Daimler představil elektrický náklaďák s obří 212kWh baterií

Týden poté, co Elon Musk ohlásil přípravy Tesla náklaďáku se s elektrickým truckem vytasil i Daimler. Uveze 26 tun nákladu a pohání ho 212kWh baterie.

Elektrický náklaďák Mercedes-Benz Urban eTruck
foto: Daimler

Tesla chce odhalit svůj elektrický truck příští rok. Daimler, resp. divize Daimler Trucks, ho ukázala už teď.

auto Daimler elektrický náklaďák Mercedes-Benz Urban eTruck truck

foto: Daimler

Jmenuje se Mercedes-Benz Urban eTruck a pokračuje dál z míst, kde se už poměrně dobře osvědčil Fuso Canter E-Cell. Baterie o kapacitě 212 kWh umožňuje dojezd 200 km při plné kapacitě 26 tun.

auto Daimler elektrický náklaďák Mercedes-Benz Urban eTruck truck

foto: Daimler

auto Daimler elektrický náklaďák Mercedes-Benz Urban eTruck truck

foto: Daimler

K dispozici je také CCS rychlonabíjení výkonem 100 kW. Výroba nákladního auta by mohla začít už po roce 2020. Hlavním důvodem proč se Daimler pustil do vývoje plně elektrického trucku je podle tiskovky rostoucí urbanizace.

tisková zpráva

133 Comments on “Daimler představil elektrický náklaďák s obří 212kWh baterií”

  1. Proc jen do mesta?
    Uz tady

    Proc jen do mesta?

    Uz tady nekde presentovali i nakladak s troleji a elektrifikovanou dalnici.
    Umim si predstavit, ze nakladak/kamion pojede na baterky k tovarne, nabere naklad, prejede na baterky k dalsi tovarne, nabere dalsi naklad a najede na dalnici. Zde napoji trolej a pojede na energii z trolejoveho vedeni, zaroven bude dobijet at uz z troleje, nebo rekuperaci. Po prijezdu do mista klidne vzdaleneho stovky kilometru sjede z dalnice, odpoji trolej a bude do ciloveho skladu pokracovat zase jen z baterii.

    Proc to ale sakra trva tak dlouho..?

  2. Daimler Benz vyviji toto
    Daimler Benz vyviji toto nakladni auto specialne pro provoz ve mestech, kde uz dnes pocita s brzkym zakazem provozu naftovych nakladnich aut. Vozidlo je urceno pro provoz ve mestech. Proto neni nutne instalovat nejake megabaterky. Rychlost bude odpovidat rychlosti v zacpanych mestech, proto nejaka aerodynamicka optimalizace neni prioritni. Takova nakladni auta budou v blizke budoucnosti nutna, protoze rada mest se chysta zakazat provoz dieselu. V Cesku to asi jen tak nehrozi, ale jsou jine pokrokovejsi staty. Pro nas, kteri koukame u novych technologii vetsinou pouze pres plot, muzeme tuto novinku brat jako kuriozitu. Jinde to bude brzo realita.

  3. Možná se jen Mercedes
    Možná se jen Mercedes snaží ospravedlnit dosavadní kartel výrobců nákladních aut, který stojí za pokutou 78 miliard Kč. Mj. Evropská komise uvalila rekordní pokutu za vytváření kartelu. Evropští výrobci kamionů zaplatí celkem 2,9 miliardy eur (přes 78 miliard korun) pokutu za to, že zdržovali zavádění nových technologií na snížení emisí a dohodli se i na společném zvyšování cen. Na kartelu, tedy na porušování hospodářské soutěže za účelem vytěsnění konkurence a maximalizace zisku celého odvětví, se podílely společnosti MAN, DAF, Daimler, Iveco, Scania a Volvo, jehož součástí je i Renault Trucks. Zmíněných šest firem přitom pokrývá dohromady téměř sto procent evropského trhu. Firmy se dohodly na časovém harmonogramu, podle kterého budou postupovat v zavádění nových technologií pro snižování emisí, především oxidu dusíku. Zároveň si určily, jakým tempem budou zavádění technologií promítat do vyšší ceny kamionů. Společnosti spolupracovaly 14 let, od roku 1997 do roku 2011.

    1. pokud jsem tomu spravne
      pokud jsem tomu spravne pochopil tak to ma 1000kWh baterku, vazici 10tun. dalsi 300kWh bareky jsou na obou brezich. dobijeci proud je pres 1000A. dobijeni muze klidne trvat 10 minut, otazka je, kolik trva jizda samotna. cena a navratnost. kazdopadne tohle muze byt presne ta krasna ukazka vhodnosti ciste elektricke dopravy. presne ten specialni pripad na ktery se hodi. rozhodne z toho ale nelze vyvozovat pouzitelnost ciste elekrticke dopravy pro vetsinu potreb.

  4. auto ma dojezd 200km, 212kWh
    auto ma dojezd 200km, 212kWh baterku a 100kW nabijecku. takze v uplne idealnim pripade. pri prumerne rychlosti 100km/h aby se mi dobre pocitalo potrebuji po dvouhodinove jizde dve hodiny stat a dobijet. v uplne idealnim pripade. jinymi slovy ridic bude pulku casu jezdit a pulku casu dobijet. chapu spravne?

    1. Ano, chápeš správně.
      Ano, chápeš správně. Například k nám jezdí z celního skladu kamion s kontejnerem a než jej skladníci vyloží, tak to dvě hodiny trvá. A jelikož jsme v celkem lidnatém městě, tak každé nákladní auto s čistě elektro pohonem je na stavu ovzduší znát. A že bychom byli jediní toho typu, to si nemyslím. Takže ne na přepravu přes Evropu, ale uvnitř měst a mezi blízkými městy je to pokrok. Nesnaž se nám vnucovat myšlenku „vše buď na naftu, nebo vše jen elektro“. Prostě smiř se s tím, že přechod holt nějakých 20 let bude trvat.

                1. vďaka vášmu prístupu a
                  vďaka vášmu prístupu a argumentácii mám o ňu v skutku postarané 🙂

      1. s myslenkou vse na naftu
        s myslenkou vse na naftu nebo vse elektro jsi prisel ty. ne ja. ale nakladak s dojezdem 200km a nasledne 200km mimo provoz kuli dobijeni ne malym proudem je fakt totalni minorita do vybranych provozu. krasna ukazka toho, ze kdyz se nekdo drzi sve ideologie, prestava vnimat realitu. proste se smir s tim, ze pokud se technologie baterii neposunou o rad vpred, tak maji vyznam opravdu jako pomocne uloziste energie, treba naakumulovane brzdenim. pripadne v par specialnich pripadech. nakonec to je patrne i z nazvu tohoto serveru.

        1. Pokud se dobře pamatuji,
          Pokud se dobře pamatuji, neb s nákladními vozy nejezdím, tak mají omezenu rychlost na 80km maximálně, to dává dobu jízdy 2,5h. Není to sice moc rozdíl, ale jestli se nepletu tak povinné přestávky jsou po třech hodinách.

          S kompletní elektrizací dopravy ale může vyvstat úplně jiný problém a to výrzaný nedostatek lithia. Na světě je asi 14 milionů tun kovového lithia v zásobách, na kWh připadá asi 80g lithia, 1MWh předstauje 80kg lithia, 1GWh 80t lithia a 1TWh 0,08Mt lithia, tedy potenciálně máme lithia pro 175TWh. 175TWh = 175 000 GWh = 175 000 000 MWh, pokud na 1 vozidlo připadne v budoucnu asi 0,1MWh, jsme sto vyprodukovat jen 1,75 miliardy osobních automobilů, které budou existovat současně a mít kapacitu 100kWh. Eventuálně se můžeme bavit o existenci asi 17 milionů pohonných drážních jednotek po 10MWh atd.

          O tom že by se lithiové baterie daly použít i pro elektrizační soustavu si můžou někteří lidé nechat jenom zdát, bude třeba sáhnout po jiných, nejspíše niklových bateriích, toho je na světě více než 4000x více než lithia, ale jaká je jeho měrná spotřeba jsem nezjišťoval, navíc je používán i v jiných aplikacích.

            1. statista.com/statistics/26879
              statista.com/statistics/268790/countries-with-the-largest-lithium-reserves-worldwide/

              Nevím kde jste vzal zásoby lithia v ČR jako 2 miliony tun.
              geology.cz/extranet/publikace/online/surovinove-zdroje (2015 str. 364) kde se udává asi 160 tisíc tun bilančních a nebilančních.

              Problém v tom co uvádíte že to je odhad, takových jsme ale také viděli mnoho, nemyslím že se jim dá spolehlivě věřit. Zato oněch asi 14 milionů tun je již zjištěno. Také jak se dívám počítají s poměrně nízkou spotřebou lithia. Tedy se o nějaké elektrifikaci všeho, jak si zde asi někteří představují, nedá mluvit v jejich odhadu, nedá se pak asi nasadit zároveň energetika OZE a EV doprava, kde budou v obou případech zapotřebí velké bateriové celky, pokud oba obory mají používat lithiové akumulátory.

          1. tak to muzem bejt celkem v
            tak to muzem bejt celkem v klidu, vyrobit 1.75 miliardy elektrickych aut zabere peknych par desitek let, do te doby by se asi mohlo objevit par pouzitelnych technologii lepsich nez jsou ty dnesni 🙂 jinak dnes „jezdi“ po Zemi asi 1.6 miliardy aut, od trikolek po transportery v dolech, drazni jednotky elektrifikovat baterkama, tam se vyplaci spise ta trolej ktera je tam dnes, popripade drat schovat dolu pod

            a muzem tedy jasat, v CR je v nekolika loziscich az 2 miliony tun lithia bateriove kvality 🙂 tezit se da i z morske/oceanske vody, respektive z jejich soli, takze myslim ze lithia je na pristich par desitek let celkem dostatek

            ty procenta lithia na 1kWh jsou dosti zvlastni a z vycero zdroju rozdilne, od 10 do cca 150g na kWh, pak si internetovej kovboj ma vybrat ktera hodnota je ta spravna 😀

            jinak privoz na Alcatraz je take baterkovej, respektive hybridni, ma diesely jen na vyrobu elektriny coby zalozni generatory, a pro bezemisni chod ma 1.2kW solary a az 2kW vetrniky a neurcene baterky

            1. Váš údaj o zásobách
              Váš údaj o zásobách lithia je dost mimo, asi o řád, podle ČGS je to jen asi 160 tisíc tun.

              Není to jenom o tom jestli se objeví technologie, ale na čem budou založené, prozatím máme jako nejlepší materiál pro baterie lithium, následováno jemožná niklem, možná to je ale i tím, že se historicky asi nezkoumal třeba uran v bateriích, nebo možná se nezkoušelo yttrium, cín… (jen nápady a příklady) Nejideálnější stav by byl kdyby šlo operovat přímo s moly lithia, ale to je míle a míle daleko, prozatím potřebujeme celkem komplexní chemii.

              S tím prohlášením o dráze bych byl poněkud opatrný, máme asi 9580km železničních tratí, z toho jen asi 3153km elektrifikovaných. To dává ještě přes 6400km k elektrifikaci. Nebudu teď dohledávat normativ, ale cena tratí je tam vedena jako asi 80-120 milionů i s elektrifikací při rekonstrukci, pouze natáhnout dráty nic moc neřeší. Takže se bavíme o nákladech poměrně značných na to aby to bylo v nějakém rozumném horizontu. Nehledě na všechna povolení. Pokud uvážíme životnost 30 let, pak je třeba ročně předělat 320km tratí za 38,4mld, bez oprav dalších věcí kolem, nehledě na to že to je horizont až nepříemně dlouhý. Na to peníze nejsou a nikdy nebudou. Navíc pokud stejně nebudou postupovat i železnice na Slovensku, Polsku a Maďarsku, nicméně primárně na Slovensku, pak je taková akce možná lehce kontraproduktivní, protože stejně budou dopravci nějspíš raději volit celou trasu v nezávislé trakci, pokud její část leží na nelektrzované trati.

              Taky je otázka u kolika tratí by po rekonstukci vůbec kdy došlo k návratu investice před nutností znovu trať opravit. Proto je myslím zcela legitimní, nejen s ohledem na Evropu, zvažovat možnost vytvoření nezávislých traťových lokomotiv, jejichž dojezd je někde kolem 500-1000km před delší zatávkou.

              1. podle toho PDFka ČGS je v
                podle toho PDFka ČGS je v mapce zanesene jen lozisko Cinovec, prodste jen dalsi z mnoha zdroju na internetu, a navic dosti neaktualni, posledni udaje maj na strankach z 2009, jo internetovej kovbej ten se ma 😀

                z tech poslednich zprav Janeckovy nadace ktera se o tezbu Lithia v CR zajima a ma k tomu asi nejbliz ze vsech spolecnosti co chtej v CR tezit je jen na Cinovci tezitelnych cca 1 milion tun, z toho 330 tisic tun snadneji, obsah 0.8, zbyle zasoby obsah 0.4 na tunu horniny 😉 a to jsou data z 2015

                do trati radsi se spekulacema nezachazej, coby syn nadrazaku a tvurce dvou her na PC, konzole a mobilni sferu s masinkama mam cekkem zkusenosti a jsou mim konickem od detstvi 🙂 v Cr jsou zeleznice extremne predrazene a kilometraz je celkem lichej udaj, neb se do nej pocitaji i lokalky a vlecky ktera jiz davno ani nemusej slouzit a nic po nich nejezdi, mimochodem i celkem hlavni koridory v CR maji trakci starou i prez 40 let, to jen k te zivotnosti, dnes na zelenici neni nejdrazsi ani samotne kolejiste, ani trakce nad nim, nejdrazsi je pozemkova a technologicka cast (pokud pomineme extremne predrazenou vystavbu)

                elektrifikovat zeleznici pomoci vlaku na baterie je nesmysl, a nikdo soudnej by to neudelal jinak nez nekde v arealu kde by nebyla jina moznost trakce z jinych duvodu, v tomhle smeru davaji smysl pouze diesel elektricke hybridy, tak jak po svete funguji v zelznicni doprave desitly let, tak nevymejslej nesmysly o nejake baterkove masine, to je ekonomickej nesmysl

                1. Za tím posledním odstavcem
                  Za tím posledním odstavcem chybí zásadní slovo „dnes“. Za pět-deset let může být všechno úplně jinak.

                2. Přesně tak, navíc jen
                  Přesně tak, navíc jen pokud budeme trvat na provozu a rekonstrukcích starých lokomotiv. Jinak by se možná cenově nové ani přliš nelišily.
                  Ale v závislosti na tom jak dopadne to opatření EU se i nad brejlovic začnou stahovat mračna.

                3. A odkaz na ty materiály
                  A odkaz na ty materiály Janečkovy nadace máte kde? Celkem by mne to zajímalo. Momentálně je nejspolehlivější údaj spíš těch 160 tisíc, jestli jich je opravdu násobně více se teprve uvidí. Mimochodem k tomu aby se s ložiskem něco dělat mohlo, musí být to ložisko, bohužel, i zaneseno do úřadních dokumentů, takže dokud nebudou nová ložiska v surovinových bilancích státu, pak jako by nebyla, protože s nimi nic neuděláte, bohužel, takže nemá smysl je vůbec uvažovat. Až budou zanesena a proběhnou nad nimi potřebné úřední úkony, pak se s nimi dá tepre počítat, ale to je ještě možná deset nebo více let.

                  Vám se zdá cca 50-100 milionů za dvokolejnou dráhu pro 100-120km/h příliš? Ukažte kde se taková železnice staví levněji a nejedná se o nějakou podivnou (polo)diktaturu. Pokud chcete k železniční síti přistoupit tak že osekáte všechny lokálky, pak dobře, třeba to spadne o pár tisíc kilometrů, ale to povede k odpojení i poměrně velkých měst od dráhy, které mají jen smůlu že dráha k nim se moc neopravovala, protože dřív těch 60-80km/h stačilo. A asi víte co se pak stane, pokud to vezmete takto, že?

                  Podle toho také rychlosti a všechno na tratích vypadá, pokud se do nich 40 let pořádně neinvestovalo. Kolik to je roků od schválení norem pro 160km/h? cca 25, že? a doteď nejsou ani hlavní koridory v celé délce pro tuto rychlost stavěny, natvrďte že kolem Svitavy se to taky nedalo minimálně na polovině délky narovnat. Až se to podaří, tak zase se bude dát nanovo protože i těch 200-250km/h které se velkolepě uvažují pro trať Brno-Přerov, bude v ten moment zastaralých a běžně bude ve světě rychlost 300-350km. Pár VRT to moc nevytrhne. Takže o tom že by i relativně důležité „lokálky“ dostaly dráty se moc přemýšlet nedá, co tedy zbývá? Dalších 40 let s naftou, či plynem v lepším případě. Taktéž většinu peněz nejspíše spotřebuje stále dokola oprva pár hlavních tratí, která nikdy nebude hotová, nejspíš nám tedy tak zůstane hromada kilometrů, ne zrovna úplně zapadlých lokálek, které nebudou zadrátované a kvůli těm jsou schopni dopravci posílat po koridoru dieselové vlaky.

                  Cena baterie pro EV je cca 3000Kč/kWh, 10MWh představuje asi 30 milionů. Nebudu tvrdit, že je to málo, ale pořád to není nějaká hrozivá částka. Mimochodem to odpovídá asi 600m tratě v našich podmínkách. 10MWh odpovídá zhruba nádrži o 3900l nafty v nádrži. A kdyby měla být cena nafty pro dráhu 20Kč, pak jedna nádrž odpovídá 78 tisícům, při rozdílové ceně nafty a elektřiny 15Kč je to 58,5 tisíce, tedy asi 513 vyjetí nádrže, baterie by měly vydržet asi 7000 cyklů. Baterie pro všechny lokomotivy ČD, tedy asi 1000 kusů (z čehož nezávislou trakci tvoří jen část), by stály asi jako 600km rekonstrukcí tratí nebo jako 3000km čistě trolejí.

                  Nehledě na to že obrovské množství lokomotiv nezávislé trakce, byť rekonstruovaných, je v provozu kolem 40 let. EU, nyní chystá opatření proti emisím vlaků, stavebních strojů atd. Vám se náhodou nezdá, že bude schůdnější a patrně rychlejší cesta jak zajistit maximální elektrifikaci železnice, dokonce ani asi ne tak drahá, přes bateriové eventuálně vodíkové, lokomotivy/jednotky?

            1. Dle wiki je zemský kůře
              Dle wiki je zemský kůře je až 5x víc lithia než olova, 20–60 mg/kg.
              Mořská voda vykazuje průměrný obsah lithia 0,18 mg/l v podobě rozpuštěných solí.

              Uran z mořský vody chtěj sbírat nějakema polyetylenovejma vláknama, šlo by takhle sbírat i lithium?

              1. O zpusobu tezeni litia z
                O zpusobu tezeni litia z morske vody nic nevim, jen jsem reagoval na ty udaje mnozstvi litia na zemi.

                Obzvlaste me nakrklo „O tom že by se lithiové baterie daly použít i pro elektrizační soustavu si můžou někteří lidé nechat jenom zdát“.

                Litia je dost i pro elektrizacni soustavu.

            2. Ten zásadní problém je
              Ten zásadní problém je jak to lithium z vody těžit, rozhodně to nebude úplně levný proces, tak bude prozatím asi lepší se spokojit s tím co máme na povrchu. Pokud bude cenově někde na, řekněme, 1,5 násobku toho co z pevniských ložisek, pak je to pravda, pokud ale mnohonásobně více, pak to bohužel asi nepůjde. Bylo by škoda, kdyby to dopadlo podobně jako těžba hydrátů methanu, které měly zajistit konec uhelné éry.

              Bohužel v energetice a dopravě je ten problém, že v určitý moment se přes všehcna, nebo právě kvůli nim, „ekologizační“ opatření systémy začaly chovat opět tržně a zpomalují „zlepšující“ procesy. To je hodně velký problém, nízké ceny ropy a tím PHM paradoxně brzdí částečně rozmach EV, stejně jako nízké ceny uhlí podporují provoz uhelných elektráren místo plynových etc., emisenky nefungují.

            1. Kamión by mal mať
              Kamión by mal mať priemernú spotrebu 80 kWh/100 km.
              To nám pre 350 km vychádza na 280 kWh batériu. Toľkoto kWh musí mať batéria v rozmedzí 10-80% kapacity – v bežne použiteľnom rozsahu.
              Tzn. kapacita batérie by mala byť 400 kWh na konci životnosti – po poklese 20% kapacity nového packu.
              Tým sa dostávame k 500 kWh batterypackom pre ťahače ktoré by boli použiteľnosťou konkurencieschopné spalovákom – aj v prípade striedania dvoch šoférov. Za nova by pri vyšťavení batérie zo 100 % mali teoretický dojazd až 625 km, čo vôbec nie je málo.
              Na kamión je reálne rátať životnosť 1 000 000 km. [1] Teoreticky by to mali zvládnuť aj batérie vzhľadom na predimenzovanie.
              Počas životnosti by mal takýto ťahač zhltnúť 800 MWh elektriny. Pri cenách ~0,20 €/kWh to vychádza na 160 000 € za elektrinu počas životnosti.
              V prípade nafty to pri priemernej spotrebe 33 l/100 km a cene 1 €/l vychádza na 330 000 €.
              Úspora počas životnosti by bola 170 000 €.
              O toľko drahší by elektrokamión nemal byť 🙂

              Ešte k dobíjaniu: Na dobitie potrebných 280 kWh za 45 min by takmer „stačil“ budúci 350 kW CCS štandard. Pre batériu by to tiež nemal byť nejaký extra problém, vzhľadom na príkon iba 0,7 C.

              1: http://kamionaci.com/?clanek=nejezdete-pod-1-euro-na-km

    2. Typycké například pro
      Typycké například pro prepravni spolecnosti, kdy vecer odjizdi nakladak s balikama z lokálního depa na centralni trideni a nad ranem jede zpet. Takze 3+3hodiny jizdy, jinak muze 9+9hodin nabijet. V tomto pripade by stacil vykon standardniho mennekesu 22kW. Pokud by takto najelo auto 400 km za 24hod, spocital jsem usporu jen na palivu cca 735.000 kč/rok.

            1. Ano, presne tak. A i takove
              Ano, presne tak. A i takove auto muze za rok najezdit 100 tisíc kilometru. Tak jako většina osobaku 99% svého pusobeni prostoji, tak i část nakladaku většinou stoji. Ať posoudí někdo, kdo k logistice alespoň čuchnul, neberte to tak, že vas mam potrebu presvedcovat. Nektere lidi proste není mozne presvedcit. At uz o tom, ze je nepronasleduji hlasy, tak třeba o tom, ze EV mohou byt dobře vyuzitelna.

                1. Pevně věřím, že dojde.
                  Pevně věřím, že dojde. Jsem ale také přesvědčen, že ten kdo dokáže využít současné EV, má z toho daleko větší výhody, než ten, který bude využívat ty co budou mít dojezd 1000km. To totiž umí každý blbeček.

                2. Pridal bych „… a koho
                  Pridal bych „… a koho netrapi omezeni soucasnych EV“

                3. Anebo koho trápí omezení
                  Anebo koho trápí omezení současných spalováků.

                4. Jaké omezení spalováků
                  Jaké omezení spalováků proboha?

                  Podle toho, co tu od Vás čtu, byste měl zase spadnout z jahody na pevnou zem. Chápu, že jste zarytý EV fanda, který nemůže usnout, protože si vedle soused koupil spalovák místo elektromobilu.

                  Ale v minimálně polovině věcí, co tady píšete, jste mimo.

                  A rád bych slyšel to omezení spalováků. Tedy co nemůže spalovák a může EV.

                5. Tak třeba přijedu z mé
                  Tak třeba přijedu z mé obvyklé 600 km trasy a dám 1.800 korun za naftu pro dodávku. To nepovažujete za omezení? Já jsem to tak dělal 7let před tím a docela mě to omezovalo. Anebo šlápnu na plyn a chvíli nic až pak to začne trochu jet. Než se ale stačím nabažit pocitu ze zátahu, musím řadit a celé znovu a znovu a znovu a znovu. Takže předchozí dodávka udělala stovku za 25 vteřin a teď to mám cca za 11. Chci o víkendu někam jet, třeba na druhý konec republiky a nepočítám, kolik mě to bude stát, prostě můžu. A usnout nemůžu jen když mi ten soused nechá v noci pod oknem, kde spím, ten spalovák nastartovaný a zrovna fouká vítr správným směrem.

                6. Tak jsme doma.
                  Jestli Vam

                  Tak jsme doma.
                  Jestli Vam jezdil spalovak za 3Kc/km, nedivim se, ze jste nastvanej 😀
                  Moje Viano zere max 7 litru, takze kdyz to spocitam, jsem na 1,6Kc/km.

                  Mam vozy na CNG, cesta do Prahy a zpet me vyjde na 350Kc, taky nemusim premyslet, proste sednu a jedu. A nemusim premyslet, kde budu muset dobyjet nebo jestli si muzu nebo nemuzu pustit klimu.

                  Takze ne, Vas argument neberu

                7. Neberete? Vas by ta 600km
                  Neberete? Vas by ta 600km cesta vysla i při tech imaginárních 1,60 na 960 korun. To je urcite lepsi nez když to me stoji nejakych 39 korun, ze…

                8. A co ztraceny cas? Pocitam,
                  A co ztraceny cas? Pocitam, ze to nabijeni na 600km (i kdyz rano vyjedu s plnou a koncim vecer s prazdnou) budou nejake dve hodiny, ktere se musi ridici zaplatit (v obecnem pripade ten ridic nema neco jineho na praci v miste, kde se da nabijet). A to nemluvim o tom, ze na rychlonabijecku tesne prede mnou prijede jine EV a bude tam hodku sosat…

                  Aby se toho zas nekdo nechytil jak ho*no kosile – nerikam, ze v tomhle konkretnim pripade to nevyjde. Ale nemusi to vyjit obecne pri jakemkoliv scenari pouziti.

                  EDIT: predstav si, ze bydlis v Susici/Klatovech… Nejblizsi rychlonabijecka je v Plzni (60km jedna cesta). Dobijeni 6.6kW nabijeckou doda 100km za temer dve hodiny…

                9. Nabijeni je v mem pripade na
                  Nabijeni je v mem pripade na celkem 3-4 hodiny dle podminek. To mi za usporu na palivu fakt stoji. Navíc pouzivam auto co ma 9x levnejsi servis. Jedno nabijeni obed a při ostatních resim maily, telefony atd, co jsem drive delal do noci v kancelari.
                  A s tou rychlonabijeckou a 6,6kw to nechapu. V plzni jsou dve rychlonabijecky 50kW. V lete staci na 100km cca 25min.

                10. Tak jeste jednou a pomalu.
                  Tak jeste jednou a pomalu. Kdyz bydlim v Susici (nebo kdekoliv jinde na Sumave), tak k nejblizsi rychlonabijecce (do Plzne) je to 60km (120 tam a zpatky). Takze jsem odkazany na to, co mam v aute (u Nissan dodavky konkretne 6.6kW).

                11. Tak uplen to byt pravda
                  Tak uplen to byt pravda nemusi, uz jsem nekde zahledl mobilni rychlonabijecky, ktere se pripojuji na 3f zasuvku. Takze nejakych alespon 15kW by byt mohlo.

                12. Vcelku běžná věc, jen
                  Vcelku běžná věc, jen poněkud drahá. Dojedete k pětikolíku a podle jeho výkonu máte 11 nebo 22 kW. U Mennekesu obvykle 22 kW. V podstatě napojíte kabel do bedny, která umí CHAdeMO nabíjecí protokol a má z druhé strany kabel s CHAdeMO koncovkou k zastrčení do Vašeho auta. Stojí od 40 tis. Kč výše dle výrobce. Třeba zde http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=29&t=2807
                  V akci to můžete vidět na různých elektro rallye, chlapci si to vozí sebou a pak i bez CHAdeMO stojanu nabíjejí rychleji. Netýká se to samozřejmě vozů, co CHAdeMO zásuvku nemají. A le ty bývají stavěné tak, že mají rychlou palubní nabíječku a umí si vzít elektřinu přímo z toho pětikolíku nebo Mennekesu výkonem 11 nebo 22 kW (Smart ED, Renault ZOE atp.).

                13. Pokud jsem neco neprehledl,
                  Pokud jsem neco neprehledl, to odkazovane vlakno zminuje „trochu“ jine ceny – $5k, coz je s dani spis ke 200 tisicum (zminuji jen konektor za $950 a trafo totez), toz celkem zasadnim zpusobem nabourava navratnost, zlate tele tehle diskuze…

                14. Bohužel nemůžu teď
                  Bohužel nemůžu teď najít ten obchod na webu, kde to nabízeli od oněch 40 tis. Kč pro verzi 11 kW. Snad to dohledám někde v emailech s kolegy, kde jsme to zvažovali pro domácí provoz alektromobilu s CHAdeMO rychlonabíjením. Např. Peugeot Ion, ale i nepříplatkové verze Nissanu Leaf, mají palubní nabíječku jen 3,6 kW a pak CHAdeMO. Doma má každý z nás minimálně onen 5kolík 11 kW, což je 3x rychlejší nabíjení. V případě Ionu to znamená nabít si 2/3 baterky (má 16 kWh) za 1 hodinu. Provozovat více elektroaut podnikatelsky, byla by to levná varianta rychlonabíječek v místech jejich zastávek.

                15. Jo, jo, to je ten český
                  Jo, jo, to je ten český obchůdek, ale byl tu ještě nějaký cizí za méně než polovic z těch českých 94 s DPH. Snad dohledám.

                16. Vím, že zase zasahuji do
                  Vím, že zase zasahuji do něčeho, čemu vůbec nerozumím, tak mi, prosím, nadávejte s citem.

                  BRUSA NLG664 nabíječka

                  Strojový překlad:
                  „Vzhledem k velmi kompaktním rozměrům (méně než 74 mm nebo 2,9 „tlustý a 12kg nebo 26,4 lb hmotnosti) Tyto nabíječky lze také nainstalovat do všech menších osobních vozidel, jakož i ve vypnutém palubě přenosné (pojízdné vozíky) nebo stacionárních nabíjecích stanic. S takovým vysokým výkonem výstup NLG6 lze nabíjet typickou EV trakční baterie (například Nissan Leaf 24kWh balení) z prázdné až 80% SOC za pouhých 50 minut – to vše bez nutnosti nákladného úrovni 3 DC nabíjecí stanice o velikosti domácí chladničky.“

                  Vyhrabalo slepé kuře zrno, nebo zase šláplo do lejna?

                17. Tahleta nabíječka tuším
                  Tahleta nabíječka tuším nemá výstup chademo, ale zapojuje se rovnou na aku. Taky ta cena byla přes 100t.

                18. Porad nevim, jestli spravne
                  Porad nevim, jestli spravne rozumim. Ano, pokud není po ruce rychlonabijecka, pouziva se palubni nabíječka. Ja mam taky do HK a do Brna k nejbližšímu chademu 80 km.

                19. A co Čas? Když jedu 600km,
                  A co Čas? Když jedu 600km, nemám na to 12 hodin. Nechci trávit na cestě více než je třeba. Když jedu na výlet, je mi to jedno, to si naplánuji.
                  Nehledě na to, že ne všude mohu nabíjet. A když potřebuji například z Brna do Nurnbergu, po cestě mě odvolají na nutnou záležitost do Hradce a pak ten čas do Německa musím dohnat, těžko budu zákazníkovi vysvětlovat, že jsem musel dvakrát nabíjet místo jednou, jak jsem si plánoval.

                  Představte si, že pracujete v autodopravě a vozíte lidi. Že budu mít za úkol ho odvést z Hodonína do Prahy na letiště. Už ho vidím, jak se bude tvářit, když v Humpolci (když dobře a dojedu tam) zastavím na minimálně hodinu, abych nabil auto. Že nebudu moct použít objízdnou trasu, protože mi to už nevyjde na nabití a podobně. Už vidím, jak ho přesvědčujete, že ta hodina na benzince, když je to Manager, ho za těch 700Kč přece stojí 😀 😀 😀

                20. No samozřejmě, taky to
                  No samozřejmě, taky to může být premiér, nebo prezident.

                21. Jaké omezení spalováků
                  Jaké omezení spalováků proboha?

                  Podle toho, co tu od Vás čtu, byste měl zase spadnout z jahody na pevnou zem. Chápu, že jste zarytý EV fanda, který nemůže usnout, protože si vedle soused koupil spalovák místo elektromobilu.

                  Ale v minimálně polovině věcí, co tady píšete, jste mimo.

                  A rád bych slyšel to omezení spalováků. Tedy co nemůže spalovák a může EV.

                22. take verim, ze dojde. ale
                  take verim, ze dojde. ale zatim nedoslo. a svetlo na konci tunelu videt neni. jenom zbozna prani. ve zbytku muzete mit klidne pravdu. neprijemne je, ze za blbecky defakto oznacujete naprostou vetsinu. dokonce si myslim, ze vetsina by svoje potreby dokazala resit hromadnou dopravou vhodne kombinovanou s taxi sluzbou, sdilenim aut, pripadne pujcovanim vozidel, nakonec i ciste elektromobily by meli vetsi podil, kdyby vetsina nebyli, jak sam rikate blbecci. to nerozporuji. ale z toho nijak nevyplyva, ze nemam pravdu. ev zustane za techhle okolnosti minoritni zalezitost.

                23. Ja bych rekl, ze
                  Ja bych rekl, ze sdileni/pujcovani aut ve velkem (vetsi nez mala cast vozidel) nemuze dobre fungovat z principu – vetsina to auto potrebuje tak nejak ve stejny cas a stejnym smerem (do prace / z prace / na vikend / z vikendu). Takze sdileci systemy/pujcovny by musely mit tak velky vozovy park, ze ceny by se moc nelisily od vlastnictvi (narozdil od nej je tam dalsi mezistupen, ktery chce taky vydelat).
                  Nebudeme si lhat do kapsy, „samopristavovaci“ auto je fikce pro dalsich 10, spis 20 let (nejenom technicky, ale hlavne legislativne).

                24. nejvetsim problemem sdileni
                  nejvetsim problemem sdileni aut neni to, ze vsichni potrebuji auto ve stejnou dobu. nejvetsi problem sdileni je to, ze ho vsichni chteji vlastnit. a uspora na sdileni v porovnani s vlastnenim neni tak obrovska. kdyz s nim jezdim do prace a z prace porad bych si teoreticky mohl predstavit, ze ho ve dne vyuziva nekdo jiny, v noci treba taky. pripadne ze o vikendu, dkyz auto nepotrebuji si ho vezme nekdo na rodinny vylet. ale to je jedno. treba mate i pravdu.

      1. Hoouu, zastavte ten vlak.
        V

        Hoouu, zastavte ten vlak.

        V dopravě se pohybuji 10 let, vím naprosto přesně, jak funguje GEIS, ESA, PPL, ČP, Gebruder, TNT (oba) plus se znám se spousty řidičů z ostatních přepravních společností. A to, co jste tady uvedl se praxi nepřiblíží ani na světelné roky.

        Každý kamion, který funguje jako „spojovka“, jeden přes noc (mezi 20-22 hodinou) do centrálního depa. Většinou 3-4,5 hodiny čisté jízdy. Zde vyloží, naloží, je tam max 2 hodiny a to samé letět zpět. Většina těchto firem má centrální depo v Praze. Brno-Praha (např. GEIS 235km). Ostrava – Praha ?
        Tento kamion přes den funguje na tzv. velké svozy a velké rozvozy, kdy jezdí například solo náklaďák bez vleku, případně jede denní svozovou posilu, aby se z toho v noci nepos …

        Takže na jednom stroji se většinou střídají dva řidiči, aby se stroj nezastavil. Pokud stojí 9 hodin, je to většinou o víkendu.

        Například kamiony TNT jezdí pravidelně trasu Nurnberg – Praha (Brno) přímé linky. Tady na nějaké časy na nabíjení nad 45 minut povinné přestávky a pod 400km naprosto nemá význam.

        Jediné, kde by se tyto vozy možná hodily, by byly pro paletové rozvozy po velkých městech a blízkých okolí, možná svozovku pošty (ale na to jsou moc velké) a stále „nedostupné“ (před třemi lety jsem chtěl testovat Vito E-cell, čekačka půl roku a to jenom půjčení na pár měsíců).

        V neposlední řadě bych rád zmínil, že dnes, kdy je málo řidičů, spíše tyto společnosti řeší kamionové vlaky s výjimkami, kdy jezdí návěs s tandemovým vlekem nebo náklaďák a za ním návěs. Na spojovku, kterou jste zmínil, se náklaďáky používají pouze v případě, že se zboží nevejde do kamionu a další není k dispozici, což se poslední dobou nestává.

        Musíte si nutně uvědomit jednu důležitou věc. Všechny kamiony dnes spěchají. Mají časy napnuté na max zkrz zákazy jízd, časy na další rozvozy a podobně. Řidiči honí zkrácené denní odpočinky, aby dojeli na místo, pomalu ani na záchod pod některými dispečery nemohou jít, protože jim to mrví spotřebu (rozjezd) a stojí je to čas.
        A takovým firmám (98%) byste chtěl dát kamion, který ujede 200km a potom se musí 2 hodiny nabíjet? Nejenom že se Vám vysmějí, ale ještě budete za blbce.

        1. No já bych to právě
          No já bych to právě chtěl dát těm 2% co by to dokázaly využít. Dokázat opustit zavedený stereotyp, jak by se mělo vozidlo používat může být velkou konkurenční výhodou. Já sám jezdím s elektrickou dodávkou s dojezdem kolem 100 km trasy kolikrát 600km. A když konkurence od odběratele slyší, že jim neúčtuju přepravné, tak jen kroutí hlavou. Ano, stojí mě to 4 hodiny nabíjení, ale zboží prodám já a né konkurence. Stejně tak nákladák s vlekem, co bude pendlovat na pohodu 2x 200km za den může nabídnout bezkonkurenční cenu přepravy a vydělat více, než ten co jede téměř nonstop. A pokud má auto možnost nabíjet výkonem 100kW stačí mu zastávka na 2 hodiny, jak zmiňujete.

          1. Je rozdíl, jestli dopravu
            Je rozdíl, jestli dopravu poskytujete jako službu k Vašemu produktu a nebo předmětem podnikání je doprava, která musí reagovat na trh a jeho požadavky.
            A hlavním požadavkem dnešního trhu na dopravu je: „Rychle“.

            Naopak si firmy připlácí za rychlost, raději pošlou dvě dodávky, které 800km ujede za 9 hodin, než kamion, který to díky povinným přestávkám pojede 21 hodin. Taková je doba.

            Dovedu si toto představit jako dvě procenta například pro sklopky, co vozí suť či kontejnery, ovšem tam se to plánuje taky tak, aby vozidlo udělalo co nejvíce práce, protože je placeno od fůry. A nevěřím tomu, že pořizovací cena plus cena provozu by dovolila pracovat 1:1 (nabíjení a jízda).

            Proto, abyste uživil nový náklaďák v hodnotě 5 milionu korun potřebujete, aby Vám najezdil měsíčně minimálně 10 tis km, aby byl v nule. Když spočítáte víkendové zákazy a v některých státech i páteční zákazy, zjistíte, že máte sotva 21 dní na to, abyste najeli 10 tis km. To je 476km denně v průměru. K tomu výkony řidiče, kdy musí dělat přestávku, nakládky, vykládky, nějaké čekání na nakládkách a vykládkách a zjistíte, že na nabíjení, pokud nebudou všechna záchytná parkoviště a každé stání na tomto parkovišti osazeno nabíjením, nemáte sebemenší šanci.

            Ale to jenom abychom si v tom udělali jasno ;-). Bohužel taková je doba. Občas se stane, že stojan pro kamiony je nefunkční a když musí kamion tankovat 1000 litrů nafty na osobácích, stojí tam skoro hodinu. A už to je problém.

            1. Tak ten kdo potřebuje
              Tak ten kdo potřebuje tychlost, tak ať si opravdu připlatí a můžou jezdit třeba na nitro. Ve spoustě případech ale čas není to hlavní. Tak jako si u e-shopu zvolím poštovné do 4 dnů za 40kč místo do druhého dne za 120. Dvě dodávky s nosností dohromady 3t, případbě 6t s přívěsama asi zase nebudou plnohodnotnou náhradou za nákladák. Ano, s nákladákem za 5mil potřebujete aby najezdil 10tis měsíčně, ale za předpokladu, že papá naftu. U elektrického náklaďáku se může dost dobře stát, že splátka úvěru bude nižší, než palivo do nafťáku a budete ho mít v podstatě zdarma. Potom nemusí nonstop jezdit, aby se zaplatil. U dodávky to tak mám s nájezdem cca 30 tis. ročně.

              1. Elektřina taky není zcela
                Elektřina taky není zcela zdarma, že ano.
                5 mil pořizovací cena je pořád 5mil například v leasingu. Pokud berete 5 mil na 6 let jako „zdarma“, potom již chápu, proč si myslíte, co si myslíte.
                Peněžní rozdíl, kdy to auto může jet a nebo by stálo a nabíjelo se … Každý podnikatel, co podniká v dopravě ví.
                Jakmile mi budete schopni dobít kamion řekněme do 15ti minut a budu mít garantovaný dojezd 400km, pak se budeme mít o čem bavit.

                Nevyznám se v kWh a podobných, takže neumím spočítat náklady na km co se týče elektřiny. Ale umím propočítat čas, který stojíte a který jedoucí auto vydělá.

                Prosím který e-shop nabízí možnost delší doby dodací za nižší poštovné? Rád se přiučím, ještě jsem ho neviděl.

                1. No pokud máme v litru nafty
                  No pokud máme v litru nafty 9kWht, na kola dostaneme asi 3kWhm, teď záleží na tom jaký je rozdíl ceny, protože na kWh v naftě připadá asi 9Kč, pak do ceny 9Kč/kWhe se bude šetřit, respektive i při ceně mírně přes, pokud započítáte rekuperaci. Na litru se dá pak ušetřit mezi 10-15Kč.

                  t – tepelné
                  m – mechanické
                  e – elektrické

                  (účinnost motoru elektrického 100% pro snadný výpočet)

                2. Ohledně e-shopu dělám to
                  Ohledně e-shopu dělám to tak TME. Většinou ale zásilka dorazí druhý až třetí den.
                  A s těma kilowattama je to jednoduché, zmiňovaný nákladák má spotřebu cca 1kWh/km. 1kWh elektřiny v noci pořídíte za 1,60 bez DPH, přes den u přímotopného tarifu za 2kč bez DPH. Kolik stojí u náklaďáku nafta na km si určitě spočítáte sám.

                3. Na kolik to vyjde u
                  Na kolik to vyjde u nabijeciho stojanu?
                  O kolik se zvedne spotreba vetrem?

                4. Predpokladam, ze ta
                  Predpokladam, ze ta spotřeba je prumerna, o kolik procent se zvedne vetrem spotřeba jakéhokoliv paliva u nakladaku budete vedet asi lepe. U nabíjecího stojanu to vyjde kolem 2,50 za kWh bez DPH u PRE, u čezu cca 5 korun bez DPH na den.

                5. Neznám průběh
                  Neznám průběh elektromotoru, nevím, o kolik se snižuje dojezd za použitím klimatizace a topení při stejném provozu jako u normálního vozu. Nelze porovnávat jenom jednu věc.

                  5Kč/den bez omezení nabíjení? A za jak dlouho u toho nabíjení by bylo nabyto oněch 212kWh?

                6. Ano, můžete zatím nabijet
                  Ano, můžete zatím nabijet nonstop.
                  Predpokladam ze takto velke auto bude mit i u elektromotoru dosti velke odpadni teplo. Ale stejne při odběru rozjetého topení cca 1kW, je u takto obrovské baterie nějakých třeba 4kWh za 4 hodiny jízdy nepodstatné. Jsou to 2% kapacity. Klimatizace bere v létě zhruba 0,5kW.
                  Pokud by se jednalo o 100kW CCS nabíječku tak 2 hodiny. Při dnesnich 50kW 4 hodiny cca.

    1. Rekuperace v zime. Zajima
      Rekuperace v zime. Zajima me, jak to je s rekuperaci, kdyz je treba -25 st.C a auto jede hned po rozjezdu z kopce. Muj Ion nelze nabijet, kdyz teplota dosahne -25 st.C. Nikde jsem necetl, ze EV maji brzdne rezistory. Kam ta energie za takovych podminek jde?
      Obdobna situace je, ze bydlim v horach na kopci a s plne nabitou baterkou sjizdim z kopce dolu. Baterka je plna. Kam s tou energii?

      1. Inu a proč nabíjet na 100%
        Inu a proč nabíjet na 100% bydlí-li se na kopci? Je třeba tam nechat místo právě na to brždění ihned po startu.
        A velmi nízká teplota? Do sítě připojený BEV si přece poohřeje baterku za velmi nízkých teplot.
        Takže nelze brzdit rekuperací jen, když jsou bat. na 100%.

  5. No a pokud by na ten
    No a pokud by na ten náklaďák přidaly cca 100 kg plastu navíc, tak by to se stejnou konfigurací ujelo 250km.

    Já tak nějak pořád nechápu, že někdo dokáže posatavit elektrické auto s koeficientem odporu c=0,35. Aerodynamický facelift by možná zvýšil hmotnost o těch cca 100kg, ale výsledný součinitel c=0,2 by to hravě kompenzoval

      1. 30l/100km je mnozna ustalena
        30l/100km je mnozna ustalena rychlost nekde na okresce, ve meste si skrinovej nakladak bere bezproblemu 45-50 litru na 100, holt rozjezdy jsou previt

        znamej ma na firme 18 tunku Actrose a kdys nas s tim stehoval, tak jsem mu platil palivo, respektive chtel prachy jen za palivo, na dalnici ustalena jizda za 20, po Praze to ale hodne rychle vylezlo nad 40, a to jsme vezli vpodstate jen kancelarsky nabitek, mozna 2 tuny, tazke 10 tun jako celek?

  6. vypadá to zajímavě, ale
    vypadá to zajímavě, ale možná by bylo lepší, kdyby se pokusili kontaktovat tu společnost co nedávno představila nabíjení 600kW, takové hodnoty budou podle mne mnohem vhodnější pro tento typ aplikací. Vzhledem k max rychostem nákladních vozidel kolem 80km/h, tento dojezd dává skoro ideální dobu mezi nabíjeními a povinnými přestávkami.

    Třeba potenciální nástup těchto vozů povede i k tomu že se u nás konečně změní dolené zatížení nákladních vozidel, ktré je vyšší než kdekoliv v okolních zemích, to se musí také podepisovat na našich silnicích nemalu měrou. Také je myslím otáza, zda toto povede k ústupu návěsů, nebo nikoliv.

    Tak co nám teď zbývá? Ano, elektrický dálkový autobus s pohonem palubího systému ze solární střechy (přetoky do trakční baterie možné). Podobně by se hodil i linkový autobus.

    Jen pro zajímavost v tomto voze by mohlo být kolem 17kg lithia. Váha baterií by mohla být kolem 1,6t, váha vozidla bude něco kolem 14-15t. Ovšem sotřeba energie se mi zdá o něco větší než v případě naftových vozidel. Je také možné že tady se pro jistotu podhodnocuje, nebo se počítá s nějakou ochranou zarážkou v podobě asi 50kWh.

    1. Těch 600kW by bylo
      Těch 600kW by bylo nepoužitelných pro použitý typ „vysokokapacitní“ baterie, reálných by bylo max. 1,5C tj. cca 300kW.

      ABB Tosa si to může dovolit protože používá „vysokovýkonné“ LTO baterie, které ale mají mizernou specifickou hustotu energie = takováto kapacita by se tam v LTO ani náhodou nevešla, maximálně tak 1/3 spíš 1/4 tj. do 60kWh, zde by pak ale nabíjení 600kW alias 10C nebyl problém.

    2. Uvědomte si, že 0,6 MW
      Uvědomte si, že 0,6 MW příkonu je celkem problém dostat nárazově na místo určení. Běžná VN vedení mají 22 kV, což znamená, že vodiči prochází proud 27 A. Při takovém proudu už dochází k zatraceně velkým ztrátám. A budovat tam silnější vedení, tedy 44 kV nebo dokonce 110 kV, to už je drahé jako prase.

            1. Nepočítal jsem to tak
              Nepočítal jsem to tak dopodrobna. Ale uvažte, že většinou je to vedení 22 kV vedeno desítky kilometrů do nejbližší rozvodny/transformátorovny. A rozhodně nepovede jenom těch okamžitých 600 kW, ale bude tam třeba dvojnásobek tohoto výkonu, protože se také tato nabíjení mohou sejít a zcela jistě i sejdou plus další odběry. Je to podle mně problém. Samozřejmě řešitelný, ale velmi draze.

              1. Tak vedení 22kV je dělané
                Tak vedení 22kV je dělané na mnohem větší výkony než jen 1,2MW. Jinak ani s rozvodnami 110kV na tom nejsme zase tak bídně jak by se mohlo zdát. czso.cz/documents/10180/24263591/8113120510m.pdf/9d2f90cf-f789-4252-86bb-7b07117fb9dd?version=1.0

                Takže ani takový problém by nemusel být, spíše pokud by se někdo rozhodl stavět takovou stanici na konci vedení, ale pak už je to na elektrárnách, aby se s tím nějak vyrovnaly.

      1. Ten proud by se měl
        Ten proud by se měl podělit ještě třemi, pochybuji že by měli jen jednofázový usměrňovač. Tedy jsme na 9A, spíše 10A s rezervou na fázi. To není zase takový problém snad, navíc se bavíme o odporu v řádu ohmů na km a nepletu-li se pak ztráty jsou (pomiňme induktivní reaktanci) P = R*I*I, lano s AlFe6 průřezu 16mm, má asi 1,88 Ohmu na km, to je ztráta 1,37kW, pokud to potáhnete jednou fází, při 3 fázích je to už jen 564W/km. To je celkem nic. A vážně pochybuji o tom že by lana VN měla jen 16mm průřez. Teď musíme posprávnu zjistit vzdálenosti těch supernabíječek od rozvoden, ale při 10km je to pořád jen 13kW, nebo možná jen 5,64kW, 10%, tedy 60kW se objeví při 43,7km vedení 22kV při 600kW na jedné fázi. A lana jsou jistě většinou minimálně s dvojnásobým průřezem.

        To že se za první republiky schválilo vedení 22kV, které se mimochodem nerespektuje tak zcela a jsou oblasti s napětím 16 nebo 35kV, je podle mne zásadní historický omyl, v té době bylo v provozu vedení 44kV Oslavany-Brno, toto měla být minimální hladina pro přespolní vedení, ne její polovička. Ovšem roli mohla hrát například špatná dostupnost lepších izolátorů.

        Stejně je otázka, jestli nebude pro rozmach elektromobility a další elektrifikaci nutné přestěvt elektrická vedení, minimálně je zdvojit, nebo lépe, zvýšit napětí, on totiž i třeba indukční dobíjecí systém na dálnicích bude slušná zátěž ve stovkách kW/km. Pokud se nepletu, tak 130km/h je 36m/s, nechává se asi 3-5s mezi auty jako bezpečná vzdálenost, to dává 5-9 aut na km/pruh, při koeficientu 0,75, je to 15 aut v každém kilometru, to je 300kW/km minimálně, ale klidně i 540kW/km dálnice. Proti tomu možná by u elektráren šla nechat schválit výjimka pro rychlonabíjecí stanice, kde by zvýšený výkon byl třeba jen asi 20-25 minut.

        Ke konečnému rozhodnutí jestli by to šlo nebo ne by istě bylo třeba znát velikost stanice a odhadované vytížení. Nicméně by to bylo tak na hraně 1 transformátoru na stojan, pokud bychom se bavili o těch běžných, eventuálně se dělají i velké 22kV trafa, ale to jsou už monstra, která musí stát na zemi a ne být na sloupu.

        Nejspíš, pokud budeme chtít rozšířit napájení 25kV na železnici, tak se neubráníme rozšíření počtu rozvoden 110kV, pokud budeme pokračovat se současným modelem trafostanic, takže stejně bude muset tak či onak dojít k investivcím, jestli se nepletu, tyto stanice se musí budovat asi po 40km vzdálenosti, výstavba několika kamionových rychlostanic, pak nemusí být již moc problém, nehledě na rezervy současných trafostanic v dosahu dálnic, ale to by se muselo podle mapy zase poznačit a propočítat. Něco jiného by bylo použít u dráhy modely jako jsou v některých zemích, kdy se převádí 3F pomocí speciálního (Scottova) zapojení na 2F a následně se železnice zapojí mezi fáze, alternativou jsou polovodičové měniče, pak by šlo snad využít i stávajících přípojek pro měnírny na 3kV DC.

        A vzhledem k tomu o jakých součtových výkonech se v celé dopravě bavíme, které jsou někde na úrovni zimní spotřeby ČR, pokud vezmeme odhad dle spotřebované ropy, tak se bez velkých investic asi stejně neobejdeme. Nehledě na to že přechod na 44kV by jednak mohl sjednotit hladinu v celé republice a zjednodušit údržbu vedení, potože by mohl nahradit současné dvojité až trojité vedení u kterého se dá o aspektu bezpečnosti dodávek pochybovat pro montáž linek na stejných sloupech.

    3. Jak už odpověděl Pajda,
      Jak už odpověděl Pajda, musel by se použít jiný druh baterie -> stále nám ještě platí, že se chemie lithiových článků dělí na ty s energetickou nebo výkonovou hustotou. Ty energeticky (kapacitně) husté můžete nabíjet (a schopně chladit) nejvýše do 2-3 C (stále, nebo spíše v rozmezí 80% SOC). Ty výkonově husté (vysoké proudy tam i ven) jdou až na 10 C stále, avšak jejich kapacita je o cca 40 % nižší. Na takovýto náklaďák byste tak namísto 212 kWh dostal třeba jen 130 kWh. Dá se s tím také jezdit, ale už to vyžaduje hustou síť nabíječek a tomu odpovídající provoz.

      Tendence ve vývoji chemií zatím ale vede ke sbližování jejich vlastností, tzn. že vysokokapacitní články snášejí čím dále vyšší proudy bez vlivu na životnost (klesá jim impedance a rostou i cykly), vysokovýskonnostním článkům stoupá mírně kapacita zároveň s počty cyklů, takže lze z nich dostat více energie proti předchozím generacím.

      Je ale dost možné, že se nikdy oba druhy nepotkají, resp. že to vyřeší úplně jiná chemie/konstrukce článků, kdy například u malé kompaktní 1MWh baterie Li-O2 nikdo nebude řešit nabíjení pomalješí, než 2C (spíše se bude řešit infrastruktura). Bože já už se tak těším, jak se k tomu ještě přidají obnovitelné zdroje, budeme nabíjet doma, atd… 🙂

Napsat komentář