V dánském městě Aalborg byla otevřena největší vozovna a nabíječka pro elektrobusy v severských zemích.
Aalborg, tradičně známý svým průmyslem, se proměnil ve vysoce inovativní město zaměřené na sociální, ekonomickou a environmentální udržitelnost. Město vynakládá značné úsilí na snížení emisí CO2 a zajištění zdravějšího životního prostředí pro své obyvatele. Součástí této snahy je i přechod na elektrický provoz všech autobusů, čímž se město stalo prvním velkým dánským městem, které tak učinilo.
Společnost GodEnergi A/S nainstalovala ve vozovně 124 nabíječek Kempower, které jsou napojeny na 18 napájecích jednotek Kempower. Kromě toho bylo v místní oblasti instalováno šest transformátorů a v zařízení bylo položeno více než 20 km kabelů, které jsou schopny dodávat energii odpovídající současnému zapnutí více než 40 000 LCD televizorů.
Společnost Kempower rovněž dodala software pro monitorování elektrobusů a nabíjecí infrastruktury. To se děje prostřednictvím cloudového systému pro správu nabíjení ChargEye. V minulosti už jednu podobnou vozovnu v Dánsku instalovala. A nedávno vybavila 15 nabíječkami také soukromou nabíjecí stanici pro elektrické náklaďáky ve švédském Gothenburgu.
zdroj: tisková zpráva
ty nabíječky by měli být opančéřované okolo aby do nich nikdo nežďuchl 😉
Podle fotky tam mají za nimi dva do země ukotvené ochranné sloupky ve směru, kudy k nim ty autobusy najíždí.
Ty stojany jsou jen plech, stykac a monitor. Silova elektronika bude nekde v domecku vedle. Oproti tomu rychlonabijecky 50kW ABB od CEZ jsou obrovske skrine. Tam je silova elektronika uvnitr. I kdyby ten stojan Bus porazil, nebude to obrovska skoda.
jo ale tak jde o samotný poškození. Žďouchne do toho a nabíječka měsíc nenabíjí a čeká na opravu. Ohrazení působí preventivně, s ohrazením žďouchne do toho a poškodí si bus ale nabíječka zůstane celá a další hned může nabíjet 😀
To samozrejme take plati. Ale autobusaci si busy hlidaji jako oko v hlave. Kdyby se to nekomu stalo, kolegove by si ho dobirali az na veky.
V Dánsku dokáží kumulovat na jednom místě takový poměrně brutální odběr. A tady v ČR je často problém dát byť i na jednu nabíječku o něco vyšší výkon, nebo přidat o jednu nabíječku víc, že by to neunesla síť!?
I když teď na mapě vidím, že tam mají kousek od toho elektrárnu – Nordjyllandsværket. A bohužel uhelnou (kombinovanou s pár větrníky). Což mi tedy moc jako environmentálně udržitelné řešení nepřijde :-/ Ale samozřejmě taky chápu, že jde v tomto o snahu města a že je na dodavateli energie, aby on na to zareagoval výměnou uhelné elektrárny za elektrárnu na obnovitelný zdroj energie.
v CR to jde taky neb sit je dostatecne robustni, ale legislativne je to problem, ostatne drtiva vetsina veci v CR je legislativne silena
navyseni vykonu u nabijecek bejva dost casto problem finacni, kdy dvojnasobny jisteny prikon na mesicnim poplatku nestoupne treba na dvojnasobek, ale nesmyslne treba i na dvoj nasobek, jde to vesmes od 160A linearne nahoru (od urciteho prikonu se jiz vyplati si poridit i vlastni trafacku, protoze cena za jisteny prikon je tak silena, ze vlastni trafacka stoji treba jen 10x tolik co mesicni poplatek za ten jisteny vykon :D) ale pokud to jeste neni na vklastni trafacku, tak navysit vykon z treba 50 na 100kW je finacni nesmysl, poplatek za jisteny prikon je pak silenej rozdil, cca 19 tisic mesicne vs. 30 tisic mesicne, pokud to neni nejak ultra frekventovane misto kde by se stridal jeden elektromobil za druhym a generoval se tedy obrat na dodane elektrine, tak nema pro majitele te nabijecky v CR uvazovat o cemkoliv nad 50kW, protoze od 160A se mu linearne zvysuje cena za kazdy A navic krasne linearne o cca 140 kacek
to same je treba s gridfree OZE do nejakeho smesneho vykonu treba 1kWp, vsude okolo je to v pohode, v Nemecku jendo kliknuti na strankach distributora, v Polsku uplne bez klikani, proste zapoji do zasuvky a maj to, v Rakousku na jedno kliknuti na strankach distributora, jen v CR a na Slovensku se to musi pripojovat stejne jako kdys si clovek porizuje 10kWp elektrarnu ve zrychlenem rizeni, a to zrychlene rizeni trva 3 mesice a zadatele prijde na 50-70 tisic na nesmyslech ktere vyzaduje legislativa a ktere nic faktickeho nezmenej 😀 treba drahe VDO ktere nikdo pak nadalku stejne neovlada, nebo chranice typu B na kazdou fazi ikdys se ta gridfree pripoji jen na jednu fazi 😀
takze misto toho aby si nekdo poridil 2 panely treba 400Wp za cca 8-10 tisic, k tomu levnej gridfree menic za 6-8 tisic, a odpojovace, jistice za cca 2-3 tisice, tak si k tomu musi poridit nesmyslne jeste VDO za cca desitku a na kazdou ze 3 fazi Beckove ochrany kazda za 14-15 tisic
Tak schválně, kolik je to kilowatt na jeden sloupek.
To je teda přirovnání.