Evropský parlament včera schválil směrnici RED (Renewable Energy Directive), která přináší revoluci pro rozvoj čistých zdrojů energie v Evropě. Nová pravidla umožní budovat obnovitelné zdroje bez průtahů způsobených úřady.
Do roku 2030 budou nejméně 42,5 % spotřeby energie v Evropské unii pokrývat čisté zdroje energie a členské země se pokusí dosáhnout dokonce 45% podílu čistých zdrojů. Rozhodli o tom při včerejším hlasování europoslanci a europoslankyně, kteří poměrem 470 pro ku 120 hlasům proti (40 evropských zákonodárců bylo nepřítomných) schválili novelu evropské směrnice Renewable Energy Directive, známou jako RED.
Nejzásadnější částí nových impulsů jsou nová pravidla, která mají členským zemím pomoci tento ambiciózní plán naplnit. Přelomové je například zkrácení povolovací lhůty pro výstavbu nových větrných a slunečních elektráren na maximálně dva roky, v takzvaných akceleračních (go-to) zónách budou povolovací procesy pak trvat pouhý rok.
Pokud se během těchto lhůt úřady nevyjádří, bude to vnímáno tak, že s projektem souhlasí. Podobně se urychlí i úřední procesy kolem povolování modernizací stávajících zelených zdrojů energie.
„Pokud budou s aktualizací směrnice o obnovitelných zdrojích souhlasit po europoslancích také členské státy, otevře se Evropa dynamickým změnám v energetice. Silná shoda na odstranění byrokratických překážek pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů umožní zrychlit schvalování solárních a větrných elektráren. V Česku dnes trvá získat povolení pro výstavbu větrné elektrárny i 10 let. Nová pravidla zkrátí lhůty na rok v akceleračních zónách a dva roky mimo ně. Nařízení RED dává silný impuls k rychlejší náhradě uhelných zdrojů a podpoří přístup spotřebitelů k levné zelené energii,“ komentuje včerejší jednání Evropského parlamentu Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a dodává:
„Loňská energetická krize ukázala, že se potřebujeme rychle zbavit fosilních paliv. O to více dopadla na Česko, protože jsme za poslední dekádu rozvoj obnovitelných zdrojů pozastavili. Europoslanci dali Evropě silný mandát pro přechod na bezuhlíkovou ekonomiku včetně zajištění levné zelené energie pro průmysl a domácnosti,“ upozorňuje Martin Sedlák.
Europoslanci a europoslankyně také podpořili dekarbonizaci dopravy, kdy nová paliva mají snížit emise skleníkových plynů o 14,5 % využíváním většího podílu pokročilých biopaliv a takzvaných RFNBOs (obnovitelná paliva nebiologického původu).
Důležitá je také podpora energie z biomasy. „Pro biometan znamená schválení směrnice RED zvýšení roční výroby na 35 miliard metrů krychlových do roku 2030 a biometan z výroben s kapacitou větší než 200 metrů krychlových ekvivalentu metanu na hodinu musí splňovat kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů.
Dodavatelé plynu budou povinni konečným spotřebitelům prokázat podíl nebo množství energie z obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie. Dodavatel tak učiní použitím záruk původu.
A hospodářské subjekty budou do databáze Unie zadávat údaje o uskutečněných transakcích a o parametrech udržitelnosti a další relevantní údaje, jako jsou emise skleníkových plynů nebo informace o přijaté podpoře,” upřesňuje Martin Schwarz, vedoucí sekce biometan ve sdružení CZ Biom.
Hlasováním dali europoslanci a europoslankyně členským státům také podmínky pro stanovení indikativního cíle, dle kterého by inovativní technologie obnovitelných zdrojů měly tvořit 5 % nově instalované kapacity.
Rámec získal i rozvoj nebiologických plynů mezi které patří typicky zelený vodík. Pokud by státy chtěly započítat i vodík vyrobený z jiných zdrojů než obnovitelných, musí splnit cíle v oblasti zelené energetiky.
uroparlament schválil také závazný rámec pro přeshraniční energetické projekty, které přestavují důležitou podmínku pro rozvoj evropské dekarbonizace. Bez mezinárodní energetické spolupráce totiž nebude možné využít všech ekonomických, energetických i environmentálních výhod čistých zdrojů energie.
zdroj: tisková zpráva
Kolik kdo pro sebe vyrábí elektriky z větru?
ČR 1 %
Polsko 11 %
Rakousko 12 %
Německo 26 %
No a? Česká republika je pro stavbu větrných elektráren naprosto nevhodná, protože kde fouká je buď migrační trasa ptactva nebo rovnou přírodní rezervace. Míst kde fouká a dává smysl stavět ja doslova pár.
hxxps://www.tzb-info.cz/docu/clanky/0042/004279o1.gif
Takže asi nemá smysl se stupidně srovnávat nějakými procenty. Mimochodem taky máme strasně malé válečné loďstvo.
Fňuky fňuk. Chytáš hysterák i z obyčejných faktů.
Pro všechny, aby v tom bylo jasno:
Spotřeba energie = (zhruba) = Výroba elektřiny + Výroba tepla + Spalovací motory v dopravě + Průmyslové procesy.
V Německu je to aktuálně tak, že cca 20% celkově spotřebované energie tvoří OZE a cca 50% vyrobené elektřiny tvoří OZE.
Taky je třeba si uvědomit, že v celkem spotřebované energii (přesně primární energetické zdroje) se vyskytuje i tzv. odmítnutá energie, tj. všechna energie, která se vytvoří a potom nevyužije. Ta tvoří v tepelných elektrárnách 40-70% primární energie a ve spalovacích motorech 80-85% primární energie. Takže tyhle sektory pak vypadají důležitější než ve skutečnosti jsou, například ve srovnání s FVE nebo VtE, kde vyrobená elektřina = primární energie.
Proto se v některých srovnáních hodnotí poskytnuté energetické služby, mají v jistých situacích lepší vypovídací hodnotu.
Průmyslové procesy spotřebovávají jinou elektřinu, než tu která se vyrábí? Nebo snad procesy energii vyrábí?
Asi si neudržel myšlenku ani do konce první věty.
Ne, průmyslové procesy nutně nepotřebovaly elektřinu, protože šlo o výrobu tepla. Stačila fosilní paliva. Bez fosilních paliv se musí poohlédnout po jiném zdroji.
Například výroba amonných hnojiv potřebuje hodně vodíku. Opravdu hodně. Takže musí přejít od parního reformingu na elektrolýzu. A to ve velkém.
Na druhou stranu, jako další příklad, rafinerie potřebovaly taky hodně tepla na destilaci a krakování paliv. Pokud je budou zavírat, Spousta energie nebude potřeba (asi 4kWh/l).
Když jsem napsal svůj příspěvek došlo mi, že jsem nepochopil , jak ambiciózní plány EU má a že už se vyroba energie v OZE nevztahuje jen na suplování stávající spotřeby elektrické energie, ale že jde v podstatě o zřejmě skoro úplnou elektrifikaci všeho.
Tím se samozřejmě několika násobně zvyšuje potřeba energie. Výroba tepla, průmysl a doprava jsou v tomto mixu navíc a myslím, že mnozí si to neuvědomují, stejně jako já si neuvědomil o co ve skutečnosti v této směrnici jde. ČR bude z tohoto pohledu na tom hodně špatně. V podstatě jsme rozvojová země.
Našel jsem toto:
https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/statistika/obnovitelne-zdroje-energie/2023/1/Podil-OZE-na-hrube-konecne-spotrebe-energie-2010-2021.pdf
Cit.:
Podíl hrubé konečné spotřeby energie z OZE na celkové hrubé konečné spotřebě energií v ČR činil v roce 2021 podle mezinárodní metodiky výpočtu EUROSTAT – SHARES 17,7 %. Na spotřebě elektřiny se OZE podílely 15 %, na spotřebě v dopravě 7 % a na konečné spotřebě při vytápění 24 %.
A co z tho plyne? Ta procenta doháníme dřevem. Fakt jsme banánová republika.
Není divu, 20 let si tu na OZE sralo pod bedlivým dozorem energetických molochlů, uhelných baronů, jaderných strejců, vládních a politických ksindlů, hradních prolamovačů limitů (Zemanem) a prokremelských zastánců jádra, zatímco stejnejma blbečkama výsmívané Neměcko se svou Energiewende porazilo uhlí se svým OZE už dávno, teď jsou na 40 % v mixu a v roce 2030 budou na 80 % v mixu a my na to budem čučet jako blbci ze staveniště předražených nedokončených reaktorů, které nám možná někdy nahradí jen zlomek zavřených uhelek…
Maďarsko to pravdepodobne zablokuje.
Vysmívaný Německo má 40% podíl OZE už teď, v roce 2030 bude mít 80%, zatímco naši anti OZE blbci nám budou rabovat naše kapsy aby postavily pár usouženejch reaktorů se slibem že to prej nahradí uhelky.
V článku není jediná zmínka o Německu, nicméně podíl obnovitelné energie je tam okolo 20 % a možná bude 40 % v roce 2030.
Nemusí, Německo je velká součást Evropy a jeho energetika je ostře sledovaná.
Nepravda, podíl OZE v elektrickém mixu za rok 2022 je 44 %. Viz zde
https://www.cleanenergywire.org/sites/default/files/styles/gallery_image/public/paragraphs/images/fig3-share-energy-sources-gross-german-power-production-2022-1.png?itok=A88y-dTf
vzrůst podílu OZE na spotřebě podle let
https://www.cleanenergywire.org/sites/default/files/styles/gallery_image/public/paragraphs/images/fig5-renewables-share-gross-power-consumption-germany-1990-2022.png?itok=E3nDEUJ8
Jak jste na to číslo přišel? To musí být hodně starý údaj. Tady píšou, že loni měli skoro 50% (48%) v OZE.
https://www.enerdata.net/publications/daily-energy-news/germanys-power-consumption-falls-2022-generation-renewables-rises.html https://www.enerdata.net/publications/daily-energy-news/germanys-power-consumption-falls-2022-generation-renewables-rises.html
Tady to máte od reuters (46%).
https://www.reuters.com/business/sustainable-business/renewables-provide-469-power-used-germany-2022-2022-12-16/
Chcete to ještě líp ozdrojovat? Než něco napíšete, tak se prosím někam koukněte.
Jo a každý rok přidají 4-5%. Tak v roce 2030 střízlivě odhadnuto mohou mít 75% v OZE. Spíš to bude 80-85%.
Víceméně souhlas. Navíc ty jaderky se dostaví nejdříve za 10 let a to už budou OZE zase jinde – pravděpodobně o hodně levnější. Před 10 lety ještě prakticky neexistovali LFP baterie, soláry měly nižší účinnost a byly drahé. Celkem za rozumné náklady se dá z OZE vyrobit 80% potřebné EE. Otázkou je co s těmi 20% – zima, kdy nefouká a nesvítí. Buď plyn nebo něco drahého přes vodík.
Těch pár měsíců v zimě se dá v pohodě utáhnout s přidaným plynem, zbytky jádra v nejhorším v krizi s uhlím. Rozhodně je to 1000x lepší než pálit uhlí, plyn, biomasu po celej rok.
Uhlí je náš jedinej strategickej zdroj v době zásadních krizí a válek a proto je zhovadilost ho pálit zhůvěřile ve velkém teď a je nutné ho nechat pro naše děti jako poslední železnou zásobu aby přežili a nenechat jim tu vyrabovanou zemi… :(((
off
VW propouští 2500 lidí ze svý elektrotovárny ve Cvikově.
https://x.com/alex_avoigt/status/1701901976613621838?s=61&t=oasSRycB_cumJINHl5kUIw