Zázračný věk moderních technologií je tady. Umělá inteligence (AI) už není otázkou hypotetického scénáře, ale páteří průmyslových odvětví.
AI s sebou přinesla neuvěřitelný potenciál pro zlepšení našeho zdraví i kvality života. Abychom z toho však mohli plně těžit, je nezbytné mít dostatečné digitální dovednosti a stát se aktivními tvůrci. Nikoliv pouze pasivními spotřebiteli.
Budoucnost práce ve stínu automatizace
Vstup moderní technologie na pracovní trh má revoluční dopad a přináší nové paradigma pro způsob, jakým pracujeme a hledáme zaměstnání. Digitalizace a automatizace procesů vedou k postupnému úbytku manuální práce a zároveň rostou potřeby pracovní síly s technickými a digitálními dovednostmi.
Tento trend lze sledovat napříč různými odvětvími, od průmyslu a obchodu až po zdravotnictví a služby. Rychlý pokrok technologií však vyvolává obavy, že mnoho pracovních pozic bude nahrazeno stroji a umělou inteligencí, což by mohlo přinést ztrátu pracovních míst.
Od pasivních konzumentů k tvůrcům budoucnosti
Moderní technologie však do našeho života přinášejí zásadní vylepšení. A to jak pracovního, tak osobního. Mnozí z nás využívají chytré hodinky a náramky, které nám pomáhají sledovat fyzickou aktivitu a poskytují nám individuální tréninkové plány a stravovací doporučení. Využíváme různé aplikace pro každodenní aktivity.
V profesním životě nám technologie umožňují využít kreativitu a intelekt na úkoly s větší přidanou hodnotou a současně snižovat čas strávený nudnými a repetitivními úkoly. Avšak ne každý má dostatečné digitální dovednosti, aby z technologií dokázal plně těžit a stát se jejich aktivním tvůrcem místo pasivního konzumenta.
Online výuka mění pravidla hry
Moderní technologie mají také zásadní vliv na transformaci vzdělávání. Během pandemie se online a hybridní výuka staly standardem, což studentům nyní umožňuje přístup ke kvalitnímu vzdělání odkudkoliv a kdykoliv.
Díky lepšímu využití dat se personalizují vzdělávací programy a zlepšuje se způsob, jakým se učíme. S rostoucím počtem studentů a potřebou efektivního online učení se objevují nové technologie pro hodnocení a poskytování zpětné vazby. Výuka se tak stává méně závislou na individuálních schopnostech a časových omezeních jednotlivých učitelů.
„V Coding Bootcampu Praha například neustále vylepšujeme naši e-learningovou platformu na základě dat a zpětné vazby od studentů. Tím jsme schopni lépe vést studenty při studiu programování a našim mentorům uvolňujeme čas, aby mohli poskytovat osobní péči a podporu našim studentům,“ říká Jana Večerková, zakladatelka a ředitelka intenzivních kurzů programování Coding Bootcamp Praha.
Síla dat a hranice soukromí
Jednou z největších výzev spojených s moderními technologiemi je ochrana soukromí. S narůstajícím množstvím dat, která jsou sbírána a zpracovávána, je důležité zajistit ochranu osobních údajů uživatelů a zabezpečit je. V poslední době se také čím dál více diskutuje o etických otázkách týkajících se umělé inteligence, jako je diskriminace, transparentnost, posilování stereotypů a možnost manipulace. Vylepšování těchto technologií by mělo brát v úvahu tyto otázky.
„Moderní technologie nám umožňují komunikovat, pracovat a bavit se rychleji a efektivněji. S sebou však také přinášejí výzvy ohledně soukromí a bezpečnosti. Mají ambivalentní vliv na sociální interakce. Na jedné straně nám umožňují rychlejší a snazší komunikaci na dálku, ale na druhé mohou vést k izolaci a snižování kvality osobního kontaktu. Tento jev je hojně diskutován při tématu home officu, kde se objevuje pocit osamělosti u zaměstnanců bez rodiny,“ říká Jana Večerková, zakladatelka a ředitelka intenzivních kurzů programování Coding Bootcamp Praha.
Odhalování skrytých pokladů ve světě informací
Jeden z nejnovějších trendů v oblasti moderních technologií je spojen s datovou vědou, umělou inteligencí a strojovým učením. Tyto technologie mají obrovský potenciál v oblasti zpracování a analýzy velkého množství dat, predikce trendů a chování a dalších aplikací, které mohou přinést zlepšení v mnoha oblastech, včetně průmyslu, zdravotnictví a finančních služeb.
Datová věda a umělá inteligence umožňují podnikům získávat cenné poznatky ze svých dat a využívat je k informovaným rozhodnutím. Například analýza velkých objemů dat umožňuje identifikovat skryté vzorce a trendy, což je nepostradatelné při strategickém plánování a predikci budoucího chování trhu.
Technologie mají potenciál změnit způsob, jak pracujeme a podnikáme
Automatizace a digitalizace vyžadují nové technické a digitální dovednosti, což otevírá dveře pro odborníky v těchto oblastech. Práce na dálku zvyšuje flexibilitu a umožňuje lidem pracovat odkudkoli na světě. V podnikatelském prostředí moderní technologie zvyšují efektivitu, snižují náklady, zvyšují konkurenceschopnost a vylepšují využití dat pro rozhodování.
Umělá inteligence propojuje zařízení a systémy a analyzuje obrovská množství dat. V budoucnosti se očekává ještě větší integrace umělé inteligence do našich životů a pracovních procesů, což povede ke zvýšení efektivity, výkonu a poskytování personalizovaných služeb. Můžeme očekávat další rozvoj a rozšíření moderních technologií, které přinesou ještě větší pokrok a inovace do našeho pracovního a podnikatelského života.
zdroj: tisková zpráva
kolega AI vyuziva velice hodne a privedl me k ni a jak ji vyuzivat, vesmes mu to udela spoustu prace kterou predtim musel poptavat prave u programatoru, scripty mu to pise takove, ze je vetsinou bez uprav muze pouzivat a funguji tak jak maji
ja AI vyuzivam jen na jednu z casti prace a taky si nemuzu stezovat, podklady me pripravuje vyce nez slusne a setri me spousty hodin prace tydne
pomalu s kolegou zaciname resit jak primet AI aby nam vydelavala nonstop a resila za nas neco, co nam behem dne bere cas a ona by to mohla vykonavat na PC nonstop a tim nas zasobit jiz hotovou praci ci bez naseho pricineni proste rovnou i odevzdavala formou sablony 😀
Umělá inteligence funguje tak, že jí nakrmíte daty a podle toho jakými daty ji nakrmíte, tak Vám odpoví na otázku. Pro studenty skvělé, programátoři nebudou muset tolik googlit, ale zeptají se AI, praktických realizací zase tolik není. Uvidíme, jestli to nebude další hype, který splaskne.
Koukam dalsi genius ktery shodi co se da. Jakpak to ze lide kteri se AI venuji cely zivot jsou uplne jineho nazoru. Jak ten system funguje je uplne jedno ale funguje. Ja sem myslel ze se neceho takoveho nedoziju prestoze jsem veril ze to jednou bude mozne. Co jste asi vy a vas mozek. Uplne to samy, neuronove site nakrmene informacema. Umim nekolik jazyku a muzu vas ujistit ze tak jak to preklada je doslova famozni. Jeste pred 10-ti lety byl strojovy preklad Japonskina-Cestina fakt katastrova. Dneska v pohode pouzitelny. Jiste hype ktery splaskne. Vetsi hloupost jsem dlouho neslysel. Ale nejste s tim nazorem sam, to je pravda.
Já se AI zabývám celý život, byť jedním typem a pro konkrétní účel, a Jiří má naprostou pravdu.
Především je potřeba vědět, že to co se dnes označuje za AI, by ještě před dvaceti lety AI nebylo. Stejně jako v jiných oblastech, „pokroku“ je vypomáháno úpravou terminologie. Primitivní asistent řízení je najednou autonomním řízením nižšího stupně, fuzzy algoritmy jsou soft AI apod.
Jazykové modely jsou fajn, ovšem možnosti jejich užití jsou vysoce přeceňovány, protože k nim má přístup velké množství lidí a zatímco na Elizu koukalo vyvaleně pár nadšenců, na ChatGPT vyvaleně koukají statisíce.
Surfování na vlně hypu je od dotcom horečky běžným druhem scamu a čím bylo včera crypto a předevčírem autonomní řízení, je dnes AI a zítra…. kdo ví…
Společným jmenovatelem je stříhání investorů, kterým jsou malovány vzdušné zámky.
Kdyz myslite. Ted jsem nekde cetl ze text ktery clovek musi cist 5 hodin (a zdaleka si ani nahodou vsechno nezapamatuje pokud nema fotografickou pame) nacte zpracuje jazykovy model za 22 vterin. No jesi vam to pripada jako hype. Nerikam ze je to AGI ale jeste pred 10-ti roky byl preklad jazyku docela hruza a dneska je to skoro bez chyby. Navic jak to funguje neni dulezite. Ja ted krmim postupne Chat GPT nemeckym romanem. On mi to nemecky perfektne rozebira. Muzu se ho ptat jak to asi bude dal, jak se citi protagoniste atd. V podstate to odpovida bez chyb. JAK to funguje je nakonec uplne jedno. Dulezite je ZE to funguje. Ale vas nazor vam neberu.
Cogito ergo sum. Což se o soft AI říci nedá.
Lod Fremantle Highway je uhasena, pozar trval tyden. Tolik benzinu shorelo docela rychle, ale nastesti nezacaly horet zasoby mazutu pro lodni motory. To by byl jiny ficak. 1,6 milionu litru mazutu predstavuje obrovske pozarni riziko i riziko pro zivotni prostredi. Ale i spalovani mazutu v motorech je obrovska prasarna. Mazut z jedne jizdy znehodnoti nekolik km3 vzduchu.
Zdejsi expert na vsechny lzi sveta, lavrov42 opet lhal jak o zavod. Pry to bude horet mesic. A pry baterky.
Copak zdejsi „hvezda“ David Kolben.
Že bude lepší počkat, až to začnou otevírat 😉
Jakého benzínu? 😀 Těch pár tisíc litrů v nádržích nových aut? To by shořelo v řádu nižších jednotek hodin.
Pozar se siri z auta na auto a to trva nez blafne 3000 aut.
Těch pár litrů benzínu, co je v nových autech, mělo dohromady jen okolo 100 MWh energie. Pro rozsah a energii požáru naprosto bezvýznamné nic, tak tady neplácej něco o benzínu, když video ukazuje obrovskou ohnivou erupci.
Samozrejme hori i calouneni, olej v motoru a prevodovkach a plast. Lithium v baterkach zase tolik energie pri spaleni neuvolni. Je to sice rychla reakce, ale kratka.
Další kokotina. Nakonec hoří samozřejmě všechno, i železo. Jak to hoří je ale podstatné a pro elektromobily je k.o. kritérium fakt, že požár baterie si sám vytváří oxidační činidlo pro další hoření, takže se to v podobných scénářích v podstatě nedá hasit.
Fremantle Highway je moderní loď, plně uzpůsobena pro přepravu vozidel a vybavena moderním protipožárním sprinklerovým systémem. Fakt, že se s ním požár nepodařilo zvládnout, je jednoznačnou indícií požáru elektromobilů.
A proc ten sprinkler neuhasil ty benzinaky? Lod ma nekolik podlazi a kdyz zacalo horet, tak to bylo v omezenem prostoru. Jak se ohen dostal na jina poschodi? Asi tekl horici benzin do nizsich podlazi. Baterka nevytvari horici kapalinu.
1) Požár spalovacího auta sprinkler bez problémů uhasí.
2) Zahoření vypnutého spalovacího auta je naprostá anomálie a samozřejmě nikdy nezahoří benzín v nádrži, ale většinou elektrika a požár se rozjíždí dlouhé minuty až desítky minut, protože není intenzivně živen. U jedoucího vozidla je to samozřejmě jiná písnička.
3) Teplota hoření benzínu je cca 1100 stuňů, víc to nevytáhne. Což nestačí na tavení oceli.
Naproti tomu požár vypnutého elektromobilu anomálií není, požár se do plné intenzity rozvíjí jen nižší desítky sekund a teplota hoření dosáhne až 3000 stupňů, při nichž se taví ocel a požár se doslova propálí skrze palubu. Rakční doba na tento požár je extrémně krátká a sprinkler ho navíc nezastaví.
Mohu se mýlit, ale vše ukazuje na požár elektromobilů, který zhášecí systémy prostě nedokázaly dostat pod kontrolu, což je i v souladu s první informací.
K tomu, co tady píše ten malý český pepík 42:
Vydává se za odborníka na hoření ICE vs EV a přitom vrší jednu lež za druhou. Nejsem odborník na požáry aut, no na rozdíl od něj uvedu fakta:
a) zahoření vypnutého spalovacího ICE není ani zdaleka naprostá anomálie, jak tvrdí. Jenom svolávaček nových ICE, kdy samo od sebe po vypnutí zahoří, je hodně. Namátkově:
www nhtsa.gov/press-releases/consumer-alert-ford-issues-park-outside-warning-2021-expeditions-and-lincoln
Sám Ford doporučoval do opravy parkovat auta mimo garáž.
Před tou svolávačkou myslím zahořelo 20 vypnutých aut a vzaly si s sebou 3 domy. Další případy si jistě dohledáte sami.
b) příklady lodí od 2014, kdy hořela auta (někdy stovky až tisíce) na palubě, bohužel někdy došlo i ke ztrátám na životech. Jak posádky, tak hasičů:
M/S Norman Atlantic (2014 Adriatic Sea); M/V Courage (2015, English Channel); M/V Silver Sky (2016, Antwerp, BE); M/V Honor (2017, English Channel) and M/V Sincerity Ace (2019 Pacific Ocean). M/V Höegh Xiamen [Schuler, 2020]
Každý případ je jiný, ale s ohledem na roky událostí si troufnu tvrdit, že příčinou nebyly ve všech případech EV na palubě. A doufal bych, že něco byly lodě vybavené sprinklery (některé byly specializované na převážení aut). A přesto na nich byl velký požár. Že by neplatilo tvrzení, že sprinkler bez problému uhasí požár spalovacího auta? Google vám prozradí víc.
c) hoření ICE vs EV. Ten pepík snaží namluvit, jak je to dramatický rozdíl. Preferuji fakta: pokus se záměrným zapálením ICE a EV mimo jiné zjistil, že množství tepla po shoření celého auto bylo:
EV větší aku=9GJ, EV menší aku=8,5 GJ, ICE=8GJ
Maximální výkon při hoření:
EV větší aku=7,3MW, EV menší aku=6,5MW, ICE 7,7MW
Pro zajímavost, baterie samotná byla nabitá 100% a na těch 9GJ se podílela 1,3GJ. Takže baterka není nevýznamná, ale netvoří zásadní podíl hořlavých částí na voze. Což ani benzínová nádrž.
Nádrž ICE byla patrně prázdná (???), ale pokud by v ní bylo cca 40l beznínu, tak přidala k celkovému teplu dalších 1,3GJ. Tím by ICE překonalo EV při hoření v obou parametrech.
Studie zde:
pure.ulster.ac.uk/en/publications/full-scale-fire-testing-of-battery-electric-vehicles
A dotaz na ostatní: Stalo se tady někdy, že se ten malý pepík 42 omluvil za své lži a uznal fakta?