Větrné elektrárny v Česku? Samé překážky

Větrné elektrárny jsou jedním z klíčových zdrojů, jak se Evropa a Česko mohou zbavit závislosti na dovozu energií z Ruska. Pro jejich rozvoj je však třeba zásadně zkrátit délku potřebnou k vyřízení všech potřebných povolení, shodují se zástupci sektoru napříč Evropou. Se stejným závěrem přišla v polovině května i Evropská komise. Na 15. června každoročně připadá mezinárodní den větrné energie.

„Vyřídit potřebná povolení pro větrnou elektrárnu v Česku trvá v nejlepším případě sedm, běžně však i deset a více let. Pro srovnání: čtyřletý povolovací proces byl v Německu už před lety považován za neobratný a byl příčinou zpomalení rozvoje,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE).

„Pomocí energie z obnovitelných zdrojů lze do pěti let nahradit 10 až 20 % ruského plynu. Zhruba desetinu z této úspory dodají nové větrné elektrárny, jejichž výkon se do pěti let může zdvojnásobit. Společně s nově vybudovanými fotovoltaickými a malými vodními elektrárnami by ročně vyrobily 2,7 milionu megawatthodin, což odpovídá roční spotřebě čtvrtiny obyvatel Česka. Výkonově flexibilní bioplynové stanice jim budou v sítí krýt záda a navíc plnit potrubí biometanem. Základní podmínkou je ovšem rychlý start pětiletého projektu, jak se zbavit dovozu energií z Ruska, o němž hovořil premiér Petr Fiala ve svém nominačním projevu před dvěma měsíci,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. 

Tuzemské větrné elektrárny vyrobily během letošního ledna a února rekordní množství elektřiny. V lednu to bylo 87,6 tisíc megawatthodin (MWh), v únoru dokonce 106 tisíc MWh, ukazují předběžná data ze systému OTE. Jde o množství elektřiny, které za měsíc spotřebuje více než milion osob. Leden a únor obecně patří k největrnějším měsícům v roce. Letošní leden a únor se zapsaly mezi tři měsíce s vůbec největší výrobou elektřiny.

Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky.

V roce 2040 by mohly české větrné elektrárny zajišťovat ročně mezi 6 a 19 miliony megawatthodinami (MWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby, předpovídá předloňská analýza připravená Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Kolik to nakonec bude, závisí, jak se k rozvoji obnovitelných zdrojů postaví úřady.

zdroj: tisková zpráva

Jeden komentář u “Větrné elektrárny v Česku? Samé překážky”

  1. Bylo by to fajn, na každém vhodném kopci dřív stál větrný mlýn. Ale ta ilustrační fotka opravdu trochu odrazuje. Odkud to je? Procházka lesem VtE mezi svištícími lopatkami moc neláká. Při námraze to musí být něco jako bobřík, jak se vyhnout ruským granátům na frontové linii na Ukrajině.

Napsat komentář