Nahradí ruský zemní plyn český biometan?

Na téma biometan se toho namluvilo mnoho. Pak se o biometanu mlčelo, aby se opět dostal do centra pozornosti – když ne laické veřejnosti, tak jistě odborné.

Na začátku pojďme definovat dvě východiska, za nichž jsme ochotní se o biometanu a jeho výrobě bavit. Prvním východiskem je právní prostředí, které vytváří prostor pro implementaci nových technologií.

Evropská unie svým nařízením přezdívaným RED II., které vstoupilo v ČR v účinnost loni v létě a které vyjmenovává substráty (suroviny) pro výrobu elektrické energie, tepelné energie a biometanu, říká, že prioritou je využívat odpadní materiály, které se smí doplňovat cíleně pěstovanou biomasou.

Odpadní substráty kombinované s cíleně pěstovanou biomasou jsou vsázkou do fermentoru, v němž vzniká bioplyn – směs různých plynů, v níž převládají metan a oxid uhličitý v různém poměru. Fermentor či fermentory jsou součástí bioplynové stanice, v níž jsou zařízení na využití bioplynu: kogenerační jednotka či jednotky spalující bioplyn a vyrábějící elektrickou a tepelnou energii zároveň a mohou v ní být i zařízení na výrobu biometanu.

Druhým neméně podstatným východiskem je možnost distribuce biometanu – a tudíž podmínka, aby byl v rozumném dosahu do 1 km alespoň středotlaký plynovod, lépe však vysokotlaký. 

Elektrická energie vyrobená spálením bioplynu se prodává prostřednictvím přenosové soustavy. Tepelná energie se užívá v místě vzniku, například pro sušení a dosušování různých plodin, nebo může být teplovodem přenášena pro vytápění lidských obydlí či zařízení občanské vybavenosti (plavecké bazény, kulturní domy, školy apod.). Produkce tepelné energie však může být i nevýdělečná – to v případě, že není možnost ji využít.

Biometan je dnes velice skloňovaným pojmem, protože se jím dá nahradit část zemního plynu, který musíme dovážet. S možnými úsporami spotřeby dovezeného zemního plynu se zvyšuje podíl biometanu, o němž víme, že jej dovedeme vyrobit a předat do plynárenské distribuční soustavy. 

Podle analýzy CZ BIOM, největšího oborového sdružení v bioenergetice, můžeme při plánovaném rozvoji produkce do roku 2030 nahradit 20 % zemního plynu biometanem z domácí výroby.

Společnost PRODEVAL v ČR instalovala první jednotku úpravy bioplynu na biometan koncem roku 2019, v komerční provozu je od začátku roku 2020. Martin Vrtiška, jednatel české pobočky PRODEVAL dodává: „nyní realizujeme 3 projekty nových výroben biometanu, které budou spuštěny v 1.pol. roku 2023 a jsou tak dalším příspěvkem k distribuci biometanu v české plynárenské soustavě“.

„Biometan má v České republice jednoznačně velký potenciál. Proces připojování výroben biometanu k distribuční síti se nám již podařilo procedurálně standardizovat a jsme připraveni navyšovat podíl tohoto obnovitelného plynu v naší infrastruktuře,“ říká Andrej Prno, ředitel operativního Asset Managementu společnosti GasNet, největšího tuzemského distributora zemního plynu.

zdroj: tisková zpráva

11 Comments on “Nahradí ruský zemní plyn český biometan?”

      1. Super, takze nakupit strukoviny (idealne z Brazilie, kde nam ich pestuju na cerstvo vyklcovanych uzemiach pralesa pre krmne ucely, kedze u nas pestujeme jedlo na biopaliva) a krmit nimi zelenacov, nech prdia do trubiek aby sme sa ohriali. To je zaujimavy napad a konecne najdeme vyuzitie pre zbytocne zeleno-liberalne elementy a zaroven si oni najdu svoju zivotnu rolu v spolocnosti.

    1. Nemám žádný pořádný podklad, ale domnívám se, že pěstovat biomasu na pelety nebo štěpku je výhodnější. Bioplynová stanice se opravdu hodí jen na zpracování bioodpadu. Každý další cílený vstup jí prodražuje.
      P.S. Viděl jsem, jak se pěstuje ona zlořečená křídlatka česká. A ani ta neroste úplně zase tak moc rychle. Za rok jedna sklizeň. Vysoké je to asi tak 2-3m, ale je to dost hustě. Asi jako kukuřice.

Napsat komentář