Nákladní robotická doprava podle firmy Rolls-Royce

Britská firma Rolls-Royce na nedávném sympoziu o robotických lodích v Amsterdamu představila bílou knihu o výzvách a možnostech robotické námořní nákladní dopravy. Myšlenkou robotických lodí se dlouhodobě zabývá v rámci vlastní iniciativy AAWA.

Robotické lodě nabízejí lepší poměr mezi výtlakem a hmotností/objemem přepravovaného nákladu, než klasické lodě.
foto: Rolls-Royce

Rolls-Royce investuje do iniciativy AAWA 7,5 milionů dolarů. Do roku 2017 firma plánuje v rámci iniciativy popsat hlavní problémy (technické, ekonomické, právní) ve vývoji, výrobě a nasazení velkých dopravních robotických lodí.

Na první pohled autonomní plavidla nabízejí řadu předností. Robotická loď bez posádky je konstrukčně jednoduší – loď nepotřebuje palubu a ani nástavbu s můstkem. Konstruktéři se nemusí starat o pracovní, společenský a sociální prostor posádky.

Nemusí se řešit takové “detaily”, jako záchranné čluny, zásoby jídla, nádrže s pitnou vodou, kajuty, atd. Při stejné tonáži tak robotické lodě uvezou více nákladu, což se odrazí na nižší ceně za dopravu.

Z technologického hlediska jsou velké dopravní lodě „robotické“ již nyní. Systémy dnešních lodí jsou plně pod kontrolou počítače – posádka de facto během plavby pouze dohlíží na správné fungování počítačových systémů, na údržbu a řeší nenadálé problémy. Satelitní navigace, radary, antikolizní systémy nebo spojení přes satelit jsou u moderních dopravních lodí samozřejmostí.

Vize robotické lodní dopravy podle Rolls-Royce.

Avšak ani technická vyspělost dnešních lodí nestačí. Robotické lodě potřebují mnohem více senzorů, které dovolí odstranit z paluby posádku. Ať už to jsou všudy přítomné kamery, “laserové” radary (LIDAR), klasické radary, sonary ale i mikrofony pro snímání zvuku z lodi (např. z pohonného systému).

Infračervené kamery budou například snímat pohonnou jednotku, převodovku, transmise, atd. robotické lodě a hlídat všechny abnormální nárůsty teploty. Veškeré údaje z kamer a senzorů je také nutné pomocí vysokorychlostního satelitního spojení předávat do řídicího centra na pobřeží.

Výzvou je úroveň autonomie – loď může pracovat pouze pod dohledem operátora, nebo řešit problémy samostatně. Ukázkovým problémem je například vyhnutí se dalším lodím nebo úpravy trasy kvůli měnícímu se počasí. Podle Rolls-Royce autonomní systémy nakonec získají schopnost učit se z vlastních chyb a své zkušenosti sdílet s jinými loděmi.

Robotická loď

Konstrukce robotické lodě je mnohem jednodušší než lodě se složitým pracovním a životním zázemím pro posádku.

Avšak i nejdokonalejší technologie se jednou porouchá. Výzvou bude proto vypracovat technologie a postupy, které maximum problémů odstraní na dálku. Základem tak bude vícenásobné zálohování hlavních systémů lodě.

Co když však půjde o těžší mechanickou poruchu vyžadující lidský zásah přímo na lodi? Opraváře lze na robotickou loď dostat například pomocí rychlých konvertoplánů schopných kolmého startu a přistání. Pro představu – vojenský konvertoplán V-22 Osprey má přeletovou vzdálenost 3590 km.

Další výzvou jsou přísné námořní předpisy. Z počátku robotické lodě získají “kontrolní” posádku dohlížející na plavbu. Stejně tak posádku budou z počátku jistě vyžadovat firmy pojišťující robotickou loď i náklad. Teprve s postupným rozvojem potřebných právních norem a standardních postupů půjde na oceány poslat velké lodě bez lidí.

Právníci musí mimo jiné odpovědět na některé základní otázky: Je robotická loď právně plavidlo? Vztahuje se na robotickou loď námořní právo? Kdo je odpovědný pro případ nehody? Jak musí loď odpovídat předpisům nebo se musí předpisy upravit? atd.

“Stane se to. Není to otázka “zda”, ale “kdy”,” věří robotické lodní dopravě Oskar Levander, viceprezident firmy Rolls-Royce pro inovace.

“Existují technologie, aby se z autonomních a dálkově řízených lodí stala realita. Projekt AAWA testuje celou řadu senzorů v plném provozním rozsahu a různých klimatických podmínek ve Finsku. Vytvořili jsme také simulovaný kontrolní systém autonomních lodí, který umožňuje testovat řízení lodě na dálku. Podle nás uvidíme řízené komerční lodě v provozu na konci této dekády.”

22 Comments on “Nákladní robotická doprava podle firmy Rolls-Royce”

  1. Osobne sa mi ako podstatne
    Osobne sa mi ako podstatne lepší nápad pre zefektívnenie prepravy po moriach, zdá využívanie atómových lodí/remorkérov.
    Prestali by spaľovať odpad. Zopár takýchto zriadení by spravilo planéte službu porovnateľnú s výmenou celého vozového parku na súši.
    Cena remorkérov by nemusela byť hrozná. Šlo by o sériovku využiteľnú na ťahanie ľubovolnej lode. Mašiniek s 50 MW výkonmi by sa na svete „uživilo“ pár desiatok.
    Žiaľ, zatiaľ na to nie je dôvod, keďže na mori si môžu spaľovať prakticky čokoľvek.

          1. Ak tomu správne rozumiem,
            Ak tomu správne rozumiem, tórium vyžaruje iba najslabšie alfa žiarenie – ktoré nie je extra nebezpečné, ak zdroj vyslovene nedostanete do tela.

            Tórium je pre zbrane nevhodné a preto bola jadrová energetika smerovaná od počiatkov k uránu, pri ktorom vzniká plutónium vhodné pre zbrojársky priemysel. Výskumu použitia tória v energetike sa venuje hlavne india, ktorá potrebuje vyriešiť energetické problémy, majú obrovské zásoby tória a zjavne nie je zbrojenie ich prioritou.

            Berte to s rezervou, je veľmi pravdepodobné, že príspevok obsahuje chyby. Za doplnenie informácií budem vďačný.

            1. Thorium (resp. jeho
              Thorium (resp. jeho nejcastejsi izotop, ktery se nam jeste na Zemi nerozpadl) ma polocas rozpadu 14 miliard let, tzn. jeho radioaktivita je velmi nizka (coz neznamena, ze v aktivni zone reaktoru na thorium neni svincik). A ano, v Indii okopavaji thoriove zahonky, takze pro ne je to logicka volba. Nejvic na reaktoru s tekutym palivem makaji cinani, kteri nevi, co s haldami thoria vytezenymi spolecne se vzacnymi kovy… Je to konceptualne hodne jine.. radove mene odpadu, neboucha to, asi je to dosazitelnejsi nez fuze. Jen chtit. Mrzi me, ze diskuse o jadru je vzdycky polarizovana stylem ano(uran, tlakove reaktory,uloziste) vs. ne (zrusit jadro uplne).. Malo lidi tlaci sveho politika smerem jadro ano, ale lip…

  2. Na jednu stranu je to
    Na jednu stranu je to zajímavé, na druhou stranu se jeden msuí ptát jestli to má vůbec ještě smyl a jestli lidská síla není přeci jen levnější. Dobře ušetří trochu na nástavbě a pár dalších věcech, ale milion problémů vyvstane.

    Prvně ten že žádná helikoptéra nemá dolet do prostředka Atlantiku, takže někdo stejně bude muset platit flotilu korvet. Zeppelin je na to zase příliš pomalý, nějakých 150km/h nebo kolik se s ním dá je dost málo.

    Obrovská náchylnost počítačových systémů na bouřky, sice se tváří všichni že nic nehrozí, ale pokud loď trefí blesk čert ví jak se ten systém zachová.

    Jak lodě, nejenom autonomní, ale všechny v budoucnu pohánět? Pokud by na palubě měl být jaderný reaktor, tak to jako plně autonomní neprojde a určitě je nepustí do Hamburku. Spojení přes satelit bude dost náchylné na problémy se slunečními bouřemi,

    Myslím že v případě takovýchto dopravních prostředků jako jsou lodě, letadla, vzducholodě je široké nasazení autonomie zbytečná komplikace a jen výstřelek. Kolik jsou náklady na posádku na takové lodi a kolik to ušetří? Asi skoro nic. Automatizace má být hlavně tam kde se prostředek hýbá na zemi a je třeba eliminovat lidské chyby, eventuálně zvýšit kapacitu, tedy na železnici a na silnicích. Ostatně ani tam by nebyl problém kapacitu zvednout, ale problém je to že se tam náklad moc nehrne

  3. Teď nedávno byl dobrej
    Teď nedávno byl dobrej dokument o největší nákladní/kontejerový? lodi a kolik problémů, inspekcí konstrukce, uložení nákladu po celou dobu plavby, cvičení atd musí během plavby řešit a je toho požehnaně. Včetně kontroly chlazení a teploty určitejch kontejnerů. Dále se jim podělal jeden píst na motoru takže mechanik musel udělat opravu. No a pak v přistavu v Evropě to bylo šup šup strašnej frmol, protože aby loď vydělávala tak musí bejt furt v pohybu a není čas na to se flákat, takže na nějaký inspekce a opravy tam čas nezbývá. Pak se řeší solidní zácpy a fronty v Suezu apod. Nejhnusnější byla nutná a nebezpečná inspekce trupu hluboko v útrobách lodi, fuj ta byla vo život.

  4. Výborně.
    Takové

    Výborně.
    Takové robotické lodě budou hlavně dalším prostředkem pro organizování zločinu – převoz zbraní, lidí – novodobých otroků, dodávky drog, špionážní činnost, chemických a biologických zbraní mezi kontinenty atd. Peněz je na jejich nákup a provoz určitě dostatek – jen změnit ty přiblblé námořní zákony, že každé námořní plavidlo (včetně plachetnice) musí mít námořního kapitána s patřičným papírem, odpovědného za náklad, plavidlo, osoby na palubě atd. Navíc loď bez posádky náleží nálezci, a to se vše musí změnit, aby se ten zločin lépe organizoval.
    A vo tom to je.

    1. To se dá na pevnině
      To se dá na pevnině jakýkoliv dálkově hlídaný sklad, fabrika nebo kanceláře a vždy je to o tom, aby tam v reálném čase někdo dokázal dorazit nebo vystopovat zloděje. Nebojte se, i tohle se dál lehce ošetřit. Výhodou je, že afričtí piráti nebudou moci požadovat výkupné za posádku, jako nyní.

    2. Vzhledem k tomu, ze obchodni
      Vzhledem k tomu, ze obchodni lode nebyvaji ozbrojene (myslel jsem, ze ani nesmi, ale pry ano), tak je tam ta posadka pri prepadeni piraty stejne na prd (maximalne jako zdroj vykupneho). A pokud uz by se strilet melo, tak automaticky navadeny rotacak bude mit zrejme lepsi uspesnost 🙂

      EDIT: tak nasel jsem jak clanek, co rika, ze muzou, tak clanek, co rika, ze nemuzou mit na palube zbrane. Tak si vyberte 🙂

  5. lod bez posadky ma jednu
    lod bez posadky ma jednu velkou nevyhodu, to ze nema posadku ktera danou lod udrzuje v provozuschopnem stavu, a ze po par letech lodi na mori se takova posadka celkem nadre aby lod udrzela v provozu 🙂 takze ve chvili kdy roboticka lod nekde uprostred oceanu zhasne a bude potreba ji odtahnout do doku na opravu, tak se muze sposuta zakazniku crekajicich na dany naklad pekne nastvat 🙂 a trosku se obavam ze majitele lodi se s tema bezposadkovejma nenaucej aby jejich lod byla pred kazdou plavbou v bezvadnem stavu, je to celkem nakladne nechat treba kazdou 20 plavbu lod servisovat v doku

    1. To samé mě napadlo při
      To samé mě napadlo při čtení tohoto článku. Ono to zní velice pěkně. Ale ať se člověk podívá na jakýkoliv dokument, mluví s kýmkoliv, tak na vícedenní plavby je nutný tým mechaniků (v závislosti na velikosti lodi), který musí kdykoliv zasáhnout.
      Vždyť na Ema Maersk mění písty za pochodu včetně repasu motoru. Udržet motory v non-stop chodu několik týdnů není legrace.

      Pokud by byly lodě poháněny elektromotory, věřím, že už je to reálnější, je možné udělat zálohy a celkem levně a loď vždy dopluje minimálně k nejbližšímu přístavu, kde se jí mohou ujmout remonkéry a opravit.
      Rozhodně myslím, že robotické lodě mají větší šanci než autonomní vozidla. Přece jenom je tam trochu více prostoru.

      Zase by mě zajímalo, jak by se řešili průplavy 🙂

    2. Každá loď musí do
      Každá loď musí do přístavu a tam v průběhu nakládky lze provést veškeré fyzické údržbové operace, které dohledové centrum SW dálkově udělat nemůže. Čili můžete držet jednu posádku v přístavu, která se postará o všechny Vaše lodě tam zajíždějící plus další. Něco jako servis pro všechny značky aut. Neviděl bych to jako problém. Jinak je to o změně myšlení. Viz nedávná doba s telefonem po drátě a dnešní s přenosným počítačem online v kapse, který mimochodem také umožňuje i bezdrátové telefonování.

      1. v clanku se pise i o
        v clanku se pise i o moznosti posadky nalodene ze vzduchu v pripade potreby, realne tam stejne musi bejt servisni prostor pro lidi, a budou tam muset bet porad i ty zachranne cluny a dalsi vybava i pro tu docasnou posadku

        tohle vsechno jen ukazuje vpodstate lode kde proste jen nebude muset bejt ta nastavba pro vez, zazemi pro posadku tam ale nekde bude at to bude plnej automat nebo nebude

        realne takova plne autonomni lod usetri tak malo na nakladech za posadku ze to je prozatim hodne vzdalena budoucnost, kolik treba stoji dalkovej dohled ze? dnes nasobne drazsi nez kdyby na cele lodi slouzilo 150 lidi, v budoucnu kdy bude vic mensich satelitu v nizsi letove hladine a s vyce frekvencema to asi bude levnejsi

      2. v clanku se pise i o
        v clanku se pise i o moznosti posadky nalodene ze vzduchu v pripade potreby, realne tam stejne musi bejt servisni prostor pro lidi, a budou tam muset bet porad i ty zachranne cluny a dalsi vybava i pro tu docasnou posadku

        tohle vsechno jen ukazuje vpodstate lode kde proste jen nebude muset bejt ta nastavba pro vez, zazemi pro posadku tam ale nekde bude at to bude plnej automat nebo nebude

        realne takova plne autonomni lod usetri tak malo na nakladech za posadku ze to je prozatim hodne vzdalena budoucnost, kolik treba stoji dalkovej dohled ze? dnes nasobne drazsi nez kdyby na cele lodi slouzilo 150 lidi, v budoucnu kdy bude vic mensich satelitu v nizsi letove hladine a s vyce frekvencema to asi bude levnejsi

        me osobne tohle spis pripomina snahu Shell ktery zjistuje ze mu do zeli zaci lest elektro, tak se snazil vymyslet malej moturek co malo basti a napasoval to do mestskeho auticka, Rolls Royce tady podle me vymejsli stejne pakarny jak zachranit jejich vyrobu motoru pro nakladni dopravu a kamufluje to dnes stale popularnim autonomim rizenim, predpokladam ze s tim jak jim elektromotory jiz davno delaj problem v tech lodich, tak brzo vypustej neco podobneho i co se letadel tyce, tam jim taky jiz zacinaj nakukovat elektromotory

      3. Ještě nedávno by mě to
        Ještě nedávno by mě to taky přišlo jako sci-fi, ale ta doba se blíží, v Itálii v Benelli jede celá fabrika přez víkend non stop a úplně bez lidí, je to neuvěřitelné, v pátek večer zamknou a jdou domů, roboti a multi obráběcí centra jedou non stop až do pondělí, během té doby tam není ani údržba, žádný operátor, prostě prázdná zamčená fabrika co sama vyrábí, jen vně objektu je ostraha.

Napsat komentář