PRAXE: Elektromobilem do zahraničí – zkušenosti, o kterých se jinde nedozvíte

Letos na jaře jsem se rozhodl vyměnit po letech své spolehlivé hybridní auto. Protože mám rád testování nových technologií, padla nakonec i pro mne překvapivě volba na elektromobil Hyundai Kona Electric s deklarovaným dojezdem něco málo pod 500 km.

Nabíječka na parkovišti u městské tržnice, Klaipéda, západní Litva. Nabíjení elektromobilu v zahraničí není taková hrůza, jak je mnohde zmiňováno.
foto: archiv autora

autor: Lubomír Tichý

Mám možnost nabíjet doma sníženou sazbou, takže na prvních 10 tisíc kilometrů po ČR se nutnost plnit baterie auta jinde omezila opravdu jen asi na pět nutných zastávek na rychlonabíječkách, zbytek nabíjení mimo domov jsem prováděl víceméně jen z pokusných důvodů, abych se to naučil.

Vlastním dokonce již půl roku jen čip od jediného poskytovatele nabíječek v ČR a stále nemám potřebu se registrovat jinde. Není to asi nijak výjimečné. Kdyby totiž mohli motoristé tankovat benzín nebo naftu za 8 Kč za litr doma na dvoře, bylo by i na benzínkách hodně pusto.

Při běžném používání elektrického auta se tedy situace moc neliší od auta spalovacího. Dvakrát nebo třikrát týdně auto večer připojím do 400V zásuvky a ráno odjíždím bez starostí „s plnou“, která vydrží další minimálně tři dny. Letos jsme se ale s mojí ženou rozhodli o prázdninách cestovat do zahraničí.

Každý rok totiž putujeme autem po Evropě, a tak jsme nechtěli ani s novým vozem změnit naše zvyky. Cílovou destinací bylo nejprve Chorvatsko, a při další cestě pak Lotyšsko. Nechci zde popisovat jedinečné a veskrze pozitivní zážitky z těchto cest, ale zaměřím se pouze na specifika elektromobility při cestování na dlouhé cesty do zahraničí.

Nutno říct, že se o nich moc nikde nepíše, a tak jsem strávil poměrně dost času přípravou, abychom vůbec odjeli. Při delší cestě se bez nabíjení na rychlonabíjecích stanicích neobejdete, a tak prakticky bez zkušeností je člověk odkázán na několik málo informací o situaci v dané zemi.

Byly to proto pro nás zejména zpočátku poměrně dobrodružné výpravy do neznáma s celkovou ujetou vzdáleností asi 6000 km. Věřím, že méně odvážní by se na takovou cestu nevydali. I pro nás to byl úplně nový zážitek. Tento článek je proto souhrnem našich zkušeností, které jsme na cestách získali. A možná vám alespoň trochu pomůže při té vaší.

Deklarovaný dojezd auta na dlouhých cestách je nesmysl. S udávaným dojezdem auta můžete počítat tehdy, jestliže jej nabijete na 100% a pojedete až do úplného vyprázdnění baterie, přičemž nepojedete rychleji než 80 km v hodině. Na delších cestách to ale prostě nejde.

Doma před odjezdem můžete sice auto napěchovat energií až do 100 %, protože ji okamžitě spotřebujete na prvních desítkách kilometrů. Baterie proto tolik netrpí a před cestou máte zkrátka dost času. Ale při dalších nabíjeních se dostanete maximálně na 80-85%, protože větší nabití pak už stojí hodně dalšího času (nabíjení z 20 do 80% je přibližně stejně časově náročné jako nabíjení z 80 do 100%).

Plné nabití baterie „do plna“ si obvykle můžete na cestách dovolit jen přes noc nebo při prohlídce měst, na koupání nebo u dalších aktivit, kdy auto několik hodin nečinně stojí a máte jej kde připojit na síť. To se hodí zejména ráno, kdy jste čerství a ujedete delší trasu na jeden zátah.

Pak je tu druhá otázka: Jak moc auto na cestě vybít? Dnešní síť nabíječek je rozptýlená na hlavních tazích obvykle ve vzdálenostech 20-40 km (podle země, kterou projíždíte). Někde je pokrytí větší, ale většinou máte k dispozici registraci jednoho nebo dvou hlavních poskytovatelů a nechce se vám u každé další nabíječky registrovat u jiného poskytovatele energie.

Kvůli některým stanicím stačí zastavit na odpočívadle u benzínky, kvůli jiným však musíte sjet z plánované trasy i několik kilometrů. Dnešní nabíječky obvykle vypadají tak, že někde v rohu parkoviště stojí jeden stojan, který v jediném čase nabíjí pouze jedno auto výkonem 40-50 kW, druhé auto si pak buď počká, nebo může nabíjet pouze výkonem 10 kW.

Je zřejmé, že pomalé nabíjení na dlouhých cestách nemá smysl, protože za hodinu nabijete energii sotva na dalších 50 km cesty. Pokud máte v baterii pouze 5%, ztrácíte svobodu rozhodování a musíte při obsazeném stojanu čekat a čekat.

Některé sítě poskytovatelů nabízejí přehledné mapy se zobrazením obsazenosti stojanů, ale tato informace ztrácí hodnotu v okamžiku, kdy jedete sami a nemůžete se na aplikaci podívat před sjezdem z dálnice nebo krátce před vámi zabočí na nabíječku jiné elektrické auto.

Proto se nám vždy vyplácelo začít hledat vhodnou nabíječku už při 30-40% baterie. Tam, kde byl stojan obsazený, jen jsme projeli nebo zastavili na kratičkou pauzu a pokračovali dále. Díky tomu vše probíhalo naprosto v klidu a s dostatečnou rezervou, ale je třeba počítat s tím, že dojezd se při této strategii na dlouhých cestách omezí na 50-60% kapacity baterie.

Dálniční kilometry požírají další dojezd. Většina přesunů na delší vzdálenosti dnes probíhá po dálnicích. Elektrická auta dnes mají možnosti té nejvyspělejší technologie autonomního řízení, které automobilky nabízejí. Na delší trasy vřele doporučuji pořídit auto s co nejvíce asistenty.

Z řidiče se místy pak stává jen dohlížitel nad řízením auta, což je mimořádně pohodlné a méně únavné. Tedy, pokud si na to zvyknete a naučíte se systémy dobře používat, což v mém případě trvalo poměrně dlouho. Při řízení po dlouhých trasách jsem dříve díky prožitému stresu na silnicích obvykle nemohl večer delší dobu usnout.

Ale to je teď opravdu pryč. Systémy jsou i mimořádně bezpečné – vyřeší za vás 90% rizikových situací ještě dříve než byste se k řešení dostali sami. Na delších trasách je pohodlné zařadit se do kolony aut a nechat se vést dlouhé kilometry ostatními auty.

Nabíječka u hotelu Jerevan nedaleko lázeňského městečka Druskininkai, jižní Litva.

Nabíječka u hotelu Jerevan nedaleko lázeňského městečka Druskininkai, jižní Litva.
foto: archiv autora

Třeba v Litvě, kde se všichni řidiči opravdu snaží udržovat povolenou rychlost, jsou přesuny na dlouhé vzdálenosti naprosto pohodovou záležitostí bez konfliktních událostí. To vše ale znamená, že musíte „splynout s davem“ a upravit rychlost tak, jak jede většina řidičů.

Přesuny dálniční rychlostí kolem 120 km/h ale opět uberou nějaké to procento z obvyklého dojezdu – u Kony to je kolem 15-20 %. Když všechny tyto okolnosti sečteme, vyjde nám s dostatečnou rezervou vhodný dojezd kolem 200-250 km na jedno nabití!

Zdálo by se to málo, ale obvykle jsme ani takovou vzdálenost v celku neurazili. Navíc zastávky na nabíjení jsou pak kratší, protože zmíněnou energii doplníte obvykle tak za třicet minut. Na místě jsme se pak často zdrželi i déle, než bylo třeba.

Je však výhodné mít dopředu vytipována místa, kde se bude zastavovat a nabíjet ve vzdálenostech, které odpovídají těmto parametrům. Největší denní nájezd jsme měli 850 km. Teoreticky by šlo denně zvládnout určitě i přes 1000 km, což je sice méně než by zvládl řidič se spalovacím autem, ale pro jednoho řidiče i tak na hranici bezpečného dojezdu.

Obsazenost nabíječek. Díky výše popsané strategii jsme na cestách nečekali na nabíjení nikdy déle než deset minut. Přitom asi 20% stojanů, které jsme míjeli, bylo obsazených.

Obsazenější byly vždy stojany na hlavních tazích nebo ve větších městech, protože zde se přemísťuje nejvíce elektrických aut, která potřebují nabíjet. Naopak téměř vždy volné byly nabíječky mimo hlavní tahy, na opuštěných místech nebo v menších městech.

Volnější jsou frekventované nabíječky (zejména ty zdarma) hlavně ráno a večer. Třeba pro cestu do Chorvatska se nám vyplatilo sjet z obvyklé trasy a cestu vést směrem na chorvatský Varaždin mimo dálnici.

Byla to sice asi o hodinu delší cesta, ale dvě hodiny jsme ušetřili díky průjezdu zcela volného hraničního přejezdu a navíc získali možnost využít volné nabíječky na klidných místech mimo hlavní tah. Vyplatí se proto plánovat cestu občas i mimo zaběhané trasy.

Zdá se také, že současná obsazenost nabíječek není žádný problém a bylo by možné akceptovat i vyšší zájem o nabíjení. Se zvyšováním počtu elektromobilů bude sice provoz na nabíjecích stanicích houstnout, ale pokud se udrží současný poměr nabíjecích stojanů vůči elektromobilům, nevidím zde osobně vůbec problém. Naopak s vyšším počtem stojanů se zvyšuje pravděpodobnost, že i při vyšší hustotě nabíjených aut se někde „chytnete“.

Poskytovatelé elektrické energie pro elektromobily. To je velká kapitola sama pro sebe. Proniknout do tohoto systému v jediném státě je bez vlastních zkušeností záležitost na hodiny času a bez dobré znalosti angličtiny se mimo ČR obvykle neobejdete.

Povídat mohou všichni uživatelé elektrických aut o situaci u nás. Když navíc projíždíte několika státy, a přitom v každém systém funguje úplně jinak, není vám před cestou úplně do smíchu.

Samozřejmě je možné využít služeb typu Chargemap nebo jiných platforem, které nabízejí jednotlivé automobilky pro ulehčení nabíjení v celé Evropě, ale pak musíte souhlasit s tím, že nabíjení vás bude stát okolo 15 Kč za jednu kilowatthodinu i tam, kde je normálně (téměř) zdarma. A se stejnými službami. A tak se určitě vyplatí najít si alespoň jednoho lokálního poskytovatele, u něhož se naučíte, jak lze nabíjet.

Většina poskytovatelů má svoji mobilní aplikaci, do které se přihlásíte, zadáte svoji platební kartu a… můžete (většinou) hned nabíjet. Jako první jsem si vždy ale před cestou vyhledal nabíječky zdarma. Ne proto, že bych měl pocit vítezství nad ušetřenými několika stovkami korun, ale proto, že nabíjení probíhá většinou bez podmínek.

Prostě přijedete, zasunete konektor, spustíte nabíjení na displeji stanice a hned nabíjíte. Bez čipu, bez mobilní aplikace nebo bez připojení na internet. Zdarma bývají obvykle nabíječky u obchodních center, v Litvě a Chorvatsku je to dokonce celá národní síť nabíječek.

Ale pozor. V Chorvatsku se síť Elen postupně chystá nabíjení zpoplatnit, takže bez mobilní aplikace už od letoška nenabijete, i když je to zatím bez poplatku. Zdarma se dají najít i některé nabíječky ve středu některých menších měst, což je velmi příjemné, protože si můžete naplánovat jejich prohlídku bez zdržování se nabíjením. Nabíječky zdarma se dají najít celkem pohodlně zvolením příslušného filtru např. v aplikaci Chargemap nebo i jinde.

Dále je dobré si vyhledat alespoň jednu síť nabíječek v každé zemi, kterou projíždíte, a do mobilu si již před cestou nahrát příslušnou aplikaci. Jako velmi pohodlná se ukázala třeba aplikace od GreenWay (Slovensko, Polsko), která je prakticky téměř totožná s tou od chorvatského poskytovatele energií ELEN. Obě mají funkci skenování QR kódu umístěném na každém stojanu.

Po jeho načtení se nabíjení skoro vždy okamžitě spustilo. Ceny se pohybují obvykle v rozmezí od asi 5 do 12 Kč za jednu kilowatthodinu za rychlé DC nabíjení, za AC nabíjení je to ještě méně. Někteří poskytovatelé si nejprve na účtu zarezervují určitý obnos, a poté vám vyfakturují skutečné nabíjení. V Polsku je to z naší zkušenosti například Orlen, v Lotyšsku Vitek AS.

Umístění nabíjecích stanic. To zatím považuji za Achillovu patu elektromobility. Stojany jsou často na místech, kde není žádná další infrastruktura. Nebo naopak v rohu obrovského parkoviště nákupního centra, kde není kousek trávníku ani pro vyvenčení psa.

Poměrně málo nabíječek je na tak zajímavých místech, že stojí za to se jít někam podívat – ať už do přírody nebo do města. Někdy se jedná o naprosto přeplněné oplocené parkoviště na odpočívadle u dálnice, kde si nelze ani sednout (typicky v Chorvatsku), někdy je místo dokonce na zrušené čerpací stanici nebo na odstavné prázdné betonové ploše pro kamiony, kde nelze jít ani slušně na WC.

Zkrátka je to daň za finanční podporu Bruselu, se kterou se většina těchto sítí bez rozmyslu buduje. Vlastně ani nikoho z provozovatelů moc nezajímá, jestli na nabíječce bude někdo nabíjet, protože ji dostali už vlastně stejně zaplacenou… Pokud nevíte přesné umístění nabíječky, je potřeba ji často i déle hledat, protože k ní nevedou žádné směrovky.

Její poloha je v některých aplikacích zadána eufemisticky řečeno „trochu neuměle“, takže se vyplatí předem zkontrolovat její polohu nezávisle na více mapách, které zobrazení nabíječek umožňují. Jsou to drobnosti při pětiminutové zastávce, ale pokud máte na daném místě strávit půl až hodinu, není to zkrátka ono.

Někdy se ale povede situace, že náhodně zvolená nabíječka je nakonec na parkovišti u místní tržnice s lokálními produkty, kterou bychom bez nutnosti nabíjení určitě nenavštívili (Klaipéda, Litva).

A nakonec ani zcela prázdné obrovské kamionové parkoviště na hranicích mezi Litvou a Polskem nebylo k zahození, protože jsme se pobavili a pozitivně nabili na další cestu sledováním zábavného filmu.

Jak časté jsou problémy s nabíjením? Na nabíječkách v zahraničí jsme nabíjeli celkem asi 25x, přičemž jen dvakrát nastal problém, který by znemožnil nabíjení. I s tím je ale asi nutno počítat.

Poprvé jsem nebyl schopen aktivovat AC nabíječku ELEN v centru Zadaru, kde jsme chtěli jen příležitostně dobít při návštěvě přístavu. Konektor byl uzavřený a nešlo jej za žádnou cenu automaticky otevřít přes aplikaci.

Vyžadoval zkrátka vhodný čip. Situaci jsme neřešili, protože jsme měli pohodový záložní plán. S druhým problémem jsme se setkali v Lotyšsku. Firma Fitek zde provozuje nabíječky v rámci systému e-mobi.

Jejich princip fungování se však vždy trochu lišil, a tak se mi při jednom nabíjení stalo, že ani natřikrát se nepodařilo stojan aktivovat (každý pokus mne stál 80 EUR zálohy na nabíjení). Byl večer, nabít jsme potřebovali, dalších 80 jsem obětovat nechtěl, a tak jsem vytočil číslo podpory uvedené na stojanu.

Moje žena jen utrousila: „Jsem zvědavá, jestli Ti to někdo vezme.“ Vzal. Příjemné slečně na druhém konci telefonu jsem nahlásil číslo stojanu, vysvětlila mi, že stojan má jiný než obvyklý postup nabíjení, nechala mi zapojit auto znovu a spustila sama na dálku nabíjení.

Vše proběhlo naprosto v klidu, stržené peníze jako zálohu jsem dostal po dvou dnech zpět. Ale je potřeba počítat i s tím, že zkrátka vzácně můžete odjet i s neúspěchem. Proto jsme vždy počítali s možnými problémy a za hranicemi dalšího státu vždy poprvé nabíjeli tak, aby se v krajním případě dalo vrátit nebo zvolit jiného poskytovatele.

Někdy se nám stalo, že stanice nešla naopak vypnout. Buď jsem si omylem zavřel aplikaci, v níž se už možnost ukončení nabíjení neobjevila, nebo jsem zkrátka nepřišel na to, jak to udělat. V jednom případě při ukončování nabíjení aplikace prostě spadla.

Situaci jsem vyřešil buď snížením maximální hranice nabití pod aktuálně nabitou hodnotu přímo v autě, nebo zmáčknutím červeného tlačítka na nabíjecí stanici. Tu jsem pak uvedl vždy zase do původního stavu.

Obnova stanice do znovupoužitelného stavu trvá asi 30 sekund až jednu minutu. Není to sice úplně korektní způsob, ale v daném okamžiku vše vyřešil. Nebylo možné surfovat a hledat i další desítky minut způsob, jak korektně ukončit nabíjení.

Co říci závěrem? Cestování s elektromobilem nám připomnělo dobu naší odvážné první cesty před mnoha lety do východního Řecka přes Srbsko a Makedonii. Také jsme tehdy nevěděli, co vše čekat, kde tankovat a kde na cestě přespat. Udělali jsme tehdy spoustu chyb, ale cesta i dovolená to byla nezapomenutelná.

A nyní to bylo dost podobné. S elektrickým autem je třeba vždy cestu dopředu alespoň zčásti plánovat, něco si přečíst a nastudovat a mít s sebou nejlépe i schopného navigátora. Cestování na delší trasy s elektrickým autem má zkrátka jiný charakter a je nutné se mu přizpůsobit.

Nebyl to ale pro nás subjektivně nepříjemný zážitek a určitě ne důvod nostalgie po vůni benzínu. Těm, kteří o takové cestě přemýšlejí, ji můžeme jen doporučit. Nezapomeňte si však určitě před cestou rezervovat dostatečné množství dat na vašem mobilním zařízení a ideálně zálohovat dostupnost dat třeba i na jiném telefonu.

vlastní

78 komentářů u “PRAXE: Elektromobilem do zahraničí – zkušenosti, o kterých se jinde nedozvíte”

  1. Super článek, který ukazuje, že to jde. Píšu ze
    Super článek, který ukazuje, že to jde. Píšu ze Španělska. Máme vůz Kia e-Niro Vyrazily jsme z Hradce do Paříže. Rychlé nabíjení zdarma. Hodinová přestávka po 250-300 km není nic vyjímečného oproti našemu cestování se spalovákem. Z Paříže jsme to natáhli do Zaragozy. A nyní do Bilbaa. V hotelu dobíjení zdarma. Což nám usnaďnuje výlety do Santanderu a do San Sebastianu. Super dovča s električákem.

        1. To protože dáváte peníze do elektromobilů – platíte za
          To protože dáváte peníze do elektromobilů – platíte za baterku a zbytek je žebrota a kultura cestování dobytčákem.

          Já při dlouhých přejezdech, když jsem unavený, nechám řízení ženě, sednu si dozadu, zastíním okna, sklopím si sedačku a vytáhnu opěrku na nohy a na ruce do polohy lenoška, polštářek pod hlavu, pustím si do mých Momentum sluchátek s aktivním tlumením okolního ruchu softjazz nebo nějaké povídání a za pár minut spím jako mimino na obláčku.

          Půl hodiny před střídání mě probudí, udělám si kafe, po zastavení pět minut rozcvička, výměna, a frčí se dál.

          Tragédi čumící u nabíječek do mobilů jsou mi k smíchu.

                1. Nevím jak by ty Vaše plky ocenil bývalý kolega z práce,
                  Nevím jak by ty Vaše plky ocenil bývalý kolega z práce, kterému při nezaviněné autonehodě zemřela manželka, která v době nehody spala, což byla s velkou pravděpodobností příčina smrti.

                2. Může říct asi to samé, co těch cca 100 000
                  Může říct asi to samé, co těch cca 100 000 pozůstalých, kterým zbytečně zemřeli blízcí na covid v důsledku toho, že Baveš a jeho nemehla před Vánoci rozvolnili, přestože všechny ukazatele letěly nahoru a pak 1/3+ čechů se proti covidu „expertně“ vymezila, jakákoli opatření ignorovala a vesele často covid roznášela.. a mimochodem i zde na tomto serveru. lze takové lidi jmenovat…

                3. No a kvůli tomu je potřeba zakázat zákonem spaní v autě?
                  No a kvůli tomu je potřeba zakázat zákonem spaní v autě? To si nemyslím. Možná to bude znít drsně, ale tím, že spala, nikoho neohrožovala, jenom sama sebe, takže je nesmysl takové jednání explicitně zakazovat. Samozřejmě, osvěta může pracovat v tom smyslu, že není moc bezpečné za jízdy spát, ale každý rozumný jedinec se dokáže rozhodnout sám, není potřeba aby mu ho stát vedl za ruku.

                4. Kolik procent je těch „rozumných jedinců“?Když se zavedlo
                  Kolik procent je těch „rozumných jedinců“?Když se zavedlo povinné používání pásů, zákaz alkoholu atd., tak to bylo pro většinu omezování osobní svobody, to samé třeba u zákazu kouření v nemocnicích, školách, divadlech atd.Pokud by vedle ní někdo seděl, tak ho ohrozit mohla, a stát má také zájem, aby se snižovaly náklady na léčbu, pracovní neschopnost a pod.To pochopitelně neznamená, že by na každou „prkotinu“ měl být zákon, ale pokud jde o zdraví a život, tak tam je to pro mě jasné.

                5. Že někdo zemře zbytečně při autonehodě je smutné.
                  Ale

                  Že někdo zemře zbytečně při autonehodě je smutné.
                  Ale podívejme se na to racionálně –
                  stejně tak jako jsou lidi, které objektivně bezpečnostní pás v autě zabil – např nedostali se z auta, protože se po nehodě zablokoval a např uhořeli, připadně je auto slisovalo – zatímco řada jiných nepřipoutaných z auta při nehodě prostě vypadla a to jim zachránilo život, tak přesto lze říci, že v případě nehody bezpečnostní pás ve statistické většině pomáhá.
                  Tak stejné je to ve spánku – ano jsou lidi, kteří při nehodě v autě kvůli spánku zemřeli – ale určitě najdeme zrovna u spánku stejný počet lidí, kterým to při nehodě v autě ušetřilo minimálně těžké zranění, protože prostě byli vláčnější a nebránili se – pokud teda nespali s nohama na palubce – dost časté zranění při nehodě je, že se nespící spolujezdec vzepře nohama proti nárazu a propne kolena- no hádejte, co na to pak kyčle a kolenní klouby. Jako spát v autě (teda ne za volantem) – je něco neskutečně sporného – ostatně, jak by jste to řešil v zájezdovém autobuse s nějakými padesáti lidmi? to jako dáte výjimku? Proč? – autobus má tolik výjimek, že kdyby je neměl, tak se nedostane na silnici a přesto houfně jezdí… a to jejich současná pasivní i aktivní bezpečnost z pohledu cestujících je úplně mimo proti osobáku.

                6. Otázka je, jestli tu „ruskou ruletu“ budete hrát 1:100, nebo
                  Otázka je, jestli tu „ruskou ruletu“ budete hrát 1:100, nebo 100:1 , aneb vyjímka potvrzuje pravidlo.

                7. Hele a co zakázat auta obecně? Většina jich kouří,
                  Hele a co zakázat auta obecně? Většina jich kouří, všechna dělají hluk, všechna víří prach, všechna můžou někoho zabít – ať už na palubě nebo mimo…
                  Za sebe určitě najdu víc lidí, kteří se při nehodě blbě zapřeli a zranili se, než ti, kteří zemřeli, protože v autě spali.

                  A Ano jakákoli přeprava i naše chůze je ruská ruleta, kdy prostě do toho jdeme s určitým procentem rizika, že to nedopadne a překvapivě ho všichni do neštěstí akceptujeme…
                  krásně je to v Rivalech, kdy Niki povídá:“je dvacetiprocentní šance, že při závodě zemřu, to je riziko, co znám a to akceptuju ale nesmí být ani o promile vyšší.“

                8. S tím zákazem aut to ženete do extrému, bez automobilové
                  S tím zákazem aut to ženete do extrému, bez automobilové dopravy se vrátíme do „jeskyní“, a časem ty spalováky snad zmizí.U toho Vašeho“ kteří se při nehodě blbě zapřeli a zranili se“ nemůžete vědět, jak by dopadli, kdyby se „nezapřeli“, takže to je pouhá Vaše spekulace, navíc spali/nespali určitě není 50/50.To že bezvládné tělo má při nárazu větší šanci na zranění je obecně uznávaný fakt.Se závěrem souhlas, je to jenom naše volba, ale následky se bohužel nedotýkají jenom nás.

                9. Nevím jak vy, ale já jsem si něco v PamCrashy spočítal a
                  Nevím jak vy, ale já jsem si něco v PamCrashy spočítal a nějakého měření s Oskarem zúčastnil, dokonce jsem i něco jako nějaké to studium v problematice dopravních nehod absolvoval – takže sice fajn, že máte svůj závěr, který prosazujete, ale to je asi tak všechno. Rozdíl mezi blbě zapřeli, nezapřeli a správně zapřeli je neoddiskutovatelný, stejně tak, jako že člověk co si neumí nastavit v autě sedačku správně a leze za volant taktéž a mimochem je to prvek aktivní a pasivní bezpečnosti a přitom to dělá 80 procent lidí blbě…nezakážeme to taky? Reálně je to vyšší prohřešek, než spaní spolujezdce..

                10. Zbytečně to okecáváte, spaní je za jízdy nebezpečné
                  Zbytečně to okecáváte, spaní je za jízdy nebezpečné TEČKA, to, že je mnoho faktorů, které jsou nebezpečnější, na tom nic nemění, a jak jsem psal jaký je poměr spali/nespali, takže ty Vaše procenta jsou pouze domněnky.

                11. Ano, je to nebezpečné. Ne, nemá se to explicitně
                  Ano, je to nebezpečné. Ne, nemá se to explicitně zakazovat. Můj názor.

              1. Jen mě to pobavilo. Že by ukáka budoucnosti individuální
                Jen mě to pobavilo. Že by ukáka budoucnosti individuální dopravy? Jedu 2 hodiny a pak se kvůli nabíjení na půl hodiny (pokud mám rychlé nabíjení v autě nabíječka je taky rychlá) natáhnu v autě, na sedačce s relax polohou 🙂

  2. Ještě jedna poznámka – očekával bych, že právě na
    Ještě jedna poznámka – očekával bych, že právě na dálkových jízdách člověk využívá dojezdové možnosti svého auta na maximum.

    Ovšem elektromobilista, ten má těžký život. 19.2 kWh nevyužívá, protože se bojí, že by nedojel. 12.8kWh nevyužívá, protože jejich nabíjení trvá moc dlouho. 3kWh využívat nemůže, protože jsou skryté.

    Takže vlastně vysolí za 67kWh baterku, planeta zapláče, a ve výsledku pak cestuje s 32kWh a tráví dovolenou po nabíječkách.

    Jako vážně vám to nepřijde jako cesta zpět??

      1. To máte pravdu. Já skutečně málokdy jezdím až do
        To máte pravdu. Já skutečně málokdy jezdím až do signalizace rezervy a jednou v životě jsem jel 40km pod signalizovanou nulu, takže poučen už vím že nula znamená ještě nejméně cca 4 litry.

        Většinou tankuji mezi 200-400km dojezdu. To je ale tím, že nejsem otrok auta. Tankuju, a to vždy do plna, když se mi chce zastavit. Ne když potřebuje auto.

        To je komfort, co?

      2. S Corollou obcas jezdim i do nuly, protoze nula dojezdu
        S Corollou obcas jezdim i do nuly, protoze nula dojezdu znamena cca 8 l v nadrzi, tedy realne cca 150km lehkou nohou. Tak daleko jsem jeste nesel, ale ujet s nulou 50, 60, 70 km nemam problem a az pak bych byl nervozni (zda neprijde treba kopec co preleje benzin mimo cerpadlo).

        1. Tam jde vždycky o to první vyzkoušení. U EV taky půjde
          Tam jde vždycky o to první vyzkoušení. U EV taky půjde jet pod nulu ale nemám odvahu to zkoušet. Tam je nebezpečí v tom, že ta nula se může posouvat s degradací baterky. Mě se ještě nestalo, že bych vytuhl na cestě, ani kontrolku želvy jsem ještě neviděl rozsvícenou ale rád bych si přečetl zkušenosti ostatních.

    1. Opravdu mi to nepříjde jako cesta z5.
      Za poslední 2

      Opravdu mi to nepříjde jako cesta z5.

      Za poslední 2 měsíce 15k km, žádný problém.
      Projeté Německo, Česko, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko. Za 3 týdny do Italie. Uspořeno minimálně 750 litrů nafty(Ø5l/100km) (2595Kg CO2)

      Nevidím důvod nabíjet do plna a degradovat si baterku, když můžu každých 200km nabít 20-30minut a jet dál. Před příjezdem do cílové destinace nabiji abych dojel s 50%-60%.

      EV je jediná cesta jak mít čistá a tichá města (při zachování automobilové dopravy jak jí známe). Má to cenu.

        1. Máte pravdu dvě hodiny nabíjím.
          U novějších EV by to

          Máte pravdu dvě hodiny nabíjím.
          U novějších EV by to byla polovina v budoucnu čtvrtina a pak už Váš argument zmizí v dýmu dějin.

          V mém případě se ten čas dá využít nejen tím co jste navrhoval vy.

          Například jedno nabíjení prodloužím a zajdu si s přítelkyní na dobrou večeři.

          Osobně nemám rád sobecké, konzumní chování a tak mi dvě hodiny strávené u večeře nebo nad zajimávým filmem nevadí.

          I já jsem v minulosti obtěžoval okolí hlukem a smradem(Vlastnil jsem spalovací auto 12let) „Už nechci.“

          Doufám, že mi tesla vydrží minimálně 1M km.

          1. Jak dám od E-UPu tři děstké sedačky do 36kg a dva
            Jak dám od E-UPu tři děstké sedačky do 36kg a dva dospělé?
            Jak dojedu autobusem/vlakem mimo jejich dosah do oblasti kam od pátku do neděle nejezdí?
            A proč si mám koupit prdlavku za 8-10k€, když blbé Sandero, kam se ty tři dětské sedačky vejdou a dokonce i sourozenecký kočár stojí 2k€?

              1. No hlavně mě baví expert, co si po dovolených najezdil za
                No hlavně mě baví expert, co si po dovolených najezdil za dva měsíce 15tkm – tedy nám v energetickém mixu udělal 80gCO2*15000 = 1200 kg CO2 pro svoji zábavu a pak poučuje, co si má kdo koupit a jak na to vydělat..
                Ale čekám na erudovanou odpověď, jak do auta pro čtyři dostanu pět lidí…

                1. Já Vás neznám, tedy nemohu hodnotit Vaši situaci.
                  Tak jako

                  Já Vás neznám, tedy nemohu hodnotit Vaši situaci.
                  Tak jako vy neznáte mě a nevíte proč jsem 15000km najel.
                  Nikoho nepoučuju. Přišel mi úsměvný Váš dotaz kde na to vzít.

                  Ať se Vám to libí nebo ne spalovací auta zůstanou jen jako atrakce a pro pár zarputilců pro cesty po dálnici. Demokraticky se rozhodne, že spalováky do města nepatří.

                  ps.Tesla bere veškerou energii pro SC z obnovitelných zdrojů.
                  (Prosím nepouštějme se do diskuze, kolik se spotřebuje CO2 při výrobě větrných el a pod.)

                2. Elektroauta do města jsou fajn, ale rozšíří se až ve
                  Elektroauta do města jsou fajn, ale rozšíří se až ve chvíli, kdy budou dávat dobrý poměr užitná hodnota/cena pro běžného uživatele, který bude mít kde snadno a dobře nabíjet. Zatím to bohužel vypadá na trend opačný – elektroauta se nezlevňují – je jedno, co to umí, ale dát za auto mega navíc ze zdaněných peněz je nesmysl a spalováky se zdražují – opět cena ze zdaněných peněz = taktéž nesmysl.

                  Kde na to vzít? – dejme si základní matematiku průměrný plat v čr je nějakých 35 000 Kč měsíc = 420 kKč/rok – E-UP za 10k€= 255 000 Kč = 60 procent nezdaněného ročního příjmu průměrného člověka – což sice splňuje požadavek na letošní průměrnou cenu ojetiny (260kKč), ale rozhodně to není průměrná velikost a užitná hodnota průměrné ojetiny.
                  Jak jsem tu psal a ukazoval výpočet při uvedení Citygo IV – aby to auto dávalo smysl musí stát max 300~350kKč nové s 37kWh baterkou, jinak je to ekonomická ptákovina. Budu-li chtít rozpočítávat BEV proti spalováku na TCO, tak průměrný nájezd soukromých aut je cca 10 000 km/rok, pořizovací cena je vždy ekvivalentně cca 2násobná pro BEV – takže jo máte levnější bežný servis (poruchy pitvat nebudeme – pač hádat se jestli jde snáz uděla GO motoru nebo vyměnit elektro motor je ztráta času), máte ale zase dražší havarijní pojištění (cena vozu atd) – takže i když se dostanete s palivem o 1,5 Kč km níž než se spalovákem, tak máte opět úsporu max 15 000 Kč/rok (bez investic do nabíječky, FVE..nevím čeho), takže pro dorovnání ceny o 100 000 Kč – potřebujete 6,67 roku – což při uvážení, že jste koupil auto po operáku po 3-5 letech jde někde na 10 – 13 letech věku auta a umazal jsem jen něco – ano statický výpočet bez vývoje cen, ale predikovat je spekulovat – tedy opět se to zatím nevyplatí. Luxusní auta jsou pak jiná věc, jenže ono, kdo potřebuje pro své soukromé použití nějak extraluxusní auto? Spíš je třeba rozumná cena, provozní náklady, variabilita a spolehlivost – u nás doma třeba první požadavek na auto jsou tři sedačky vzadu, dva dospělí, závěs na min 1500 kg – a pokud tohle doma nebude, tak to znamená, že někde musíme mít auto, co to umí.

                3. Ked uz chcete porovnavat ceny, tak nech sa porovnavaju
                  Ked uz chcete porovnavat ceny, tak nech sa porovnavaju porovnatelne:
                  – Za mojho Ioniqa som zaplatil 30k €, pri dotacii 5k € = celkova cena 35 k €

                  – Cena spalovaku Octavia v porovnatelnej vybave v rovnakom case bola 31k €

                  Pozn.: porovnavam auta s rovnakym razvorom kolies = rovnaka trieda aut; o porovanvani realneko vykonu motora by som nerad diskutoval 😉

                  Ako Vam teda vyjde TCO? Myslim, ze daleko v prospech Ioniq-a 🙂
                  Nehovoriac o celkovom komforte jazdy, okamziteho topenia v zime, fungujucej klimatizacie aj pri „stojacom“ aute, atd.
                  Jedina vyhoda Octavie je velkost jej kufra, pricom kufor Ioniqa mi postacoval stale (aj pre najvacsie turisticke kufre.

                4. Cena Ioniq od 900 tisíc Kč.
                  Cena Octavia od 495 tisíc

                  Cena Ioniq od 900 tisíc Kč.
                  Cena Octavia od 495 tisíc Kč.

                  Kecy si nech na koledu.

                5. Dobre ste napisali – „Cena od …“ A ja pisem, porovnavajme
                  Dobre ste napisali – „Cena od …“ A ja pisem, porovnavajme porovnatelne.

                  Tak si spravte aj cvicenie v konfiguratore a zacnite pri Octavii vyberom motora – aby nebol ten najmenej vykonny 😉 A pre istotu dajte ten najvykonnejsi, aby sa vlastnostami aspon priblizil elektromotoru 😉

                  A potom si pozrite zakladnu vybavy Ioniqa a popridavajte v tej Octavii co tam patri, aby sa vybava dorovnala.

                  Potom tu napiste ceny, nech vidime ten rozdiel. Ocakavam taky ako som napisal vyssie 🙂

                6. S tím ztrácet čas nebudu, protože na první pohled je
                  S tím ztrácet čas nebudu, protože na první pohled je naprosto jasný, že těch pár Ioniq gadgetů nemá hodnotu 400 tisíc.

                  A motoricky je to naprosto jedno, protože se bavíme o autě pro ježdění okolo komína.

                7. Ioniq hybrid začíná na 600 tis., EV pak na 900 tis., ale k
                  Ioniq hybrid začíná na 600 tis., EV pak na 900 tis., ale k tomu ještě paket efficiency, aby to mělo smysl, takže 960 tis. Rozdíl je 360 tis. při stejné výbavě a cca stejném výkonu a dynamice.

                  Plná výbava je pak za 760 tis vs. 1,06 milionu, rozdíl 300 tis, protože tam už je ten paket efficiency.

                  Jak se to komu vyplatí, to si každý spočítá. To samé co se týká omezení EV ohledně dojezdu a nabíjení.

                8. Tak porovnávejte porovnatelné – vemte si Konu proti Koně –
                  Tak porovnávejte porovnatelné – vemte si Konu proti Koně – už jsem to tu psal Leodendulovi – tak si to zopakujme Kona ice – od 400kKč – když jí nabušíte budete na 600k Kč, když si dáte 4×4 + nejlepší motor háže to 720k Kč (otázka je, kolik takových konfigurací se prodá) – Kona BEV – začíná 790k Kč – když si tam dáte výbavu s tepelným čerpadlem jste na 880k Kč. když si dopřejete druhou nejvyšší výbavu jste na 1,1 MKč a pořád mi to ukazuje „jen“ dvoukolku…a jako dát Mega za auto, co startuje na 400kKč? No každý dle svého gusta…pro mě vaginismus

                  imho Ioniq začíná na 900k Kč – takže jako fajn, že jste dostal super nabídku, ale pak to nemůžete srovnávat s běžnou cenou jinýho auta – to je buď nevědomost, nebo úmyslně zavádějící informace. Ioniq s čerpadlem je za mega. Octavii dáte se slušnou výbavou 700 – 800k Kč (a to je to kua drahý..nedal bych to za to). Ověřit si to můžete velmi snadno na stránkách výrobců…

                9. Není všechno o penězích. Na kolik si ceníte život svých
                  Není všechno o penězích. Na kolik si ceníte život svých dětí? Myslíte, že mají šanci se dožít aspoň vlastní svatby při současném stavu čoudění?

                10. Pokud mám uvažovat takto, jak si cením života svých
                  Pokud mám uvažovat takto, jak si cením života svých dětí a vztáhnu to jen na dopravu po silnici a notabene ze silniční, která se statisticky podílí na celkových celosvětových emisích 21 procenty, tak je nutné, aby neměl řidičák každý, kdo má do rekta otvor a byly řidiči důkladně zkoušeni z chování na silnicích cca 60 procent lidí, co řídí nemá za volantem co dělat, sebrat jim řidičáky a v tu chvíli nemám problém:
                  1) s emisema, protže není, kdo by ta auta řídil
                  2) s bezpečností dopravy, protože výrazně se sníží hustota a řídit budou jen lidé patřičně znalí.

                  Pokud to vztáhnu na všechny emise, tak jsem bytostně přesvědčen, že většina majitelů BEV má za sebou větší emisní stopu než je průměrný člověk a proč? Protože jde o lidi bohatší a tedy s větším majetkem a většími požitky -např barák (větší energetická náročnost), více elektronických blbinek, hadrů atd (někdo to musel vyrobit a dovézt), pravidelné dovolené xkrát ročně, lyžování, pravidelné návštěvy luxusnějších restaurací s trochu exotickými jídly z čerstvých surovin, nákup nelokálních čerstvých potravin atd..

                  Ono je zajímavé, že když e-lidem dojdou logické argumenty, tak vytáhnou „neprůstřelnou“ argumentaci, děti zdraví a kouření… jenomže ono každý, kdo se hlouběji a déle zabývá o udržitelný životní styl a emise lidstva komplexně, tak okamžitě ví, že je to manažerský blábol rovný:
                  stojí elektromobilista u mekáče na D1 dobíjí auto, kouří přitom cigáro, jí hamburger s hranolkama, zapíjí to kolou a nadává, že dálnice o 100 metrů dál mu znečišťuje vzduch.

                11. S těmi řidičáky souhlas. Mě nevadí spalováky jako
                  S těmi řidičáky souhlas. Mě nevadí spalováky jako takové, vadí mi ten strašný nárůst poslední dobou. Henry Ford měl vizi, že vyrobí auta tak levná aby si je mohla dovolit každá rodina dělníka. Netušil, že se lidi tak rozežerou, že každá rodina dělníka bude mít 4 auta.

                12. Pořád platí důvody, proč to tak je, které jsem vám tu
                  Pořád platí důvody, proč to tak je, které jsem vám tu už několikrát uvedl.

                13. Spis je prusvih v tom, ze tu americkou vizi tady (Evropa)
                  Spis je prusvih v tom, ze tu americkou vizi tady (Evropa) roubujeme na „stredovekou“ (at uz skutecna historicka centra nebo panelakova sidliste bez prislosnych parkovacich kapacit) infrastrukturu.

  3. Když si představím absolvovat tohle s otrávenou manželkou
    Když si představím absolvovat tohle s otrávenou manželkou v autě, která chce co nejrychleji mít cestu v autě za sebou, s dětma, co už po hodině na cestě neví, co roupama, tak děkuju, ale rád si cestování s BEV odpustím a to „potěšení“ přenechám fandům….přijde mi to tak trochu podobné cestování na motorce pod dálnici… jen někdy a jen pro někoho.

          1. Jako třeba Ionity, ti to zrovna drobet přepískli…a za
            Jako třeba Ionity, ti to zrovna drobet přepískli…a za naše/dotační/unijní peníze… Akorát Tesla si to vybudovala sama, takže může nasadit cenu, jakou chce. Co jsem zatím vyčetl, tak jde stejně jenom o dotace, tzn. když Tesla zpřístupní svoje SCH i ostatním, tak za toto gesto něco dostane…peníze holt až na prvním místě, no… 🙂

          2. cenu bude stacit dat o par centu nad cenu kterou maji majitele
            cenu bude stacit dat o par centu nad cenu kterou maji majitele Tesel, navic se pocita s cenou promenlivou podle vytizeni dane lokality, takze pokud tam bude na cele stanici nabijet sam, cena bude zakladni, pokud budou vsechny stojany obsazene, cena bude vetsi

            rekneme ze to napiseme v korunach a ze majitele Tesel maji 6 korun za kWh, tak ostatni by mohli mit cenu 7-8 korun, pokud bude dana stanice natriskana, tak se cena zvedne treba na 7 pro Tesly a 8-10 pro ostatni

            Tesle tohle vesmes prinese dalsi penize do kasy na dalsi rozvoj site Superchagreru, takze se da cekat ze nektere vytizene lokality se dockaji dalsiho rozsirovani, navic diky tomu ze to jiz nebude uzavrene jen pro modely Tesly, tak na to budou moct v EU zadat dotace tak jako ostatni (a dotace budou asi ten hlavni duvod)

      1. Tak jestli se podaří Tesle zachovat jednoduchost procesu
        Tak jestli se podaří Tesle zachovat jednoduchost procesu nabíjení a placení, tak tam ta výhoda jednoznačně zůstane. Prostě pocit, že u Tesly nabiju vždy a nečekají mě žádné osery s aplikacemi, chipy a kdoví čím ještě… o tom to je.

        1. placeny by melo bejt relativne snadne, tedy 1x mesicne
          placeny by melo bejt relativne snadne, tedy 1x mesicne fakturou na registrovany ucet, na kazdem stojanu by mel pribejt QR kod ktery si majitel jineho auta naskenuje v plikaci na telefonu, nastavi kolik chce nacerpat energie, tu dobije (vic by mu stojan vydat nemel) a hotovo, dalsi mesic pak prijde faktura k uhrazeni za nabijeni v predchozim mesici, tedy takto je to prozatim popisovane

          bude tedy nutnost mit telefon s danou appkou a registraci v ni

        2. Jednoduchost placení bude platit i pro ostatní, jednou za
          Jednoduchost placení bude platit i pro ostatní, jednou za měsíc přijde faktura. Jednoduchost nabíjení bude jenom pro Tesly. Ostatní se přihlásí aplikací tak, jak jsou zvyklí i doteď na jiných stojanech. A stejně tak, jako majitelé Tesly, pokud chtějí nabíjet jinde než na SC.

          Primárně jde o to, že širokou síť SC už nebude využívat jenom Tesla, ale všichni. A tím Tesla ztratí výjimečnost, výhodu sve sítě rychlých nabíječek, o to primárně jde. Že uživatel ne Tesly bude muset naskenovat QR kód (nebo jak to bude), to je jenom detail.

            1. Ja myslim, ze to nevyhnutelne driv nebo pozdeji prijde. To kdy
              Ja myslim, ze to nevyhnutelne driv nebo pozdeji prijde. To kdy zalezi na tom, jak casto to ne-Tesly budou pouzivat.

              Nejpozdeji az nejaky SCh obsadi sraz eGolfu prvni generace a budou si pocucavat svych 20-30kW… 😉

              I kdyz, ono kdyz to vezmeme do dusledku, tak stara Tesla taky zacina nekde na 100kW, takze bude ty novejsi zdrzovat.

                1. Alespon u me (2018 S75D) je tam tech 50kW sakra rychle. Musel
                  Alespon u me (2018 S75D) je tam tech 50kW sakra rychle. Musel jsem chvili hledat, ale jedno nabijeni na SCh z pomerne malych procent jsem nasel (byli jsme na jidle, proto je to az do tak vysokych procent): https://ibb.co/7WMcXRs

                  Ale je fakt, ze tech starsich S a X je relativne malo ve srovnani s TM3.

                2. Ale zase ty starší mají největší motivaci nabíjet
                  Ale zase ty starší mají největší motivaci nabíjet právě u SC, protože to mají zdarma. Model 3 může jít třeba i ke stojanu EnBW, který má 300 (nebo 350 kW?), cenově to bude jen o málo dražší.

                  Ale s tím poplatkem za minutu je to celkem možné, někteří poskytovatelé v DE to tak mají, právě, aby odradili pomalu se nabíjející EV.

                3. Jenom další obstrukce.
                  Když si moje matka koupí nové

                  Jenom další obstrukce.
                  Když si moje matka koupí nové auto, samozřejmě na benzín, je to jednoduché – přijede k pumpě, nabere benzín, zaplatí penězma nabo jedinou platební kartou, ať už tady, nebo v Itálii.

                  Když si moje matka koupí elektromobil, tak jí NIKDO nedokáže říct, za jakých podmínek ho bude provozovat. Nejde jen o cenu – kolik kartiček bude muset reálně mít, jak dlouho kde bude nabíjet, za co všechno vlastně bude platit…

                  B-O-R-D-E-L

                4. Souhlasím a psal jsem to tady už několikrát. Ten způsob
                  Souhlasím a psal jsem to tady už několikrát. Ten způsob nabíjení (co provozovatel to kartička nebo aplikace, spoň teda v ČR), téměř nemožnost platit klasickou platební kartou a když jo, tak jako „neregistrovaný“ výrazně dráž, pak nepředvídatelné ceny za kWh, které se liší u různých stojanů i násobně… atd, atd.

                  A to je právě i důvod toho, že cestu elektromobilem je potřeba plánovat a dopředu si zjistit informace o nabíječkách a zp;sobu placení v zahraničí. Autem jsem byl v zahraničí mnohokrát, ale nikdy jsem nemusel cestu plánovat v tom smyslu, že kde a za kolik a s jakou kartičkou natankuji, to mi přijde fakt směšné v 21.století.

                5. Jenze to uz vpodstate neni o elektromobilech ale o
                  Jenze to uz vpodstate neni o elektromobilech ale o neschopnosti (nebo mozna vsehoschopnosti) firem provozujicich nabijeni a firem vyrabejicich nabijeci stanice. Protoze vazne pochybuju, ze komplet vlastni reseni s cipy a jejich obsluhou je je nejak vyrazne vyhodnejsi nez standardni reseni s prijimanim karet (ktere je dneska na kdejakem automatu na prodej napoju za dvacku).

                6. Ano, to souhlasím. Jenomže ten bordel v nabíjení právě
                  Ano, to souhlasím. Jenomže ten bordel v nabíjení právě elektromobilitě (rozvoji) moc neprospívá. Dobře to má pořešené Tesla, ale zas je to uzavřený systém. Fakt nechápu tu obscesi kartičkami a aplikacemi, když tady máme už hodně dlouho platební karty a je to ověřený systém, jak říkáte na každém automatu na nápoje a už i na toaletě na benzinkách, kde se platí směšných 70 centů.

  4. Při dálkových cestách každých 240 kilometrů hledat
    Při dálkových cestách každých 240 kilometrů hledat nabíječku… takhle si představuji peklo.

    Divím se, že vám žena tuhle tour po nabíječkách tolerovala. Asi pochopila, že elektromobilita je retro pro odvážné a je ochotná zažít pocity cestování po Evropě se Škodou 100.

          1. Nepravda!
            Už od května 2017 není na prodej elektřiny

            Nepravda!

            Už od května 2017 není na prodej elektřiny prostřednictvím nabíjecí stanice pro elektromobily nutné vlastnit licenci.

            ZÁKON 458/2000

            § 3
            Podnikání v energetických odvětvích

            (4) Licence se nevyžaduje

            c) na využití elektřiny při provozování dobíjecí stanice podle zákona o pohonných hmotách.

            A novela o pohonných hmotách pak definuje, co je to dobíjecí stanice a povinnost provozovatele nahlásit ji do registru ministerstva (a odhlásit při jejím zrušení).

    1. Na Slovensku je jedna firma co robi nabijacky (AC aj DC) s
      Na Slovensku je jedna firma co robi nabijacky (AC aj DC) s platobnym terminalom https://web.gtischarging.sk/index.php/technologie-2/ac-nabijacky/

      Maju aj par nabijaciek po Slovensku. Nabijacky su z kvalitnych komponentov, vyrobca dava dlhu zaruku, ale tak napriklad AC nabijacka 2x22kW stoji okolo 4.000 eur, kym ina nabijacka, napr. ABB 2x22kW vyjde okolo 2.000 eur…
      https://ecoprodukt.sk/p/85664-nabijacia-stanica-terra-ac-wallbox-w22-t-0-22-kw-32a-30858?gclid=CjwKCAjwmeiIBhA6EiwA-uaeFXUPscXeZ_M5PdqG7TKXGa5V3FXJRGnauiSthe-dvhrBPin41uwLlBoCLwsQAvD_BwE

      Tak neviem. Ze by cenu dvihala funkcionalita platobneho terminalu ?

      Uctenka je riesena zadanim posledneho stvorcislia karty a datumu nabijania do weboveho formularu – dostanete uctenku v pdf formate.

Napsat komentář