Lokální vytápění představuje v Česku stále největší problém kvality ovzduší, byť jsou tato topeniště v provozu jen zhruba pět měsíců v roce. Kvalita ovzduší se nicméně dlouhodobě zlepšuje, a to navzdory tomu, že v provozu je stále asi 100 tisíc již zakázaných kotlů. Ty jsou téměř výhradním zdrojem rakovinotvorného benzo[a]pyrenu a dominantním původcem toxických prachových částic.
Podle zpráv ČHMÚ, které hodnotí kvalitu ovzduší, se koncentrace některých látek loni meziročně mírně zvýšily, dlouhodobě však jde o výborný výsledek, druhý nejlepší po roce 2023. Přestože se od 90. let 20. století kvalita ovzduší v České republice velmi výrazně zlepšila, za vyřešený problém však toto téma stále považovat nelze.
„U některých látek jsou dnes koncentrace po celé ČR dlouhodobě zcela minimální a nepředstavují riziko pro zdraví, týká se to například oxidu siřičitého, který byl velkým problémem například v 80. letech minulého století,“ říká Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ v Brně. „U jiných ale koncentrace nedosahují ideálních hodnot nebo dokonce dochází k překračování imisních limitů. Primárně se to týká benzo[a]pyrenu nebo například prachových částic PM10 a PM2,5,“ dodává Jáchym Brzezina.
Benzo[a]pyren i prachové částice patří mezi nejzávažnější znečišťující látky, které se v ovzduší vyskytují. Benzo[a]pyren je polycyklický aromatický uhlovodík, který vzniká při nedokonalém spalování organických látek, typicky v zastaralých kotlích na tuhá paliva. Je prokazatelně rakovinotvorný a jeho dlouhodobé působení může vést k vážným onemocněním dýchacího ústrojí, poškození DNA a zvýšenému riziku vzniku nádorů.
Prachové částice PM10 a PM2,5 jsou mikroskopické částice, které pronikají hluboko do dýchacích cest, přičemž menší PM2,5 mohou vstupovat až do krevního oběhu. Jejich přítomnost ve vzduchu je spojována s vyšším výskytem astmatu, chronické bronchitidy, kardiovaskulárních onemocnění i předčasných úmrtí.
„Téměř výhradním zdrojem s více než 95% podílem jsou u benzo[a]pyrenu v Česku lokální topeniště, konkrétně staré kotle na pevná paliva v domácnostech. Lokální vytápění je také dominantním zdrojem menších, a tedy lidskému zdraví nebezpečnějších prachových částic,“ upozorňuje Jáchym Brzezina.
100 tisíc kotlů stále čeká na výměnu
Podle Asociace podniků topenářské techniky (APTT) je v českých domácnostech stále v provozu asi 100 tisíc kotlů na tuhá paliva, které je od loňského září zakázané provozovat. Většina provozovaných nevyhovujících kotlů na pevná paliva bude postupně vyměněna v následujících dvou až třech letech, předpokládá APTT. Ze statistik asociace rovněž vyplývá, že domácnosti, které se chystají nahradit starý kotel, nejčastěji poptávají plynové kotle.
Plynové vytápění představuje jednu z nejčistších a zároveň nejpohodlnějších alternativ k tuhým palivům. Na rozdíl od spalování dřeva nebo uhlí nevznikají při spalování zemního plynu (případně propanu) žádné pevné částice ani benzo[a]pyren, což výrazně přispívá ke zlepšení kvality ovzduší. Plynové kotle navíc pracují s vysokou účinností a jejich provoz je tichý, bez zápachu a prakticky bezobslužný.
Plyn dává stále smysl
Přechod ze starého kotle na uhlí k plynovému vytápění je navíc v mnoha případech relativně snadný. Největší tuzemský distributor zemního plynu, společnost GasNet, eviduje zhruba 250 tisíc dosud nevyužívaných plynových přípojek, které se nachází zejména v lokalitách, kde se doteď topilo převážně pevnými palivy.
Snadnějšímu přechodu z tuhých paliv na plyn vycházejí vstříc i někteří výrobci kotlů tzv. stacionárními kondenzačními kotli, které se oproti standardním závěsným variantám lépe hodí např. do prostor se sníženými stropy, jako jsou suterény a sklepy.
„Stacionární kotel lze namontovat do původního umístění starého kotle bez komplikovaných stavebních úprav, přičemž veškeré ovládací prvky jsou vzhledem k jeho umístění na podlaze přesunuté na horní stranu kotle,“ popisuje Michal Řezanina ze společnosti Thermona.
Když není přípojka, pomůže zásobník naplněný kapalným propanem
Plynové vytápění nemusí být nezbytně svázané s dostupností distribuční sítě zemního plynu. Nejen v odlehlých oblastech, ale například ve Středočeském nebo Jihočeském kraji jsou mnohé obce neplynofikované. V takovém případě lze využít místo zemního plynu kapalný propan uskladněný v zásobníku.
„Plynovému kotli je jedno zda spaluje zemní plyn nebo propan, je to jen otázkou jednoduchého nastavení. Rozdíl je zejména v nutnosti instalovat propanový zásobník, který se ale výrazně nepromítne do pořizovacích nákladů, protože běžná domácnost jej má zpravidla pronajatý od dodavatele plynu,“ popisuje Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas, která eviduje za loňský rok, kdy vrcholila výměna starých kotlů, meziročně téměř dvojnásobně větší počet nových odběratelů propanu.
„Téměř v 70 % jde o domácnosti, které nahrazují převážně kotel na uhlí kotlem na plyn spalujícím čistý propan. V některých případech dává větší ekonomický smysl instalace zásobníku před budováním zcela nové plynové přípojky,“ upřesňuje Jiří Karlík s tím, že noví zákazníci, kteří přechází na propan z tuhých paliv nebo elektřiny hojně využívají „dotaci“ dodavatele, která poníží počáteční investici o více než 40 %.
zdroj: tisková zpráva
Mělo se dřive tlačit na výrobce kotlů, aby inovovali svůj výrobní program
Stat měl poskytnout bezůročné investiční půjčky Granty na urychlení uvedení nových lepéspalujících kotlů do výroby .
Dnes by bylo v provozu méně kotlů nesplnujících emise
Na trhu jsou stále v prodeji kotle které nevyhovují .
5 Emisní třida. Nemá cenu kupovat něco horšiho.
Velký rozdíl je jestli kotel dokáže udržet kvalitu spalovaní i při provozu na 30% výkonu
nebo je 5 Emisní třídy docíleno tím, že musí být provozván na plný výkon a ke svému provozu potřebuje akumulačníní nadrže které vyrobené teplo ukládají.
https://e-news.cz/analyzy/stare-kotle-v-cesku-100-000-domacnosti-ignoruje-zakaz-v-lete-ma-prijit-zmena/
Tady je znova vidět to pokřivené myšlení. Proč proboha tlačit, zakazovat, nařizovat, dotovat?
Stávající kotle nechat dožít. Buď jsou v intenzivním provozu, a pak mají před sebou pár let. Nebo je to kotel s rekreačním provozem, a pak nedává smysl cokoliv předělávat a až to dožije, tak to dožije.
Až kotel dožije, majitel si koupí nový lepší i s akumulací, protože se to ekonomicky i provozně výrazně vyplatí. Nic dotovat netřeba.
Přál bych vám souseda přesně s takovým svodomyslným myšlením jak píšete.
Který má starý spatně spalující Nezničitelný litinový kotel, který přežije i jeho děti.
Protože je dobrý hospodář, tak jestě po večerech chodí a vybírá sběrné kontejnery na plasty a tím topi .
To ale není otázka technologie, ale chování a schopnosti komunity ho řešit. Může pálit petky, 16 hodin denně řezat venku na cirkuli polovinu lesa nebo močit na autobusovou zastávku. Postavíte mu dílnu nebo přispějete na taxíka z hospody domů?
BYD se potápí – ceny hluboko pod náklady, prodeje padají, akcie za pět měsíců -30% a setrvalý pokles. Do čínské elektrické vlajkové lodi teče. A ne málo.
hxxps://www.bloomberg.com/news/articles/2025-08-31/byd-s-profit-plunge-may-be-a-worrying-sign-of-things-to-come
a co jako? Cina je krute konkurencni prostredi, tak at se tam mlatej mezi sebou, a narozdil od nas nechavaj ty nekonkurenceschopne znacky i chcipat, ac u BYD to bude jine diky tomu ze je „polostatni“ Cina vlastni do cca 25% BYD
mimochodem cena akcii je veci akcionaru, se stavem firmy nemusi mit nic spolecneho, na to jsou u akcii uplne jine indikatory nez je cena
mohli by jsem se inspirovat a CEZ jeste vice zprivatizovat a ze soucasnych cca 70% udelat jen tech cca 25% v rukach statu, to by byla krasa
Netřeba číst, naštěstí se idiot co to psal odkopal hned v první větě o pětiměsíčním topení.
nekde jsem zahledl statistiku ze snad jen 10% populace svym spalovanim terorizuje ten zbytek?
z osobniho pozorovani pri zimnich inverzich bych rekl ze to je daleko vic
na druhou stranu kdyz vidim kourit 80 kominu(vyfuku) ze 100, nic to nerika kolik lidi miluje smrdet a kolik ne
A ty tomu věříš? Jako vážně?
Tak občas stačí jeden, který dusí starý kotel na uhlí a z komína mu jde „mlha“ která zamoří široké okolí. Na druhou stranu u moderních kotlů na cokoliv prakticky nepoznáte že běží. A když se dnes podíváte na města, tak viditelně kouřících komínů je minimum.
Ano, provoz vůbec nelze poznat. Kouří jen velmi krátce při zapalování po delší odstávce.
Dnes jsem měl kominíky na povinnou kontrolu a čištění. Krbové komíny a komín pro pelety naprosto čisté – vzhledem k malému provozu žádné překvapení. Komín kotle na dřevo, který jel celou minulou sezónu a spálil desíky metrů palivového dřeva – jeden hrnek jemného popela. Dehet nula.
Moderní zplynovací kotel na dřevo provozovaný na plný výkon je naprosto čistý výrobník hnojiva – popela.
Ano, na opačné straně spektra je přidušený kotel na uhlí a petky.
Tepelná čerpadla na jádro, plyn a uhlí, jsou někde mezi tím.
Á, další „odborník“ na kvalitu ovzduší, který co nevidí, to neexistuje. Další „odborník“, který nezná ten zásadní rozdíl mezi emisemi malého kotlíku a velké elektrárny řízené profesionály s X různými protiemisními opatřeními.
Jsi prostě matlák, běhno.
Energetická účinnost zplynovacího kotle na dřevo 5. třídy pro vytápění je 90%, při chytrém umístění s využitím tepla emitovaného samotným kotlem do prostoru až 95%.
O tom nemůžeš s elektrárnou s návaznou distribucí a dvojí přeměnou energie ani snít, experte.
Ty si, běhno, fakt myslíš, že emise škodlivin do ovzduší jsou to samé co spotřeba paliva? Nechtěj mě rozesmát. Ani kotel 5. emisní třídy je pořád (na jednotku dodané energie) výrazně horší než elektrárna na stejné palivo. Nic proti kotlům 5. emisní třídy, proti všem těm prastarým a smradlavým kotlům na pevná paliva schopných otrávit ovzduší v půlce vesnice je to obrovský pokrok. Ale netahej si tady triko, o tobě se tu nikdo nebavil. Tu se řeší jiní idioti, kteří pálí kdejaký bordel v nějakém prastarém kotli a ještě blbě.
BTW: Moje tepelné čerpadlo s SCOP = 4 ti vzkazuje, že jsi mimo. To není sen, to je realita.
Tvoje tepelné čerpadlo, jehož marketingvé SCOP je číslo deklarované výrobcem v optimálních podmínkách, promarní 10% energie jen na to, aby se k němu dostala elektřina z uhelné elektrárny, do které se sype hnědé uhlí a vápenec po vagonech a vyrábí proud s účinností 30%.
To znamená, že i s tepelným čerpadlem SCOP 4 se jen tak tak dostaneš na účinnost kotle na dřevo a ten bordel co vyrobíš, je úplně zbytečný.
Kotel na dřevo generuje při spalování velké množství CO2. To je ale jedno, protože ho nové dřevo zase pojme. A kromě CO2 negeneruje prakticky nic, co by dávalo smysl řešit. Zplynovací kotle negenerují ani žádný prach. Je to uzavřený cyklus, proti kterému jsou spalovači uhlí s tepelnými čerpadly špíny největší.
– Ten SCOP mám změřený z provozních dat. -> Kecáš
– Uhelné elektrárny v 30% účinností výroby elektřiny nejsou. Obvykle mají okolo 40%. Ty, které jsou kogenerační (třeba Opatovice) mají ještě mnohem vyšší celkovou účinnost. -> Kecáš
– Ztráty při přenosu a distribuci jsou 6-8% z celkem vyrobené elektřiny a není to z celkové energie. -> Kecáš
– Uhelné elektrárny nejsou ani polovina české elektřiny, paroplynky mají účinnost výroby elektřiny okolo 55-60%, účinnost elektráren jaderných, vodních, větrných nebo solárních je z hlediska CO2 a jiných emisí irelavatní, tak jako tak, je to nula.
– Že kotel na dřevo neemituje nic kromě CO2, je do nebe volající pitomost. To by neměly tyhle kotle emisní limity na CO, TOC, prach, NOx, … Pokud máš kotel, který při spalování se vzduchem neprodukuje oxidy dusíku, máš doma zázrak. -> Kecáš
– A můžes se o ta data podělit, abychom se přesvědčili? Tedy průběžná data příkonu a teplot odchozí i vratné vody.
– Při ztrátách přenosové a distribuční soustavy 4,5% je celkové ztráta energie cca 11%.
– Nene, podle místní logiky s vy s tepenými čerpadly jedete na uhlí. Na OZE fungují elektromobilisté, jádro je pro nás nenarušené, a vám zůstává uhlí. Plyn je moc drahý, ten se zapíná jen jako nouzovka. Třeba dneska ráno já zatopil v krbu a vy s uhelnými čepadly jste tam podle electricity map sypali vagony z mostecké uhelné pánve. Je mi jasné, že se ti to nelíbí, ale je to prostě fakt.
– V České republice na topení elektřinou připadají pouze dva významné zdroje – jádro a uhlí. Ostatní je bezvýznamná okrajová výroba.
– Jasně, že spalování dřeva uvolňuje oxidy dusíku a počítám, že pár kilo za sezónu to bude. A co jako? Je to nula nula prd, kdybych měl z toho platit odpustky za emise jako elektrárna, tak to vychází na cca 30 Kč za rok 😀 To ty s tvojím fosilním čerpadlem jsi uplně jinde.