Úchvatná fotografie s kovovou mřížkou umístěnou na chmýří pampelišky není v tomto případě žádnou reklamní fotomontáží, ale skutečností. Jedná se totiž o nový kovový materiál, který má hustotu pouhých 0,9 mg na centimetr krychlový, a je tedy více než stokrát lehčí v porovnání se standardním pěnovým polystyrenem.
foto: wardsauto.com
Nově vyvinutý materiál, který díky své výjimečné mikro-mřížkové konstrukci nově definuje hranice lehkých materiálů, mají na svědomí vědci z Kalifornského technologického institutu, Kalifornské univerzity v Irvine a z laboratoří HRL.
Ultralehký materiál tvoří z 99,99% vzduch a pouze 0,01% představuje speciálně spletená mřížka nanotrubiček vyrobených z niklu a fosforu. Síla stěny těchto trubiček je přibližně 1 000krát menší v porovnání s lidským vlasem.
Kromě výjimečně nízké hmotnosti a malé hustotě disponuje nový materiál i dalšími velmi zajímavými vlastnostmi. Mimo jiné vyniká i mimořádně vysokou absorpcí energie a také významně redukuje vibrace.
Díky už zmíněné mřížkovité konstrukci je materiál rovněž možné zdeformovat na méně než 50 % původního objemu, aniž by došlo k trvalé změně tvaru výchozího materiálu. Podle jednoho z tvůrců, ředitele laboratoří HRL Williama Cartera, bylo vytvoření této struktury inspirováno stavbami Golden Gate Bridge a Eiffelovou věží.
Primární využití nového materiálu vidí vědci hlavně v leteckém a automobilovém průmyslu, například pro výrobu lehkých konstrukcí. Ve hře je také možnost využít materiál pro výrobu vysoce účinných bateriových elektrod. Unikátnost objevu potvrzuje i zájem projevený ministerstvem obrany USA, která ostatně výzkum financovala.
Dalsia blbost ktoru sa
Dalsia blbost ktoru sa snazia prezentovat ako novinku a pritom ide o velmi staru technologiu template assisted deposition kedy sa bezprudovo nanesie vrstva kovu na polymerny substrat nasledne sa tato kompozitna struktura ktora stale obsahuje polymer necha vypalit a zostava iba kovova struktura. To ze to prezentuju ako fosfor a nikel jasne naznacuje ze ide o bezprudove pokovenie tam je fosfor sucastou pokovacej lazne. Efektivnejsia cesta je pouzitie prekurzoru tetrakarbonyl niklu ktory je v kvapalnom stave a uz pri 40°C sa rozklada na Ni a CO. Tento proces sa komernce pouziva na vyrobu niklovych pien.
Prezentovat porezne struktury ako riesenie pre baterie ma zmysel iba ako prudove zberace a aj tie je nutne po naneseni aktivnej hmoty kompaktovat tlakom. Urcite to nie je cesta ako znizit cenu baterie.