Americké námořnictvo (US Navy) chce přispět k nízkoenergetické automobilové dopravě. Námořníci, konkrétně námořní výzkumné laboratoře US Office of Naval Research (ONR), plánují přispět ke komercializaci ultralehkých kovů. Díky námořníkům se tak můžeme brzy dočkat elektromobilů s velmi nízkou hmotností, a tudíž i delším dojezdem.
foto: Mazda
Vývoj baterií stagnuje, či spíše nepostupuje tak rychle kupředu, jak bychom si přáli. Prodloužit dojezd elektromobilů jde však i jinak, například snížením hmotnosti vozidla.
Cestou snižování hmotnosti vozidel se vydávají všichni automobiloví výrobci. Zářným příkladem je elektromobil BMW i3, který je vyroben převážné z hliníkových materiálů a kompozitů. Přesto má elektromobil hmotnost 1195 kg. Prostor pro další snižování hmotnosti aut tedy nepochybně existuje.
Proč se však o automobily stará právě americké námořnictvo? Jednoduše řečeno, posláním armády je chránit své obyvatele a zemi. V širším smyslu to neznamená jen válčit s nepřítelem, ale zajístit svému státu a lidem také rozvoj, prosperitu a budoucnost.
Klíčovými slovy v poslední době je „udržitelný rozvoj“ nebo „udržitelná doprava“. Tedy schopnost zajistit, aby blahobyt, a to včetně klíčové mobility po zemi nebo vzduchu, byl zachován i pro další generace. Ano, lze sice bojovat o zdroje ropy na druhém konci světa, ale jednoduší cestou je vystačit si s domácími zdroji.
video: YouTube
Ozbrojené síly Spojených států proto v poslední době investují miliardy dolarů do zelených technologií. Můžeme zmínit obnovitelné zdroje energie, tlak na snižování spotřeby energie, výrobu bionafty nebo elektrifikace pozemní dopravy.
ZAJÍMAVOST: Američané zkoušejí posílat sluneční energii z vesmíru na zemi pomocí rádia
Právě na snížení energetické náročnosti dopravních prostředků, včetně automobilů, se zaměřily námořní výzkumné laboratoře ONR. Jejich superlehké materiály mohou vést ke konstrukci velmi lehkých automobilů, s nízkou spotřebou paliva nebo elektrické energie.
Vývojem nových materiálu se v laboratořích zabývá Institut pro výrobu velmi lehkých a moderních materiálů LM3I (Lightweight and Modern Metals Manufacturing Institut). Cílem LM3I je překonat propast mezi základním výzkumem a velkosériovou průmyslovou výrobou.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Americká armáda testuje lehká hybridní auta
Samozřejmě z výsledků práce LM3I budou těžit v prvé řadě vojáci. Ti mají zájem pomocí moderních materiálů snížit hmotnost své techniky (od vozidel, přes lodě až po letadla) a tak zmenšit energetickou náročnost jejich provozu. Lehčí kovy však najdou uplatnění například i při stavbě větších a výkonnějších větrných turbín.
Institut se zaměří na takové kovy jako hořčík, hliník a titan. Pro příklad institut LM3I uvádí karosérii auta. Moderní karosérie vyrobená z hliníku a hořčíků má údajně až o 75 % menší hmotnost než ocelová obdoba.
Kdybych se měl vrátit k
Kdybych se měl vrátit k jádru problému, tak mi opět připadá že je neúměrný zájem věnován něčemu, co není a hlavně nikdy nebyl až tak zásadní problém elektromobility.
Ano mluvím o hmotnosti vozidla. Pokud se na chvíli přesuneme do „idealizovaného“ světa, pak veškerou energii potřebnou k pohybu vozidla dokážeme získat zpět rekuperací při brzdění.
Tam kde nám uniká množství energie je jednak valivý odpor, ale hlavně aerodynamický odpor vozidla. Přitom jeho snížení je otázkou pouze designu vozidla. A opět si musím poplakat nad BWM i3 i Nissan Leaf, které nejsou ani designovým ani aerodynamickým skvostem. A stejně tak opět poukázat na Model S, který že je nejen designově velmi povedený, ale při tom i aerodynamicky velmi dobře řešený.
Bacha na to, valivý odpor
Bacha na to, valivý odpor je přímo úměrný hmotnosti. To ovšem nic nemění na zbytku příspěvku, který má naprostou pravdu. Ještě by stálo za úvahu, že jak BMW i3, tak Nissan Leaf jsou autíčka do města, neboli jezdí pomalu. A protože aerodynamický odpor je přímo úměrný třetí mocnině rychlosti, lze předpokládat, že při menších městských rychlostech se bude rychle blížit ničemu.
Pravda, přesněji mělo
Pravda, přesněji mělo stát součinitel valivého odporu, jehož teoretickým vynulováním se opět vynuluje i vliv hmotnosti.
Když už jsme u toho
Když už jsme u toho opravování, tak aerodynamický odpor je přímo úměrný druhé mocnině rychlosti 🙂
• nevím jak zrušit
• nevím jak zrušit nechtěný koment 🙁
Zajímavé je, že ho chcete
Zajímavé je, že ho chcete zrušit dříve, než jste ho napsal.
A tak následek předchází příčinu. Nebo je to jinak?
zrušit jsem chtěl
zrušit jsem chtěl nevhodně umístěný komentář
text jsem přemístil na původně zamýšlené místo a zde jsem si poté pouze posteskl na svou nevědomost a odbornou nedostatečnost
vysypal jsem si na hlavu dostatek popela?
také je možné, že když nejste registrován, tak se vám nenabízí možnost již odeslaný komentář upravovat do doby, než na něj někdo zareaguje (tím asi ve vás vznikl pocit časové disproporce) — o důvod více k registraci — zde anonymita není nutná (většinou jsou zde lidé aspoň trochu soudní a politiku nechávají přededveřmi)
„…ale zajístit svému
„…ale zajístit svému státu a lidem také rozvoj, prosperitu a budoucnost. “
Jo, takto squele armáda funguje třeba v Severní Korei. Všichni se smějí, tančí a provolávají sláva.
Každý ať dělá, co jeho jest!
Takovýto, vpravdě
Takovýto, vpravdě „osvícený“, komentář bych očekával od diskusní lúzy na Novinkách, nikoliv zde.
Díky, ale nepotřebuju, aby
Díky, ale nepotřebuju, aby armáda měla vliv na běžný život.
Evidentně už US Army neví, co by roupama dělala. Čím větší vliv má, tím hůř.
Edit:
Abych zareagoval na tu politiku. Bohužel ta věta mě kopla natolik, že jsem musel zareagovat. :/
Jedná se o výzkumný
Jedná se o výzkumný ústav. Sice financovaný armádou, ale to neznamená, že to jsou vojáci… I v ČR armáda zaměstnává hromadu civilistů.
Tomu se říká strategické
Tomu se říká strategické uvažování. Úspory paliv mají pro vojska USA obrovskou taktickou (už 70 let se ví, že na tancích jsou nejzranitelnější zásobovací konvoje, které je musí živit a třeba zdvojnásobení dojezdu je u tanků, letadel a lodí úplná špica), logistickou (2/3 přepravovaného vojenského materiálu do Afghánistánu je benzín/nafta) a strategickou (čím méně bude USA závislá na dovozu ropy, tím méně se bude muset angažovat např. v Perském zálivu).
To je v pořádku. Mě ale
To je v pořádku. Mě ale vadí, že ty technologie bude vlastnit! a rozhodovat! o nich armáda.
Pokud si zadají poptávku na výzkum soukromému sektoru, nebudou technologii vlastnit a nebudou o ní an rozhodovat.
Pokud nebudou mít rohodovací právo, tak mi to nevadí.
Snad jsem se už vyjádřil jasněji…
Historická zkušenost mě
Historická zkušenost mě spíše naplňuje optimismem. Armády USA (US Army, Navy, Air Force, …) už darovaly světu spoustu svých technologií (internet, adaptivní optiku, radary, tryskový motor, GPS) a dodaly k nim i proškolený personál. Navíc pomohly dostat do světa další super technologie, třeba mikročipy.
Holt je tam zvykem, že když to bylo vytvořeno za peníze daňových poplatníků, tak jim to patří. Taky mě nedávno šokovalo, že nejlepším zdrojem meteorologických dat ze stanic na území ČR je NOAA.