Jihokorejský výrobce pneumatik Hankook představil aktuálně svou vizi kola budoucnosti. Zapomeňte na rezervní kolo, zvedák nebo otravné kontrolování tlaku a dohušťování kol. Koncept Hankook i-Flex posílá do „věčných lovišť“ pláště, duše i disky kol.
foto: autoblog.gr
Koncept kola Hankook i-Flex je vyroben z převážně vyroben z jediného materiálu – speciálně směsi polyuretanu. Pro představivost uveďme, že ze stejného materiálu se například vyrábí kolečka skateboardu.
Kolo i-Flex nejen, že nemáte šanci propíchnout, ale jeho materiál je z 95 % recyklovatelný. Poškozené nebo ojeté kolo jednoduše vyměníte za nové a přitom si můžete být jisti, že staré kolo neskončí někde na skládce.
Jihokorejské „superkolo“ má samozřejmě i další výhody. Oproti tradičním kolům je lehčí a jeho sendvičová struktura dokáže lépe absorbovat nerovnosti vozovky.
Struktura kola i-Flex je složena z kruhového pole navzájem propojených buněk. Energie z nerovností a nárazů je tak rovnoměrně rozprostřena do celého kola. Podle vyjádření firmy Hankook, jejich řešení nabízí takovou úroveň tuhosti, jaké klasické kola s plášti nemohou nikdy dosáhnout.
Výše uvedené vlastnosti pak mají samozřejmě dopad na spotřebu a jízdní vlastnosti auta. Lehčí kola pomáhají autu dosáhnout nižší spotřeby pohonných hmot. Díky menší hmotnosti má kolo také menší množství neodpružené hmoty, což se pozitivně projevuje na jízdních vlastnostech.
Pokud výrobce automobilů dokážou přesvědčit zákonodárce, mohou teoreticky v budoucnu z aut vymizet i rezervní kola. Tím dojde k dalšímu snížení hmotnosti a konstrukčnímu zjednodušení vozidla.
Hankook rovněž prohlašuje, že jejich i-Flex je tišší, než klasické pneumatiky. Tišší pneumatiky mohou být však výzvou pro výrobce elektromobilů. Právě hluk pneumatiky slouží při velkých rychlostech jako výstražné znamení pro ostatní účastníky provozu.
Prototyp pneumatiky Hankook i-Flex mohli vidět návštěvnici na nedávno skončené automobilové výstavě ve Frankfurtu. Hankook ukázal své plastové 14“ kolo na malém automobilu Volkswagen Up! Není jistě bez zajímavostí, že právě na základě modelu Up! má vzniknout první sériový elektromobil Volkswagenu.
Ač nové kolo překonává ve všech směrech klasické kolo, jeho cesta na výsluní nebude snadná. Ve své cestě jistě narazí na automobilové tradicionalisty, kteří podle rčení „auto dělají kola“ nedají na klasický tvar kol dopustit.
Nevím, jestli je takové
Nevím, jestli je takové nadšení na místě. Plastová kolečka se na skateboardy a brusle nedávají proto, že by byla lepší než gumová, ale proto, že gumová se tam nevejdou. Guma má vždy lepší přilnavost a pružnost než plast, který má tendenci být „hladký“ a klouzat. Takhle na první pohled mi tedy přijde, že tato kola budou mít podstatně horší adhezi než běžná gumová. Michelin se svým Tweelem také neuspěl.
No ale počkáme si, třeba páni Korejci vymysleli nějaký superpřevratný materiál a opravdu jim to fungovat bude.
Ja to praveze podporujem. Do
Ja to praveze podporujem. Do tohoto by sa mali davat investicie a nie do vojen a chemickych zbrani. Som rad, ze sa pozera a upieraju sa oci vedcov aj tymto smerom.
S tym znizovanim vahy kolies
S tym znizovanim vahy kolies nie je konecny efekt az taky jednoznacny. Napr. pri formule je vaha a rozlozenie kolies velmi dolezite, tvori stabilitu auta a pritlaku. Ze je to neodpruyena hmota je zase druha vec, to skor zavisi od kvality ciest, ci je to vyhoda, alebo nevyhoda.
Kolo je vlastně
Kolo je vlastně servačník. Pokud zatočíte vólantem při vysoké rychlosti, kola budou klást odpor. Stabilitu lze řešit i méně kontroverzními způsoby a stejně tak přítlak. Lehčí kola mohou obecně ovlivňovat větší zrychlení, účinnější brzdění a vyšší maximální rychlosti. Ve článku nejsou technické parametry, takže zatím je to jenom plácnutí do vody, ano něco se děje. Ale pokud se prokáže že kolo má nižší valivý odpor při stejné nebo větší přilnavosti a dokáže vzdorovat rychlostem kolem 300 km/h při srovnatelné životnosti, tak je to taková malá revoluce. Nehledě na velké úspory energie. Spotřeba by se mohla o dost snížit, opět v závislosti na zmenšení setrvačného momentu.
Povedal by som, ze
Povedal by som, ze znizovanie zotrvacnosti ma vyznam pre prevadzku v meste. Naopak, mimo mesta zvysuje spotrebu (aerodynamicky odpor zabrzdi lahsie auto ovela rychlejsie, ako tazsie)
Prosím koukněte se na
Prosím koukněte se na nějakou fyziku (Newtonovy zákony). Směšujete dohromady jevy, které spolu souvisí úplně jinak. To, co píšete je sice pravda, ale zapomínáte, že jste při rozjezdu musel tuto energii do tělesa vložit. Aerodynamický odpor je veličina, která nesouvisí s hmotností vozidla, jenom s jeho tvarem. Při rovnoměrné jízdě stejnou rychlostí budou 2 různě hmotná tělesa se stejným Cx klást stejný aerodynamický odpor a tedy budou i potřebovat na jeho překonání stejné množství energie. Těžší vozidlo bude mít ale zřejmě i větší valivý odpor, takže bude spotřeba o trochu vyšší u toho těžšího.
Neni to, ako pisete. Ak maju
Neni to, ako pisete. Ak maju auta rovnaky tvar, ale roznu hmotnost, tak kazde bude spomalovat inak, v zavislosti na hmotnosti F=m.a, kde F je uz spominany odpor, ktory je rovnaky pre obe auta a je zavisly od tvaru a rychlosti (nie od hmotnosti). Vy ste tu situaciu zidealizovali a predpokladate, ze na mensie zrychlenie tzasieho auta sa spotrebuje rovnake mnozstvo paliva, ako na vacsie zrychlenie auta lahsieho. To tiez nie je zdaleka pravda v realnom svete.
Těžší auto potřebuje
Těžší auto potřebuje vždy dodání více energie na to, aby se rozhýbalo. Když je v pohybu má více kinetické energie, tedy vnější vlivy musí také „dodat“ více energie, aby ovlivnily jeho pohyb. Při protivětru nebo v klesání tak na neutrál ujede více metrů těžší auto. No ale pohonná jednotka musí vykonat poté více práce na to, aby vozidlo dosáhlo znovu původní rychlosti. Hmotnost je tak v úplně každé situaci nepřítelem spotřeby. Pozitivní vliv hmotnosti je pouze na stabilitu vozidla v okrajových případech (boční vítr o síle vichřice), jinak opravdu vždy způsobuje potíže.
Ak hovorime o meste, tak
Ak hovorime o meste, tak mate pravdu. Co sa tyka kopcov, tak mate pravdu asi z polovice v zavislosti od toho, ci tam treba brzdit (stratit energiu, alebo nie). Ale na rovine-medzimesto bude mat nizsiu spotrebu tazsie auto a to z toho dovodu, ze otacky motora budu stale niekde okolo idealnych a teda spotreba bude nizsia, ako u lahsieho auta, kde zavan celneho, alebo sikmeho vetra sposobi , ze motor nebude v idealnych otackach. V podstate si aj ludia podvedome vyberaju na mestske pouzivanie lahsie mensie auta a dlhe cesty tazsie a vacsie.
Fanda, nechcem vam brat
Fanda, nechcem vam brat iluzie, ale naozaj nemate pravdu. Pletiete si rozne veliciny a spajate veci, ktore spolu bud vobec nesuvisia, alebo s ohladom na spotrebu maju mizivy efekt. Plati stale jedna vec: vacsia hmotnost znamena vyssi valivy odpor (spolu s aerodynamickym koeficientom jedna z najhlavnejsich poloziek ovplyvnujucich spotrebu), nutnost dodat vozidlu viac energie. plus vyssia dynamicka stabilita a s tym spojena opat vacsia spotreba.
vyssia dynamicka stabilita znamena, ze cim je pohybujuce sa teleso tazsie, tym vacsia energia sa musi vynakladat na zmenu smeru vektoru jeho pohybu – a to opat znamena vyssiu spotrebu paliva, ktore sa na tuto energiu premiena. zmena smeru tazsieho vozidla totiz uzko suvisi so zmenami v stycnom bode/ploche medzi pneumatikami a vozovkou. vacsie odstredive sily pri zmene smeru znamenaju (zarove pri vyssom valivom odpore tazsieho vozidla) podstatnejsie spomalenie, kde po skonceni zmeny smeru opat musite tazsiemu vozidlu dodat viac energie ako lahsiemu, aby sa dostal na rovnaku rychlost ako predtym.
Netusim, o akom „zavane“ celneho vetra hovorite, ale pri zvysovani rychlosti narasta odpor vzduchu, lenze umerne tomu hmotnost vozidla nenarasta!. Zvysuje sa teda odpor vzduchu, ktory musi vozidlo prekonavat a teda sa znizuje vyhodnost pomeru kinetickej energie tazsieho vozidla voci odporu vzduchu.
Vy ste sem pre istotu
Vy ste sem pre istotu napisali vseobecne vsetko a dufate, ze nieco z toho bude pravda. A ak nieco nahodou nie je, tak sa rychlo chytite toho, co je. Skuste si precitat nejake recenzie na spotrebu „lahkych“ osobnych aut a uvidite, ze realnu spotrebu maju povacsine vyssiu, ako o 200-300 kg tazsie auta.
to co som napisal je velmi
to co som napisal je velmi strucny vytah z platnych zakonov fyziky a dynamiky tohto vesmiru. jazda automobilu sa riadi normalnymi fyzikalnymi zakonitostami ktore ziaden konstrukter obist ani oklamat nemoze.
vsetky sa daju najst a overit kdekolvek chcete – od wikipedie, cez rozne ucebnice fyziky, mechaniky a dynamiky az po najroznejsie specializovane odborne materialy, ku ktorym ma pristup ktokolvek zo sirokej verejnosti napr. vo vedeckych knizniciach.
poprosim nejake konkretne linky na tie recenzie o ktorych pisete, aby sme sa tu nehadali. naozaj ma zaujima, ako mozu mat dva hmotnostne rozdielne automobily inak s uplne identickym pohonnym systemom (motor, prevodovka, ovladaci pocitac), rovnakym koeficientom odporu vzduchu a rovnakymi pneumatikami rozdielnu spotrebu v neprospech toho lahsieho.
No praveze to vypada, ze tej
No praveze to vypada, ze tej fyzike, alebo ako to nazyvate, velmi nerozumiete, podla toho, co pisete. F=m.a, kde F je Ro.c.a.v^2 je uplne jednoducha rovnica brzdenia auta odporom vzduchu. Ak nerozumiete tomu a zda sa vam to ako miesanie roznych veci, tazko sa bude s vami bavit o hocicom zlozitejsom.
Vy si tu vykladate fyz.
Vy si tu vykladate fyz. zakony uplne svojvolne.
Tak znova: mame dve auta, ktore su okrem hmotnosti uplne identicke.
Pri konstantnej rychlosti maju oba vozy identicky odpor vzduchu a teda potrebuju identicke mnozstvo energie na jeho prekonanie. V tomto momente je uplne fuk, ci je rozdiel radovo v kilach, alebo stovkach kg. Ide cisto o aerodynamiku. Lenze auta nelietaju, takze tazsi voz potrebuje tej energie o trochu viac vdaka vacsiemu valivemu odporu pneumatik.
V momente, ked ta sila prestava posobit (vyradim do neutralu), ma tazsi voz sice vacsiu zotrvacnu hmotnost a teda podla zakonov fyziky (a cisto z aerodynamickeho hladicka) prekona vacsiu vzdialenost az do uplneho zastavenia, ako voz lahsi. Lenze tu do hry opat vstupuje vacsi valivy odpor tazsieho auta – a to znamena skratenie tejto drahy. Dovolim si teda povedat, ze ta dojazdova draha na volnobeh bude +/- identicka s tym lahsim vozidlom, aj ked by to chcelo nejake presne merania a testy. Kazdopadne ten rozdiel bude len malicko odlisny. Drzme sa pointy clanku, ktory pise o lahsich kolesach a dopade tejto znizenej hmotnosti na spotrebu – co ste Vy napadol a co tu vlastne rozoberame.
Aaerodynamika ma spolu s valivym odporom pneumatik na spotrebu uplne zasadny vplyv. Pri jazdach po meste je to podstatne vacsi vplyv pneumatik, pri vacsich rychlostiach (napr. mimo mesto) je to aerodynamika.
este jeden postreh – tazsie auto potrebuje podstatne viac energie aby ste ho dostali hore na kopec, ale tato energia sa nijako nevracia spat do nadrze, ked auto ide z kopca, ale ju zvacsa vyplytvate vytvorenim tepla pri brzdeni. tou nepatrne vyssou rychlostou dole kopcom, pripadne o trochu vacsim dojazdom oproti lahsiemu autu, rozhodne neziskate tolko, ako ste museli vyplytvat do okolia v podobe tepla. minimalne v tomto maju velku vyhodu elektromobily a rekuperacia, ktora je v pripade cisto spalovacich motorov uz z principu nerealna.
Do vasej pozornosti doporucujem clanky: http://goo.gl/rt9Fb4, http://goo.gl/wjaqJI, http://goo.gl/lmn8QC, http://goo.gl/lLZRyo a uplne najlepsi clanok kde to mate aj vo vzorcoch http://www.posterus.sk/?p=15552 pripadne http://goo.gl/QdGHOI. vsimnite si prosim, aku ulohu hra hmotnost vo vypocte a vyslednej sumy energie.
Pokial dokazete, ze zvysenie hmotnosti u automobilu sposobi mensiu spotrebu, ste idealny kandidat na Nobelovu cenu za prevratny objav vo fyzike. A to myslim so vsetkou serioznostou, bez ironie!
Obdivuhodný výkon, ale
Obdivuhodný výkon, ale házíte hrách na stěnu, perly prasatům a tak dále. Zkuste si vyhledat Googlem „Fanda site:hybrid.cz“ a najdete spoustu diskuzí, kde se někdo – stejně jako Vy teď – snažil zcela bezúspěšně vyvrátit místnímu diskuznímu trollovi Fandovi jeho absolutně absurdní názory. Nějakou dobu jsme tu o něm teď neslyšeli, ale zdá se, že je zpět a opět perlí stejně jako dříve.
Vam sa tie Nobelove ceny
Vam sa tie Nobelove ceny nejako lahko rozdavaju. Ak by ste trochu pohladali len tu v okolitych clankoch na hybrid.cz, tak zistite, ze rekordne nizku spotrebu vobec nedosahuju najlahsie auta, ale auta v ktorych sa stretava viac optimalnych, nazvyme to faktorov naraz:
hybrid.cz/ford-focus-10-ecoboost-zvladne-1619-kilometru-na-jedinou-nadrz
hybrid.cz/skoda-fabia-jezdi-za-26-l100-km
hybrid.cz/autosalon-frankfurt-2013-skoda-octavia-iii-green-line-se-spotrebou-33-l100-km
Problem by som videl v tom, ze vnimate vahu/spotrebu cierno-bielo a cele to idealizujete. Dalsie vec je ta, ze ak date do dvoch aut, ktore sa lisia len hmotnostou ten isty motor, ten sa nebude spravat rovnako.
Nobelovu cenu si nechajte na nejake vynimocnejsie prilezitosti, lebo s tym, co tu aj s anonymom predvadzate, by ste asi pochodili niekde na zakladnej, maximalne strednej skole humanitneho zamerania.
Mily Fanda – tymto koncim.
Mily Fanda – tymto koncim. Vyhrali ste slovnu bitku a naozaj, tazsie vozy maju nizsiu spotrebu. Ste genius, len my to nedokazeme docenit. Pekny den prajem.
Mylite sa aj tentoraz.
Mylite sa aj tentoraz. Tazsie auta maju za urcitych podmienok nizsiu spotrebu. Neda sa to zovseobecovat. Co dokazete a co nedokazete ocenit je samozrejme na Vas. Na to, aby clovek nevnimal svet len cierno-bielo nemusi byt genius. Je to skor otazka realneho vnimania sveta.
To máte marný, s Fandou
To máte marný, s Fandou jsem to zkoušel už několikrát. Vzdejte to.
Skuste sa podivat na
Skuste sa podivat na ktorekolvek sportove auto. Cim je lahsia karoseria a vacsie odlahcenie ramu, ci motora, tym viac sa musi stabilita vyvazovat kolesami. Za jedno koleso na Lamborghini si kludne kupite polovicu bezneho auta. Akurat na to musia byt stavane cesty a samozrejme auto musi mat masivnejsie poloosy.
Píšete: „… a dokáže
Píšete: „… a dokáže vzdorovat rychlostem kolem 300 km/h…“
Se svým stařičkým favoritem jezdím touto rychlostí po Brně běžně a věřím, že tuto vlastnost ocení každý řadový řidič 🙂
Opravdu MALÁ revoluce.
Jinak to vypadá velice slibně, jen doufám, že běhoun nebude mít nectnost předchozích pokusů o umělá-negumová kola, kde se při prudkém brzdění (zablokování kola) tvořily vydřené plošky.
Na druhou stranu by to zase byla výhoda – při použití piezokrystalů pro výrobu el. energie na pohon vozidla by se na našich kvalitních silnicích nemusela používat hranatá kola – vytvořila by se sama během provozu 🙂
To je výborný nápad, to
To je výborný nápad, to kolo má daleko větší prostor pro tlumení, když se zbavíme zbytečného disku.