Výrobci aut musí od července 2024 chránit všechny nové vozy před kyberútoky

Výrobci automobilů řešili doposud otázky kybernetické bezpečnosti podle vlastního uvážení.  Pracovní skupina při OSN ale přijala předpis č. 155, který nařizuje, že od července 2024 musí být všechna nově prodávaná auta na území EU chráněna proti kybernetickým útokům. Tento předpis se vztahuje na vozidla kategorie M a N, tedy osobní a nákladní automobily.

„K pojmům jako aktivní a pasivní bezpečnost se tedy u automobilů oficiálně přidává i kybernetická bezpečnost. Předpis 155 OSN požaduje, aby výrobci automobilů a jejich dodavatelé zavedli systém řízení kybernetické bezpečnosti (CSMS), který zajistí, že kybernetická bezpečnost je integrována do životního cyklu vozidla. CSMS by měl zahrnovat procesy pro identifikaci, analýzu, hodnocení a řízení kybernetických rizik, stejně jako opatření pro prevenci, detekci, odezvu a obnovu po kybernetických incidentech,“ říká Ondřej Ševeček z Počítačové školy GOPAS.

SOUVISEJÍCÍ: Volkswagen do aut přidá umělou inteligenci ChatGPT

Předpis uvádí jako příklady 70 problematických míst, ale je pouze rámcový, protože změny se v této oblasti dějí neustále a rychle. Testovací technici musí s hackery držet krok a trvale se v dané oblasti vzdělávat. Během testů jsou to právě oni, kdo se snaží v roli etických hackerů ochranu auta prolomit.

Podle předpisu patří mezi problematická místa ty části vozidla, které jsou propojeny s komunikačními rozhraními, jako jsou například diagnostické porty, bezdrátové moduly, senzory, kamerové systémy, navigační jednotky, displeje, řídicí jednotky nebo multimediální systémy. Tyto části mohou být zranitelné vůči kybernetickým útokům, které by mohly ohrozit funkčnost, bezpečnost nebo soukromí vozidla.

Kromě toho předpis 155 OSN odkazuje na předpis 156 OSN, který upravuje bezpečnost aktualizace softwaru vozidel. Výrobci automobilů a jejich dodavatelé musí zavést systém řízení aktualizace softwaru (SUMS), který zajistí, že aktualizace softwaru jsou prováděny bezpečným způsobem, a to jak prostřednictvím bezdrátové aktualizace, tak i jinými prostředky.

SUMS by měl také zahrnovat procesy pro sledování, testování, schvalování a dokumentování změn softwaru, stejně jako způsoby informování zákazníků a orgánů o aktualizacích. Pokud by automobilka uvedla na trh vůz bez vyčerpávající analýzy rizik a homologace, vystavuje se potenciálně vysoké pokutě.

Elektronika v autě

Nejprve sloužil hacking automobilových systémů k vniknutí do vozidla a jeho krádeži. S rostoucím množstvím elektronických prvků ale stoupá i jejich zranitelnost. Luxusnější moderní automobil v sobě skrývá stovky elektronických prvků, více než 4 km kabelů a drátů a miliony řádků softwarového kódu.

Čím více mají moderní automobily elektroniky a čím více jsou připojeny k systémům, tím jsou zranitelnější i z pohledu kyberbezpečnosti. S růstem připojeného softwaru v autech úměrně roste i hrozba hackerského útoku na něj.

Hackeři jej zneužívají k neoprávněnému přístupu do vozidla nebo ke krádeži. Rizikem mohou být i dobíjecí stanice. Přes auta se dají napadat i další systémy. Například dobíjení elektromobilu u veřejné dobíjecí stanice může být rizikové a dává možnost průniku do domácích a firemních sítí.

„Většina moderních automobilů je vybavena internetovým připojením, které umožňuje cestujícím a řidiči snadný přístup k zábavě, navigaci a informacím. Připojení auta k internetu ho ale vystavuje většímu nebezpečí vzdálených útoků. Stále více zařízení obsahuje čipy, které shromažďují a odesílají informace nebo jsou dokonce zapojené do firemních sítí a cloudových řešení, a jejich zabezpečení je velkou výzvou pro odborníky na kybernetickou bezpečnost,“ říká Ondřej Ševeček, odborník na bezpečnost z Počítačové školy GOPAS.

zdroj: tisková zpráva

41 Comments on “Výrobci aut musí od července 2024 chránit všechny nové vozy před kyberútoky”

  1. Londýn po třídenním výšetřování stahuje všechny elektrické doubledeckery, poté co jeden za jízdy expolodoval ve Wimbledonu. Je to již několikátý incident, např. v květnu 2022 jich v depu po explozi shořelo 5 a požár byl likvidován několik dní. Podle vyjádření Toma Cunningtona, šefa autobusové dopravy TfL, je prioritou bezpečnost cestujících a riziko dalšího provozu těchto elektrobusů nelze akceptovat.

  2. OFF topic. Dovolte, abych se s vámi podělil o blábol, co koluje mailem.
    ____________________________________________________________

    neSkutečný přínos elektrovozidel k ekologii …

    Elektroauta jsou technický nesmysl a výplod chorých zelených mozků. Ty baterie nelze z rozměrových a váhových důvodů konstruovat tak, aby dlouhodobě a bez úhony vydržely vibrace a dynamické namáhání, kterému jsou při jízdě vystaveny.
    Sebemenší závada pak způsobí zkrat a skrz celou baterii začne procházet proud, který zničí ji i nejbližší okolí. Ty stovky ampér okamžitě roztaví vše kovové a deformací desek v ostatních článcích vyvolají totální destrukci celé baterie. Elektrolyt je navíc silně žíravý a jedovatý a materiál elektrod při styku s vodou, použitou k hašení, exploduje.
    Takže elektromobil je v podstatě pojízdná bomba, naplněná bojovými chemickými látkami, o které nikdo neví, kdy mu vybouchne pod zadkem!
    A to už vůbec nemluvím o tom, že ta baterie dává napětí v řádu několika set voltů, (o čemž se cudně mlčí), které, pokud se dostane tam, kam nemá, čili při jakémkoli větším poškození karoserie, posádku vozidla okamžitě zabije!* Jsou to opravdu strašné záběry a měly by se šířit.
    Jedno je jisté: Elektroauta do parkovacích podzemních garáží nepatří a požár těch autobusů vyžene během pár hodin co hoří (uhasit to nejde) do atmosféry víc jedů, než všechna neelektrická auta ve státě za rok.*

    A k tomu emotivní video požárů elektroaut.
    _____________________________________________

    Pravda z toho výšplechtu je jenom to, že elektroauto může za určitých okolností hořet. Všechno ostatní jsou lži, výmysly a manipulace.

    Imbecil, co tohle vytvořil a šíří, by si měl dár pár facek a pak se 10x kopnout do zadku. Třeba by mu z něj pak vypadla hlava.

    1. On topic na OFF topic: nikdy sem nedávám odkaz na články z Autofóra v zájmu zachování již tak chatrného duševního zdraví zdejší hypochondří EV sebranky, dnes však udělám vyjímku.
      Píše se tam, že cituji „Největší problémy elektromobilů možná řeší deka, tedy dvě deky: jedna na zahřátí a druhá na uhašení“. Dovolím si autora ještě poupravit: Největší problémy elektromobilů kompletně řeší tři deky, dvě výše zmíněné a třetí deka pro každého majitele EV využitá přesně v duchu definice „dát někomu deku“. Pro ty, co o koupi EV byť jen uvažují by mohlo stačit na ně deku jen hodit aby alespoň tušili, do jaké doby temna se ženou……

      1. Jo včera tady někdo psal o hašení elektromobilu dekou.
        Nechápu, jaký efekt by ta deka měla mít, když si baterie oxidační činidlo nese ve svém elektrolytu a hoří tedy i zcela bez přísunu vnějšího vzušného kyslíku.
        Jediným efektem deky je zvýšení teploty a tím zlepšení hoření. Smyslem hašení je naopak teplotu co nejvíce redukovat.

          1. To nevím koho cituje, narážím ne tento příspěvek:
            „13G napsal:15. 1. 2024 (11:28)
            primarne se resi riziko pri nabijeni – tedy umisteni dobijecich stanic – osobne nevim o zadnych nabijecich mistech v -2 a nize, vsechny jsou vzdy jen v 0 nebo v -1 patre …

            z komara velblouda – horeni je pouze chemicka reakce – slucovani s O2, staci zamezit pristup O2.. prikryt to dekou a je po pozaru..

            + taktez tu mame nehorlave baterie.. napr LFP, LTO atd“

            1. Já jsem ocitoval jen nadpis toho článku. Samotný článek se nese místy v sarkastickém tónu, místy se popisuje skutečný postup hašení??? Kdo chce, ten si to přečte, kde nechce, tak tady jen plácá prknem o rybník…..

              O EV se nedá psát vážně, Oštěpe, buď jen sarkasmus nebo ironie, protože jejich využití v praxi je čistočistá komedie. Proto i můj návrh na rozšíření povinné výbavy EV ze dvou na tři deky má být stejně komediálním vstupem, jako je komediální sama podstata EV. Kapišto, Ty bonzáčku?

                1. „Bonzáčku“ ne přímo kvůli Tvým dnešním pindům, Ty máš ale tuhle tendenci někoho upozorňovat na „pohyb na tenkém ledě“ stále, už to tu bylo mockrát a to nemám na mysli jen to, jak vyletíš když skopčák posílá celé Rusko do plynu. Prostě určovat hranice co ještě ne a co ještě ano a když se hranice překročí, tak následuje teplý bonz – tak tohle máte vy ruďoši ve své DNA….., ať jste dnes internetoví nebo dříve červenošátkoví, červenoknížkoví …….. Jednou hnus, napořád hnus.

                2. pro Dlaždicy…. Souhlas s tvýma posledníma slovama: hnus, hnus 🤢🤮

                1. @třináctisráč:kouzlo nechtěného? Jelikož sis odpověděl sám sobě si, seš tím negramotem právě, Ty zlatíčko. Posíláme písničku pro dnešního největšího trapáka.

              1. @neGramot: nečekal jsem, že by se neGramot Tvého formátu zmohl na více než tuhle „duchaplnost“. Asi jako Kuk – ten měl vždycky k ruce jen pohrabáč….
                Jak by člověk mohl čekat nějakou invenci od jednosmyslových tvorů s jednoduchou žebříčkovou nervovou soustavou žížaly? Neexistuje na světě nic jiného, než to co cítíme vlastním nosem, pravda? Z toho rezultuje ve vaší mluvě, uvažování jen použití pojmu „toxicita“, „plynová komora“ a obdobné blafy. A při fouknutí mýdlové bublinky do pysku chytáte hysterák. Tudiž – pokud může být někdo někdy vybublinkovaný, pak jedině zdejší squadra jednosmyslových…..

              2. V tuto chvíli nejvíce používaných bateriích je oxid vázán na přechodný kov a lithiový iont tvoří s oxidy kovů složitější strukturu. Lithium ve skutečnosti nic nedělá, pouze prochází jedním nebu druhým směrem, reaktnivní iont lithia směřuje ke grafitové elektrodě, kde vytváří struktury s uhlíkem a vše je na kovových elektrodách.
                Ve struktuře krystalů oxidů kovů a v chemickém složení elektrolytu je lithium zadržováno vazbou s kyslíkem, ale při dostatečném příkonu energie při požáru lithium tuto bariéru prorazí a doslova vyrve kyslík z oxidu kovu a vznikne obrovské množství energie.
                BUM.
                Ano, lithium-železo-fosfátové články jsou, čistě z pohledu energie hoření, bezpečnější než články z oxidů kovů, protože kyslík je vázán na velmi reaktivní fosfátový radikál. Železo je zde přechodným kovem a mění svůj valenční stav s fosfátovým iontem, který střídavě přijímá a odmítá ionty lithia. Kyslík je tedy již navázán na reaktivní kov.
                Hlavní problémem hašení lithium-železo-fosfátových článků je reakce se samotným elektrolytem, nikoliv s lithiem. Obvykle se jedná o roztoky hexafluorofosfátu lithného rozpuštěného v iontové organické kapalině. Pokud tedy baterie při požáru praskne a vyteče, a ona prsaskne a vyteče, vycházejí z ní při hašení smrtelně nebezpečné páry kyseliny fluorovodíkové.

                Takže ano, nahoře vysmívaný příspěvek je ve své podstě pravdivý.
                1) Ano, lithiové baterie s oxidy kovů si nesou pro hoření svoje vlastní oxidační činidlo a jejich hoření nepotřebuje vnější vzduch.
                2) Ano, u LFP baterií při požáru vzniká bojový otravný plyn v podobě par kyseliny fluorovodíkové.

                Ale nečekám, že to pochopí nebo dokonce uzná někdo, kdo má hlavu jen na nošení čepice.

                1. smekam, moc pekne napsany..

                  tak si jen rikam kdyz je to je samej nehasitelne nekontrolovatelne explozivni okysliceny raketovy motor a navic bojova latka, proc toho neni plna armada? reakce je rychlejsi a lepsi nez termobaricke strely.. 🙂

                  co ziletkove konstrukce, konstrukce ktere zabranuji rozsirovani zahoreni, tepelne, tlakove a dalsi pojistky a izolace, napr. Renaulti vstupy pro hasivo na jejich (ne)horlavych baterkach, pozary nijak nekontrolovane a nejistene spotrebni elektroniky, co statistiky? Ja se jen snazim naznacit ze nelze hazet vsechny baterky do jednoho pytle…toto odvetvi se neuveritelne vyviji a meni.. zalezi na mnoha faktorech, materialova vylepseni, modifikace, zmeny konstrukci atd..kazdym rokem se technologie a materialy baterii meni atd atd, taktez hasici zatim nejsou zvykli hasit 5 baterek denne a dost experimentuji, otazka jestli vubec nekdy v CR tolik baterek bude horet denne..

                2. Že se každá automobilka snaží přijít s vlastní koncepcí, jak problém zmenšit, není plus, ale mínus. Vede to pak k nápadům, že hasiči budou přistupovat k hašení každého auta individuálně a popsaný postup hašení si odvodí ze štítku umístěném na hořícím vozidle. To je nápad hodný idiota.

                  Již tak skoro nemožné hašení se fragmentací typů baterií a opatření komplikuje. Nic to nedemonstruje lépe, než použití Cobry, kterou se má auto i s baterkou rozříznout. Když pominu, že je to přístup, který vozidlo rovnou obětuje a podobá se hašení domu demolicí nebo léčbu covidu střelbou nakažených, tak se jedná o nástroj, který se naprosto přesně nesmí použít na hašení LFP. Porušením pouzdra a průnikem vody dělá z Cobry při požáru LFP baterií doslova vyvíječ par kyseliny flurovodíkové.

                  hxxps://www.novinky.cz/clanek/domaci-na-haseni-elektromobilu-s-cobrou-hasici-ji-chvali-odbornici-pred-ni-varuji-40457943#utm_content=ribbonnews&utm_term=cobra&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

                  Zatím je to prostě o tom, že elektromobilů je promile a jsou to relativně nová auta. A zatím měli hasiči štěstí.
                  To nevydrží.

                  PS: Ano, raketový motor na pevné palivo má zcela stejný princip hoření.

    2. Až a na některé dílčí nepřesnosti a zbytečně hysterický způsob vyjadřování je uvedené sdělení ve své hlavní podstatě pravdivé.
      Ano, baterie je explozivní, nehasitelná a při nehodě i po ní může dojít k usmrcení elektrickým proudem.
      Na předpisu nových opatření včetně zásadního omezení parkování elektromobilů v garažích se už pracuje.

      1. Ano, 50 litrová nádrž benzinu je taky explozivní a nehasitelná.
        Zásah elektrickým proudem je prakticky vyloučen. Ani plus ani minus baterky není spojeno s kostrou. Člověk by musel zasunout nějaký úd přímo mezi póly baterky. To se mu nepodaří protože pyropatrona vývody okamžitě přesekne.

        1. Proč přesně by měla být benzínová nádrž nehasitelná?
          Aniž bych chtěl zpochybňovat efekt pyropatrony, kterou předpokládám každé tři roky poctivě měníš, můj názor je, že tyto předpoklady při nehodách, kdy se zásadně mění prostorové uspořádání komponent a vodičů, to nemusí stačit.

          1. Zásah elektrickým proudem při nehodě EV je asi tak stejně pravděpodobný jako to, že při nehodě spalováku strčíš nohu do roztočeného ventilátoru chladiče. Požár EV a spalováku dopadne stejně, oba shoří na škvarek. Rozdíl je v tom, že spalovák bude na škvarek než hasiči přijedou kdežto EV budou hasit celý den.

            1. Poslední dobou nějak opomínaš odpovědět na přímý dotaz k tvému prohlášení. Tedy znova – proč přesně by měla být benzínová nádrž nehasitelná?

              Co se týká pravděpodobnosti, nedokážu ji posoudit ani vyčíslit. Ovšem ta cvičení ve Formuli 1 kvůli hybridnímu systému, když náhodou se při nehodě poškodí, to nevypadá jako dvakrát velká důvěra v bezpečnost.

                1. Palivová soustava je zodpovědná za 2% všech požárů vozidel a z toho požár nádrže má podíl jen 0,0068%. (pokud zahoří palivová soustava, tak prakticky vždy v motorovém prostoru).
                  Požár nádrže je tedy zodpovědný za požár vozidla v jednom případě ze 100 tisíc požárů.
                  Naproti tomu závada elektroinstalace je zodpovědná za 2/3 všech požárů vozidel.

                  Jen aby bylo jasno, jak vypadají čísla.

                1. Visper opět neví o čem mluví. Máš samozřejmě pravdu – závodní auta s hybridními systémy mají povinně červené světlo, signalizující při selhání hybridního systému „unsafe state“, protože hrozí smrt elektrickým výbojem.
                  Touto signalizací jsou povinně vybavena všechna hybridní auta v sériích FIA, včetně F1.

                  hxxps://www.reddit.com/r/formula1/comments/ph2pxk/aston_martin_engineers_ensuring_sebs_car_is/

                  hxxps://www.sportingnews.com/au/motorsport/news/bahrain-grand-prix-daniel-ricciardo-electrocuted-electrical-failure-renault-formula-1-2019/1qtjwxqrrfm641cmgqg4vn0b7n

                  Výboje statické elektřiny samozřejmě jsou. Byly a budou. Ale to úplně jiná úroveň a řeší se běžnými ochrannými prvky – běžné rukavice závodníka mechanika, boty.

                  Výboje u pumpy a exploze benzínu jsou z říše fantazie elektromobilistů. Fakticky je ale znám jediný prokazatelný případ, kdy BMW v MINI doslova podě***i uzemnění hrdla nádrže – tam to bylo skutečně možné, ovšem jednalo se o vysloveně konstrukční chybu.

                2. @Runner: já jsem si byl jist, že mám pravdu a Visper je mimoň. Selský rozum mi říkal, že kdyby to bylo jen kvůli výbojům statické elektřiny při tankování, tak by taková světla musela třeba v F1 svítit při tankování už věky. A naopak by stačilo, aby se to světlo rozsvítilo právě jen pro dobu tankování a nemuselo svítit celou dobu, co je vozidlo na závodní trati. Jenže kam na ideology s prostou logikou či selským rozumem. Jejich víra je neochvějná…..

                3. Chlapci s vašimi elektrickými znalostmi bych si netroufl rozsvítit ani kapesní svítilnu. Aby něco někoho „koplo“ tak musí být okruh uzavřen aby přes nešťastníka tekl proud. Můžete prosím nakreslit jak je uzavřen?

      2. EV jsou dělaná tak, že se baterka při nehodě okamžitě odpojí. Kromě toho je v EV, stejně jako u každého jiného elektrospotřebiče, úrazu elektrickým proudem bráněno přinejmenším dvěma základními způsoby: Elektrickou izolací a proudovým jištěním. Navíc se jedná o rozvody nn v izolované soustavě.

        Čili sečteno a podtrženo: Riziko úrazu elektrickým proudem je při používání EV zcela zanedbatelné. Neznám jediný případ, kdy by nějaký majitel elektroauta zemřel kvůli zásahu elektrickým proudem (ze svého EV).

Napsat komentář