Systém má výkon 10 MW, tj. o 30 % více než současná největší baterie. Zajistí služby výkonové rovnováhy, která stabilizují fungování elektrické soustavy.
Největší bateriový systém České republiky začíná fungovat. Zařízení pracující ve vazbě s plynovými energetickými bloky zmodernizovaného Energocentra postavila v ostravských Vítkovicích společnost ČEZ Energetické služby z holdingu ČEZ ESCO.
Baterie je výkonem 10 MW a kapacitou 9,45 MWh o více než 30 % větší než současný lídr trhu. Pojme energii pokrývající denní spotřebu 1 300 domácností a současně přispívá ke stabilizaci sítě i k zajištění požadovaných parametrů elektřiny.
Díky unikátní konstrukci bez vnitřní chodbičky má oproti standardním akumulátorům o 20 % vyšší kapacitu. ČEZ tak naplňuje jeden z cílů oznámených ve strategii Čistá Energie Zítřka: postavit do roku 2030 úložiště energie o výkonu 300 MW a podpořit transformaci české energetiky.
„Podobně jako v celé Evropě a České republice se i výroba elektřiny i tepla v Moravskoslezském kraji v nejbližších letech od základu změní. Využívání uhlí v energetice postupně skončí a my ho musíme nahradit. Jedním z pilířů prosperity našeho kraje zůstává průmysl a naším úkolem je, aby touto transformací prošel posílen. Jsme rádi, že první kroky na této cestě můžeme vidět už dnes. V kraji vznikají nové fotovoltaické a větrné elektrárny, které budou zajišťovat bezemisní elektřinu: Pro ně potřebujeme ale i baterie, které by stabilizovaly elektrickou síť. Právě spuštěná baterie ve Vítkovicích je vůbec největší v České republice a jsem hrdý na to, že vznikla právě v Moravskoslezském kraji,“ říká Jan Krkoška, hejtman Moravskoslezského kraje.
„Dekarbonizace české energetiky je v plném proudu a my se na této historické přeměně podílíme na všech úrovních. Cílem Skupiny ČEZ je do roku 2030 postavit 6000 MW v obnovitelných zdrojích a také 300 MW v akumulaci. Největší baterie České republiky ve Vítkovicích je jen začátkem, další systémy nyní připravujeme. Pro zákazníky ČEZ ESCO z řad firem, měst a obcí zase stavíme menší ekologické zdroje kombinované s chytrými řešeními, které jim umožní ušetřit a zvýšit energetickou nezávislost. Jeden z největších projektů energetických úspor v Česku realizujeme v Havířově a v Moravskoslezském kraji také budujeme pro naše zákazníky fotovoltaické elektrárny,“ říká Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO.
Největší baterie v ČR je symbolickým završením velké modernizace, která připravuje celý areál Energocentra pro fungování v podmínkách moderní energetiky. V posledních letech tu za cca 140 mil. Kč postavili např. novou ekologickou kotelnu se třemi kotly a s kogeneračními jednotkami.
Tyto ekologické zdroje snížily roční emise oxidů síry o 100 % (410 tun), oxidů dusíku o 93 % (288 tun), tuhých znečišťujících látek o 96 % (5,8 tuny) a CO2 o 81 % (109 tisíc tun. Na tuto etapu nyní navázala instalace šesti 2,5 metru vysokých bateriových kontejnerů na místě elektrofiltrů zrušených uhelných kotlů.
Stavbě předcházely demolice železobetonových staveb a přeložky kabelového vedení, naopak kryt civilní obrany pro tři sta lidí v těsné blízkosti nové baterie zůstal zachován. Následovalo vybudování retenčních nádrží, základových konstrukcí a zpevněných ploch pro umístění kontejnerů. Stavbu završily instalace vysoko a nízkonapěťových technologií a pokládka atypických kabelových tras.
„Jsme rádi, že právě Ostrava má aktuálně největší bateriový systém v republice a věříme, že budeme inspirací i pro další místa. Pro nás je tento projekt velmi důležitý, protože je dalším garantem stabilní dodávky Energocentra pro průmysl, veřejnou správu i domácnosti v celé ostravské aglomeraci. Zdejší elektrárna dodává elektřinu, zemní plyn, teplo, vodu a stlačený vzduch například pro Třinecké železárny, Vítkovice Holding nebo Vítkovickou Nemocnici,“ říká Jan Dohnal, primátor Ostravy.
„Nový akumulační systém ve Vítkovicích pracuje ve vazbě s moderními plynovými zdroji, které ho nabíjejí. Baterie zajišťuje především tzv. primární regulaci frekvence, při výkyvech frekvence se tak postará o to, aby tento důležitý kvalitativní parametr dodávky energie byl u všech spotřebitelů stejný,“ říká Martin Václavek, ředitel ČEZ Energo, která bude baterii provozovat.
V praxi při poklesu frekvence v síti pod 50 Hz začne baterie v řádu milisekund dodávat regulační energii, a naopak při frekvenci nad 50 Hz ji ze soustavy odebírat. Celá sestava má 40 bateriových racků s 1 360 moduly, tři chladiče a stejný počet transformátorů. Hmotnost jednoho modulu je asi 70 kg, a na místě je tak téměř 95 tun lithiových baterií.
Na dodávce a zprovoznění bateriového systému se podílela tuzemská společnost IBG Česko, která má v oblasti bateriových úložišť dlouholeté zkušenosti. „Máme za sebou instalaci několika úspěšně fungujících velkokapacitních bateriových systémů v České republice včetně baterie ČEZ v Tušimicích, českého průkopníka v poskytování podpůrných služeb. Přesto byla zakázka pro Vítkovice velkou výzvou z pohledu integrace velkého bateriového systému do prostorem komplikovaného a omezeného industriálního areálu Vítkovické teplárny,“ říká Aleš Zázvorka, generální ředitel IBG Česko.
Skupina ČEZ se akumulaci energie věnuje komplexně. Čtyři roky provozuje 4MW baterii v areálu elektrárny Tušimice, dodává mj. baterie pro široké spektrum zákazníků od domácností až po průmyslové podniky nebo staví akumulační moduly k veřejným rychlodobíjecím stanicím pro e-auta.
Poskytování regulační energie se stává stále žádanějším energetickým produktem, evropský přesah má tato oblast díky členství ČR v evropských platformách pro přeshraniční výměnu regulační energie MARI a PICASSO.
zdroj: tisková zpráva
Trocha osvěty o bateriích neuškodí:
https://www.svethardware.cz/neni-li-ion-jako-li-ion-co-ma-spolecneho-baterka-v-telefonu-a-elektromobilu/59901
Opravdu skvělý a poučný článek. Jsem zvědav na reakce zdejších petrolheadů. Na ty jejich vyfabulované pindy.
Reakce k čemu? Článek sice není úplný, ale v tom co popisuje víceméně správný.
Padesát let vývoje lithiové baterie a výsledkem je dobrá nabíjecí baterka, která se dalšími a dalšími změnami chemie už moc nezlepšuje.
1) LFP baterie samy o sobě nehoří. To se však nehodí do krámu petrolheadům, kteří za slovním každým označením „lithiová baterie“ vidí obrovský požár.
2) Nové Na-Ion baterie žádné lithium, kobalt ani nikl neobsahují a oproti Li-Ion bateriím jsou (budou) podstatně levnější. Elektromobilita se tak konečně stane masovou záležitostí, a ne jen hračkou pro bohaté.
LFP samozřejmě hoří, jen hoří méně. Proti NCA nedej bože proti NCM jsou ve většině parametrů horší až na životnost a cenu. A jak se ukazuje, i staré technologie NCM ze starých Tesel mají dostatečně dlouhou životnost. NCM mají spoustu další možných cest jak je vylepšit včetně zvýšení hustoty i životnosti. Jenže samy o sobě jsou drahé, tak se vývoj zastavil.
Sodíkové jsou zase horší než LFP, jen jsou ještě levnější. A pro elektromobilovou Čínu zcela zásadní z pohledu geopolitiky. Nemůže si dovolit být závislá na všech surovinách pro výrobu akumulátoru tak, že jedinou cestou bude dovoz.
Vývoj je pouze a jen o tom, aby baterie byla levnější. Protože, zlaté pravidlo „vždycky je to o penězích“ platí pořád.
LFP se samy od sebe nevznítí. Nebo máte jiné informace?
A Na-Ion baterie už mají téměř stejnou hustotu energie jako LFP (aktuálně až 170 Wh/kg), a na rozdíl od LFP fungují dobře i v mrazu. Takže kde jste vzal, že jsou „horší“?!
Něco o bezpečnosti baterií LiFePO4:
https://www.evlithium.com/Blog/advanced-safety-features-of-lifepo4-batteries.html
https://shop.gwl.eu/blog/Tests-and-diagnosis/Can-a-lithium-iron-phosphate-LFP-battery-burn.html
Několikrát to zkoušeli zapálit plamenometem. Moc jim to nešlo. 😉
Jinak riziko je obecně definované jako kombinace pravděpodobnosti vzniku nebezpečné události a jejích důsledků. Pravděpodobnost vznícení elektromobilu je statisticky 6,5x nižší než u spalováku. To je prostě fakt (bez rozlišení typu Li-Ion baterie).
„Pravděpodobnost vznícení elektromobilu je statisticky 6,5x nižší než u spalováku.“
Prosím o odkaz na věrohodnou statistiku srovnávající vozidla stejného stáří a užití. Děkuji.
Podle ředitelství hasičů shoří u nás v průměru 2200 spalováků ročně. Stáří se neuvádí. Ale hoří i nové. Známému shořel barák od Volva v záruce. Příčina se nezjistila, nic z toho nezbylo.
Pokud chceme srovnat dvě skupiny a zjistit rozdíl podle typu pohonu, musíme vyloučit ostatní vlivy – tedy rozdílné stáří, rozdílný nájezd, rozdílný servis apod.
Že zahoří dvanáct let starý neudržovaný elektromobil s nájezdem 200 tisíc km, který si majitel opravuje doma šroubovákem neznamená, že je na tom elektromobil principiálně hůře, než šestiměsíční spalovací automobil s plným servisem, který má najeto 3 tisíce km.
A buď se bavíme o statistice, nebo o tom, co se stalo tvému známému. Dohromady to nejde.
Tady je statistika pro 100 tisíc prodaných kusů.
https://ctrlv.cz/hZYS
To není statistika. To je plácanec.
Co znamená sales? Za jaké období/stáří vozidel to je? Odkud jsou data?
To jako že ze 100 tisíc nově prodaných benzínových vozidel jich 1500 vzápětí shořelo, jo? Ale no tak….. tohle opravdu nežeru.
Nic lepšího nemám ale ty asi taky ne.
Na-Ion mají strategický význam, z hlediska geopolitiky, i pro Evropu. Pro celý svět. Sodíku je všude spousta. Lithia o dost méně. Problematická je i těžba niklu a kobaltu.
1) LFP baterie hoří velmi a velmi nebezpečně. Kyslík je vázán na reaktivní fosfátový radikál měnící valenční stav s fosfátovým iontem a vysoce reaktivní přechodný kov ho udržuje ve vazbě. LFP požár se tedy, na rozdíl od jiných chemií, nezásobuje sám kyslíkem a je tedy z vnějšku hasitelný omezením přísunu vnějšího kyslíku. To je dobrá zpráva. Špatná zpráva je, že elektrolyt LFP je roztok hexafluorofosfátu lithného rozpuštěného v iontové organické kapalině a tato směs je zaprvé vysoce hořlavá, zadruhé při hašení uvolňuje do okolí, kromě jiných toxických látek, smrtelně nebezpečné páry kyseliny fluorovodíkové v koncentracích až 200mg na 1Wh nominální kapacity hořící baterie, což má při požáru na parkovišti a aktivací vodních sprinklerů potenciál zabít desítky až stovky lidí například v přilehlém nákupním centru. Viz článek 10018 Scientific reports časopisu Nature. Požár LFP navíc uvolňuje do okolí nejvíce energie, což je významný faktor pro riziko šíření požáru.
2) 100+1 revolučních baterií, se kterými se elektromobilita konečně stane masovou záležitostí. Tentokrát už konečně jistojistě na sto procent.
1) Kolik znáte případů, že LFP baterie se vznítila sama od sebe, v důsledků své technické vady? Já ani jeden.
2) Na-Ion baterie se stávají skutečností, a to nejen v laboratořích univerzit. Začíná se jich vyrábět čím dál víc. Bude (už je) to revoluce. Na to vemte jed.
To jako ze ty stovky lidi budou ten fluorovodik v hasici vode pit? To by zemreli i pri piti nafty a benzinu z nadrze vaseho spalovaku.
Je to opravdu úsměvné jak se petrolheadi snaží upozorňovat na toxicitu baterií. Nejstrašnější jed který zabil milióny živočichů je přece ropa. Doporučoval bych po ránu lžičku lithia, to dříve běžně dávali psychiatři na uklidnění.
I Ty Brute, jsi brával lžičku lithia? 😉
Ano, opravdu je úsměvné, že člověk, který dle vlastních slov navštívil 50 zemí světa (jiště pěšky, na kole a koňmo) se ofrňuje nad tím, co i jemu umožnilo letecky zas.rat kus světa – tj. ropa.
Já se neofrňuju a přiznávám se, že i já jsem se podílel na zasrání světa. Taky jsem vyjezdil dost výfukáčů, jiná možnost nebyla. Lítal jsem letadly, jezdil na velkých lodích. Ale nedělal jsem to nejhorší co planetě škodí nejvíc. Nejezdil jsem denně do práce autem.
Pít? Píšu o párách, HF má bod varu 19 °C, ty nedouku. Nadechneš se a hodiny budeš umírat aniž bys to zpočátku věděl, zatímco ti bude nezvratně rozežírat plíce.
Tady zabery z realneho testu li-ion, lto a lifepo4. Nevypada to ze by hasici a vsichni kolem umirali.
youtube.com/watch?v=R9xZf4p8PkQ
A proc tam davas ty vodni sprinklery? V kontextu to vyzniva jako ze ta voda s HF usmrti vsechny kolem. Kdyz sprinkler strika jemnou vodni mlhu, tak se vytvori kyselina fluorovodikova s bodem varu 112 st. C a tak je docela tezke ji nadychat. Tak se rozhodni cim budes strasit at nejsi zase za polniho strasaka.
Fluorovodík není kyanovodík. Muselo toho být opravdu hodně a v opravdu vysoké koncentraci. Ostatně HF se uvolňuje při hoření mnoha látek. Například teflonu, gumy, izolace, využívá se při výrobě vysokooktanového benzínu ap.
https://arnika.org/toxicke-latky/databaze-latek/fluorovodik
Není to tak, že by se hasiči s HF setkávali jen při hoření baterií a že by s touto látkou neměli žádné zkušenosti. Setkávají se i s oním kyanovodíkem a dalšími nebezpečnými plyny, například s fosgenenem ap.
Dobré, špatné ale je, že jsme to tu mohly mít tak 3 roky zpátky.
Některé firmy to už tady tehdy chtěli takto provozovat.
Ale ČEZ řekl, NE.
Napřed to musíme MY vyzkoušet.
No a toto je výsledek.
Lukinku, mas v tom takovy maglajz…. „my jsme mohly“ , „firmy chteli“ . Neni divu, ze s takovymi elementy CEZ nechce nic mit.
No tak určitě. Vždyť přece distributor je na území ČR pouze jeden. Moment, nebo že by ne…?
90 tun lithia ??? kde jste to vzali? 9.45MWh bude obsahovat tak kolem 2 tun lithia.
Máte pravdu, vypadá to jako chyba v tiskové zprávě, ověřujeme u ČEZu.
Je to nesmysl. V bateriích není víc jak 7% váhových jednotek lithia. Pokud vezmeme, že ty baterie jsou spíše podprůměr, tj. 150Wh/kg, tak ta baterie by měla při hmotnosti 1285 tun kapacitu 193 MWh. Při hustotě 240Wh/kg přes 300MWh. Jsou to brebty.
Koukám, že už došlo k opravě, ale nevím, jestli správným směrem. Dle výpočtu má ta baterie hustotu energie jenom asi 105Wh/kg. To do toho započetli i hmotnost kabeláže střídačů a transformátorů, ne? To nebudou čistě baterie, ale včetně příslušenství.
A ten byznys model je postavený jen na tom, že prodávájí díky bateriím v průměru za lepší ceny, nebo je ještě někdo platí za službu s pokrýváním rychlých změn v napětí v síti ?
Kdyby měli dobíjet baterie ze spotových cen, platit distribuční poplatky, tak ten rozdíl by měl být minimálně €100/MWh aby se zaplatilo opotřebení baterií.
Platí tedy distribuční poplatky ?
Je to hned na začátku:
„Zajistí služby výkonové rovnováhy, která stabilizují fungování elektrické soustavy.“
A to je placená služba.
Pomocné služby, které jsou nezbytné pro udržení spolehlivosti a stability rozvodné sítě. Jde například o vyrovnávání nabídky a poptávky v rámci sítě. Dělí se na dva typy. Prvním jsou služby výkonové rovnováhy (SVR), které se používají k zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou. Druhým jsou Ostatní podpůrné služby, které slouží k zajištění kvality napětí a provozu přenosové sítě. Služby výkonové rovnováhy dělíme na tři typy – FCR, aFRR a mFRR. Popisují různé záložní služby pro regulaci frekvence a výkonu. Liší se ale dobou aktivace i způsobem, jakým vyrovnávají síť.
Nutno dodat, že jsou tyto služby velmi dobře placené a jejich cena se promítá právě do výše distribučních poplatků.
Ve světě se staví běžně úložiště v řádu stovek MWh, některá překročila kapacitou 1GW. A u nás se tetelí, ží mají necelých 10 MWh. Já fakt nevím, z čeho se mám radovat. Jak jsme daleko pozadu? Jen elektromobily v ČR (20 000) jsou schopné naakumulovat minimálně 1 GWh.
Elektromobil se dá použít jako akumulace přebytečné elektřiny v noci, popřípadě ve dne, pokud je elektromobil doma.
Nicméně elektřinu z elektromobilu nejde odesílat do sítě. Wallboxy to neumí. Maximálně lze z elektromobilu natáhnout prodlužku a napájet tak nějaké elektrospotřebiče v případě výpadku proudu.
O to mi nejde. Jde mi o srovnání.
pro Jirkujíru….Wallboxy se to budou muset doučit, nebo budou brzy nahrazeny.😉
Jenže, aby to uměly, tak musí mít stejnou elektroniku jako měniče FVE, které stojí 50 tisíc.
Ono hlavně zatím je i málo modelů EV, které podporují vybíjení baterie zpět do sítě…. Navíc aku je pořád ještě drahé, počet cyklů by byl potřeba také vyšší..
Asi jsem to s tou ,,brzy“ výměnou trochu přehnal 😉….
Ale nepochybuju, že toto je cesta kterou se energetika vydá. Doufám že si to uvědomují i persony, na jejichž rozhodnutí závisí.
Schopny bastlir pripoji menic na kabel pro topeni v EV a muze merenou cestou cerpat energii z HV baterky. 5kW by topny system mel v pohode dodavat. I u EV s tepelnym cerpadlem je urcite i odporove topeni aby pri mrazech -30 stupnu topeni fungovalo. To dobre na kabelu od topeni je, ze odber energie je monitorovan v BMS a baterka je pod plnou kontrolou. Samozrejme ze je dobre topeni v takovem pripade odpojit aby neuziralo zbytecne energii. Misto do topeni smeruje elektrina do menice a auto ani ten rozdil nepozna.
pro Leodendula…. Aby nebylo u topení teplotní čidlo, kterému by se nelíbil el. proud ,,do topení“ bez nárůstu teploty.
Ale nejspíš by to šlo jak píšeš…
Technický problém by to nebyl ale zatím nám chybí potřebná legislativa. Za běžnou výkupní cenu si baterku nikdo mordovat nebude. To bychom museli být registrovaní jako agregátoři flexibility nebo klienti agregátorů a dodávat regulační energii. Ta je potom za trochu jinou cenu.
@visper. Cestu ukázala Tesla s agregaci Powerwall. V některých státech vystupuje Tesla jako dodavatel elektřiny a využívá domácí Powerwall klientů. Tím může nabízet regulační služby pro síť. EV by se mohly klidně přidat kdyby to uměly. V ČR samozřejmě to nikdy nepůjde, ČEZ.
I ten ČEZ do toho půjde když zjistí, že se může na tom přiživit. Toto by bylo vhodné pro lidi co jezdí málo a baterka jim odejde spíš stářím než na počet cyklů. Stojící auto by mohlo trochu vydělat.
@Leodendula Nikdy neříkej nikdy. 🙂
Třeba Nissany to umí dávno, ale nějak o to není zájem. Ani u dodavatele, ani u vlastníků.
na vetsi kapacity tu budou jine firmy nez skupina CEZ ktera je jiz velkym birokratickym molochem, pokud bych si mohl vsadit, tak s baterkama ve vetsi mire pro stabilizaci site prijde spise nekdo jako E4U