V sobotu v dopoledních hodinách se do vesmíru vydala raketa Falcon 9 1.1 s nákladem pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Cílem mise bylo mimo jiné vyzkoušet revoluční způsob přistávání prního stupně nosné rakety. Přistání se však nezdařilo.
foto: NASA
Raketa Falcon 9 měla přistát na námořní plošině o rozměrech zhruba 90 krát 30 metrů, plující v Atlantiku 322 kilometrů severovýchodně od Mysu Canaveral. Pokus se však nepovedl, raketa se sice strefila na plošinu, ale přistála příliš tvrdě, rozlomila se a spadla do vody.
video: YouTube
„Bylo to blízko, ale na doutník to tentokrát není,“ připustil šéf společnosti SpaceX Elon Musk. Nicméně dodal, že „tentokrát jsme toho moc nepokazili a to je dobré znamení do budoucna“.
Návratné rakety jsou
Návratné rakety jsou problematické. Lepší řešení bude využití pro první fázi letu proudových motorů se zesíleným tahem pomocí plazmy, která bude následně samostatně využita pro další let. Tato konstrukce je vývojově zatím náročná, měla by být motivací pro NASA.
A to mě docela zajímá,
A to mě docela zajímá, nemáte k tom u nějaký odkaz?
Projekt Skylon se snaží
Projekt Skylon se snaží vyvinout motory SABRE, jenž jsou jakýmsi hybridem mezi proudovými a raketovými motory, ale o proudových motorech se zesíleným tahem pomocí plazmy jsem ještě neslyšel, jsaou někde nějaké informace?
Ono poslední dobou vůbec
Ono poslední dobou vůbec dochází k zajímavým věcem na poli raketových motorů. SNC vyvíjí pro Space Ship Two „tuhotekutý“ hybridní motor. Blue Origin a SpaceX zase první motory na kapalný metan, rusové pro změnu jaderně-elektrické motory ( i když tam je otázka s bezpečností v případě havárie, s čímž si ale Rusové nikdy hlavu moc nelámali ;)) atd. Budoucnost bude v kosmonautice opravdu zajímavá.
Nedavno bol dokument, aj tie
Nedavno bol dokument, aj tie najrychlejsie reakt.motory ktore sme teoreticky sch.vyrobit, su priliz pomale vzhladom na medzihviezdne (aj medziplanetarne – treba brzdit a ubrzdit) vzdialenosti. To bola prva facka, ta druha je mnozstvo nesenej energie k tomu potrebnej (aj pre nastartovanie laserovej fuzie pokial sa vypne).
Ako pridavok tam bol problem s ochranou, elektromagneticke pole by zralo privela energie a voda v plasti (vodik vo vode neutralilzuje naproti kovom ktore to potom musia vyziarit) by riadne dvihla mass.
Riesenim je co teoria pripusta a co tam jeden vedec v mikroskopickom meritku skuma, roztiahnutie a zmrstenie priestoru (matrix) pred a za (ako v startreku).
A ako nakoniec povedali, aj pri tomto existuje teoreticke max. o kolko to dovoluje rychlejsie ako svetlo (rozp.priestoru rychl. ako svetlo neporusuje fyz.zak.). A stale by to bolo velmi pomali aby sme sa dostali z jedneho konca galaxie na druhy (najrychl.za 10 000 r. aj pri FTL ktore teoria pripusta).
Tak o nějakém
Tak o nějakém mezihvězdném nebo dokonce bezigalaktickém cestování si opravdu může lidstvo nechat jen zdát, pakliže nevymyslí nějaký úplně revoluční způsob cestování vesmírem, jako je např. zmíněné roztahování a smršťování časoprostoru nebo použití červích děr.
V silách dnešní kosmonautiky je tak maximálně sluneční soustava a to ještě jen k blízkým planetám a asteroidům. Nicméně díky zlevňování raketové technologie a novým motorům by mohlo v relativně dohledné době (v řádech desetiletí) začít těžit nerosty na Měsíci a asteroidech, nebo aspoň vysílat robotická vozidla na velké měsíce Jupitera a Saturnu, čehož bych se rád dožil 🙂
Je to škoda. Muskovi
Je to škoda. Muskovi fandím. Snad se to příště bude na doutník…
Ono s tím doutníkem je
Ono s tím doutníkem je byla taková fráze, něco jako „bez práce nejsou koláče“. Taky tím nikdo nechce říct, že když zamaká, tak si dá k večeři koláče 😉
Tak to jste na omylu.
Tak to jste na omylu. Zapálení doutníků je totiž v NASA tradiční částí oslavy každé úspěšné mise. Můžete to vidět na mnoha záběrech z řídícího centra při misích Apollo a Mercury, kdy po úspěšném přistání astronautů je to jedna z prvních věcí, co v řídícím středisku udělají. Ale netýká se to jenom NASA. V oblibě to mají i US vojáci a ve filmech to můžete vidět především u vojenských pilotů, kteří si zapálí po každé misi, kterou se jim podaří přežít 🙂
Pochybuju sice, že Musk kouří doutníky, ale v té jeho větě se zřejmě odkazoval právě na zvyk z NASA.
Nejsem na omylu. „Close, but
Nejsem na omylu. „Close, but no cigar“ je běžný anglický idiom něco ve smyslu „Těsně ale ne úplně“. viz: http://en.wiktionary.org/wiki/close,_but_no_cigar
Ano, vítězný doutník si dává kde kdo a to zdaleka nejen v NASA nebo v armádě a právě proto jsem si 100 % jistý, že tím nenarážel na nějaké rituály NASA 😉
Jste na omylu. „Close, but
Jste na omylu. „Close, but no cigar“ rozhodně neznamená „bez práce nejsou koláče“, jak tvrdíte Vy.
Musk prostě naráží na zvyk, kdy se po úspěšné misi zapaluje doutník, což v tomto případě nebylo splněno. Nic víc, nic míň.
Mimochodem, bez práce nejsou koláče se anglicky řekne: No bees no honey, no work no money.
Milane, Milane, kdybyste
Milane, Milane, kdybyste lépe chápal psaný text, tak byste pochopil, že jsem tím nemyslel, že „close, but no cigar“ = „bez práce nejsou koláče“ (což by ani nedávalo žádnou logiku), ale že se prostě jedná o idiomatickou vazbu, kterou nelze překládat doslova stejně jako např. zmíněný český idiom. Nakonec o komentář níže jsem napsal, co že onen anglický idiom v češtině znamená, takže vaše reakce je v podstatě úplně zbytečná 😉
Btw. S tou větou „Nic víc, nic míň“ plně souhlasím. Ano, je to jen idiom, nic víc nic míň 😉
No vidíte, a přesto hned
No vidíte, a přesto hned více lidí pochopilo Váš první komentář jinak a proto ty reakce. Váš původní příspěvek, lze totiž chápat i ve významu: Ono s tím doutníkem to byla taková fráze, (která znamená) něco jako „bez práce nejsou koláče“.
I tento výklad je logicky správný. To „něco jako“ totiž může znamenat, že se snažíte o přibližný překlad této fráze, ale taky to může být (jako ve Vašem případě) jen uvedení příkladu jiné fráze.
Proto, prosím, hned někoho neurážejte a neříkejte, že nechápe psaný text.
Více lidí? Zatím to
Více lidí? Zatím to nepochopil jen Milan 😉 A řekl bych, že slovo urážka je hodně silné. Aspoň já osobně, než na někoho reaguji, tak se jeho text radši víckrát přečtu, abych ho třeba nepochopil špatně. A když si stále nejsem jistý, tak určitě rovnou nepíšu, že se mýlí.
A jinak s vámi stejně nesouhlasím. Měl byste pravdu, kdybych tam nedával ten dovětek: „Taky tím nikdo nechce říct, že když zamaká, tak si dá k večeři koláče.“ Právě tímto dovětkem je čitateli dáno najevo, že to je jen příklad analogie, nikoliv český ekvivalent.
Ale jinak se tu nehodlám nějak dohadovat o této v podstatě úplné malichernosti, která je navíc dost off-topic. Takže pakliže moje připuštění „Ano, mohl to někdo pochopit špatně“ tuhle zbytečnou debatu ukončí, tak tak rád činím 😉
Pekná lingvistická
Pekná lingvistická prestrelka 🙂
Dle tweetu Muska jim prý
Dle tweetu Muska jim prý těsně před dosednutím došla hydraulická kapalina v těch stabilizačních roštech, takže se stala raketa neovladatelnou. Prý v příštím startu (který by měl být 29.1.) jí bude o 50 % víc. Otázka je, jak se vlastně taková hydraulická kapalina spotřebovává, případně proč uniká a proč se těm únikům nedá zabránit.
Na to už také odpovídal.
Na to už také odpovídal. Uzavřená hydraulická soustava váží víc, proto zvolili toto řešení.
Pokud se vazne trefila, tak
Pokud se vazne trefila, tak to je uzasny uspech a priste staci silnejsi zazeh na zpomaleni, coz se uz 2x podarilo a je to doma! velka gratulace
Škoda že není to video z
Škoda že není to video z té plošiny jak se rozlomila. Bylo by to revoluční, kdyby se to povedlo. Třeba příště.
Držím im palce.
Držím im palce. Revolučné to bude až keď sa im podarí použiť ten prvý stupeň na nový let a to tak aby jeho repas bol výrazne lacnejší ako výroba nová. Musk predpokladá, že do konca roka by sa to malo podariť, uvidíme koľko to bude stáť.
Na rôznych fórach je neskutočne veľa ľudí, ktorí tvrdia, že sa to nevyplatí. Dúfam, že SpaceX zas raz dokáže, že robia veci, ktoré iní považovali len pár rokov späť ako nemožné.
Na tom co píšete, něco
Na tom co píšete, něco je. Muskovi se už několikrát podařilo přesvědčit nedovtipce, že nemožné je možné.