Evropský parlament potvrdil nová pravidla pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2030 mají tyto zdroje tvořit nejméně 42,5 % na konečné spotřebě energie v celé EU. Bude také snadnější sdílet energie, například formou zapojení do komunitní energetiky. Na podobě nových pravidel se už dříve dohodli zástupci Komise a Parlamentu s představiteli jednotlivých členských států.
„Obnovitelné zdroje energie jsou nejdůležitější součást moderní energetiky. Díky nim snižujeme emise i naši závislost na ruských fosilních palivech. V současnosti tvoří OZE v evropském energetickém mixu asi 22 % na celkové spotřebě, zejména v posledních letech ale sledujeme rychlý nárůst kapacit, a to i v zemích, jako je tradičně uhelné Polsko,“ říká k nově schváleným pravidlům Mikuláš Peksa, europoslanec za Piráty a předseda Evropské pirátské strany.
Za pozitivní považuje i další zjednodušení pravidel pro sdílení energie. Nově se například budou moci snáz zapojit i majitelé elektroaut, kteří mohou baterii ve svém vozidle použít jako dočasné úložiště energie, a pomoct tak se stabilizací energetické sítě v čase výkyvů.
„Napravujeme dosavadní mezeru v tom, že provoz energetických úložišť neměl jasné právní ukotvení. Zároveň tím otevíráme příležitost pro rozvoj nových služeb a efektivní synergii mezi moderní dopravou a energetikou,“ vysvětluje přínosy změn Mikuláš Peksa.
Nová pravidla počítají i se zjednodušením pravidel pro výstavbu nových zdrojů energie, vznikat mají například takzvané „go-to zóny“, tedy preferované lokality, které se hodí například pro větrníky nebo solární instalace.
Novela směrnice o obnovitelných zdrojích energie je klíčovou součástí balíčku Fit for 55, který cílí na snížení emisí o 55 % k roku 2030 ve srovnání s rokem 1990, a také iniciativy REPowerEU, která má za cíl snížit závislost evropské energetiky na dovozu ruských fosilních paliv.
Na přesném znění směrnice se už shodli vyjednavači v rámci trialogu, souhlas Evropského parlamentu tedy znamená, že nová pravidla mohou vejít v platnost.
zdroj: tisková zpráva
behna prezentuje typickou dezolatskou verzi. co na tom, že nikde nenajde odporu v literatuře 😂 vždyť jen on a další vyvolení znají pravdu, kterou nám ČT tají!! média lžou. behno toto muzes zkoušet v politice, ale takový laciný kecy ve fyzice nefungují 😂 bože takovýho dementa jde potkat jen na internetu
Mezitím chudáčci žebráci naši uhlobaroni slaví úspěch, získali od amíků dotaci 1,5 milionu dolarů na studii nahrazení uhelek malejma jaderkama. Zvlášťní…
Sokolovská uhelná slaví úspěch. Získala dotaci od americké vlády na stavbu malých reaktorů
https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/sokolovska-uhelna-slavi-uspech-ziskala-dotaci-od-americke-vlady-na-stavbu-malych-reaktoru-1410386
40% podíl v mixu má vysmívané Německo už letos, v roce 2030 už budou mít 2x tolik. Ňák to očerňování OZE těm jadernejnejm strejcům nevycházi. La la la. :)))
2023
40 % OZE
2030
80 % OZE
Schválení evropské směrnice je super. A do legislativy ČR se propíše během řekněme pěti let? Tedy když se zadaří…
Cina ma nainstalovano 500GW FVE a letos prida dalsich 140GW. K porovnani, jeden blok JE Dukovany ma 510MW a v Temeline 1125MW. Takze Cina ma ve FVE ekvivalent 1000 bloku Dukovan! A jen letos pribude ekvivalent 275 bloku Dukovan. Kdo tady tvrdi, ze jadro vede? K tomu samozrejme prijde jeste energie z vetrnnych farem, vodnich elektraren, bioplynek a dalsich zdroju OZE. Cina ma FVE vic nez zbytek sveta. Zvasty o zelenem silenstvi v EU se jevi jako stekani psu kteri se boji. Mame co dohanet.
Srovnávat instalovany výkon fve s je je dost mimo. Je třeba srovnat výrobu a ještě zohlednit dostupnost výkonu, která hraje ve prospěch jádra. Přesto je fakt že jádro je out a Čína je lídr oze, ne EU.
Letos na jare bylo celosvetove v provozu 438 jadernych elektraren s celkovou kapacitou 395GW. Z toho bylo v Cine 53 jadernych elektraren. Vezmu li prumerny vykon na JE, tak by v Cine nebylo ani 48GW v jadru. Ani kdyby mela JE vic jak 10x tolik vyroby na instalovany vykon jako FVE, tak by stejne nevyrobily vic. A v Cine se urcite postavi mensi vykon v jadru nez ve FVE. FVE naopak jeste zvysi svuj naskok.
JE dosahuje prumerne 11 mesicu v roce trvaly provoz. 365*24*11/12=8030h. FVE dosahuje behem roku 1000 az 2500 hodin plneho vykonu, podle umisteni. Takze JE ma maximalne 8x tolik vyroby na instalovany vykon nez FVE, a v nekterych slunecnych oblastech mnohem mene. Tudiz je FVE absolutni vitez.
V Číně se připojuje ročně 20-25GW uhelných elektráren a 15GW plynových elektráren a 8GW v jádru. Tento rok to bude ve fosilních zdrojích dokonce 70-90 GW nstalovaného výkonu.
Absolutním vítězem navyšování výroby je.uhlí a představy o Číně, kde vede OZE, jsou zcela mimo mísu.
O uhlí tady nikdo nemluví, tak sem neser běhno. Pitomec co při diskuzi o aerodynamickem odporu automobilu blouzni o laminarnim proudění a není schopen pochopit, že vztlakova síla je že své definice kolmá na směr pohybu mě absolutně nezajímá. Až budu potřebovat něco zmotat a zamlzit, dám ti vědět.
Vztlaková síla je pomocný název pro jednu z tlakových sil vytvářených působením odporu vzduchu na pohybující se těleso. Vztlaková síla není kolmá na směr pohybu tělesa, ale je to taková síla, která působí proti síle tíhové. U tělesa pohybujícího se v rovině se zemí je sice tato síla kolmá vůči směru pohybu tělesa, při pohybu po jiné trajektorii již ale vztlaková síla vůči směru pohybu není.
Stejné těleso se dokonce může pohybovat stejným prostředím, stejnou rychlostí a nevytvářet žádnou „kolmou vztlakovou sílu“ – pokud se například pohybuje ve směru síly tíhové. V takovém případě žádná vztlaková síla nepůsobí a letadlo se rozmázne o zem. (samozřejmě vztlaková síla bude vždy nenulová, i pro padající cihlu, ale lze to takto zjednodušit).
Vlastně nevím, proč to tady po tisící první píšu. Ty prostě nemáš kapacitu to pochopit. Tak možná pro ostatní.
U symetrickeho profilu a nuloveho uhlu nabehu je vztlakova sila nulova. Tvoje zvasty z pseudo vedy jsou uz unavne. Mas takove mentalni nedostatky, ze si to ani nedokazes pripustit. Ty padajici cihlo.
Ještě jde o to, zda je objekt stredove nebo osove souměrný. Auto je osove soumerne, proto vztlak je dolů nebo nahoru podél osy soumernosti. Brambora ve větru bude mít vztlak někam do strany.
K těm kydum behny : on je tak blbej, že si myslí, že to nikdo nedokáže pochopit a že tedy může vrsit nesmysly a nikdo to nepozná 😂
Mimo gravitační pole a ve vakuu ano. V gravitačním poli Země a atmosféře nemáš pravdu, zde bude vztlaková síla vždy nenulová.
Vztlak do strany 😀 😀 😀 To mi ho vyndej 😀 😀 😀
pro pituru… Za ten rok si udělal velký vědomostní skok..Uznale pokyvuju hlavou….
Že ty máš po svatbě a radí ti partner??😘
@Visper> Vůbec neděláš rozdíly mezi termíny vztlak, aerodynamický vztlak a odporová síla. Chápu sice, co máš na mysli, ale dostředivou sílu letadlo opravdu nepřekonává vztlakem. Přečti si prosím můj první příspěvek v tomto vlákně.
A s tím zatáčením směrovým kormidlem taky opatrně 😉
Blouzni dál běhno, ostatní tě znají dobře, tak se tomu taky smějí. Pošli zdroj, odkud ty pindy máš, to bude zábava. Chtěl bych znát toho kretena, od kterého ty slinty opisuješ.
Jinak pro ostatní, stačí se podívat do viki, ale anglické https://en.m.wikipedia.org/wiki/Lift_(force)
Tam je správně vysvětleno hned druhou větou že : Vztlak je složka této síly (míněno složka celkové odporove síly), která je kolmá ke směru proudění.
Že to běhno nedokážeš pochopit fajn, ale už ze sebe nedělej většího blbce než jsi.
Zaprvé si pleteš vztlak/vztlakovou sílu (upthrust) s dynamickým vztlakem (lift), což je pojem původně z letectví.
Zadruhé, pokud tedy myslíš dynamický vztlak, křídlo ohýbá proudění vzduchu a tento působí na křídlo silami, přičemž
dynamický vztlakem se označuje ta síla, která působí proti gravitační síle. NIKOLIV SÍLA, KTERÁ NA KŘÍDLO PŮSOBÍ KOLMO KE SMĚRU POHYBU. Jiným směřováním lze vytvářet např. přítlak.
Mimochodem, taková malá sémantická vložka – ono „VZ“ ve slově vztlak je právě označení směru vzhůru, tedy ve vztahu k zemi.
Běhno, to není určeno pro tebe, ale ostatní. Ty jsi prostě debil co nikdy nic nepochopí. To je marný.
Máš pravdu, že je vztlaková síla kolmá k pohybu tělesa a jde někam do strany, to opravdu pochopit nedokážu, na to bych musel být Pituru.
Já mám záludnou otázku: Jak je to se vztlakovou silou u letadla v zatáčce? Bude působit proti gravitaci? Ale musím odejít, přečtu si to až večer.
@lavrov42. O Archimedove zakone se tady nikdo nebavi. Tady se resi aerodynamicky vztlak a ten je uplne nezavisly na nejake gravitaci a orientaci telesa v prostoru. Aerodynamicky (tez hydrodynamicky) vztlak je vzdy kolmo k proudeni. Ze tam je neco jako smerem nahoru, je pouze pro nazorne popsani toho, proc letadla muzou letat. Ale to je jen pro predstavu tech, co o tom nemaji poneti a nejak se jim musi vysvetlit o co jde. No a u tebe to jaksi vede k uplnemu popleteni.
Tohle je obecný problém vás všech dezolatu. Principiálni neschopnost, často dokonce cílená snaha nic slozitejsiho nepochopit, ale o to víc mlit svoje nesmyslný sračky.
Dynamický vztlak, resp. Dynamická vztlakova síla totiž klame svým názvem a nemá se směrem vzhůru nic společného. Může směřovat libovolným směrem, ovšem vždy kolmo k pohybu, resp. Kolmo ke směru obtekani tělesa kapalinou či plynem. V praxi letadla využívají hlavně směr vzhůru, auta zase dolů. Když autu uleti blatník na straně tak bude vztlak žároven do strany a dolů. Když f1 zvedne předek kvůli kolizi, vztlak se změní že směru dolů obratem nahoru a úplně ho to katapultuje. To všechno je vztlakova síla.
Ale chápu, na dezolaty složité.
@visper. Pro pochopeni, proc vubec existuje vztlak u teles ktere se pohybuji relativne ke vzduchu, tekutine ci obecne k nejakemu mediu, je nutne si ukazat pricinu teto sily. Zakladni predpoklad je, ze se teleso nachazi v mediu, ktere umozni telesu pohyb timto mediem. Pri pohybu s rychlosti nula pusobi na teleso po cele plose stejny staticky tlak a zaroven dynamicky tlak, ktery je v tomto pripade nulovy a tim na teleso nepusobi zadna aerodynamicka sila. Ani odpor ani vztlak. Pro jednodussi predstavu budeme predpokladat asymetricky profil leteckeho kridla s nulovym stupnem nabehu. Pri pohybu telesa mediem je teleso obtekano mediem a medium proudi podel povrchu telesa. Pri proudeni obteka medium povrch telesa a dynamicky tlak narusta podle rychlosti media s kvadratem rychlosti a vzdy plati soucet statickeho a dynamickeho tlaku je konstantni. U asymetrickeho kridla kde horni povrch tvori delsi krivku nez dolni, musi na horni plose medium proudit rychleji nez na dolni. Rychlejsi proudeni znamena vyssi dynamicky tlak a nizsi staticky tlak na horni plochu. Rozdil mezi dolnim a hornim statickym tlakem je prave zmineny vztlak. Zpet k otazce letadlo v zatacce budeme predpokladat, ze letadlo se nakloni smerem do stredu opisovaneho kruhu. Tim padem se natoci kridlo podel osy smeru pohybu a vztlak ktery je porad kolmo ke smeru pohybu a kolmo k povrchu kridla bude vychylen o stejny uhel o jaky se ledadlo nakloni pri pruletu zatacky. Tudiz vztlak uz neni antiparalelne ke smeru gravitace, ale rozpada se na komponenty kolmo k povrchu zeme a podel povrchu zeme. Vztlakovy vektor ma komponentu cos uhlu naklopeni a sin uhlu naklopeni. Pri nakloneni letadla o 90 stupnu je cos 90 = 0. Tudiz ma letadlo naklonene o 90 stupnu vztlak orientovany ke gravitaci 0. Aby nespadlo, musi proletat zatacku pod mensim naklonem nez 90 stupnu.
Dobře je to popsáno v té anglické verzi wiki :
Zatímco běžný význam slova „vztlak“ předpokládá, že vztlakova síla směřuje proti hmotnosti, vztlakova síla může být v libovolném směru s ohledem na gravitaci, protože je definována s ohledem na směr proudění spíše než na směr gravitace. Když letadlo letí v přímém a vodorovném letu, většina vztlaku odporuje gravitaci. Pokud však letadlo stoupá, klesá nebo se naklání v zatáčce, vztlak je nakloněn vzhledem ke svislici. [4] Vztlak může také působit jako přítlak při některých akrobatických manévrech nebo na křídle závodního vozu. Vztlak může být také převážně horizontální, například na plachetnici.
Jednoduše křídlo letadla je konstruováno tak, aby vztlak byl kolmo na křídlo. Když se letadlo nakloní, nebo dokonce preklopi, bude vztlak zese kolmo na křídlo, bez ohledu na gravitaci.
@visper>
1) Vztlak u letadla v zatáčce působí stále pouze a jedině proti směru tíhy, tedy vzhůru.
2) Tlak proudění vzduchu působí ve směru odtokové hrany křídla, což je dané tvarem křídla, případně ovlivněné klapkami.
3) Letadlo v zatáčce je v náklonu. Čím větší úhel náklonu, tím menší vztlak – osa proudění vzduchu z odtokové hrany se odklání od osy tíhové síly.
4) Při úhlu náklonu 90 stupňů by hodnota vztlaku klesla na nulu a letadlo by se teoreticky zřítilo. Avšak Leodendula se, tradičně, plete. Křídla totiž nesvírají úhel 180 stupňů ale ostřejší. Vztlaková síla tak sice nikdy neodpovídá maximu tlakové síly proudění, ale i při náklonu 90 stupňů je stále generován vztlak. Letadlo musí mít ale výrazně vyšší rychlost (vzduch z odtokové hrany musí generovat větší tlakovou sílu aby dosáhl vztlak dostatečné úrovně,) než při horizontálním letu, v opačném případě se ocitne v tzv „pádu po křídle“, ze kterého se většina strojů dostává těžko.
5) U vojenských strojů byla vždy ceněna schopnost generovat vztlak při plném náklonu – umožňovalo to vykroužit vysoce utažený horizontální kruh a dostat se tak lépe za podobně manévrujícího protivníka. V tomto exceloval například Spitfire 5 oproti Bf109. Německý stroj zase exceloval ve vertikálním manévrování, to je už ale jiný příběh…
@runner, omyl je v tom prvním bodě. Vztlak nepůsobí proti tíži ale proti síle která na letadlo působí. A to je součet gravitace a odstředivé síly. Je to vektor působící šikmo. Letadlo musí být tak nakloněno aby odpovídalo poloměru zatáčky. V tom případě cestující cítí přetížení, tlačí je to do sedačky ale kafe se jim nevyleje. Pilot musí udržovat tento stav podle přístroje „příčný sklonoměr“ (nebo to udělá autopilot). Náklon křidélky a zatáčení směrovým kormidlem. Vztlak potom působí proti této síle, tedy šikmo. Když to neudrží přesně tak je zatáčka skluzová nebo výkluzová a kafe se vyleje nebo rovnou spadnou.
Jenže Čína je více na jihu než ČR. Soláry tam dají o 70% výkonu při stejných nákladech. Narozdíl od nás nemá Čína solární tunel a soláry se tam prostě vyplatí, protože tam soláry mají větší výkon.
Překvapivě to tak není. ČR má praktický potenciál kWh/kwp 3, zatímco Čína 3,8.
Doporučuji si otevřít detailně obě země zde: hxxps://globalsolaratlas.info/global-pv-potential-study
Čína je víc na jihu, takže tam nebudou mít takový rozdíl léto zima jako u nás. Jenomže tam mají takový smog, že přes něj neni vidět. V podstatě Čína je jednou z mála zemí, kde jsou horší podmínky než u nás. Dobré podmínky mají ve vnitrozemí na poušti, odkud staví dlouhé hvdc vedení.
I 300 km od Pekingu jim 1kWp vyrobí 1750 kWh za rok, u nás jen zhruba 1000 kWh. Slušný výkon i v zimě.
https://re.jrc.ec.europa.eu/pvg_tools/en/#PVP
Na pouštích mají i přes 2000 kWh za rok.
Jak lze rozumet tomu „nejméně 42,5 % na konečné spotřebě energie „. Jedna se jen o elektrinu, nebo veskerou energii, teda vcetne topeni, dopravy stavebnich stroju?
40% oze na výrobě ee EU dosáhla už v tomto roce. Takže logicky by mělo jít o celkovou spotřebu energie.
To je teda super. Mnohem mene smradu.