou li-ion baterií na světě. Ostatně, tato japonská firma do továrny Tesly investuje 1,2 až 1,6 miliard dolarů.

Optimistické „bateriové“ budoucnosti nahrává i cíl Tesly snížit během dekády cenu za 1 kWh na 100 dolarů (1970 Kč). Elon Musk dokonce v nedávnem rozhovoru řekl, že „by bylo zklamáním, kdyby trvalo 10 let, než se dostaneme na hranici 100 dolarů/kWh.“

Například 24kWh baterie elektromobilu Nissan Leaf při této ceně přijde na 2400 dolarů, tedy necelých 50 000 Kč. Právě cena 100 dolarů/kWh je považována za magickou hranici, kdy elektromobily mohou cenou konkurovat autům se spalovacím motorem.

Snížení ceny baterie a dodržení časové harmonogramu navíc nevyžaduje žádný technologický průlom v konstrukci bateriových článků.

„Pro realizaci těchto cílů nepotřebujeme nějaký zásadní průlom v oblasti chemie a vědy o materiálech. Tyto věci, ležící před námi, jsou velmi dobře zvládnuté,“ říká J. B. Straubel, technický ředitel firmy Tesla Motors.

Optimistické předpovědi navíc zvěstují cenu ještě nižší než 100 dolarů za 1 kWh. Pokud k tomu dojde, elektrická auta mohou nejen cenově konkurovat, ale dokonce se stát ještě levnějšími než auta se spalovacím motorem.

24 Comments on “Gigatovárna Tesly srazí cenu baterií na 100 dolarů/kWh”

  1. $100/kWh je pořád těžce
    $100/kWh je pořád těžce předražené. Dnes se dá koupit na ebay 50 ks článku 18650 3.7V 6000mAh (Li-ion), 1000 nabíjecích cyklů, za $77. Články mají dohromady kapacitu 1.11kWh. A to je cena pro koncáka před slevou za gigahromadnou výrobu. Takže $50/kWh mi přijde jako adekvátní cena. To je 100kWh baterie za 100000Kč. Tedy celé auto tak za 250000Kč.

      1. Je to přesně tak jak
        Je to přesně tak jak píše ctirad.

        Jinak pokud by vás to zajímalo tak v současné době články s nejvyšší kapacitou jsou NCR18650G od Panasonicu s 3600mAh, (tj. cca 13Wh) při zachování stejné hmotnosti jako mají dnes již zasloužile 3400mAh NCR18650B. Bohužel ale i po půl roce po uvedení je pro koncového zákazníka velmi obtížné je sehnat. Nicméně běžně se již montují do notebooků a pak s ochranným obvodem jsou prodávány pro kapesní svítilny.

          1. ptáte se dobře a kdyby
            ptáte se dobře a kdyby nějaký takovýto jednotný zdroj informací existoval, tak se na webu vyhnete spoustě kopírovaných tvrzení, která jsou buď notně zastaralá, nebo naopak počítají s tiskovými zprávami z různých studií.

            V čem obvykle na webu panuje shoda je základní chemické složení jednotlivých technologií označované zkratkami jako LCO,NCA,NMC,LFP,LTO,LiS,LiAir a jejich stručný popis je možné najít třeba zde: BatteryUniversity

            Zároveň si všimněte, že ve spodním grafu jim vychází „nejlépe“ LCO s nějakými 170Wh/kg přitom dnes má např. sériově vyráběný Panasonic NCR18650G s chemií NCA již cca 270Wh/kg.

            Tudíž pro skutečné parametry si musíte otevřít datasheety(které je dost často neřešitelný problém dohledat) a udělat si vlastní srovnání.

              1. Jolinare souhlas.
                Vzhledem k

                Jolinare souhlas.
                Vzhledem k tomu, že první komentář u toho popisu typů baterií (BatteryUniversity) pochází z 19. dubna 2011 a bůhví kdy byl ten popis opravdu napsán, jsem silně skeptický k aktuálnosti těchto údajů. Technologie se za těch tři a půl roku asi pohnula kupředu (doufám :-).
                Čert mě může vzít z webových stránek a článků bez data vytvoření a poslední aktualizace zmíněných údajů. Touto nectností např. trpí http://vtm.e15.cz/ kde je spousta docela zajímavých článků, jenže není možno zjistit jejich stáří, ani možnost komunikace s redakcí pro případný dotaz či prosbu o zveřejňování výše zmíněného data.

      2. Jo, podle provedených
        Jo, podle provedených měření, která jsem našel na síti, je u těchto článků z ebay reálná kapacita 5x až 8x menší než deklarovaná. Podobných hodnot dosahuje i kapacita paměťových karet tam nabízených (8x menší než deklarovaná). U karet je to o to záludnější, že většinou přijdete i o data, která na ně nahrajete (fotky, apod.).

        1. Ony nemusí mít ani menší
          Ony nemusí mít ani menší kapacitu (myšleno reálnou u původního článku, např 3,1Ah), ale jsou vyřazené z důvodu nějakého vnitřního defektu, který teoreticky může v krajním případě vést až k požáru. A další zrada je, že když si jich koupíte víc, tak tam budou s největší pravděpodobností pomíchané různě vadné články různého typu od různých výrobců.

  2. Všiml si někdo aktualizace
    Všiml si někdo aktualizace map SC pro Evropu? nechci sem dávat odkaz, nejsem registrovaný 🙂
    Zaujalo mě, že v Čechách plánují Superchargery postavit někde na severu (asi na D8) a poblíž Jihlavy (asi D1)… Co je k tomu vedlo?

    Asi nás berou jen jako transit mezi Saskem a Rakouskem a zaujaly mě rozestupy mezi nabíječkami ve východní Evropě. To podle mého napovídá i něco o dojezdu připravovaného levného modelu. Rozestupy jsou okolo 300 km, tím se myslím potvrzuje dojezd připravovaného auta okolo 350 km.

    1. 2015 Super počítají s
      2015 Super počítají s námi ČR 2 ( Ústí nad Labem,Humpolec ?) Slovensko 2 ( Nitra,Tornaľa ? ) Polsko 2 ( Poznaň,Lodž ?) Maďarsko (Budapešť ?)
      Chtějí pokrýt cele EU
      A hezky až k Černému moři
      http://www.teslamotors.com/en_EU/supercharger
      Když kouknete na ostatní světadíly a porovnáte časovou osu.
      Tak je vidět že v Evropě očekávají velký nárůst prodejů.
      Tesla Model S: BATTERY FAILURE!!! TESLARATI.com
      https://www.youtube.com/watch?v=vcVuw8ENIGU

        1. Dobrý den,
          Teď budu mimo

          Dobrý den,
          Teď budu mimo mísu nic k bateriím, ale všiml jsem si že greyp bikes byl zapůjčen chorvatskému cestovateli . Ten jede přes Evropu cca 5000 km a je zajímavé sledovat jak se kolo chová například ve stoupání v Alpách byl by to dobry článek na hybrid . Nebo spíš články . Cesta bude trvat 45 dni.
          Omlouvám se že to píši do komentářů, ale na webu jsem na vás nenašel e-mail .
          Dekuji s pozdravem Jan Novenko.

    2. Díky za aktualitku –
      Díky za aktualitku – ještě před 14 dny končil výhled zimou 14/15. Z mapy lze dobře vyčíst politiku Tesly ve výstavbě SC: nezáleží ani tak na počtu jejich aut v dané zemi, ale na tom, kudy vedou oblíbené dálkové trasy bohatých lidí. Jak je vidět, Němci rádi jezdí na Jadran a k Černému moři. Naopak je trochu škoda, že tolik nenavštěvují pobaltské země, ačkoliv ty podporují elektromobilitu daleko víc, než třeba ČR.

      Jinak, hustota SC na západě od nás je prostě dechberoucí…..

      1. Nemyslím si, že tu jde
        Nemyslím si, že tu jde primárně o dálkové trasy bohatých lidí, ale všeobecně o hlavní spojnice velkých sídel a hlavních měst. Ta trasa k Černému moři je primárně spojnice Istanbul – Sofia – Bělehrad – Záhřeb – Vídeň. Podle mě bude následovat spojnice Istanbul – Ankara a možná Istanbul – Izmir (Turecko je jistě taky perspektivní trh) a Bělehrad – Skopje – Atény.
        Stejně tak vidíme, že v Polsku jde hlavně o spojnici Berlín – Varšava. Určitě dál propojí Varšavu s Katowicemi a Vídní (to by znamenalo SC někde na střední Moravě). A podle mě budou taky pokračovat z Varšavy na Kaunas, Rigu a Tallinn (Helsinki), takže i Pobaltí se dočká 😉

  3. Pane Grohmane, i když to
    Pane Grohmane, i když to není tuším ani v originále (za odkaz děkuji) uvedeno, stálo by za to alespoň jednou zmínit, že se jedná o akumulátorové baterie, protože kromě této Gigatovárny, která bude zřejmě vyrábět výhradně akumulátory, ostatní výrobci vyrábí i baterie na jedno použití, které nejsou do do této bilance výroby započítané. Někomu může tato dosti podstatná rozdílnost uniknout. 🙂

Napsat komentář