Zástupci Komory OZE představili na bilanční tiskové konferenci čerstvé statistiky a hlavní trendy v obnovitelné energetice.
Po letech stagnace nové větrné elektrárny a bioplynky, povolování se zkracuje na maximálně dva roky, v rozpracovaných akceleračních zónách na rok a obrovský nárůst zájmu o obnovitelné zdroje. Ale také varování před strategickou chybou v teplárenství.
Poprvé od roku 2019 loni energetici připojili pět nových větrných elektráren. Loni také v Česku vznikla první výrobna zeleného vodíku. Dál rostl zájem domácností, obcí i firem o obnovitelné energie. O stovky procent meziročně vzrostl zájem rodin v bytových domech o fotovoltaiky, tepelná čerpadla i solární kolektory.
„To je dobrý signál, protože obnovitelné zdroje se tak dostávají ke středněpříjmovým a nízkopříjmovým domácnostem. Hodně se na tom podepsaly i zjednodušení pro malé zdroje a zprávy o sdílení elektřiny, které začne v červenci,” komentuje výroční statistiky Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE).
V roce 2024 by podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie mohl překročit 20 %. Klíčem ke zrychlení nástupu obnovitelných zdrojů je zjednodušení jejich povolování.
Důležitou roli hlavně pro větší obnovitelné zdroje zdroje v tom sehraje Dopravní a energetický stavební úřad, který začal fungovat od 1. ledna a aktuálně nabírá úředníky, a dále jednotné environmentální stanovisko, které od ledna spojil většinu razítek na ochranu přírody do jednoho a může být součástí jednoho kompletního povolení u zmiňovaného úřadu.
Oproti tomu rozvoji malých vodních elektráren brání blokace lokalit, kde elektrárny historicky stály, v důsledku ochrany životního prostředí a rovněž blokace pozemků kvůli vztahům se správci pozemků podél vodních toků.
„Třetím pilířem úspěchu bude dokončení zkrácení povolovacího procesu na maximálně dva roky zahrnující vymezení oblastí pro obnovitelné zdroje včetně akceleračních zón, ty by od příštího roku měly také stanovit kam obnovitelné zdroje, v tuto fázi především vítr a fotovoltaika, patří podmíněně, a kam s velkou pravděpodobností nikoliv. Novým standardem pro získání všech povolení pak tedy budou dva, v akceleračních zónách dokonce jeden rok. To je zásadní změna proti současným deseti a více letům, které potřebujete na každou větrnou elektrárnu,” shrnuje asi nejočekávanější úkol tohoto roku Chalupa, který se tématem zabývá v rámci svého působení na MPO, které tuto agendu jako gestor koordinuje.
V roce 2023 si zákazníci pořídili desetitisíce nových zdrojů na dřevo a pelety: vedle tisíců akumulačních kamen i desítky tisíc krbů, kotlů, kamen a dalších zdrojů na biomasu.
Na odchodu od uhelné energetiky se Vláda už shodla, masivní přechod energetiky na zemní plyn však Komora OZE považuje za strategickou chybu, kterou je možné nahradit masivním rozvojem využívání všech dostupných obnovitelných zdrojů v čele s biometanem, soustavami tepelných čerpadel či například geotermální energií.
Více než polovina alokace podprogramu HEAT v Modernizačním fondu je již rezervováno, a to převážně na investice do zdrojů na fosilní zemní plyn. Celý HEAT disponuje přibližně 110 miliardami a je hlavním zdrojem na modernizace soustav centrálního zásobování teplem (SCZT).
„Plyn byl ve hře před dvaceti, třiceti lety, jenže Česko tenkrát udělalo v modernizaci jen půlkrok: namísto přechodu na plynové zdroje se jen vyčistily ty uhelné. Vracet se zpátky nemá smysl, teď je potřeba přejít především na obnovitelné zdroje, jinak jsme o krok pozadu. V teplárenství se dosud opomíjelo využití potenciálu geotermální energie a energie okolního prostředí v kombinaci s tepelnými čerpadly, jež velmi efektivně využijí také odpadní teplo například z čistíren odpadních vod, datových center nebo v budoucnu při chlazení elektrolyzérů na výrobu vodíku. V některých oblastech je ještě potenciál v biomase,” varuje Chalupa. Prioritní orientaci teplárenství na zemní plyn, která je podpořena programem HEAT Modernizačního fondu, považuje Komora OZE za problematickou jak z pohledu plnění klimatických cílů, tak z pohledu energetické soběstačnosti a cenové stability pro zákazníky.
Velkou zkouškou pro Vládu ale letos bude zákaz používání kotlů na tuhá paliva 3. emisní třídy, který po několika odsunech přijde od 1. září. Nejméně 150 tisíc domácností čeká změna vytápění. Podle Komory OZE se domácnosti budou rozhodovat mezi nejlevnějšími zdroji, kterými jsou plynové kotle, o něco dražšími kotli na biomasu či tepelnými čerpadly.
Na poslední dva zdroje však lze čerpat dotaci z Nové zelené úsporám a v případě nízkopříjmových domácností i z Kotlíkových dotací. Jako problém se v praxi rýsuje dočasný pokles ceny plynu, který vede některé uživatele k zachování vytápění plynem, což dlouhodobě platit nebude a přináší významné riziko ohrožení naplňování národních a evropských cílů v oblasti snižování emisí a energetické bezpečnosti.
Podle Komory OZE by tak zvýšená cena u regulovaných plateb za elektřinu a aktuálně levný plyn mohli brzy začít hrát do karet plynovým kotlům.
„To je ale velmi ošemetné a může to dostat domácnosti do pasti, protože cena plynu umí hodně kolísat a pro řadu domácností to může do budoucna znamenat velký problém, jak jsme viděli nedávno. Vláda by měla domácnostem vyjít vstříc, dát jim jasný signál, nastavit jasně dlouhodobě motivační podmínky a podpořit je v nákupu sice na pořízení dražšího obnovitelného zdroje, který ale přináší nejudržitelnější, cenově stabilní a dlouhodobě nejlevnější způsob vytápění,” navrhuje Chalupa. „Další odklady zákazu špinavých kotlů ze strany Ministerstva životního prostředí, věříme, nebudou připadat v úvahu,” dodal Chalupa.
Česko čekají letos i dvě evropská prvenství: jako patrně první země v EU Česko od července zavádí právo aktivních zákazníků na jednoduché sdílení energie. A mezi prvními začíná aktivně rozvíjet geotermální výrobu tepla a chladu ve strukturálně postižených regionech, k čemuž vyzval před pár dny Europarlament.
Důležitou součástí snah Komory OZE, které směřují k naplnění klimatických cílů, je i snaha o udržení a nezhoršení podmínek pro provoz stávajících OZE. Zde je důležité podtrhnout „převažující veřejný zájem”, který by měl být pro rozvoj (ale i provoz) OZE v ČR implementován do dalších relevantních právních norem a také v praxi uplatňován.
V tomto ohledu Komora OZE konstatuje velký rozpor s tímto principem při postupu MŽP při stanovení omezujících (vylučujících) podmínek pro investiční podporu výstavby nových MVE v rámci programu OP TAK.
zdroj: tisková zpráva
“ Česko čekají letos i dvě evropská prvenství: jako patrně první země v EU Česko od července zavádí právo aktivních zákazníků na jednoduché sdílení energie. A mezi prvními začíná aktivně rozvíjet geotermální výrobu tepla a chladu ve strukturálně postižených regionech, k čemuž vyzval před pár dny Europarlament. ”
Může někdo dovysvětlit co znamená prakticky to “ právo aktivních zákazníků na jednoduché sdílení energie”?
1. Oni jsou i nějací neaktivní zákazníci?
2. Co je to “jednoduché sdílení energie”?
Aktivní je ten, co kromě spotřeby elektřinu i produkuje?
Zajímavý údaj ze Španělska: Samotné STŘEŠNÍ instalace FVE (pozor velké FV plantáže nejsou připočteny!!) loni vyrobily zhruba stejně el. energie jako všech 10 španělských JE….A samozřejmě ani zdaleka nejsou osázeny všechny tamní střechy.
Upřímně si nejsem jistý, jestli můj zdroj nezaměnil vyrobené množství energie za
instalovaný výkon.
Ale i tak je to příklad pro atomčíky, co tvrdí že jsou nukleární štípačky nepostradatelné a na jejich nahrazení FVE, by bylo nutné pokrýt celou krajinu panely.🌞🔋🥇
To je zajimava informace, ale mne se nepodarilo najit zadnou statistiku, ktera by tvrdila ze Solarni energetika (jako celek) vyprodukova energii ktera by se alespon blizila k produkci nulearní…. Statistiky za cely rok ukazuji neco jineho: https://www.iea.org/countries/spain
Osobne nevim jestli jsou nuklearní stipanky nepostradatelne, ale solarni energetika v Cechach bez akumulace v zime nestaci. Tak je treba:
a) Akumulaci
b) Nadprodukci nekde v evrope a velmi dobrou distribucni sit
c) Lokalni reseni ktere neprodukuje elektrinu hlavne sezone.
https://youtu.be/15jZePVCugs?si=IVNGp5qB1XwAYupJ
Mě to taky přijde divné, proto jsem psal že asi zaměnil výrobu za instalovaný výkon…. Když se mrkneš na jeho ostatní videa, uvidíš že se OZE dost zabývá, takže nějaký důvod (čísla) pro své tvrzení má… Pokusím zjistit jinde o co přesně jde, teď ti ještě do nového komentáře přidám doslovný překlad jeho klíčové věty.
ve videu v minutě 3:40 doslova říká:
,,….ve Španělsku pouze elektřina, která se generuje na střechách UŽ se rovná veškeré energie, kterou generují jaderné elektrárny fungující v této zemi.“
Pokusím se zjistit jak je to přesně a případně výsledky dám pod tento příspěvek…
Když se člověk podívá na https://app.electricitymaps.com/zone/ES,
tak FVE tvoří velkou část výroby a to je teprve začátek února.
👍
Vypadá to, že výkon střešních FV instalací se rovná výkonu všech 10 španělských JE pouze ve ŠPIČKÁCH VÝROBY…. Ale takové ideální podmínky tam jsou poměrně často….
Kdyz se podivam na linkovane grafy tak tam nic takoveho nevidim. Muzete to vysvetlit?
Pokud grafu rozumim tak rika jaka je produkce v konkretni okamzik z kterych zdroju. Ja teda chapu ze v prave poledne muze byt o vikendu produkce ze solaru vetsina energie. Jinak v techto mesicich ma solarni produkce mene nez 10%. To pro mne neni „Velka cast vyroby“. Pokud se podivam na danem serveru na posledni rok, tak Solary vyprodukovaly vice nez Jaderne lektrarny ve trech mesicich v roce a to o jednotky procent. V prumeru za rok jsou porad +- na polovine.
pro Whyki…. Jde o potenciál fotovoltaiky a hlavně prudký nárůst instalací (jak u nás, tak ve Španělsku, kde má fotovoltaika skvělé podmínky).
Nejde o loňský rok (jak jsem špatně uvedl ve svém původním komentáři), ale o křivku výroby, která jde každým rokem nahoru…
V grafech od Jirkyjíry vidíš sílu fotovoltaiky ve Španělsku ještě v zimním období… A teď si představ, že bude instalovaný výkon FVE 5x vyšší. Nebo taky 10x ….A navíc mají obrovský potenciál (a taky už dost instalací) VE….
To video na které jsem dával odkaz, je o nutnosti výroby vodíku z přebytků OZE …Už existují dohody na vládní úrovni mezi Španělskem, Francií a Německem o stavbě vodíkového produktovodu… Španělsko se v dohledné době stane exportér obrovského množství energie z OZE…
Tuším, že patříš mezi lidi, co se nechali přesvědčit jaderným lobby o nutnosti stavět nové bloky JE… Dělají to chytře ty šmejdi: všechny své odpůrce označují za pitomce a eko fantasty… Samozřejmě, chtějí aby jsme sypali prachy do stavby černých děr v Temelíně a Dukovanech, tam se napase lumpů od průmyslníků, přes politiky po pány profesory😉
Chtějí stavět nejdražší energetické zdroje se státní zárukou, proto potřebují veřejné mínění na své straně.
Až se bude staveniště po stovkách proinvestovaných miliard za 25 let
zakonzervovávat, protože bude evidentní že v té době už nebudou moci konkurovat levné energii z OZE, řeknou vám: ,,Co si stěžujete, sami jste to chtěli, luzo hloupá“
Doufám že stane zázrak a s dostavbou toho průseru se ani nezačne.
Ani ne
https://energy-charts.info/charts/energy/chart.htm?l=en&c=ES&interval=year&year=2023&stacking=single
https://energy-charts.info/charts/installed_power/chart.htm?l=en&c=ES
Zákaz prodeje a oprav zdrojů tepla z fosilních paliv s účinností menší než 115% v domácnostech, tedy všech plynových kotlů, od 1.1.2029.
Zaznamenali jste toto dobro?
hxxps://www.europarl.europa.eu/doceo/document/A-9-2022-0221_CS.html
Když je potřeba opravdu něco vyřešit, tak je potřeba respektovat současné technické a fyzikální znalosti, protože politici, spekulanti ani internetoví diskutéři, kteří mají dojmy, že jim teď někdo násilně mění tu jejich nejlepší verzi světa, kterou si umí představit, nic nevyřeší. Je ale v jejich moci svou nevědomostí, nebo vypočítavostí pořádně zkomplikovat situaci.
Pokud je tedy potřeba zajistit teplo pro všechny, tak v rámci současných znalostí nejde dojít k efektivnějšímu řešení vytápění, než jsou tepelná čerpadla a „odpadní“ teplo z kogenerace.
Je mrzuté, že se vyhodily miliardy dotací za kotlíky do kterých nebude z různých důvodů palivo. Ten důvod může být nejen to, že palivo došlo, ale také třeba to, že někdo pochopí, že je to palivo potřeba pro komplexní řešení energetiky, a proto není dobrý palivo mařit lokálními kotlíky.
//www.hybrid.cz/stellantis-se-pripravuje-na-vymenu-baterii-ve-svych-elektromobilech/comment-page-1/#comment-312298
//www.hybrid.cz/stellantis-se-pripravuje-na-vymenu-baterii-ve-svych-elektromobilech/comment-page-1/#comment-312292
Mimochodem, už je známa bilance prvního roku provozu tepelného čerpadla kamaráda, za rok sežralo 4195kWh elektřiny a vyrobilo 14277kWh tepla tj SCOP = 3,4. Podlahová plocha zhruba 150m2. Vzhledem k tomu, že nemusí nic vozit, zapalovat, přikládat tak se neomezuje a topí na 22°C. Dělat další závěry ohledně jeho FVE a EV, je v tuto chvíli předčasné, protože ještě nejsou dostatečná data.
//www.hybrid.cz/lide-zprovoznili-historicke-kotle-vice-topi-uhlim-ci-nekvalitnim-drevem/comment-page-1/#comment-304454
Podle mě to významně negativně ovlivní cenu bytů v městských bytových domech z let 1995-2024, které mají kotel na plyn jako jediný druh vytápění. Jaké pro ně bude řešení, si vůbec nedokážu představit.
Co se týká tvého kamaráda, tak finančně mu to vychází tak, jako bych já za sezónu protopil na vytápění mého 150m2 obýváku 40 metrů krychlových sypaného dřeva. To je naprosto šílený. To je odhaduju asi 3x-4x dražší, než topení dřevem.
Když bych dneska stavěl něco takhle malého, dám doprostřed akumulační nádobu na 10 tisíc litrů vody, 150kW kotel na 70cm polena. Jednou za týden zatopím a mám vystaráno.
Především je potřeba uvažovat nějaká reálná čísla a účinnost spalování v moderním kotli a ne na otevřeném ohništi. Výhřevnost dřeva je zhruba 4,3kWh/kg, spálením v kotli s 80% účinností se využije pro vytápění 3,5kWh. K vytvoření 14227kWh tepla je tedy potřeba 4150kg dřeva. To je podle tabulek zhruba 10,9prms. Aktuálně se 1 prms tvrdého nabízí za 1700kč, to znamená celkem 18500kč za sezonu.
Když vynásobím loňskou přepálenou cenu elektřiny 8,5kč/kWh spotřebou TČ 4195kWh, tak vyjdou náklady 35600kč. Paradoxní ale je, že ostatní spotřeba domu byla 5500kWh, taky díky průtokovému ohřevu teplé vody. Vodu samozřejmě bude ohřívat TČ, ještě to nemá dodělané. Celková spotřeba elektřiny teda bude ještě menší, a navíc bude z velké části pokryta z FVE. Takže samozřejmě ho ten bezpracný provoz domácnosti vyjde mnohem levněji oproti topení dřevem a spotřebě elektřiny bez FVE.
Navíc řeší podnikání a zdraví, nechce být otrokem spalování.
//youtu.be/R7iUekokatI?t=269
I kdyby měl nějakou meganádrž a topil jednou týdně, pořád za tím je nějaká logistika nákupu, skladování, přenášení,…paliva a čištění kotle komína a zátěž okolí spalinami.
Tu podlahovou plochu nevím, je to rekonstruovaná menší dvougenerační kostka, možná to má 200m2. Každopádně, když bych těch 150m2 přepočetl na plochu hypotetického hradu 650m2, tak to vyjde spotřeba 62MWh, což je mnohem lepší než údajných 90MWh (větší budova by měla mít lepší poměr povrchu a podlahové plochy, prostě ty metrové cihlové zdi moc nefungují)
//www.hybrid.cz/temer-80-cechu-v-uplynule-sezone-setrilo-na-energiich-a-budou-dal/comment-page-1/#comment-310842
S tím plynovým topením to bude ještě zajímavé. Znám dalšího co bydlí v domě s 6ti byty, každý má svůj plynový kotel. Plynu věří bezmezně, nic pro zvýšení své energetické nezávislosti dělat nechtějí… Okamurovská logika a naříkání jim ale situaci nezlepší…
Jediné schůdné řešení je protrubkování, společné TČ a na střechu FVE co vleze (20kWp). Tohle si pořizují i jednotlivé domy, když se to rozpočítá na 6 bytů, tak jsou náklady srandovní. Nicméně zatím uctívají víru fosilní a až problém nastane, tak budou něco řešit v panice…
Tak nějak by to mohlo vypadat:
//www.ac-heating.cz/reference/tepelna-cerpadla-kostelec-nad-cernymi-lesy-2/
I kdyby chtěli obětovat čas a prachy nějakému zdroji dýmu na obecná paliva, tak jim to stejně město nepovolí, je potřeba brát také ohledy na okolí.
Energií, hmotnost i počet objemových metrů máš víceméně správně. Pak jsi ale udělal dost podstatnou chybu, kdy jsi hodnoty platné pro měkké dřevo vztáhl na tvrdé a to vyčíslil.
Správně v cenách měkkého to není 18500, ale 10 tisíc Kč (aktuálně metr měkkého sypaného v zimních cenách je za 900-1000 Kč a to i s novou DPH).
Můžeš si to překontrolovat.
Takže bohužel, ale můj odhad od pasu je pravděpodobné správně.
K těm bytům… to jako že i rozsekají v bytech veškeré topení na 60 stupňů, podlahy apod.? A dají si TČ vzduch voda?
Nemám čas něco dál přepočítávat, nemyslím, že by tam byly velké chyby. Jestli ano, tak prosím o konkrétní čísla a výpočty. Každopádně lokální spalování, stejně jako spalovací doprava mají principiální těžko řešitelné problémy, je-li tedy potřeba zajistit, teplo, dopravu a čistý vzduch pro všechny, tak co jiného se dá dělat, než problematická řešení omezovat.
V tom bytě opravdu probíhá topení na 60°C jenomže tak, že kotel zapne, za chvíli se přehřeje a vypne. Tak to cykluje jen část dne. Takže pro kontinuální topení by stačilo i méně než 40°C. To je výhoda zateplení starého domu, původní radiátory se tím stávají nízkoteplotní, protože tepelná ztráta se zásadně zmenšila a dříve se nepředpokládalo, že by se topilo kontinuálně. Konkrétně v tom analyzovaném domě stačí pro udržení komfortní teploty i v tom největším mraze teplota radiátorů jen 33°C, ale celoplošně a trvale.
V tom zmiňovaném bytovém domě by tedy stačilo jen provrtat stoupačky mezi patry, které by propojily lokální topné systémy. Zřejmě by to chtělo dva okruhy, jeden nízkoteplotní topný a druhý s teplotou vyšší na TUV. Nevím detaily jak to tam mají, až je situace donutí, tak si to nějak vyřeší. Do té doby budou ale jen schůzovat a nadávat jaká je hrozná doba, za všechno může Fiala a děsivá únie…
Nemusíš nic počítat, je to jednoduché. Těch 11 metrů dřeva si spočítal správně, ale bral si údaje pro dřevo měkké. Pak jsi ty metry co ti vyšly nacenil cenou pro dřevo tvrdé, která je dvojnásobná. Takže „sečtené to máš správně, falíruje ti akorát to násobení“ 😉
Rozdíl je bohužel 100%, což je celkem dost.
Ve výsledku to tedy správně vypadá takto – topení dřevem 10.000 Kč, topení tepelným čerpadlem 36500 Kč, tedy 3,6x násobek.
Nevím, co přesně si představuješ, že je za práci jednou za týden narovnat 150kW kotel 70cm poleny, je to práce asi na 5 minut. A co se týká té logistiky, tak za ušetřených 26500 Kč si můžeš najmout otroka, který ti všechno zařídí, vyrovná, vyčistí a stále budeš těžce v plusu.
(Účinnost například 150kW Atmosu DC150S je přes 90% a spalovací komora tak velká, že při nejhorším do ní lze naskládat i dva evropské úředníky).
//cs.wikipedia.org/wiki/Prostorov%C3%BD_metr_sypan%C3%BD
Vycházím z toho, že 1 PRMr buku má 585kg vynásobením koeficientem 0,65 vyjde 385kg/prms a tomu odpovídá 4150/385=10,8prms
Pro smrk by to vyšlo:
415kg/PRMr; 270 kg/prms; 4150/270=15,4prms
Nemám přehled trhu se dřevem, ale například zde:
//top-drevo.cz/?gclid=EAIaIQobChMIqtXzzdaUhAMVyKqDBx1yFAT0EAAYAiAAEgKMLvD_BwE
se píše:
Měkké štípané 1200kč/prms, tzn. 15,4×1200=18480kč
Tvrdé štípané 1600kč/prms, tzn. 10,8×1600=17280kč
Stejně to je zbytečné počítání, jak už jsem psal x krát dříve, není možné aby dřevem topili všichni…
Samozřejmě, že už je teď na spotovém, tarifu, takže elektřina jej bude stát polovinu, navíc většinu té elektřiny díky FVE ani nekoupí, takže bilance bude i s budoucím EV vypadat nějak tak:
https://youtu.be/5x1Gm9_wMRk?t=1575
EV zatím nemá, ale těch více než 6000 měsíčně za ropu ho štve hodně, takže EV bude.