Rakousko do čisté energie ročně investuje 1 miliardu eur

Do masivní podpory čisté energie Rakousko ročně investuje 1 miliardu eur.

Rakouská Národní rada 7. července 2021 schválila zákon označovaný zkratkou ‚EAG‘ o rozšiřování obnovitelných zdrojů energie, jehož cílem je do roku 2030 vyrábět a spotřebovávat elektřinu vyrobenou výhradně z OZE.

Do masivní podpory čisté energie Rakousko ročně investuje 1 miliardu eur.
foto: mrganso, licence Pixabay

Autor: Anna Michalčáková, expertní skupina Frank Bold

Aby Rakousko ambiciózního cíle 100 % obnovitelné elektřiny do roku 2030 dosáhlo, počítá s vystavěním především solárních (11 TWh) a větrných (10 TWh) elektráren, ale hodlá využít i zbývající potenciál vodních zdrojů (5 TWh) a elektráren na biomasu (1 TWh). Rakouská vláda přitom nezapomíná ani na podporu výroby zeleného vodíku, do roku 2030 do ní investuje 500 milionů eur.

Podpora pro velké projekty OZE bude zajišťována tzv. klouzavou (variabilní) tržní prémií, jejíž výše se bude určovat v pravidelně otevíraných nabídkových řízeních (aukcích). Podpora se soutěží na dobu 20 let. Financování všech projektů do 1 MWp podpoří i investiční dotace.

Energetickou transformaci potáhne solární a větrná energie

V podpoře solární energie by měl významnou roli hrát program Milion střech určený pro masivní rozšíření fotovoltaických střešních elektráren o různém výkonu. Zákon EAG (Erneubaren Ausbau Gesetz) umožnil podpořit FVE až do výkonu 1000 kWp, přičemž kombinuje investiční dotace a klouzavé tržní prémie.

O ty druhé se může ucházet už elektrárna s výkonem nad 10 kWp. Ročně Rakousko prostřednictvím aukcí podpoří výstavbu 700 MW, pokud se to nepodaří, připočítá se zbylý výkon k dalšímu kolu nabídek.

Milion střech

Pod heslem “sluneční energie pro všechny” spustí Rakousko v rámci EAG program Milion střech zaměřený na různé typy budov – od parkovišť, protihlukových stěn po veřejné i průmyslové stavby.

Dlouhodobý potenciál střešních FVE na budovách v Rakousku činí přibližně 8 TWh, nejméně 50 % výkonu by mělo být realizováno do roku 2030. Jen pro srovnání, realizovatelný potenciál střešních FVE v ČR činí až 18 TWh, to je 27 % spotřeby elektřiny.

Podle ředitele federální asociace Photovoltaic Austria Herberta Paierla by k naplnění cílů OZE významně přispěla i celostátní povinnost stavět nové budovy se střešními FVE, vytvořila by až 20 % požadované kapacity.

Na FVE o výkonu do 1000 kWp, včetně baterií o kapacitě 0,5 kWp až 50 kWp, mohou žadatelé využít i investiční dotace. Roční rozpočet pro tyto projekty činí 60 milionů eur a proběhne vždy ve dvou výzvách. Dotace je rozdělena do čtyř kategorií:

Kategorie A: podpora malých FVE do 10 kWp
Kategorie B: podpora FVE o výkonu 10 – 20 kWp
Kategorie C: podpora FVE o výkonu 20 – 100 kWp
Kategorie D: podpora FVE o výkonu 100 – 1000 kWp

U kategorie A se projekty řadí dle času jejich přijetí, investiční dotace může činit maximálně 30 % způsobilých výdajů projektu. Konkrétní výše bude ale stanovena až doprovodnou vyhláškou. U kategorií B, C, D se řadí dle nejnižšího požadavku na financování. Žadatel musí stihnout FVE z kategorií B a C uvést do provozu do 6 měsíců od schválení, u D na to má 12 měsíců.

Solární energii bude zdatně sekundovat ta větrná. Z aukcí chce Rakousko vybudovat ročně 400 MW výkonu. Do roku 2024 podpoří větrné instalace pevnou tržní prémií, aby stabilizovalo prostředí pro investory.

Poté bude dvakrát ročně vyhlašovat aukce již s tradiční klouzavou tržní prémií. Investiční dotace využijí žadatelé na větrné elektrárny o výkonu 20 kW – 1 MW, ročně proběhne nejméně jedna výzva s rozpočtem 1 milion eur.

Co se týče vodní energie, nebudou podpořeny elektrárny v ekologicky významných lokalitách. U těch ostatních je podpora opět stupňována dle výkonu, pro elektrárny pod 2 MW jsou připraveny dotace z ročního celkového objemu 5 milionů eur. Ty větší Rakousko podpoří pevnou tržní prémií až do každých prvních 25 MW výkonu, což platí i pro revitalizace stávajících elektráren. Ročně podpoří až 100 MW.

Energetická společenství si polepší

Energetická společenství hrají v novém zákoně klíčovou roli, pomáhají totiž občanům přímo se účastnit energetické transformace a těžit z ní. Díky EAG si tedy významně polepšily. Elektřinu mohou vyrábět, spotřebovávat, skladovat nebo prodávat a fungovat také jako agregátor a distributor. Jejich hlavním účelem ale není a ani nemůže být zisk.

Energetickým společenstvím také díky zákonu vzniká nárok na přístup do veřejné distribuční sítě, a to dokonce za snížený poplatek. Energetické komunity budou moci využít všechny typy podpor, investiční dotace i tržní prémie (až do výše 50 %). Sdílená elektřina bude navíc osvobozena od daně.

Kritika: vysoká cena elektřiny a málo podpory pro zemědělce

Zákon je v Rakousku obecně přijímán pozitivně, i když existují obavy z vysokého růstu cen elektřiny. Za OZE budou spotřebitelé platit poplatek, nejvíce 114 eur ročně. Pro nízkopříjmové domácnosti vláda doplatek snížila na 75 eur, případně je od něj zcela osvobodila. Takových domácností je v Rakousku na 550 000.

Částečně jsou nespokojeni zemědělci, kteří doufali ve vyšší podporu pro biomasy a agrivoltaiky. Provozovatelé distribučních sítí zase pochybují o praktickém provádění zákona. Vybudování dodatečných OZE kapacit o 27 TWh si prý vyžádá zásadní restrukturalizaci distribučních sítí, kterou ale EAG neřeší.

Poslední formalita, na kterou Rakousko čeká, je svolení Evropské komise o přípustnosti státní podpory vzhledem k tržním prémiím. První výzvy k předkládání žádostí o dotace vyhlásí Rakousko na podzim 2021 a první aukce plánuje na jaro 2022.

vlastní

17 komentářů u “Rakousko do čisté energie ročně investuje 1 miliardu eur”

  1. https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/elektrina-energie-bla
    https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/elektrina-energie-blackout-evropa-prirodni-zdroje-uhli.A210111_135118_eko-zahranicni_tbr

    Proč v zimě nepřidali na výkonu vodních elektráren a „zatápěli pod kotlem“?
    V případě minimálního slunečního svitu a v bezvětří jim ani jejich plánované navýšení potenciálu vodních elektráren nepomůže.

      1. no nejdriv ten benzin nebo naftu musej stejne nekde zrafinovat
        no nejdriv ten benzin nebo naftu musej stejne nekde zrafinovat za pomoci elektriny, tole je pocitam reseni diky absenci rozvodne site VN v dane oblasti, takze tam misto dratu nekde po kusu pouste proste cisternama vozej benzin/naftu nekde z mist kde ta sit VN je a kde stoji ta rafinerie

    1. Kdybyste o výrobě elektřiny v Rakousku něco věděl,
      Kdybyste o výrobě elektřiny v Rakousku něco věděl, nemohl byste plácat takové nesmysly. Je to země, kde ~60% elektřiny je vyrobeno ve vodních elektrárnách. Takže mají tu nejlepší pružnou výrobu, která existuje, a v obrovském množství. Cokoliv postaví, bude určeno pro to, aby se tahle energie zbytečně nevyplácávala v situacích, kdy to není nutné. A vodní energií vykryjí ten zbytek, kdy nesvítí a nefouká.

      1. vidíte, pán Veselý, nie každý je zbehlý v tom ako to
        vidíte, pán Veselý, nie každý je zbehlý v tom ako to majú rakušáci poskladané.

        v spojitosti s tým, čo „únia“ považuje za zelené, prípadne povolené pripomeniem, že sk zelení žili desaťročia v omyle, pretože za obnoviteľné považovali spaľovanie rastlín/dreva. dnes sa dozvedeli, že je to fuj a bude rovnako trestané ako spaľovanie zemného plynu.
        spomína sa spoločenstvo – lenže to by v sk prípade znamenalo platiť NEregulovanú cenu.a takých perál sa na EURACTIV newsletter dozvedám denne až zbytočne veľa.

        1. Není žádná ostuda, že někdo není v něčem zběhlý.
          Není žádná ostuda, že někdo není v něčem zběhlý. Ostuda je, že někdo něco vykřikuje, aniž by si alespoň v elementární míře zjistil fakta.
          I v případě biomasy je vše mnohem komplikovanější než vaše černobílé moudra.

        2. Možná by místo hádek bylo lepší přidat víc informací
          Možná by místo hádek bylo lepší přidat víc informací (to platí i pro tvého oponenta)… Takže např. spalování palivového dřeva není považováno za uhlíkově neutrální? To je přece nesmysl. Nejedná se o zákaz „kouře“ ve MĚSTECH z důvodu smogu (v Londýně toto platí snad 100 roků)?

          1. Já to klidně doplním. U biomasy pekelně záleží na tom,
            Já to klidně doplním. U biomasy pekelně záleží na tom, co to je zač, odkud to je, jak se pěstují/sklízí, v čem se pálí, apod. Zkusím načrtnout dva extrémy.
            FUJ – Holoseč tropického deštného lesa bez náhrady, kde následně eroze odplaví půdu pryč, přepraví se to přes půl světa, kde se to spálí společně s uhlím s nějakou 33% účinností kvůli elektřině. To, když se to propočítá, může vycházet hůř než lepší sorty uhlí.
            HEJ – Dřevo vypěstované podle zásad FSC, sklidí se tak, aby větve zůstaly na místě, kryly půdu a spokojeně shnily na humus. Dřevo se spálí ve zplyňovací kogenerační jednotce, kde se využije >90% uvolněné energie. Spálí se to pár km od místa, kde se těžilo. Popel s vysokým obsahem uhlíku (fakticky dřevěné uhlí) se následně zaorá (terra preta). Tohle může mít klidně i zápornou uhlíkovou bilanci, protože se tím odstraňuje uhlík z koloběhu a ukládá v půdě.
            Při topení dřevem doma je poměr v emisích škodlivin mezi tím, když se to dělá špatně (mokré dřevo, špatný kotel, dusí se to) a když se to dělá správně, asi 1000:1.
            Co se aktuálně děje na Slovensku nemám tušení, z toho anonymova blábolu nešlo nic pochopit, ani to jestli se fakt jedná o Slovensko.

    2. Polsko ma v soucasnosti agresivnejsi OZE politiku nez treba
      Polsko ma v soucasnosti agresivnejsi OZE politiku nez treba CR, takze ted na tom Polsko nijak slavne s emisema neni, ale za 9 let muze mit na MWh nizsi emise nez CR

      mimoto Rakousko je po Slovensku nejvetsim odberatelem elektriny z CR jiz ted

Napsat komentář