Západně od města kde vznikla kapela Beatles roste nová větrná farma Burbo Bank Extension. Právě tam byla aktuálně instalována první větrná turbína MHI Vestas o výkonu 8 MW.
foto: DONG Energy
Větrná turbína MHI Vestas V164 má průměr rotoru 164 metrů a každý list váží 33 až 35 tun. V rámci větrné farmy Burbo Bank Extension jde o její premiérové využití na moři.
Až bude farma hotova a na místě bude všech 32 větrných turbín, poskytne tamním odběratelům výkon 258 MW. Dostatek elektřiny až pro 230 000 britských domácností.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Nejvyšší větrná turbína sahá do výšky 230 metrů
Očekávaná životnost větrné farmy je 25 let. Provozovatelem je společnost DONG Energy. Velká Británie je dnes jedním z hlavních hráčů na poli pobřežních větrných elektráren/farem.
Instalovaná kapacita za posledních pět let narostla zhruba osminásobně, dnes se pohybuje na 5100 MW s 1465 turbínami. Británie už v roce 2008 předstihla v off-shore větrných elektrárnách do té doby vedoucí Dánsko.
Obdivuhodné monstrum.
Obdivuhodné monstrum. Vzpomínám si v této souvislosti, jako by to bylo dnes, jaký údiv ve mně vzbudil v roce 1991 pohled na první Vestas u nás, kdesi v Hrubé Vrbce u Hodonína. 150kW turbínu si tam postavilo místní JZD. Pokrok nezastavíte….. 😉
Kolik tavodlejdle větrník
Kolik tavodlejdle větrník stojí a za jak dlouho se zaplatí?
Kdoví, asi to bude drahé.
Kdoví, asi to bude drahé. Ale až bude vybudovaný celý park, tak kdyby to mělo zásobovat těch 230 000 domácností a každá domácnost utratila ročně za elektřinu v přepočtu 10 000 Kč, tak je to ročně 2 300 000 000. 2 miliardy 230 milionů Kč. No a za deset let či za 25 let to je už taky celkem dost. Pochopitelně, asi tam nějaká údržba bude.
hošííí jeďte se někdy
hošííí jeďte se někdy projet po dálnici celých chorvatskem … a uvidíte na vlastní voči zač je toho větrníkový loket 😉
Jo, loni jsem měl poblíž
Jo, loni jsem měl poblíž Trogiru krásnou vyhlídku přes záliv na řadu vrtulí na hřebenu nad městem. Děti prudili tak dlouho až jsem řekl, že jo, a jeli/šli jsme se na ně podívat z blízka.
Zapomínáte na podstatnou
Zapomínáte na podstatnou věc, že elektrárna nejede pořád. Ve skutečnosti bude reálné využití instalovaného výkonu tak 25–30 %. Navíc bude vyrábět v době, kdy tu elektřinu třeba nikdo nebude potřebovat. Kdyby nebyly dotace, nikdo to tam nikdy nepostaví, protože by se to nemohlo zaplatit. A to je to v místech, kde fouká často. U nás máme instalovaný výkon 283 MW a vyrobeno bylo v průměru za posledních pár let kolem 500 GWh. Při stroprocentním využití by se za rok vyrobilo 2479 GWh. Takže u nás máme reálné využití max kolem 20–21 procent. Kolem této hodnoty to kolísá.
Píšou tam, že to stačí
Píšou tam, že to stačí zásobovat 230 000 domácností. Tak to už je snad to procento využití započítáno, ne ? Pokud by nebylo tak by třeba napsali, že při 100% by to mohlo zásobovat až 230 tisíc domácností, vzhledem k tomu, že stále nefouká to bude zásobovat jen 50 tisíc domácností.
No jelikož standardně
No jelikož standardně běžná domácnost spotřebuje kolem 4,6 MWh ročně a tato offshore elektrárna vyrobí ročně kolem 904 GWh (při 40% účinnosti), tak při přepočtu celkové spotřeby domácností 1058 GWh to tedy asi skoro sedí. Je to odhad, ale máte pravdu, započítali faktor účinnosti kolem 45 %.
Tak jsem se byl schválně
Tak jsem se byl schválně podívat, kolik ročně spotřebujeme elektřiny. Pohybuje se to od 1,9 MWh do 2,6 MWh, sledováno za posledních 5 let.
Hlavní spotřebiče, lednička s mrazákem, příkon nevím, ale je vysoká 185 cm, další šuplíkový mrazák výška asi 180 cm, TV, PC, žárovky většinou úsporné, ale část i klasika vláknové 75W, mikrovlnka, pračka, myčka nádobí a nějaké drobnosti. 4,6MWh se mně zdá na domácnost hodně, jedině snad, kdyby tam byl elektrický ohřev vody. A tady výňatek z jednoho článku : „Průměrná roční spotřeba české domácnosti činí 2 500 kWh. To zhruba odpovídá množství elektřiny dodané do bytu, kde žijí 2-3 osoby, používají běžné elektrické spotřebiče, avšak nevyužívají elektrický ohřev vody.“
Pozor, my mluvíme o UK, kde
Pozor, my mluvíme o UK, kde je průměrná spotřeba 4,6 MWh.
4.6MWh rocne jako prumerna
4.6MWh rocne jako prumerna domacnost? tak to je nase domacnost teda tezkej podprumer 😀 za minulej rok mame spotrebu 2.88MWh 😀 , v te spotrebe mam i 6x PC, jeden workstation a 5x renderstation neb pracuju doma, pokud ma nejaka domacnost prumer 4.6MWh rocne, tak to bude nejaky rodinny barak a budou tou elektrinou i topit a ohrivat vodu, coz ale jaksi nebude prumerna domacnost
mimochodem v CR mame dlouhodobej prumer 1.4MWh na osobu rocne (udaje ministerstva financi) na domacnosti pak ten samej zdroj uvadi prumer 2.6MWh, akorat teda netusim jak to pocitaj
Tak oni britové v podstatě
Tak oni britové v podstatě ani neznají dvojskla a o nějakém zateplení toho taky moc neví. A když vidím ty jejich šoupací okna, tak věřím, že žijí neustále v průvanu se zapnutými infrazářiči.
Nikdy nezapomenu na naše
Nikdy nezapomenu na naše ubytování na dovolené v Londýně. Tam měli tak zhnilá dřevěná okna, že se dal ven prostrčit palec! A hned pod oknem byl elektrický přímotop.
Vida! Záhada enormní
Vida! Záhada enormní spotřeby energie britské domácnosti je v podstatě vyřešena.
Hezky to napsal Václav
Hezky to napsal Václav Klaus starší při svých postřezích z cesty po USA, kde byl na konferenci ekologů ubytován v jednom luxusním hotelu. Na místě vystupoval se svojí knihou Modrá, ne zelená planeta. Musel se smát, když slyšel všechny ty globální oteplovače, jak spasí svět, přitom jen svézt je všechny na jedno místo stálo šílenou energii. No a hotel, kde bydlel, měl obrovskou spotřebu elektřiny na vytápění i klimatizaci a hodlal s tím rovněž něco dělat. Jak VK sen. poznamenal, třeba by stačilo začít utěsněním spodní hrany dveří v pokojích obyčejným prahem, jako se to dělá již staletí v ČR. Pak by tam nebyl šílený průvan a nemuselo se tolik topit/klimatizovat. On osobně si do té mezery prostě jen strčil smotaný ručník.
Nejlevnější energie je totiž tak, která nemusela být vůbec vyrobena. A taková – kupodivu – ani nepoškodí okolní prostředí.
To je vše klasika, baráky
To je vše klasika, baráky v USA a GB jsou pověstně špatné. Třeba britské baráky by po utěsnění a zateplení podle českých standardů norem skoro nepotřebovaly topit. Budovat v jejich klimatu pasivní stavby musí být úplná brnkačka.
Z vašeho příspěvku my
Z vašeho příspěvku my vyplynuly dvě věci – vůbec nemáte tušení jaký mají v reálu offshore větrné elektrárny koeficient využití (Britové běžně dosahují 60%, u ostrovů severně od Skotska není problém ani 80%), větrné elektrárny můžou vyrábět elektřinu v době, kdy ji nikdo nepotřebuje, taky to znamená, že velké jaderné a uhelné elektrárny konstruované na to, aby jely pořád, vyrábějí vždy, když elektřinu nikdo nechce. Ve Francii mají tenhle problém každou noc.
Zprvu se mi na váš
Zprvu se mi na váš příspěvek ani nechtělo reagovat, ale pak jsem uznal, že pomýlené je třeba opravit. Máte pravdu, že první rok po instalaci, může výroba dosahovat až 60 % instalovaného výkonu. To je ovšem první rok. Vlivem degradace a dalších ne zcela jasných faktorů dosahuje účinnost elektráren po 10 letech sotva čtvrtiny této hodnoty. Viz http://www.ref.org.uk/attachments/article/280/ref.hughes.19.12.12.pdf
Je to sice z roku 2012, ale je to velmi zajímavé a poučné. Velmi zajímavá data.
Jo, to znám. Autor
Jo, to znám. Autor dokázal, že před 15 lety se instalovaly VtE nevhodné pro offshore podmínky (aby ne, byla to improvizace s onshore vrtulemi strčenými na moře) a že nové instalace mají vyšší kapacitní faktor než ty staré.
Taky nebyl schopen vysvětlit, proč se některé VtE dost prudce zhoršovaly a jiné vůbec.
To jsem rád, že jste
To jsem rád, že jste strhal můj zdroj, nicméně stále jste neuvedl žádný svůj zdroj, který by podpořil vaše domněnky. Tudíž vás lze považovat za kecala a brouka Pytlíka. Hezký den.
A dodal bych, že i nejvíce
A dodal bych, že i nejvíce proOZE směřované organizace uvádí load factor u offshore větrných na 39 %. Viz http://www.ewea.org/fileadmin/files/library/publications/reports/EY-Offshore-Wind-in-Europe.pdf
Tož mi řekněte, jak jste došel k těm svým 80 %. Nějaké podklady a důkazy k tomu máte?
39% je historický průměr,
39% je historický průměr, od prvních pokusů. Nemyslím, že se bude budovat historický průměr. Naopak ty 8 MW turbíny jsou nejnovější špice v oboru. Mají mít ještě výhodnější poměr mezi plochou pokrytou rotorem k instalovanému výkonu a vyšší stožár než turbíny budované v posledních letech. Tím by měl ještě více stoupnout koeficient využití.
Tady lze nahlédnout, že VtE starší než 5 let mají CF okolo 35%, novější okolo 45%. Ambice těch nový je mít CF okolo 60%.
Taky ta data vyvrací tvrzení, že s věkem rychle klesá CF u větrných elektráren.
Tady je odkaz na článek, kde z obr. 14 jasně vyplývá, že čtvrtina britských větrných elektráren má CF >47% a z obr. 8 vyplývá, že maximum mají hodně přes 80%. Kdysi se mi podařilo dohledat zdrojová data (dnes už je na to moc pozdě). Přes 60% mají hlavně VtE na ostrovech na Shetlandech a Orknejích.
80 % dosahují v 1 % své
80 % dosahují v 1 % své existence. Navíc z uvedených článků vyplývá, že matematicky využitelný load faktor pro celé UK je asi 33 %. Tomu bych věřil a věřím, že se jim možná s novými technologiemi podaří dostat na 40. Uvidíme. Nicméně odhadovaná cenová návratnost bez dotací je uváděna na rok 2023. Jsem zvědav, jestli do té doby vydrží dotace. Protože jestli ne, půjde to vše do kopru.
No jo, ďábel je jako vždy
No jo, ďábel je jako vždy v maličkostech. Mnou odkazované obrázky uvádějí statistiku
80% dosahuje 1% existujících VtE.
32% opět průměr existujících VtE.
Omyl, čtěte pořádně,
Omyl, čtěte pořádně, píše se tam o čase, ne, že 1% elektráren dosahuje 80 %! Tedy o něco níže pod obrázkem 8, konkrétně u obrázku 14. A na obrázku 8 je uváděna střední hodnota 31 % a střední odchylka 20 %. Tedy v intervalu 95 % jistoty najdete maximum 51 % load faktor.
Máte někde studii celkové
Máte někde studii celkové energetické náročnosti výroby turbíny? Za jak dlouho (průměrně) se vrátí energie vložená do výroby? Nejde mi o cenu, ale celkovou energetickou bilanci. Někdo mi tvrdil, že je negativní hlavně díky vysoké energetické náročnosti při výrobě oceli ze které se dělá hlavně tubus.
Na to je fajn ukazatel ERoEI
Na to je fajn ukazatel ERoEI (Energy Returned on Energy Invested). Wikipedie se odkazuje na dva články, kde je to odhadnuto. Vychází jim, že větrná turbína vyrobí za svou životnost 30-50x více energie než bylo do ní vloženo. Navíc tento ukazatel má tendenci dále růst. Konkurence je v oboru ostrá a technologický pokrok rychlý.
Taky je třeba dodat, ono se to málo ví, ale dost klesá i energetická náročnost výroby oceli. Před 25 lety psaly učebnice metalurgie, že na kilo oceli se spotřebuje kilo uhlí. Dnes už jsou pod 0,5 kg uhlí na 1 kg oceli a dále to klesá a má kam klesat. Hutě energií neuvěřitelně plýtvají.
Jaký je ERoEI u
Jaký je ERoEI u Temelína?
Už za komančů, při jeho stavbě se říkalo, že to tu energii vloženou do výstavby a do výroby materiálu na stavbu nikdy zpětně nevyrobí.
Ale jo, ten už se taky
Ale jo, ten už se taky dávno energeticky vrátil. Na té Wiki byl odkaz i na článek o JE.