Všechny síly automobilky Tesla Motors jsou dnes zaměřeny na vývoj Tesla Model 3. „Levný“ elektromobil by měl mít podle nejnovějších informací extrémně nízký aerodynamický odpor.
foto: Volkswagen
J.B. Straubel, šéf vývoje technologií automobilky, se nedávno rozpovídal o technologiích v elektromobilu Tesla Model 3. Řekl mimo jiné, že Model 3 bude úplně nové auto – s novým pohonem i baterií.
Podle anonymního zdroje s konexemi v designérské skupině Tesla Motors se v současné době dokončují změny v karoserii Modelu 3, které cílí na extrémní minimalizaci odporu vzduchu. Ta má být údajně nižší než 0.20.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Tesla Model III jako rodina elektromobilů?
Pro srovnání, Tesla Model S má aerodynamický odpor 0.24. Toyota Prius má 0.25. BMW i8 má 0.26. Netradiční plug-in hybrid Volkswagen XL1 má 0.19.
Aerodynamický odpor je tou nejpodstatnější silou, která vás při pohybu autem vpřed brzdí. U elektromobilů je proto koeficient aerodynamického odporu důležitou veličinou, která výrazně ovlivňuje jejich dojezd.
„Levný elektromobil“ Tesla Model 3 má být představen v březnu 2016.
Tak ta diskuse dole byla pro
Tak ta diskuse dole byla pro mne velmi poučná. Už nevím proč, ale také jsem se domníval , že kapka je ideální aerodynamický tvar. Pak mne překvapila udávaná síla gravitace ve výšce 400 km. Domníval jsem se , že je mnohem nižší. Tak jsem si po dlouhé době vzpomněl na Viktora Schaubergera. Asi může být všechno trošičku jinak a co se týče aerodynamiky, mohou tam působit síly, u kterých jsme ještě neodhalily jak přesně fungují a tudíž jak můžeme vzhledem k těmto silám upravovat konstrukci našich strojů a zařízení.
No a ještě je jedna
No a ještě je jedna možnost co mě napadla, ale nedokážu posoudit jestli je to blbost nebo ne, protože to nedokážu spočítat. V čelní masce bude díra a v středem auta bude nad podlahou procházet tunel skrz auto. Ve kterém bude turbína dost silná na to, aby vytvořila podtlak v té části masky auta, která se už svažuje dovnitř.
Je to hodně extravagantní, ale myslím že při vyšších rychlostech by se to mohlo vyplatit. Určitě by se to vyplatilo u auta, které je tak silné že už může mít problém s trakcí. Ale otázka je jestli by to pak spíš už nebylo letadlo 🙂
takový hyperloop naruby 🙂
takový hyperloop naruby 🙂
jak poznamenal mykanec,
jak poznamenal mykanec, presne takovy princip ma vyuzivat HyperLoop Elona Muska. Pokud byste dal dostatecne velkou turbinu na prid celeho vozidla tak tim eliminujete odpor vzduchu skoro az na nulu. Proto taky navrzene hyperloop vozitka nemaji vlastni pohon a klouzou jen setrvacnosti skoro bez valiveho odporu a bez odporu vzduchu.
Pěkná diskuze dole o
Pěkná diskuze dole o návratových modulech Sojuzu. 😀 😀 😀
Podle mě ta „extrémní minimalizace odporu vzduchu, údajně nižší než 0.20“, zmíněná v článku, bude nejspíš na hodnotě 0.19 (nebo případně něco jako 0.199, ale pokud jsem viděl, tak se Cx udává obvykle s přesností na 2 desetinná místa). Je to jednak technický, ale samozřejmě i marketingový tah. Na jedné straně je tu cíl dosáhnout minimální spotřebu a tedy dlouhý dojezd, na druhé straně když si budete chtít pořídit EV, tak sáhnete po autu s nižším Cx. No a k tomu ta magická hranice – místo dvojky za desetinnou čárkou/tečkou jednička. 🙂
Ještě poznámka ke Zbyňkovi: Extrémní Cx znamená nižší užitné vlastnosti auta a poloviční dojezd, když bude třeba foukat protivítr.
Můžeme se klidně o to přít, ale podle mě když fouká protivítr, tak je dojezd vždy kratší než když nefouká. Ovšem když fouká, tak je na tom auto s nižším Cx vždy lépe než auto s vyšším Cx. Takže nižší Cx neznamená nižší užitné vlastnosti, ale naopak vyšší užitné vlastnosti – v tomto případě vyšší dojezd – i když fouká protivítr.
IMHO Tesla hledá kompromis. Na jedné straně by Model 3 měl mít co nejmenší Cx, na druhé straně to nesmí být škaredé auto, jako je třeba EV1 nebo XL1. Zkuste se doma zeptat svých drahých poloviček, co si o tom myslí, jestli by v tom jezdily. 🙂 Nakonec i Leaf považuje spousta lidí za esteticky ne moc vyvedené auto a samotný Nissan už před časem avizoval, že jeho EV v budoucnu budou muset mít „mainstreamovější vzhled“. Přiznám se, že když jsem viděl poprvé Leafa, při pohledu zepředu, tak jsem se zděsil. 😉 Ale zvykl jsem si a dnes už mi to ani nepřijde. 🙂 Pokud by v budoucnosti EV Nissanu vypadaly jako koncepty Sway nebo IDS, tak s designem nemám problém. Jen Sway asi bude dost malý.
Stejně tak u Tesly Model 3, pokud bude vypadat trochu futuristicky, no problem. Hlavně aby měla ten dojezd, co se od ní čeká.
PS: Ježíšku, třeba 10 let nechci žádné dárky, ale za 3-4 roky bych si přál tu Teslu! 🙂
Mám dojem, že těmi
Mám dojem, že těmi nižšími užitnými vlastnostmi myslel nepraktický tvar vozu, různé obliny apod.
trochu to tedy upřesním:
trochu to tedy upřesním: extrémní Cx znamená menší a hůře využitelný vnitřní prostor. Souhlasím s vámi také co uvádíte ve vaší poznámce. Jen jste asi zapomněl na jednu drobnost: pokud má auto lepší Cx, potom je tím ovlivněno i měření na základě kterého se udává výsledný dojezd. Ten extrémně naroste při minimálních jízdních odporech, ale samozřejmě potom i extrémně klesá pokud se tyto odpory zvednou. Standartní auto proto nemá až tak velký rozdíl mezi dojezdem při ideálních podmínkách a při jejich zhoršení. Tady to potom může spadnout na polovinu ani nemrknete.
Máte samozřejmě pravdu co
Máte samozřejmě pravdu co se týká měření a z něj vycházejícího papírového dojezdu. Ovšem to je číslo, které mě zas tak netrápí. Do Leafa jsem šel s tím, že papírově sice 199km, ale v reálu tak 160km. Ono když výrobce napíše 15kWh/100km a baterka má nominální kapacitu 24kWh, tak to čistě teoreticky ani víc být nemůže. 😉
Beru to tak, že i v blízké budoucnosti to bude plusminus na dálnici cca 25kWh/100km, mimo dálnici cca 15kWh/100km a rozhodující bude velikost baterky a samozřejmě cena. Pokud by se sešly 2 nebo více podobných možností, tak až potom by jako kritérium přicházelo v úvahu Cx. Samozřejmě bychom si do toho auta celá rodina sedli a pokud bychom se v něm cítili stísněně, tak by to muselo být něco většího, tedy asi i s horším Cx. Uvidíme, co bude za pár let k dispozici.
Když se vrátím k Tesle Model 3, připadá mi jako málo pravděpodobné, že by šli do nějakého skutečně extrémního Cx za tu cenu, že by to bylo něco jako Peugeot iOn s dlouhým dojezdem. Jestli má být Model 3 skutečně úspěšný, tak musí být po všech stránkách lepší než třeba Chevrolet Bolt nebo Nissan, případně další konkurence. Skutečně masově nezačnou lidi kupovat Model 3 jen proto, že je to Tesla. A to u Tesly moc dobře vědí.
vetsi auto jeste nutne
vetsi auto jeste nutne neznamena vetsi Cx. Model X je jiste vetsi nez Model S a presto maji oba 0,24. Ackoli… tezko rict co je na dalsich desetinnych mistech 🙂
extrémy podle mě nejsou
extrémy podle mě nejsou moc dobré pro běžného uživatele a pro ty T3 má být.
Extrémní Cx znamená nižší užitné vlastnosti auta a poloviční dojezd, když bude třeba foukat protivítr. Extrémně nízký valivý odpor znamená zase poloviční dojezd za mokra nebo s troškou břečky a speciální pneu je zase problém s případným servisem atd. Tzn. tohle vše ano v rozumné míře, ale priorita by měla být pořád ve zvyšování kapacity baterií. Tahle info ve článku je určitě zase trošku překroucená…
kdyz bude foukat protivitr
kdyz bude foukat protivitr na krabici s Cx 0,4 tak se tomu zmensi dojezd vic nez kdyz bude foukat protivitr na kapku s Cx 0,2.
Pokud byste mel teoreticky Cx = 0 tak by vas vitr (a tedy i vase rychlost co se odporu vzduchu tyce) vubec neovlivnoval.
to máte pravdu, ale já
to máte pravdu, ale já porovnávám odchylku běžné dojezdové vzdálenosti viz. výše
A s tim ja prave nesouhlasim
A s tim ja prave nesouhlasim a demonstruji to na teoretickem priklade Cx = 0.
Cim nizsi Cx, tim mene je vozidlo ovlivneno rychlosti a protivetrem. At uz pomerne nebo absolutne.
hm samozřejmě máte
hm samozřejmě máte pravdu, ovšem každý hovoříme trochu o něčem jiném. Nejlepší bude příklad: Extrémní auto s nízkým Cx, nízkým valivým odporem, nízkou hmotností atd atd. Pro udržení 100km rychlosti potřebuje 9kW výkon. Jiné „normální“ EV potřebuje pro 100km rychlost 14kW. Při zhoršení jízdních podmínek (mokro, protivítr, břečka,…) u obou stoupne spotřeba. U extremního EV to bude na 13kW, u druhého to bude na 19kW. Nárůst spotřeby u extrému cca 55%, u druhého 35%. Pokud z druhého auta uděláme také extrem (bral jsem za normální EV Leaf) typu těžké krabice s obrovskými koly, ten rozdíl u něj bude ještě menší i když spotřeba bude vysoká, ale původně definovaný dojezd bude cca s minimálním rozdílem při špatných i dobrých podmínkách.
Pane Zbyňku, ještě jste
Pane Zbyňku, ještě jste zapomněl dodat maličkost…
… a celé je to založeno na dohadech a „číslech“ vycucaných z palce 🙁
a)je to
a)je to logické
b)vyzkoušeno na tesle, bmwi3 a leaf – jsme takoví hračičkové.
Vaše rychlé závěry mě nepřestávají udivovat, ale jak se říká podle sebe soudím tebe. Při vašich dalších příspěvcích k tomu budu raději vždy přihlížet tzn s rezervou.
Pane Zbyňku, proč jste
Pane Zbyňku, proč jste začátek bodu b) neuvedl ve svém předchozím příspěvku? Byl bych držel zobák.
Pokud je to jen trochu možné, snažím se vždy uvádět zdroje, či podložit svá tvrzení reálnými čísly. Pokud tomu říkáte „rychlé závěry“…
Ve velké většině zde diskutující vykřikují pouze své zmatené dohady.
Podívejte se na příklad sem:
http://www.hybrid.cz/elon-musk-potvrdil-odhaleni-modelu-3-v-breznu-cena-35-000#comment-43419
co tvrdil „Anonym (bez ověření), Čt, 2015-09-03 14:39“
má odpověď
jeho reakce
má odpověď
Kdo asi měl pravdu a držel se reality/matematiky?
(ale tu „rezervu“ vám schvaluji 🙂
Nebo třeba to s tou
Nebo třeba to s tou aerodynamikou bude vymyšlené úplně jinak.
Třeba Musk bude myslet „out of the box“.
Pokud je možné robotické řízení auta a podobné srandy, může to mít větší a úplně jiný vliv než si myslíme. Třeba se na silnici potkají dvě tesly, které propojí svoje počítače přes mobilní systém, domluví se spolu kam se jejich uživatelé chtějí dostat a vyhodnotí že část cesty mohou jet spolu a auta mohou jet velmi blízko za sebou, protože robotické řízení dokáže oboje auta koordinovat tak, že budou moci jet velmi blízko za sebou (i kdyby jel uživatel za jiným, „normálním“ autem, automatický ochranný systém může daleko dřív zareagovat na náhlé zkrácení vzdálenosti a dupnout na brzdu, takže to umožní bezpečně jezdit blíž v závěsu, i když by to pro auto před ním nemuselo být moc příjemné).
Už na začátku cesty uživatel do systému zadá kam se chce dostat, a systém může navrhnout aby část cesty jel spolu s dalším autem / auty která jedou v podobnou dobu podobnou cestou. A tak ušetřil energii. Navíc pojede s „parťáky“ teslisty 🙂
toto nema oporu v zakone. Je
toto nema oporu v zakone. Je predpisana min vzdialenost a pokial nebudezmeneny zakon je to nerealne. A to aj u nas aj v statoch
Volvo o tom snivalo v trosku
Volvo o tom snivalo v trosku primitivnejsej forme uz pred troma rokmi v projekte SARTRE.
Ak to napadlo Elona, tak verim, ze to spravia ohromne. Daju tam, dolozku, se musis davat pozor a zakony pridu neskor.
a ve kterém zákoně je
a ve kterém zákoně je stanovena?
Mají to a Slovensku a dost
Mají to a Slovensku a dost se to tam hlídá. I na dálnici jsou každou chvíli velké šipky a značky a pokud nevidím mezi mnou a přede mnou jedoucím autem na silnici alespoň 3, tak jsem právě porušil nejmenší povolenou vzdálenost mezi vozidly. Před 14 dny jsem si to zase na D1 Žilina Bratislava vyzkoušel. Což je pro mě dost pruda, protože rád předjíždím až za autem, ne kilometr předtím.
Že to nemá ‚u nás‘
Že to nemá ‚u nás‘ podporu… Muskovi asi žíly netrhá. A i zákony lze změnit.
a ty roboticke vozidla maji
a ty roboticke vozidla maji oporu v zakone? 😀 anebo jen hledate duvod proc to nejde?
v žádném zákoně není
v žádném zákoně není uvedená žádná konkrétní minimální vzdálenost. Je jen bezpečná vzdálenost. Pardon krom na silnicích v některých státech kde jsou namalované šipky
Ja sa toho trocha bojim.
Ja sa toho trocha bojim. Zbytocnym „cool“ designom sa daju pekne pokazit uzitkove vlastnosti auta. Tu je velmi dolezita cena, uzitkove vlastnosti a dojazd. Nechcel by som aby to vypadalo na tie supet aerodynamicke koncepty EV, ktore odpudzovali uz svojim vzhladom a tiez by som nechcel zbytocne pretechnizovane auto typu model X. Ludia chcu v podstate lacny s jednoduchsi model S.
Aerodynamický odpor
EV1 od
Aerodynamický odpor
EV1 od GM měl součinitel odporu vzduchu Cd = 0,19
https://en.wikipedia.org/wiki/General_Motors_EV1
Nissan Leaf,první modely od roku 2011 měly součinitel
aerodynamického odporu Cd = 0,29 ,od roku 2013 na novém modelu
byl snížen na Cd = 0,28
https://en.wikipedia.org/wiki/Nissan_Leaf
EV1 bylo taky jedno z
EV1 bylo taky jedno z nejhnusnějších aut v historii .
>>Elon Musk už před časem
>>Elon Musk už před časem říkal, že Model 3 bude velmi odlišné auto od zbytku automobilové produkce.
Snažím se něco takového ‚odlišného‘ představit, ale tady mi fantazie selhává. Mám rád pohádky, sci-fi a fantasy. A jsem programátor, takže si dokážu představit kdejakou volovinu 😀
Tak to jsem teda fakt napnutej!
Podle mě se bude velmi
Podle mě se bude velmi podobat modelu EV-1.
Zajímavý dokument
Zajímavý dokument Automobil budoucnosti
https://www.youtube.com/watch?v=5iVij-oHR4o
Projekt pokračuje Texas nabízí dobíjení elektromobilů zdarma
http://www.hybrid.cz/texas-nabizi-dobijeni-elektromobilu-zdarma
http://ekonomika.idnes.cz/v-texasu-je-nocni-proud-zadarmo-
Krasny dokument! Najprv som
Krasny dokument! Najprv som neveril vlastnym usiam, az kym mi nedoslo ze je z r. 2007. Najlepsia je cast o Tesle. 😀
no abych pravdu rekl, mam z
no abych pravdu rekl, mam z toho strach 😀
hlavni je aby to bylo dobre vypadajici auto, minimalne jako Model S nebo X 😀
Jestli to bude mit 0,2 nebo 0,21 je mozna dulezite, ale jeste dulezitejsi je, aby to dobre vypadalo a byl o to zajem. Malo kdo by si koupil formuli ikdyby stala „jen“ $35.000.
Jedním z důvodů, proč je
Jedním z důvodů, proč je Tesla S úspěšné auto, je to, jak vypadá – prostě jako auto, ne jako futuristická hračka.. Lidi na to moc nejsou, vývojáři ano – protože když „xicht“ auto je to, co je na první pohled vidět..
Vůbec bych se nezlobil, kdyby elektroauta vypadala jako třeba Octavia, Ford Focus apod.. prostě jako normální auta, ne excentrické designerské výstřelky..
No fuj, zrovna focus je snad
No fuj, zrovna focus je snad nejhnusnější hatchback všech dob. Ale pokud by to vypadalo nějak takhle tak bych si i dal říct: http://carsintrend.com/wp-content/uploads/2015/04/car41.jpg
🙂
A to já jsem rád, když
A to já jsem rád, když elektromobily vypadají jinak, hlavně futuričtěji než klasická auta. Nicméně je jasné, že nesmí vypadat neesteticky. I jinakost může být estetická.
CX 0,25 je nejlepší
CX 0,25 je nejlepší hodnota, které se zatím podařilo dosáhnout u opravdu sériově vyráběného auta (Audi A2). Jak můžete vidět, je to taková oblá kapka.
copak Model S neni skutecne
copak Model S neni skutecne seriove vyrabene auto?
Ok, beru, Model S má 0,24.
Ok, beru, Model S má 0,24. Myšleno bylo před z dob před elektromobily.
A co Tatra 177? Cx 0,212
A co Tatra 177? Cx 0,212
To nevím, kde jste na tohle
To nevím, kde jste na tohle přišel… Za prvé A2 neměla 0,25.
A těch sériových aut s koeficientem 0,25 i 0,24 je více
A2 tedy měla 0,25. Mrkněte
A2 tedy měla 0,25. Mrkněte na A2 3L.
Pouze ve zvlášť upravené
Pouze ve zvlášť upravené verzi se sníženými odpory. Jinak 0,26 – 0,27 dle motorizace,….
A2 3L je sériově
A2 3L je sériově vyráběný model s robotizovanou převodovkou a dieselem 1,2 TDi. Není to zvlášť upravená verze. Je to série.
Je to stejné jako Lupo
Je to stejné jako Lupo 3L…
Verze, kde bylo přihlédnuto ke snížením valivým odporům, redukci váhy, zlepšení aerodynamiky,… Je to upravená verze standardní A2, někdy osznačená jako speciální verze byť sériová. Monohem početnější standardní verze měli aerodynamiku horší. Tečka.
Verze 3L bylo vyrobeno jen
Verze 3L bylo vyrobeno jen asi 6450 kusů…
Tak jelikož A2 bylo celkem
Tak jelikož A2 bylo celkem vyrobeno něco pod 200000 kusů, tak to zase tak málo nebude, že? A mimochodem, hádáte se se špatným člověkem, já A2 vlastním.
Já se s nikým nehádám.
Já se s nikým nehádám. Nevím co máte za problém?
Jestli jsem napsal něco špatně opravte mě.
Napsal jste to dobře.
Napsal jste to dobře. Napsal jsem snad já něco špatně, kromě toho, že jsem zapomněl uvést termín „ve své době“? Upřesnění myslím nebylo potřeba.
Kdyby neměla Tesla S
Kdyby neměla Tesla S přední kapotu jako kdyby tam byl 8mi válec, tak by měla taky nižší odpor. Např. Honda Civic má nízkou kapotu a přitom tam má spalovák.
Proč si myslíte, že
Proč si myslíte, že nízká kapota sníží koeficient odporu?
Mrkněte na obrázek dokonale aerodynamického tvaru s koeficientem 0,037 (taková protáhlejší kapka), není to tedy přesně naopak než píšete?
kdyby byl tvar kapky
kdyby byl tvar kapky dokonale aerodynamický, tak by Špotáková na Olypmiádě házela basebalovou pálkou a balistické rakety by měly v předu bambuli 🙂
Kapka má opravdu nejmenší
Kapka má opravdu nejmenší odpor vzduchu, ale nízký odpor vzduchu není jediná potřebná airodinamická vlastnost. Např. u auta musí pořád zůstat nějaká přítlačná síla, u rakety a oštěpu je důležitá stabilita, oštěp se musí zapíchnout a mít určité těžiště aby šel rozuměl hodit atd.
Už jen čistě přirozeným
Už jen čistě přirozeným vnímáním fyzikálních zákonů je jasné, že cokoliv, co má kolmou náporovou plochu, nemůže být dokonale aerodynamické. Kapka je v předu zakulacená, ale kupodivu rychlovlaky, rakety, stíhačky a pod. nemají kulaté čumáky. čím to asi bude? 😉
Jednoduše, co nutí vodu
Jednoduše, co nutí vodu aby se při pohybu vzduchem vytvarovala do tvaru kapky?
Že by povrchovým
Že by povrchovým napětím? 😉
Jedná se o kapalinu bez pevných mezimolekulárních vazeb, takže její povrch se chová jako elastická fólie, která se přirozeně uchyluje do stavu s nejmenším povrchovým napětím (povrchovou energií), či jinými slovy se snaží plochu povrchu co nejvíce minimalizovat. A jaký prostorový útvar má při daném objemu nejmenší plochu? Ano správně, koule 😉
Nicméně na padající kapku ještě k tomu působí právě odpor vzduchu, proto je při pádu většinou lehce protáhlá, nicméně stále blízká tvaru koule.
Ten typický tvar kapky, jak se kreslí, tzn. na náporové straně kulatá a vzadu se špičkou, je jen krátce uvolnění, záhy se však zakulacuje z obou stran.
Krásně je to vidět na tohle zpomaleném záběru:
cs.wikipedia.org/wiki/Povrchov%C3%A9_nap%C4%9Bt%C3%AD#/media/File:Water_drop_animation_enhanced_small.gif
Každopádně, když je tedy tvar kapky tak super aerodynamický, tak se ptám znovu – proč rakety, stíhačky a pod, mají většinou velice ostrou špičku (která logicky proráží vzduch nejsnadněji) a ne ve tvaru koule?
O stíhačkách toho moc
O stíhačkách toho moc nevím, ale zabrousil jsem trochu do raketového modelářství a nejvýhodnější tvar pro snížení odporu vzduchu je ogivál, používaný také např. u střel. Jinak pro aerodynamiku je možná mnohem důležitější tvar zadní části, tj je důležité zachovat laminární proudění kolem objektu.
Ano, vždyť o tom mluvím,
Ano, vždyť o tom mluvím, tvar ogiválu je totiž rotační kruhová odseč.
Vůbec se nepřu o tom, že pro co nejlepší aerodynamický tvar je potřeba zachovat laminární proudění.
Proto nemá např. F-22 tvar kapky, ale je vepředu i vzadu špičatá (v podstatě do značné míry ogivální 😉
viz: abqscalemodelers.com/F-22_Raptor-01_Profile.JPG
Tak delfín má dle mého
Tak delfín má dle mého názoru zrovna tvar přibližně kapky, u stíhačky bude hrát určitě roli vysoká rychlost, kdy se bude vzduch zase chovat trochu jinak, nebo i jiné další aspekty. Tady zastávají stejný názor https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Aerodynamika
Tvar kapky má tak možná
Tvar kapky má tak možná kulohlavec, ale rozhodně ne delfín.
Každopádně je zajímavá shoda okolností, že zrovna ty nejrychlejší vodní živočichové, kteří plavou 100 a víc km/h, mají hlavy extrémně špičaté (mečoun a plachetník atlantský).
„kdy se bude vzduch zase chovat trochu jinak.“
Ano, v rychlosti zvuku je obtékání vzduchu mnohem turbulentnější než třeba při 100 km. Proto jsou potřeba mnohem aerodynamičtější tvary.
PS. Znám ten popis aerodynamického tvaru. Nejsem aerodynamik, ale přijde mi velice zajímavé, že ani příroda a nakonec ani konstruktéři těch nejrychlejších strojů se tvarem kapky záhadně neřídí…
Ale třeba dopravní letadla
Ale třeba dopravní letadla ano. A tam jde hlavně o spotřebu. U vojenských letadel o spotřebu až tak nejde, tam jsou třeba jiné vlastnosti.
Já tedy neznám žádné
Já tedy neznám žádné dopravní letadlo s kulovým čumákem 😉
Ano, čumáky dopravních letadel nejsou tak špičaté jako u stíhaček, ale taky nelétají nadzvukovou rychlostí. Nicméně zrovna např. u takového Dreamlineru, u kterého jde hodně o spotřebu, je čumák docela dost špičatý. Nemluvě o Concordu 😉
Concorde je nadzvukový, tam
Concorde je nadzvukový, tam nejde ani tak o spotřebu, jako spíš o to, aby to konstrukce vydržela. Obecně lze říct, že třeba návratový modul Sojuz či jiné návratové moduly mají také tvar kapky. Překvapivě se nepřeklopí při letu špičkou k zemi (jak by naznačoval váš názor), ale kupolovitou stranou dolů. A nemá to nic společného s gravitací, ve volném pádu při vstupu do atmosféry na vás ještě reálně žádná gravitace nepůsobí.
Concord jsem taky zmínil
Concord jsem taky zmínil jako dodatek. To jen, abyste nepřehlédl tu zmínku o Dreamlineru 😉 Každopádně jasně z toho vyplývá to, že čím se chce daný předmět nebo živočich prostředím pohybovat rychleji a tudíž klást čím dál menší odpor, tím musí být jeho čumák špičatější.
A zrovna návratové moduly kosmických lodí bych vůbec nezmiňoval, protože tam nejde o co nejmenší odpor. Naopak tepelný štít díky tření o atmosféru tu loď zpomaluje, což je spíš žádoucí.
A nevím vůbec, jak jste přišel na to, že by dle mého názoru se ta loď měla překlopit. V tomto případě hraje podstatně větší roli těžiště lodi, ne její tvar. Proto se logicky ani překlopit nemůže.
Mimochodem návratový modul Sojuzu mi tedy kapku kapku připomíná tedy opravdu hodně vzdáleně 😉
Jenže návratové moduly se
Jenže návratové moduly se při vstupu do atmosféry nerovnají pomocí těžiště, ale pomocí aerodynamiky.
Tak v tom se ovšem dost
Tak v tom se ovšem dost zásadně mýlíte 😉
Sorry, ale zrovna v kosmonautice jste u mě dost narazil, protože je to můj velký koníček.
Doporučuji si přečíst třeba tento článek, kde se popisuje, jak se ovládá naklápění návratového modulu Sojuzu přesunem těžiště:
www. kosmonautix.cz/2015/06/chyba-ktera-vas-potresta/
Sorry, ale v tom článku
Sorry, ale v tom článku není o těžišti (kromě toho, že těžiště je pro let atmosférou mimo osu modulu) prakticky nic. Uvádí se tam pouze něco o rotaci kolem osy (klopení) a hádám, že stabilizace probíhá pomocí gyroskopů. Ty také nemají s těžištěm nic společného. Je pravda, že se vstup do atmosféry nenechává na aerodynamice, ono by to mohlo špatně skončit, i tak ale věřím ve svou pravdu.
Omlouvat se můžete jak
Omlouvat se můžete jak chcete, ale jste prostě mimo. Škoda, že si to nechcete přiznat.
Ten článek byl jen k tomu, abych ukázal, že se právě pomocí těžiště modul ovládá.
Těžiště je pro návratový modul to naprosto nejdůležitější, proto se musí vždy velice přesně spočítat.
Doufám, že vás snad přesvědčí tyhle teď narychlo nalezené odkazy. Bohužel na odbornou literaturu jsem jaksi nenarazil…
www. kosmonautix.cz/2015/06/navrat-sojuzu-na-zemi/
vtm.e15.cz/zhave-navraty-z-obezne-drahy
cituji:
„Stabilizace zajištující správnou polohu při sestupu byla řešená vhodně umístěným těžištěm a ve výšce 2,5 kilometru se otevřela trojice padáků.“
Btw. Jen taková filosofická douška: Právě takoví lidé jako vy, kteří tvrdohlavě „věří ve svou pravdu“ i když jim někdo ukazuje, že se mýlí, můžou za většinu konfliktů na světě 😉
Bože. Tak dobře, uděláme
Bože. Tak dobře, uděláme pokus. Vezmeme těleso ve tvaru kapky. Uvažujme komoru, kde nepůsobí gravitace, ale je v ní vzduch. Těleso vezmeme a hodíme. Jakým způsobem se po chvíli srovná a poletí? A ano vím, že se odporem za chvíli zastaví. Tady o těžiště totiž už vážně nejde. Není tu gravitace. Odpovězte mi prosím a budeme doma.
Ano na vaše komentáře už
Ano na vaše komentáře už asi nezbývá nic jiného než asi vzývat Boha 😉
S vámi končím, jelikož jste bohužel přesně ten případ jedince, který není schopný uznat, že se mýlí a bude se radši dál znemožňovat.
Btw. nikde ve na Zemi ani v jejím okolí neexistuje místo, kde by byl vzduch a nebyla gravitace, naopak je tu ale velice blízko prostor, kde není žádný vzduch, ale je tam velká gravitace, např. na oběžné dráze. A proto je těžiště u návratového modulu nesčetněkrát důležitější než nějaká aerodynamika 😉
Btw 2.: Nikdo neříká, že kapka není aerodynamická a nikde jsem to nepsal, takže ten váš příklad je tak jako tak bezpředmětný a těžko mi tím něco dokážete 😉
Ale vás to asi ukájí,
Ale vás to asi ukájí, když mi tu pořád tvrdíte jaký jsem idiot a reagujete na něco úplně jiného, než o čem se celou dobu bavíme. Vy jste tu pochyboval o kapce jako o aerodynamickém tvaru a já se vám celou dobu snažil dokázat, že tomu tak je. Pravda, vybral jsem si špatný příklad návratového modulu, kde pravděpodobně hraje větší roli těžiště (které by ovšem bylo bez aerodynamiky k ničemu, že), ale vy jste mi neodpověděl na moji otázku a třepete tu nesmysly o tom, že taková situace nemůže nastat. Chápete vy vůbec, jak funguje fyzika? Že síly se sčítají? Takže když jednu vynecháte, na částečném výsledku to nic nemění? A pak kdo si tu neumí přiznat chybu. Za chvíli mi budete tvrdit, že to já můžu za atentát v Paříži, protože nechci uznat svoji chybu (kterou jsem tu už třikrát uznal).
Tak mi nemáte zavdávat
Tak mi nemáte zavdávat příčinu, a nemáte se hádat o něčem, o čem evidentně vůbec nic nevíte. Mě to nijak zvlášť neukájí, ale prostě na vyložené pitomosti musím reagovat.
Jinak s návratovým modulem a jeho údajném důkazu o aerodynamičnosti kapky jste začal vy, tak nekecejte, že reaguju na něco úplně jiného 😉
A jinak jsem tu vůbec nepochyboval o kapce jako aerodynamickém tvaru, to jste to opravdu blbě pochopil, jen se tu na základě důkazů z přírody a dokonce i z leteckého průmyslu zamýšlím nad tím, že asi opravdu nebude nejaerodynamičtější. Ale jak jsem tu už jednou psal, nejsem aerodynamik a nemůžu to podložit žádnými výpočty. Ale pochybnosti prostě mám, protože realita se chová jinak než teorie.
Btw. Těžiště by vůbec bez aerodynamiky nebylo k ničemu. Oni ty návratové moduly nijak zvlášť aerodynamiku neřeší, v podstatě se často přibližují kulovému tvaru (hlavně ten Sojuz), takže aerodynamika je co se týče
PS. Opět jste svým příspěvkem nezklamal. Sám jste tu několikrát dokázal, že vám fyzika mnoho neříká a mě obviňujete z její neznalosti a přitom vám tu vyvracím jednu pitomost za druhou. Chybu jste možná uznal, ale až v momentě, kdy jste neměl jinou možnost, abyste se totálně neztrapnil. Měl byste trochu zapracovat na svém přebujelém egu 😉
Koukám, mám tam
Koukám, mám tam nedokončenou větu: Takže aerodynamika je co se týče stabilizace modulu naprosto podružná.
S Josefem jsou takovéto
S Josefem jsou takovéto sáhodlouhé diskuze časté. Ve výsledku si drží svůj názor, i když mu to vysvětluje několik lidí.
Já si potvrdil jeho tvrdohlavost a nepřesnost u diskuze o počítačít tady na hybridu. To je můj obor, takže jem si mohl udělat obrázek… 🙂
Přeju pevné nervy. 😀
🙂 Dufam, ze na to pridu aj
🙂 Dufam, ze na to pridu aj ostatni diskuteri, aby sme prestali zbytocne krmit Trolov.
Omlouvám se všem, že jsem
Omlouvám se všem, že jsem si začal s tou kapkou, ale učili jsme se to už ve škole. Pokusím se najít odborníka a až zjistím relevantním informace napíšu je sem. Beru si to za domácí úkol. Zatím prosím složte kapky,… ehm zbraně.
Jo mimochodem, ten výrok,
Jo mimochodem, ten výrok, že „ve volném pádu při vstupu do atmosféry na vás ještě reálně žádná gravitace nepůsobí.“ doufám myslíte jen z legrace.
Jen taková technická otázka: Co si myslíte, že udržuje družice na oběžné dráze kolem země?
Myšleno subjektivně.
Myšleno subjektivně. Objektivně na vás samozřejmě působí. Ale ve volném pádu ji nepociťujete. Takže pokud se pohybujete vakuem, tak ve volném pádu jste v podstatě ve stavu beztíže. O to mi šlo.
Myslím, že je zbytečné se tu bavit o družicích, oba víme, co je tam drží a vy moc dobře víte, jak jsem svůj výrok myslel a děláte tu ze mě vola.
Jistě, ale to je úplně
Jistě, ale to je úplně něco jiného a pro naší debatu bezpředmětné. Subjektivní pocit stavu beztíže je v kosmickém prostoru dán jen tím, že tam nepůsobí odpor atmosféry, proto je beztížný stav možné zažívat trvale. Nicméně gravitace samozřejmě působí. Např. v úrovni 400 km na povrchem Země (hladina pohybu ISS) je gravitace jen asi o 11 % nižší než na Zemi. Takže úloha těžiště u návratového modulu je rozhodující.
Těžiště začne mít vliv
Těžiště začne mít vliv až ve chvíli, kdy na modul začne působit reálná gravitace, tedy kdy ho atmosféra odporem zpomalí natolik, aby začal mít modul nějakou váhu. Při vstupu není tato síla dostatečná.
Josefe, opravdu si o tom
Josefe, opravdu si o tom něco nastudujte, tady fakt vaříte z vody a jste úplně mimo 😉
Ani ne. Pouze se vám
Ani ne. Pouze se vám snažím ukázat, že ideální aerodynamický tvar je skutečně kapka. Moc mi to evidentně nejde.
Tak hlavně tu píšete
Tak hlavně tu píšete úplně nesmysly, což se zase mě nějak nedaří vysvětlit vám 😉
O té kapce bych to dál nerozváděl, evidentně to opravdu nemá smysl.
Nepíši tu nesmysly, to
Nepíši tu nesmysly, to jenom vy je za ně považujete. Je možné, že u návratových modulů to takto nefunguje a vybral jsem si špatný příklad, protože důležitější jsou úplně jiné síly a zcela stačí správné vstupní nasměrování modulu. Nicméně to nic nemění na tom, že kapka je skutečně ideální aerodynamický tvar.
A hle, pán konečně aspoň
A hle, pán konečně aspoň trošku přiznal chybu. Gratuluji k sebereflexi, i když těžce vydřené 😉
Provokatére, to vám jde,
Provokatére, to vám jde, chytráku.
Chytrák jste tu tak akorát
Chytrák jste tu tak akorát vy. Měl byste si z toho spíš vzít pro sebe ponaučení do dalších debat a netrvat tak na té „své pravdě“ 😉
Jinak u toho tvaru kapky
Jinak u toho tvaru kapky není nikde psáno: „je nejaerodynamičtějí v rychlostech od -do“. Takže argument, že se vzduch ve vyšších rychlostech chová jinak, není na místě.
Mimochodem si říkám,
Mimochodem si říkám, proč je ta příroda tak blbá a dělá všem žralokům, delfínům, mečounům atd. hlavy do špičky a ne do koule 😉
ciste prirozene (intuitivni)
ciste prirozene (intuitivni) vnimani mnohdy selhava 😀
Rekl bych, ze aerodynamika a kvantovy fyzika jsou nejlepsimi priklady…
Nemyslim, ze sa im podari
Nemyslim, ze sa im podari dosiahnut na 0.2. V USA nesmu predavat auto bez spetakov a tak budem prekvapeny ked dosiahnu 0.23.
Velmi som ale zvedavy na ten navrh. Elon spominal ze 3ka bude „distinctive“, tak sa mame na co tesit.
Prosím o objasnění co je
Prosím o objasnění co je to spetak?
Řekl bych, že slovensky
Řekl bych, že slovensky hovorově zpětné zrcátko 🙂 !
Ptal jsem se manželky (je
Ptal jsem se manželky (je slovenka) a prý to slovensky určitě není.
Presnejšie „späťák“. Ja
Presnejšie „späťák“. Ja som slovák a veľa krát som to počul 🙂
Este ze nie je „slovacka“.
Este ze nie je „slovacka“. To tu pocujem castejsie. 🙂
K čertu s vnějšími
K čertu s vnějšími zrcátky 🙂 !!!
Zrcátka nemusí znamenat
Zrcátka nemusí znamenat vyšší koeficient. Ano, bude vyšší odpor díky většímu průřezu, ale ten součinitel může být se zrcátky klidně nižší než bez nich.