Požární bezpečnost elektromobilů: uvádíme věci na pravou míru

Stále oblíbenější elektromobily s sebou přinášejí často i nečekané problémy. Jednou to bylo vzdělání pracovníků servisů, teď problematika požární ochrany.

Magazín Auto.cz informuje o tom, že Generální ředitelství hasičského záchranného sboru (GŘ HZS) s ministerstvem vnitra a odbornými skupinami připravuje změnu vyhlášky, která by právně zakotvovala specifická protipožární opatření v souvislosti s elektromobilitou.

Vychází přitom z toho, že rizika spojená s nabíjením elektromobilů vyžadují poměrně razantní úpravu. Výsledkem by potom podle autora článku bylo významné prodražení výstavby garáží, kdy parkovací místa v komerčních nemovitostech by mohla být dražší až o 70 000 Kč a v bytových domech až o třetinu.

Odkazuje se přitom na nyní už existující doporučující metodiku, kterou developeři zavádějí do svých projektů. Její součástí má být například bezpečnostní požadavek na rozšíření parkovacích míst na 3,5 metru, tedy stejně jako je tomu u parkovacích míst pro invalidy.

Autor textu zároveň uvádí, že do českých právních předpisů by měly být zapracovány specifické podmínky požární bezpečnosti pro vozidla s elektrickým pohonem, které by měly být implementací směrnice Evropské unie. Tyto informace vyvolávají dojem, že jakási směrnice EU ukládá specifické požadavky požární bezpečnosti pro elektrická vozidla. Tak to ale není.

V současnosti projednávaná směrnice o energetické bezpečnosti budov sice řeší také problematiku požární bezpečnosti, ale zaprvé se ještě nejedná o platnou směrnici a tudíž dnes nic nikomu neukládá (jednání je ve fázi tzv. trialogu, tedy dohadování mezi Evropským parlamentem a Radou o kompromisu), jednak se na požární bezpečnost i v aktuální projednávané podobě návrhu směrnice nahlíží dosti obecně a ponechává se na členských státech, aby si samy zvážily a upravily konkrétní podobu opatření požární bezpečnosti v komerčních a obytných budovách.

Postoj Evropského parlamentu, který se nakonec může, ale také nemusí promítnout do výsledné podoby směrnice, pouze navíc obsahuje ustanovení, že do 1. ledna 2025 má Komise zveřejnit pokyny upřesňující normy, které mají být doporučeny vnitrostátním a místním orgánům veřejné správy pro požární bezpečnost na zastřešených parkovištích.

I z toho je patrné, že se nebude jednat o žádné detailní předepisování toho, jak široká mají být parkovací místa pro elektromobily, natož aby to bylo jakkoliv předepisováno už dnes. Tak či onak se bude jednat o doporučení, jak by taková opatření mohla vypadat, aby splňovala základní a obecný požadavek požární bezpečnosti. Bude potom na každém členském státu, jak si to sám vyhodnotí a jaká opatření požární bezpečnosti zapracuje do svých prováděcích předpisů, podle nichž potom budou developeři stavět.

Ze své aktivní zkušenosti uživatele elektromobilu dodávám, že při parkování v několika evropských městech ve velkých podzemních garážích jsem obvykle narazil na velmi dobré vybavení pro nabíjení elektromobilů. Tedy wall-boxy s výkonem 11/22 kW umístěnými u běžných stání. Podobné vybavení je i v Evropském parlamentu. Bagatelizovat riziko požáru u bateriových aut (stejně tak jako u spalovacích) by byla chyba, ale při eventuelní regulatorní reakci je třeba vycházet z dat a skutečné míry rizika.

Samozřejmě, že asi každý elektromobilista bude rád, když pro jeho auto bude určeno stání s luxusními rozměry. Což nic nemění na tom, že mi není jasné, zda dává balance nákladů a výnosů takovéto úpravy dává smysl. V každém případě odporuje dnešní praxi přinejmenším v některých zemích, kde se elektromobilita úspěšně rychle rozvíjí.

Kdo je Luděk Niedermayer?

Vystudoval Operační výzkum a teorii systémů na brněnské Masarykově univerzitě (dříve UJEP). V letech 1996 až 2008 člen bankovní rady České národní banky a navíc v letech 2000 až 2008 viceguvernér ČNB. Následně pracoval jako ředitel v Deloitte ČR (2008-2014). Od roku 2014 je poslancem Evropského parlamentu.

zdroj: vlastní

14 Comments on “Požární bezpečnost elektromobilů: uvádíme věci na pravou míru”

  1. Tady k tomu poněkud vágnímu příspěvku bych chtěl dodat jedno kritérium, které mi uniká. Při spalování benzínu, nafty, (podobných paliv) se uvolní určité množství energie, které je jednoduše dané. Cca +-10KWh/kg. Baterie ale funguje jinak. Při elektrochemické reakci také dochází k oxidaci, redukci, ale v omezené míře. Nejsou mi známá přesná čísla, jaká je hustota energie 1kg baterie při hoření (může být a rozhodně bude vyšší než hustota elektrochemické energie uložené) a další parametry. Při jaké teplotě baterie vzplane, jaká teplota může být při hoření dosažená, jak je to v kombinaci s hořením celého auta a jaké další škodliviny mohou unikat. Přitom by to chtělo zhodnotit vliv různých typů elektrolytu a samozřejmě i baterií. Tj. alespoň LiMnNiCo, LiFePO4, Na-ion, příadně novější baterie s pevným elektrolytem, které údajně nehoří, i když se také něco uvolňuje. Zabývá se tím soustavně někdo?

      1. Jsou tam i uvedené podmínky, za jakých se to měřilo a jaký typ baterie byl použitý? Hodně se to liší podle chemismu baterie, takže skutečně smysluplná studie bude muset uvádět víc měření než jedno. Teplota hoření benzínu se bude také lišit tím, za jakých podmínek to měřili a jaký typ použili (oktanové číslo, aditiva), i když skoro určitě ne tak podstatně jako u baterií.

        1. Tak jsem to bohužel nedohledal. Nemůžu si vzpomenout, zda se jednalo o český nebo zahraniční zdroj. Vím že to byl test zaměřený na maximální teplotu při požáru samotné lithiové baterie z elektromobilu a měřili to hasiči.
          Našel jsem sice různé údaje 2700-3000 stupnů Celsia, ale to najdete asi sám, ten můj odkaz to bohužel není.

  2. Vlastizrádce opět účelově lže a snaží se o manipulaci technikou slaměného panáka – vyvrací neexistujícího tvrzení o platnosti směrnice EU a snaží se tím vypořádat s negativní publicitou ekonomických dopadů změn požárních opatření.

    hxxps://cs.wikipedia.org/wiki/Argumenta%C4%8Dn%C3%AD_klam#Podsunut%C3%BD_argument_(slam%C4%9Bn%C3%BD_pan%C3%A1k,_straw_man)

    Nevěřte mu. Žádné evropské nařízení, evropská směrnice či národní zákon přímo stanovující konkrétní opatření totiž nejsou potřeba a jestli budou nebo nebudou je naprosto nepodstatné.
    Povinná opatření totiž vychází z výpočtu úrovně požárních rizik.
    Zařazení elektromobilů a jejich nabíjení do IV. SPB a kritéria pro projektování dotčených staveb již stanovila metodika HZS z dubna 2021, což mělo okamžitý vliv na výpočet požárního zatížení a automaticky se to tak již nyní propisuje do mnoha aspektů návrhu, zabezpečení, provozu, a především pojištění dotčených nemovitostí. A jejich výraznému zdražování.

      1. Ale pochopil. Bodově je to:
        1) Hele jsem tady, věnujte mi pozornost
        2) Evropská Unie je moudrá a skutečnou míru rizika známe nejlépe u nás, v Evropském parlamentu, kde máme i nabíjení elektromobilů, heč
        3) Elektromobilita je skvělá a nepřímé náklady neexistují, to je pomluva zpátečníků
        4) Elektromobily nehoří a pokud hoří tak se tím nezabývejte, dokud „se to nespočítá“ nějakou analýzou rizik, podle neznámé metodiky, na neznámém vzorku, s neznámými metrikami. Akceptovatelnou míru rizika pak stanovím já, podle toho co chci, aby vyšlo. Hlavně nic nedělejte, dokud to neurčíme na říšské, pardon, evropské úrovni.
        5) A pokud je to náhodou jinak, tak jsem vám to říkal.

Napsat komentář