Italská policie má elektroskútry a elektromobily
V italském Miláně probíhá od 1. května do 31. října světová výstava EXPO 2015. Na veřejný pořádek tam bude nově dohlížet policie v elektromobilech BMW i3 a na elektroskútrech BMW C Evolution.
Štítek: Světová výstava
TNT prvním expresním přepravcem v Číně s flotilou elektromobilů
Společnost TNT zahájila jako první expresní přepravce v Číně provoz flotily vozidel na elektrický pohon. Celkem pět dodávek s nulovými emisemi doručuje zásilky v Šanghaji, která je důležitým mezinárodním přepravním centrem. Flotila byla představena v rámci Fóra pro zodpovědnou přepravu pořádaného u příležitosti Světové výstavy EXPO 2010. Firma plánuje v následujících třech letech pořídit 3 000 elektromobilů.
EXPO 2010 – Světová výstava v Šanghaji je celá elektrická
Světová výstava neboli EXPO probíhá už od roku 1851 vždy v rozmezí několika let. Letos ji můžete navštívit od 1. května do 31. října v Číně v Šanghaji. Hlavním tématem je „Lepší město – lepší život“.
General Motors sestaví flotilu testovacích elektromobilů
Uvedením Chevroletu Volt snahy z prachu povstalé americké automobilky General Motors o ukousnutí koláče v segmentu šetrných aut zdaleka nekončí. Na světové výstavě Expo 2010 nedávno Karl Stracke z GM potvrdil, že připraví flotilu testovacích elektromobilů.
EXPO 2010 Šanghaj: GM EN-V – 3 mestské koncepty
Do roku 2030 bude v mestských oblastiach žiť viac ako 60 percent z 8 miliárd ľudí na celom svete. Bude kladený obrovský tlak na verejnú infraštruktúru, ktorá sa snaží uspokojiť rastúci dopyt po preprave a základných službách. pokračování
galerie: GM EN-V
 |
 |
 |
Historie hybridních aut, 1. díl
Myšlenka hybridního pohonu není žádnou novinkou. Ve skutečnosti je dokonce ještě starší než samotný automobil! Na přelomu 19. a 20. století měl elektrický pohon oproti spalovacímu motoru ve svých parametrech dokonce jednoznačně navrch, avšak karta se brzy obrátila.
Některé velké automobilky se k myšlence hybridního pohonu vrátily ve svých experimentálních studiích zejména v 70. a 80. letech minulého století, kdy začínalo být zřejmé, že si ochrana životního prostředí vyžádá změnu celkového přístupu ke konstrukci automobilu a jeho poháněcího ústrojí. Jak to vlastně celé začalo? Věřte nebo ne, ale už v 19. století.
Ferdinand Porsche byl prvním, kdo prakticky využil hybridní pohon automobilů, zde Lohner Mixte
Průmyslová revoluce v 19. století s sebou přinesla řadu přelomových změn. Myšlenka hybridního pohonu je však podle některých pramenů dokonce ještě o několik století starší! Údajně už v letech 1665 až 1680 začal vlámský jezuitský kněz a astronom Ferdinand Verbiest vytvářet plány na malý parní povoz pro čínského císaře Khang-hsi (jinak také „Hang-hi“). Vůz nejenže mohl být poháněn párou, ale také tažen koňmi. A máme tu první hybridní pohon! Není ovšem jasné, zda se vůbec kdy tento vynález dočkal realizace.
Rychlovlaky mění život ve Španělsku
Prezident Barack Obama nedávno ohlásil velký plán rozvoje rychlovlaků v Americe. Rychlotratě mají v průběhu let prorůst celými Spojenými státy. Dozajista ho k tomu donutila ekonomická krize, ubývající pracovní místa, ale dost možná i něco úplně jiného. Ve svém projevu zmínil, že rychlodráhy už dávno fungují – ve Francii, Japonsku anebo třeba Španělsku. A právě Španělsko je zářným příkladem toho, že vysokorychlostní železnice zdaleka nepřináší pouze práci a ekonomický rozvoj. Ukazuje se totiž, že významně přispívají k sociální soudržnosti celého národa. „My Španělé jsme nebyli zvyklí příliš cestovat,“ řekl listu WSJ José María Menéndez, hlava oddělení veřejného plánování na univerzitě ve městě Castilla-La Mancha. „Teď naši studenti neposedí chvíli na místě. AVE radikálně změnilo přístup téhle generace k cestování,“ dodává.
Španělské rychlovlaky AVE (Alta Velocidad Española) mají do roku 2020 prorůst celou zemí, devět z deseti obyvatel by jeho zastávku nemělo mít dál než 50 km od domova. První vysokorychlostní dráha byla ve Španělsku otevřena v roce 1992 mezi hlavním městem Madrid a jihošpanělskou Seville, která tehdy hostila Světovou výstavu. Výstavbu provázely nejrůznější kontroverze. Dnes se politici o stavbu stanic vysokorychlostní železnice ve svém okrsku doslova perou. Dnes rychlodráhy vedou až do Málagy, Barcelony či Valladolid. Z Barcelony do Madridu trvá cesta dvě a půl hodiny místo šesti hodin autem. Cena za jízdenku je přitom zhruba srovnatelná s letenkou, emise nesrovnatelně nižší. Jenže na nádraží navíc nemusíte být o dvě hodiny napřed, nemusíte projít trapnou bezpečnostní prověrkou nebo trávit desítky minut rolováním po ranveji.
Samozřejmě, že rychlovlaky mají i své odpůrce. Například baskickou militantní separatistickou skupinu ETA, která rozhodně nemá zájem na tom, aby Španělé volně cestovali a míchali se se svými krajany ze všech možných koutů jejich obrovské země. Další odpůrci říkají, že provoz AVE bude vždy ztrátový a jiní zase poukazují na úpadek nákladní železniční dopravy. Jiní ale naopak dokáží vysokorychlostní tratě chytře využít. Zhruba 50 minut cesty rychlovlakem na jih od Madridu například vyrostlo nové mezinárodní letiště, které nabízí mnohem levnější služby než to v rušné metropoli.