Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda, auto, vytápění
Společnost Nissan Motor oznámila, že chce v budoucnu více využívat pokročilou vysokopevnostní ocel (AHSS). Vyrábět z ní chce až 25 % součástí pro své nové modely (měřeno podle hmotnosti). Ve velkém začne pokročilou vysokopevnostní ocel využívat v roce 2017 v rámci jedné ze svých iniciativ, jejichž cílem je snížit celkovou hmotnost vozů.
Snižování hmotnosti je směr, kterým se dnes ubírá nejen automobilový průmysl. Obrovský potenciál má také v řadě dalších oborů. Evropská vesmírná agentura ESA podporuje výzkum nových slitin a nanotechnologií s potenciálem snížit až o 45 % hmotnost turbín pro letectví a energetiku.
Automobilový průmysl je odvětvím, které dnes a denně ovlivňuje naše životy. Největší chemická společnost na světě BASF dlouhodobě investuje do výroby materiálů a řešení, která mají umožnit rozvoj elektromobilů coby ekologicky výrazně šetrnější alternativy ke klasickým automobilům.
Úchvatná fotografie s kovovou mřížkou umístěnou na chmýří pampelišky není v tomto případě žádnou reklamní fotomontáží, ale skutečností. Jedná se totiž o nový kovový materiál, který má hustotu pouhých 0,9 mg na centimetr krychlový, a je tedy více než stokrát lehčí v porovnání se standardním pěnovým polystyrenem.
Když Hyundai na autosalonu v Ženevě ukázal koncept hybridního auta i-flow, vzbudil tím řadu ohlasů. Netradičně tvarované auto využívá také nové materiály, za něž byla společnost BASF aktuálně oceněna.
Výzkumné týmy z Rice University a společnosti Lockheed Martin objevily novou metodu s pomocí které by mělo být možné zvýšit kapacitu lithium-iontových baterií až desetinásobně. Hlavní roli opět hrají nanotechnologie.
Vědci z Univerzity technologií ve Štýrském hradci vyvinuli nový akumulační materiál, který umožňuje uložení mnohem většího množství elektrické energie v jednotce objemu než současné li-ion technologie. Vyvinuli metodu, která používá křemíku pro zvětšení kapacity lithium-iontových baterií. Kapacita takto vzniklých baterií je až desetinásobná v porovnání se současnými li-ion bateriemi.
Výzkum je prováděn s podporou firmy Varta Microbattery. Celý projekt nese název „NanoPoliBat“ a v nedávné době již byl předložen patentovému úřadu. Tato technologie obsahuje množství nových poznatků, které mají vést k vytvoření nového typu baterie.
Slovo „ekologický“ prosím v tomto případě chápejte v hodně odlehčeném smyslu. Automobilka McLaren a její tým zodpovědný za vývoj vozů Formule 1 se prostě jen chce svézt s dobou, o tom není žádných pochyb. Reaguje na nedávná prohlášení Ferrari o tom, jak ve svých nových vozech bude snažit držet spotřebu i emise na uzdě. „Zelená je nová černá“, píše se v aktuálním vydání týdeníku Euro. Luxusní zboží objalo ekologický přístup úplně stejně jako jakýkoliv jiný módní trend a McLaren není výjimkou. Jejich sporťák P11 bude „ekologický“ ve své třídě, tedy třídě nenasytných sporťáků. Na trh se má dostat v roce 2011 za cenu 150 000 liber v přepočtu kolem 4,5 mil. Kč. Hlavní přednostní mají být pokročilé materiály, zejména z uhlíkových vláken. Vůz bude obsahovat systém KERS podobný tomu v moderních vozech F1 (zachycuje energii z brzdění a převádí ji do dodatečného výkonu pro motor). Pohonnou jednotkou bude podle všeho 6,2l V8 motor Mercedes (AMG). Oficiální představení P11 se očekává na autosalonu v Los Angeles letos v listopadu. Do roku 2015 chce pak nová firma McLaren Automotive vyrábět až 4000 kusů ročně.
Dva výzkumníci z MIT, Byoungwoo Kang a Gerbrand Ceder, přišli s novým objevem, který by mohl konečně znamenat plné dobíjení elektromobilů v řádech minut nebo dokonce ještě rychleji. Pracovali na výzkumu nových materiálů pro výrobu lithium-iontových baterií, konkrétně lithium-železo-fosfátových (LiFePO4). Tyto materiály mají schopnost vydávat i nabírat energii velmi rychle, třeba v řádu sekund. O pár stovek kilometrů na jih podél východního pobřeží USA učinili další důležitý objev vědci z University of Maryland. Gary Rubloff a jeho kolegové z Korejského institutu pro pokročilou vědu a technologie zde pracují na výzkumu superkondenzátorů. Za pomoci využití nanotechnologií se jim podařilo sestrojit superkondenzátor složený z 10 miliard miniaturních kondenzátorů na centimetr čtvereční, každý o velikosti zhruba 50 nm. Všechny jsou vzájemně propojené, a tak fungují jako jeden celek. „Naším hlavním výzkumným cílem je vyrobit hybridní baterio-kondenzátorový systém pro elektromobily,“ komentoval svůj záměr Rubloff. Podle posledních výsledků jsou na dobré cestě. Žádné podrobnosti o tom kdy bude možné nejnovější objevy využít v praxi bohužel zatím nejsou k dispozici.