Český vědec: dopravní emise zabíjejí, ovlivňují i nenarozené děti

Server Česká pozice přinesl zajímavý rozhovor Radimem J. Šrámem z Akademie věd. Vedoucí genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny v novém výzkumu dokázal, že emise z dopravy mohou měnit genetickou výbavu dosud nenarozených dětí.

Některé látky v ovzduší, zejména aromatický uhlovodík benzo(a)pyren, mohou měnit genetickou výbavu plodů. Nejnovějšími výzkumy to dokládá vedoucí genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Radim J. Šrám – pomocí nové metody to vůbec poprvé na světě vědci zkoumali porovnáním vývoje plodů a novorozeňat z Prahy a Českých Budějovic.

Současné hodnoty těchto látek v ovzduší se u dnešních dětí projeví za dvacet let diabetem či nemocemi srdce. Šrám proto varuje před devastací posledních zbytků zeleně ve městech.

ČESKÁ POZICE: Již před lety jste vyzýval pražské politiky, aby neměnili územní plán v tom smyslu, že zeleň bude nahrazena výstavbou. Jak jste reagoval, když jste viděl současný návrh na dílčí změnu územního plánu hlavního města?

ŠRÁM: Praha patří k městům s nejznečištěnějším ovzduším. Vadila nám hlavně snaha zastavět oblast Dívčích hradů a Vidoule v Praze 5, z čehož nakonec sešlo. Nyní se to ale v návrhu opět objevilo, což považuji za nevhodné a obecně škodlivé.

ČESKÁ POZICE: Proč je zrovna oblast okolí Vidoule tak významná?

ŠRÁM: Jde totiž o jeden z nejvyšších kopců v Praze, proudí tudy vítr od západu, který přirozeně čistí centrum města od smogu. Tuto funkci si uvědomovali i komunisté a nedovolili si ho zastavět. Když dokonce před více než půl stoletím stavěli nedalekou továrnu v ulici Naskové, museli ji snížit o jedno patro.

ČESKÁ POZICE: A pokud jde o další návrhy na změnu územního plánu?

ŠRÁM: Rozsáhlá výstavba v územích, kde se nachází zeleň, nebo dokonce chráněná území, je obecně příkladem pohrdání právy člověka, kam dnes řadíme i zajištění lidského zdraví a udržitelného rozvoje. Představa o využití každé volné plochy k bytové a další výstavbě je zásadně chybná a eticky nepřijatelná. Urbanisté a především správní orgány by se naopak měli snažit zajistit zakládání nových zelených ploch, parků, namísto aby povolovali jejich rušení. Vznik takových návrhů svědčí o naprosté ignoraci základních funkcí zeleně v městských celcích.

ČESKÁ POZICE: Jak konkrétně zeleň ve městech pomáhá?

ŠRÁM: Zeleň působí jako filtr, který zachycuje část jemných prachových částic. Je tak důležitá hlavně pro zdravotní stav obyvatel, zejména dětí, a pro kvalitu prostředí. Není to ale jen zachycování velkého množství prachu a dalších nečistot, ale také regulace vlhkosti ovzduší, vliv na nepříznivé tepelné režimy měst, snížení hlukové zátěže. Nelze opomenout ani její rekreační roli, schopnost spotřebovávat oxid uhličitý, a tím přispívat ke snížení klimatických změn a udržování biodiverzity. Pokud budou plánované návrhy uskutečněny, projeví se to v delším časovém období zvýšenou nemocností pražských dětí, narušením jejich imunity i vyšší nemocností u dospělých.

ČESKÁ POZICE: Z čeho se vlastně skládá „smog“?

ŠRÁM: Jde o směs prachových částic (particulate matter, zkratka PM – pozn. red.). Ty představují heterogenní směs, jejíž složení se mění v čase a je závislé na různých zdrojích emisí, chemických procesech v ovzduší a klimatických podmínkách. Na tyto nejmenší částice, s označením PM2,5 (o velikosti 2,5 mikrometru a méně – pozn. red.), jsou vázány komplexní směsi obsahující karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky. Prachové částice vznikají při spalování, ale také třeba oděrem pneumatik z dopravy. Mnohem nebezpečnější aromatické uhlovodíky, například benzo(a)pyren, vznikají v ovzduší nedostatečným spalováním organického materiálu, třeba nafty, benzinu, ale i zemního plynu, uhlí a dřeva.

ČESKÁ POZICE: Liší se nějak významně původ těchto částic například v Praze a v Ostravě?

ŠRÁM: Hlavním zdrojem v Ostravě je průmysl, zatímco v Praze jde převážně o exhalace z dopravy. V menších městech či vesnicích jsou dalším významným zdrojem lokální topeniště. Zvláště v poslední době se lidé z ekonomických důvodů vracejí k vytápění pevnými palivy, a to nejen na vesnicích, ale třeba i v Praze. Je například také dokázáno, že během inverze byla v měřených oblastech nejhorší zátěž z elektráren. Když inverze nebyla, největší problém byla lokální topeniště.

ČESKÁ POZICE: Vraťme se ke zdravotním rizikům. Jak tyto látky v organismu působí?

ŠRÁM: Již mnoho let je dokázáno, že inhalace prachových částic vede ke vzniku zánětlivých procesů, akutním respiračním chorobám, astmatu a dalším onemocněním. Jemné prachové částice ale také vyvolávají v plicích oxidační proces. Částice z dopravy, především z dieselových motorů, mají vysokou oxidační hodnotu, a právě to představuje jednu z hypotéz o vlivu znečištěného ovzduší na zdraví.

ČESKÁ POZICE: Prováděli jste také výzkumy vlivu ovzduší na genetickou výbavu člověka. K čemu jste dospěli?

ŠRÁM: Zde se musím vrátit k již zmiňovanému benzo(a)pyrenu. V molekulárně-epidemiologických studiích je totiž prokázáno, že koncentrace vyšší než jeden nanogram benzo(a)pyrenu v metru krychlovém ovzduší opravdu poškozuje genetický materiál – DNA. Musím dodat, že například v Praze jsou jen dvě měřicí stanice na tuto látku a obě měří vyšší hodnoty. Odhaduje se, že okolo dopravních tepen je hladina benzo(a)pyrenu ještě vyšší.

ČESKÁ POZICE: Jak se tyto změny mohou projevit?

ŠRÁM: Poškození DNA může být reparováno, pokud nebude, může být změněná genetická informace počátkem onemocnění, které se projeví až za delší období, třeba desítky let. K poškození DNA může dojít už u plodu v průběhu těhotenství nebo poté v předškolním věku. Při koncentracích benzo(a)pyrenu nad 2,8 ng/m3 se v průběhu prvního měsíce těhotenství zvyšuje výskyt dětí s nitroděložní růstovou retardací a nízkou porodní hmotností. Důsledkem je pak v dospělosti zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, disfunkce ledvin a obezity.

ČESKÁ POZICE: Jak vědci k těmto faktům dospěli?

ŠRÁM: Vůbec poprvé na světě se vliv znečištěného ovzduší na výsledky těhotenství zkoumal za použití metod molekulární biologie (čipy, analýza 25 tisíc genů – pozn. red.) u matek a novorozenců z Prahy a Českých Budějovic. V Českých Budějovicích byla koncentrace benzo(a)pyrenu asi o 50 procent vyšší než v Praze. A u novorozenců z Budějovic bylo také pozorováno větší poškození genetického materiálu. U těchto dětí je nyní vyšší riziko poškození plicních funkcí, astmatických symptomů, v dospělosti je pak častěji čekají kardiovaskulární onemocnění, hypertenze, ateroskleróza či diabetes.

ČESKÁ POZICE: Co byste doporučil, kromě již zmíněného nezastavování zbytků zelených ploch byty či kancelářemi?

ŠRÁM: Odpověď se přímo nabízí, jen ji rozhodovací orgány nechtějí příliš slyšet: Je třeba modernizovat průmyslovou výrobu a způsoby vytápění, regulovat automobilovou dopravu. Nejen podporovat městskou zeleň, ale navrhnout třeba pásy zeleně kolem velkých měst. Co se týká výstavby, doporučujeme novou zástavbu hlavně na takzvaných brownfields (termín označuje opuštěná území s rozpadajícími se obytnými budovami, nevyužívanými dopravními stavbami či nefunkčními průmyslovými zónami – pozn. red.). Na školních pozemcích bychom dali přednost přírodnímu terénu a doporučujeme podporovat strategické krajinné a komunitní plánování. Současná nepříznivá environmentální zátěž bude ovlivňovat zdravotní stav populace patrně i příštích 20 až 30 let.

Článek byl se svolením převzat ze serveru