Biometan získává na atraktivitě. Výrobu loni zahájil rekordní počet nových zařízení

Podle statistické zprávy European Biogas Association (EBA) se v roce 2021 zvýšila produkce biometanu v Evropě o celých 20 %, což představuje dosud největší nárůst. Za rok 2022 lze přitom očekávat podobný trend, vzhledem k tomu, že byl instalován rekordní počet nových výrobních zařízení. Ale přesto, že v České republice funguje 573 bioplynových stanic, ve výrobě plnohodnotné alternativy k zemnímu plynu z obnovitelných zdrojů zatím zaostáváme.

Poptávka po produkci biometanu každým rokem sílí, díky čemuž jen za poslední rok a půl v Evropě vzniklo celkem 1 067 zařízení na výrobu biometanu. V současné době se podle statistik asociace Gas Infrastructure Europe nachází největší počet biometanových stanic ve Francii, Itálii a Dánsku. Právě Dánsko spolu se Švédskem jsou, jak ukazuje graf, na dobré cestě nahradit svou spotřebu zemního plynu biometanem. Oproti nim Česká republika v produkci biometanu stále zaostává. V provozu má téměř 600 bioplynových stanic, ale biometan nevyrábí skoro žádná.

Obrazek1

Výroba biometanu a bioplynu v evropských zemích v letech 2011–2021
Zdroj: EBA Statistical Report 2022 – The Biomethane and Biogas Markets

Ačkoliv výstavba stanic pro výrobu biometanu v Evropě narůstá, zdaleka ne všechny plánují připojení k distribuční síti – to znamená, že vyrobenou energii spotřebují v místě jejich produkce. Typické jsou pro to zemědělské stanice, které produkují biometan zpracováním účelově pěstované biomasy či rostlinného bioodpadu. První a dlouho i jedinou stanicí, která začala vtláčet biometan do plynárenské sítě, je bioplynka společnosti EFG v Rapotíně u Šumperka. 

Ta je navíc unikátní i tím, že se nesoustředí na zpracování účelově pěstovaných plodin či další biomasy, ale na kuchyňský odpad neboli gastroodpad. Nespotřebované potraviny rostlinného a živočišného původu tvoří běžně zhruba čtvrtinu obsahu nádob na směsný komunální odpad. Jen v České republice jsou tak ročně na skládky odvezeny zhruba 2 miliony tun tohoto bioodpadu, z něhož by jinak bylo možné vyprodukovat až 100 mil. Nm3 biometanu (1 TWh), což by pokrylo přibližně 1 % tuzemské spotřeby plynu.

Biometanové cíle jsou nyní nastaveny poměrně vysoko. Ke splnění podmínek taxonomie Evropské unie bude potřeba vyrábět v roce 2025 zhruba až 6 TWh tzv. zeleného plynu a v roce 2030 dokonce až 20 TWh. Je tedy potřeba začít co nejrychleji využívat potenciál této výrobní oblasti, kterým Česko disponuje. Skupina EFG chce v příštích dvou letech investovat do pořízení tří nových jednotek na úpravu bioplynu na biometan, které mají spolu s EFG Rapotín BPS dodávat do sítě lokální biometan o celkové roční kapacitě přesahující 90 GWh. V provozu by tak měla mít skupina do roku 2024 celkem již čtyři jednotky výroby biometanu.

zdroj: tisková zpráva

9 Comments on “Biometan získává na atraktivitě. Výrobu loni zahájil rekordní počet nových zařízení”

    1. Účinnost fotosyntézy je přibližně 1%, tedy cca 25x méně, než fotovoltaického panelu. Ekonomická nákladovost na m2 FTV je ale 400x až 1000x vyšší, než například lesa nebo polních průmyslových plodin.

      Pokud máte dostatek plochy, je toto řešení přes rostliny nejméně 10x výhodnější, než FVE.

        1. Ukrajina je vyřízená a nějaké FVE jim nepomůžou. EU už se stahuje.

          Taková zajímavost – mám informace od kamaráda, fanda do letectví, o provozu vojenského letiště, ze kterého létají nákladní transporty s materiálem pro Ukrajinu. Říkal, že druhá polovina minulého roku byl fakt silný provoz, denně i dvacet letů a létalo se i v noci. V lednu ale najednou zlom, teď je to jedno až dvě letadla denně, a některé dny neletělo nic, za poslední týden celkem jen šest letů, což je destina toho co dřív.

          Není to zajímavé? Podle mě to dost napovídá.

      1. Díky. Měl jsem mlhavé tušení, že energetická účinnost fotosyntézy jsou jednotky procent.

        „Pěstování“ uhlovodíkových paliv na polích mi tedy velký smysl nedává. Zvlášť ne v naší hustě osídlené krajině. Co se týká lesů, tak jejich plocha u nás je v podstatě pevně daná a energetický potenciál omezený vesměs pro individuální vytápění na venkově.

        Smysl bioplynek vidím jedině ve zpracování odpadu, který by jinak přišel vniveč.

      2. @42%. Uz to vidim, koupime si nejaky pozemek a zasadime stromy a pristi zimu uz mame topeni zajistene. Mozna tak v rusku, tam funguje vse mnohem lepe. V civilizovanem svete se musime spolehat na prirodni procesy a ty trvaji trochu dele. FVE me dava uslechtilou formu energie ve forme elektriny. okamzite po sepnuti vypinace. Spalovani dreva me da tepelnou energii a tim to konci. Vas les je vhodne reseni pro pristi generaci a vy zase cerpate z usili minule generace. A ta ucinnost 1% fakt nemuze konkurovat s 20% FVE. Navic z dreva elektrinu ziskate fakt spatne.

    2. Potenciál biomasy je v kontextu celé energetiky malý.
      //oenergetice.cz/nazory/jaky-potencial-vyuziti-biomasy-cesku-ve-svete
      Najdou se zde ale zabedněnci, kteří skoupí lesy a pak tvrdí, že protože oni mají dřeva dosti, tak je to nejlepší řešení pro všechny.
      Nemáme na to abychom dobývali další území a tam vystříleli lidi aby taky nechtěli energii… Respektive je představitelnější pokrýt 1% plochy panely, než 50% plochy lesy pro energetické účely.
      Takže biomasa je malá kostička skládačky ale hlavní řešení nabízí: optimalizace, efektivita, strategie, TČ, FVE, VE, EV, kogenerace.

      1. Děkuji za odkaz. V tom článku je stručně shrnuto vše, na co jsem se ptal výše:

        Celková teoretická účinnost fotosyntézy, po odečtení respiračních ztrát činí asi 4% z oslunění. Intenzivně ošetřované plodiny s dostatkem vody a živin mohou dosáhnout průměrné 2% účinnosti a nejproduktivnější lesy mírného i tropického pásma dosahují v průměru asi 1,5 %.

        Už tento údaj napovídá, že k získání dostatečného množství energie, bude zapotřebí velká plocha a efektivnost využívaní zdroje – slunečního světla, je mírně řečeno mizerná.

        Z jednoho hektaru lze získat cca 10 tun (5 až 15) suché biomasy ročně, což představuje cca 100 – 200 GJ, tj. 28 – 56 MWh primární energie ročně. Budeme-li z biomasy vyrábět elektřinu, získáme z 1 ha cca 10 MWh. Pro srovnání: tolik (oprávněně) kritizovaná solární elektrárna na orné půdě, představuje produkci cca 500 MWhe/ha.

Napsat komentář