Třinec jde svou elektromobilní cestou

Město na severu Moravy trápí špatné ovzduší a každý krok k menším emisím se počítá. Elektromobilita tak dobře zapadá do plánů na udržitelnější dopravu. Reprezentuje ji flotila elektrobusů a další projekty magistrátu.

V tehdejším zaměstnání dostal Stanislav Cieslar na tři měsíce do užívání elektromobil. Při jedné z cest po Beskydech zavítal i do Třince a svezení na vrchol Javorového nabídl generálnímu řediteli třinecké hutě Janu Czudkovi a primátorce Věře Palkovské. Tu cesta v tehdy ještě velmi exotickém automobilu zaujala natolik, že si elektromobil Peugeot iOn pro potřeby města zamluvila u společnosti ČEZ hned v dalším zápůjčním turnusu. Takové byly v roce 2014 počátky elektromobility v Třinci, městě, které je v dopravě na baterie průkopníkem, protože například pořídilo ve své době největší flotilu elektrických autobusů v Česku.

Pro lepší vzduch

Hlavní pohnutka, která město v Beskydech vede k podpoře e-mobility, je jednoduchá. Na Třinecku je dlouhodobě problém s ovzduším. Někdejší hlavní znečišťovatel – Třinecké železárny – snížil od roku 1990 svoje emise na jedno procento tehdejšího objemu. Do popředí se tak dostala lokální topeniště v domech a doprava. „Dlouhodobě jsme se zaměřovali na její udržitelné formy, tedy na podporu hromadné, pěší a cyklodopravy, aby lidé nejezdili zbytečně auty, když je k dispozici jiný ekologicky šetrnější způsob,“ říká Leszek Gryga, který má na třineckém magistrátu na starosti mimo jiné udržitelnou mobilitu. Když začala nabývat využitelnějších parametrů elektromobilita, skvěle podle něj do přístupu města zapadla. 

Magistrát tak dlouhodobě využívá bateriová vozidla získaná do užívání v různých partnerských projektech, aby jeho zaměstnanci jezdili bezemisně a zároveň tento způsob cestování propagovali. Pionýrský Peugeot iOn později vystřídal elektrický Volkswagen, nyní má město ve službách Hyundai Kona.

Svého času mělo vedení Třince ve spolupráci s automobilkou Renault a firmou Autonapůl k dispozici také sdílené elektrické vozidlo, které si mohli zaměstnanci objednávat i odemykat mobilní aplikací a používat ho pro služební i soukromé účely. „Bylo to takové testování provozu a vlastně osvěta pro lidi,“ říká Gryga.

Podobné projekty mohou elektromobilitě, která často čelí nedůvěře plynoucí z neznalosti, významně pomoci. „Veřejná správa by se měla stát hybatelem nástupu čistší dopravy i vzhledem k přejímaným evropským pravidlům, která při nákupech nových vozidel vyžadují stanovené minimální podíly nízkoemisních variant,“ říká Ivo Hykyš ze společnosti Unicorn, která pod značkou ChargeUp dodává komplexní řešení pro dobíjení vozidel. Jedním efektů bude i to, že si více lidí bude moci dopravu na baterie „osahat“ a ztratit vůči ní předsudky.

Flotila autobusů

Pro elektromobilitu v Třinci nastal stěžejní moment v roce 2017, kdy městské hromadné dopravě začalo sloužit deset elektrických autobusů Škoda Perun. „Ve své době to byla největší flotila elektrobusů v Česku,“ vzpomíná Gryga. S projektem za 135 milionů korun významně pomohla státní dotace. Vozidla pro 75 cestujících s dojezdem 110 až 130 kilometrů, která vypadají jako běžný městský autobus, slouží dodnes a tvoří zhruba 33 procent městského autobusového parku, který provozuje smluvní dopravce. „Jejich baterie měly podle původních informací vydržet zhruba do letošního roku, ale zatím to nevypadá na žádný důvod je měnit, fungují bez problémů dál,“ říká současný mluvčí magistrátu Stanislav Cieslar.

Ekonomicky se dnes podle zástupců města více vyplácí provoz zbývajících 20 dieselových autobusů, které splňují emisní normu euro 6. Je to dáno zejména tím, že spalovací vozidla za stejný čas obslouží více zastávek než ta elektrická, která vzhledem nižšímu dojezdu potřebují časové proluky pro dobíjení a na trasách se střídají. Jejich využití je tak nižší, což je ale i důsledek poměrně dlouhých linek. „Samozřejmě ta technologie hodně pokročila a dnes dostupné elektrické autobusy už mají lepší parametry, takže srovnání našich Perunů s moderními diesely asi není úplně adekvátní,“ podotýká Gryga. Nákup nových elektrobusů ale podle něj zatím není na pořadu dne i vzhledem k finanční náročnosti takové investice.

Dobíjení autobusů probíhá v jejich depu, v Třinci jsou jinak čtyři veřejné dobíjecí stanice – dvě před areálem nemocnice, jedna před magistrátem a jedna na konečné jedné z autobusových linek. „Na jejich vytížení je vidět, jak elektromobilů v Třinci postupně přibývá, což sledujeme i v evidenci vozidel, byť to samozřejmě není nějaké závratné tempo jako třeba v Norsku,“ říká Leszek Gryga. Při budování dobíječek jsou podle něj hlavním limitem možnosti elektrické rozvodné sítě, dosavadní dobíjecí infrastruktura ve městě by ale zatím měla být dostačující.

Obce by nicméně podle Iva Hykyše z Unicornu měly myslet více do budoucna. Do roku 2030 je v Česku potřeba vybudovat desítky tisíc veřejných dobíjecích bodů a tempo výstavby tomu zatím příliš neodpovídá. „Obce mohou svojí aktivitou naplnění tohoto cíle výrazně napomoci, protože je v jejich moci ovlivnit, zda a kde dobíjecí stanice vzniknou. V rámci městských služeb je přitom mohou budovat a provozovat i ve vlastní režii,“ dodává Hykyš.

Kola hlídá cyklověž

Budoucnost se však neotevírá jen bateriovým autům, Třinec zažívá i velký rozmach elektrokol, protože se rozkládá v Beskydech a v tamním terénu jezdci ocení pomoc elektromotoru více než jinde. „Boom nákupu elektrokol je obrovský a začíná převažovat nad běžnými koly,“ říká Lezsek Gryga.

Nejde přitom jen o cykloturistiku, bicykly na baterie se stávají i standardním dopravním prostředkem pro cesty do práce či za nákupy. Vzhledem k jednoduchému dobíjení z domácí zásuvky o napětí 220 voltů zatím nevyvolávají potřebu veřejné dobíjecí sítě, uživatelé mají spíše zájem o bezpečné parkování drahých strojů. K tomu účelu se městu osvědčila cyklověž.

zdroj: placená inzerce

Čtyři komentáře u “Třinec jde svou elektromobilní cestou

Napsat komentář