Škoda Auto má nové logoČESKO
Škoda Auto má nové logo
Twizy bude stát jen 6990 euroE-AUTO
Twizy bude stát jen 6990 euro
Toyota Prius plug-in hybrid umí 3 l/100TEST
Toyota Prius plug-in hybrid umí 3 l/100
Tunel Blanka - dopravní stavba stoletíSTAVBA
Tunel Blanka - dopravní stavba století

NÁZOR: Udržitelnost dopravy, odolnost, rodinná připravenost

Jan Grohmann - 30 Říjen 2014

Elektromobily, hybridy nebo vozidla s extrémně nízkou spotřebou paliva hrají důležitou roli v udržitelné dopravě. Stejně tak posilují odolnost společnosti proti energetickým otřesům. Udržitelná doprava

Jak udržíme dopravu za 25, 50 nebo 100 let?
foto: Dhanix, CC BY-SA 3.0

V následujících odstavcích přijmeme skutečnost „energeticky omezené společnosti“ a načrtneme si, jak se tato skutečnost promítne do automobilové dopravy.

Svět s omezenými zdroji

Všichni to tušíme, ale zatím ještě nedokážeme naplno přiznat – planeta Země je uzavřený systém s omezenými zdroji. Je naprosto nevyhnutelné, že při současném růstu počtu obyvatel Země zdroje časem dojdou, resp. stane se energeticky a ekonomicky nevýhodné je těžit.

Netřeba se však obávat okamžitého vymizení všech zdrojů a náhlého kolapsu společnosti. Snadno dostupné zdroje začnou nejdříve ubývat a zdražovat. Těžba zdrojů se začne stávat více energeticky náročnou. Takový stav povede nevyhnutelně k tlaku na snižování energetické náročnosti celé společnosti.

V případě automobilové dopravy jsou nejtypičtějšími představiteli těchto zdrojů ropa a zemní plyn. Pro automobilový průmysl jsou však důležité například i železo a vzácné kovy (pro katalyzátory, baterie, elektroniku).

Nejjednodušší je první

Lidstvo začalo samozřejmě těžit (nejen) ropu nebo uhlí na logisticky nejsnáze dostupných místech. Stačilo postavit doslova a do písmene pár desítek kilometrů silnic/železnic a mohlo se začít s těžbou. Takto dostupná těžební místa však již pomalu docházejí.

Již nyní se lidé vydávají za novými ložisky zdrojů do čím dál nepřístupnějších míst. Příkladem je těžba ropy a plynu z čím dál větších hloubek oceánů. Uvažuje se dokonce o využití kosmického prostoru a kosmických těles, ale to je hudba velmi vzdálené budoucnosti.

Honba za zdroji povede také k přím mezi jednotlivými státy, což ostatně můžeme vidět v případě tající Arktidy. To je však jiný příběh.

Udržitelnost dopravy

Všichni podvědomě cítíme, že to tak prostě nemůže jít do nekonečna, ani v automobilové dopravě. Pokud každý člověk na planetě bude chtít luxusní SUV se spotřebou „20 na 100“, tak civilizace zdrojově jednoduše zkolabuje.

V posledních letech se tak ve všech pádech skloňuje pojem „udržitelná doprava.“ Oč jde? Udržitelná doprava je vizí dopravy, která potřebuje ke svém fungování jen minimum neobnovitelných zdrojů. Udržitelná doprava také řeší, jak zajistit schopnost přepravovat osoby a materiál i v delší budoucnosti s ohledem na omezenost zdrojů na Zemi.

Základním předpokladem udržitelné dopravy je nízká spotřeba energie vynaložená na dopravu jednoho člověka na jednotku vzdálenosti. Ideálním představitelem udržitelné dopravy je např. chůze, jízda na kole, hromadná doprava nebo sdílení automobilů.

Podívejme se na dnešní klasické vozidla se spalovacími motory – nejen, že spotřebovávají neobnovitelné (tedy konečné) zdroje energie, ale navíc těžba, doprava, skladování a zpracování těchto zdrojů (ropa) stojí čím dál větší množství energie. Takový stav není jednoduše udržitelný.

Řešením je opustit využívání ropy/plynu v automobilové dopravě a přejít ke snáze vyrobitelným a snáze přepravitelným zdrojům energie – jako je elektrické energie. Do budoucna, pokud chceme zajistit dlouhodobou schopnost dopravy lidí a materiálu, je elektrická energie jediným použitelným „palivem“ ve vozidlech.

Pravda, většina elektrické energie se dnes vyrábí v uhelných nebo plynových elektrárnách. Obnovitelné zdroje ale již několik let vykazují strmě rostoucí trend, který nebude polevovat - ba naopak.

Přitom kombinace obnovitelných zdrojů (případně jaderné energetiky) a elektrických aut je téměř ideální představou udržitelné dopravy.

Dlužno však dodat, že se jedná o dlouhodobou vizi, ke které je třeba vyřešit některé technologické problémy, včetně problémů s efektivní výrobou, provozem a likvidací obnovitelných zdrojů elektrické energie (především solárních článků).

Prozatím je cesta nejefektivněji využívat zásoby fosilních paliv.

Energetická návratnost ERO(E)I

Efektivnost jednotlivých zdrojů lze měřit tzv. Energetickou návratnosti ERO(E)I – Energy Return (Energy) Investment. Jednoduše řečeno, každá vynaložená práce a investice má určitou návratnost.

ERO(E)I se vyjadřuje poměrem získané užitečné energie a energie vložené. Poměr 10:1 například znamená, že z jedné jednotky vložené energie vyprodukujeme 10 jednotek užitečné energie. Z 11 jednotek tak můžeme použit 10 jednotek pro své potřeby a 1 jednotku opět vložíme do procesu získávaní energie.

Historická efektivita získávání ropy a uhlí dosahovala poměru 100:1. Stejně tak i v současné době některá ložiska, například v Libyi, dosahuje takto velkého poměru.

Globálně, jak bylo zmíněno výše, nutnost hledat zdroje ve více nepřístupných místech tento poměr snižovala. Nyní dosahuje například těžba ropy na Blízkém východě poměru 30:1.

Jak si vedou ostatní zdroje? Například u těžby ropných písku v Kanadě se vytěžitelnost podle ERO(E)I udává 3:1, ropné břidlice pak 1,5:1.

V současné době, při extrémně náročně výrobě článků, solární energie v Německu dosahuje poměr podle ERO(E)I 3,9:1, větrná energie 16:1, solárně-teplná energie 19:1, vodní 49:1. Jednen z nejhorších poměrů má například biomasa 3,5:1. Hodnota jaderné energie se udává 75:1.

Dlužno však dodat, že tyto hodnoty se poměrně značně mění v závislosti na umístění zdroje a také podle metodiky vypočtu. Například ERO(E)I solární energie na jihu Evropy je udávána mezi 10 až 30:1.

Podle některých pramenů je třeba, k udržení současné civilizace, těžit zdroje v poměru alespoň 4:1, někteří uvádějí dokonce 8:1.

Otázkou není zda ropa, uhlí a zemní plyn překročí nějakou kritickou hranici ERO(E)I, tedy spotřebujeme na jejich vytěžení více energie (lidská práce – peníze, ostatních zdrojů, elektrická energie), ale kdy.

Rodinná připravenost odolnost

V současné době je „populární“ představa kolapsu civilizace. Existuje řada knížek, publikací ale i internetových zdrojů, jak se na kolaps připravit. Obecně se techniky „přežití“ nazývají odolnost a rodinná připravenost.

Ovšem jak bylo uvedeno v úvodu, kolaps civilizace neznamená, že se kompletně rozloží celá civilizovaná společnost a ulice budou ovládat zdivočelé bandy zločinců. Kolaps jednoduše znamená konec současného fungování civilizace tak jak ji známe a začátek nové, která bude se novému paradigmatu světa přizpůsobí. Posledním největším kolapsem byl například pád Britského impéria na začátku 20. století.

Odolnost a rodinná připravenost řeší, jak se na tuto nejistou dobu připravit. Budoucnost téměř jistě přinese zdražování elektrické energie a větší nároky na finanční chod společnosti nebo státu. Výsledkem bude omezení nebo minimálně větší kontrola spotřeby zdrojů – elektrické energie, ropy, plynu, apod.

Jak se situace promítne do automobilové dopravy? Začne se zdražovat ropa, plyn, uhlí nebo vzácné prvky. V nevýhodě tak budou velké a luxusní automobily, jejichž výroba je energeticky vysoce náročná a ke své dopravě, rozuměj přesunu jednoho člověka na jeden kilometr, spotřebovávají nepřiměřeně vysoké množství energie.

Navíc v ruku v ruce se zpřísňujícími s ekologickým požadavky (hledisko zdroje – čistý vzduch) energeticky náročná auta zatíží vysoká daň a zamezí se jim vjezd do určitých zón a v určité dny. Ostatně, „zelené zóny“ čili nízkoemisní zóny vznikají v největších městech již nyní.

Stejně tak zdražující ropa a dražší elektrická energie povede k finančním šokům – cestování se prodraží. Lidé budou muset omezit cestování nebo si najít jiný druh dopravy. Nepříjemností nebude jen dražší cesta do supermarketu, ale do existenčních potíží se dostanou také dopravní a expediční firmy.

Nedostatek a vysoká cena základních surovin donutí státy přijmout drastická opatření. Vozidla o určitých energetických nárocích se vůbec nedostanou na silnici nebo se výrazně omezí jejich provoz (časově, zónově, daněmi).

Člověk však může proti tomuto stavu posilovat svoji odolnost a připravit na to svou rodinu. Jakým způsobem? Místu luxusního auta s obrovskou spotřebou si koupí menší s nízkou spotřebou a s nižším výkonem. Sice obětuje část pohodlí, ale základní smysl dopravy, tedy přesun z místa „A“ na místo „B“, bude zachován.

Auto s nízkou energetickou spotřebou, elektromobil, hybrid nebo auto se spalovacím motorem a s velmi nízkou spotřebou, posílí odolnost člověka proti otřesům. Umožní mu vynaložit na dopravu mnohem méně peněz, času a nebude tak zatížen energetickými otřesy a svázán strachem.

Jednoduše řečeno, auta se spalovacím motorem nemají v budoucnosti místo. Nemohou mít. Pokud chceme vytvořit udržitelnou dopravu, musíme dříve či později auta se spalovacím motorem opustit.

 
Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Nevím, jestli bylo nutné zařazovat pasáže o postapokaliptickém vývoji, ale je otázka, jestli máme opravdu, byť je to asi nejviditělnější, začínat s nahrazovánímn od osobní automobilové dopravy. Baterie mají stále malou energetickou hustotu, takže by se možná mělo poohlédnout po způsobech dopravy, kde hmotnost navíc příliš nemusí vadit, třeba na železnici, kde se dá ale elektrifikovat, nebo v lodní dopravě, kde by mohly být lodě poháněny akumulátory, byť by to částečně omezilo jejich kapacitu.

theguardian.com/environment/2010/jul/25/slow-ships-cut-greenhouse-emissions

Když se podíváte na článek, nabízí se další možnost, návrat k plachtám, jenom nevím jak budou moderní windjammery vypadat ani kolik uvezou užitečného nákladu.

Obrázek uživatele Aas

Kazdopadne, namet na diskusiu je to vyborny. Dakujem autorovi.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Mně se nejvíc líbila ta věta "kolaps civilizace neznamená, že se kompletně rozloží celá civilizovaná společnost a ulice budou ovládat zdivočelé bandy zločinců".
...vždyť to se děje už teď ! Jen se ti hajzlíci naučili maskovat se sakem a kravatou, a lidi ten trik ještě neprohlídli :-D
Jinak kvituji s povděkem za ten odstavec o carsharingu atd.
Ono je vůbec spousta věcí na hlubší zamyšlení, které by vydalo na celou knihu. Automobilová doprava jako taková není moc efektivní pro přepravu lidí, a auta (ať už na jakýkoliv pohon) by neměla ve městech sloužit jako hlavní způsob přepravy. Kdysi jsem měl takovou knížečku od sdružení auto*-mat, kde se o tom rozumně psalo.
Jinak autorovi i dalším zájemcům doporučuju knížku "Energie bez konce", kde se některé omílané věci zpochybňují.
Například abiotická teorie o vzniku ropy je mnohem líp podložená než teorie biotická, a podle této teorie hlubinné uhlovodíky jednoduše nedojdou, jsou totiž produkovány za podmínek které panují v hloubi Země. Zřejmě proto ta ropa dochází už víc než 80 let a vono furt nic. Taky se musí prodávat za určitou cenu, které by šíření skutečnosti, že jsou zásoby ropy téměř bezedné, moc neprospělo, a je otázka co by to udělalo s uhlovodíkovou ekonomikou řady zemí, a s ekonomikou celkově.
Větrníky a vodní elektrárny take nejsou tak nevinné, jak se často tvrdí. Například větrníky přímo vedou ke klimatické změně tím, že narušují přirozený průběh vzdušných proudů, množství rotorů způsobuje zpomalování proudění nad dotyčnou oblastí a blokuje horizontální výměnu tepla, čímž se zemský povrch zahřívá, a ne nevýznamně. Ale to je jen jeden z mnoha příkladů.

Obrázek uživatele Jolinar

Tak jako vetrne elektrarny ovlivnuji proudeni vzduchu, tak ho ovlivnuji take tepelne elektrarny a vsechny ostani oblasti cinnosti cloveka... Napr koupim si dreveny (papirovy) vyrobek coz taky ovlivnuje proudeni vzduchu - ne jen teplem, ktere u toho vyprodukuji, ale take odlesnenim, ktere k tomu vedlo. Ale v obou dvou pripadech je zdrojem energie slunko. Hlavni rozdil je v tom ze u te vetrne el. je to koncentrovano na jedno misto (nebo spise vyskovou hladinu).

Takova uz je nase civilizace, meni prostredi kolem sebe - at uz to je globalni otepleni, slozeni atmosfery, acidifikace oceanu, zmeny v proudeni vzduchu - i proto je dulezity energeticky mix a nesoustredit se jen na jedno odvetvi at uz je to vitr, slunko, jadro...

Opravy nesmyslů:
- Země není uzavřený systém
- opravdu se nebojím, že by došlo železo
- těžba ropy je v průseru, ale uhlí je pořád k dispozici strašné množství. Ani jedna z českých uhelných pánví ještě zdaleka nebyla vytěžena.
- odkdy je problém likvidovat a recyklovat zařízení složené z křemíku, skla, kovových drátů a kovové nosné konstrukce?
- ty EROEI jsou z článku, který je založen pro Slunce a vítr na datech z roku 2006. Mezitím obě technologie dost pokročily. Množství čistého křemíku (energeticky náročná věc) ve FV panelu kleslo na třetinu a účinnost stoupla o třetinu. Nehledě na to, že se aktuálně najíždí na 10x energeticky méně náročný proces jeho výroby.
U větrných elektráren se předpokládal koef. využití 25%, dnes je běžných 50+% (Hamburk) a 33% (ČR), atd.
- budoucnost téměř jistě přinese deflaci a nižší volatilitu cen elektrické energie. Uhlí je dost a cena půjde taky dolů.

Obrázek uživatele Jolinar

To by me vazne zajimalo jakto ze Zeme neni uzavreny system? Podle me je natolik uzavreny, ze se uz jen tezko predstavuje uzavrenejsi system - alespon do doby nez zacneme dovazet zdroje z mimo-Zemskych casti slunecni soustavy.
Jinak s ostatnim souhlasim...

Není uzavřený systém, protože:
1) Skrze sluneční záření je jí dodáváno značné množství energie
2) Každoročně na Zemi dopadne překvapivě mnoho vesmírného bordelu
3) Pomocí slapových (gravitačních) sil na ní působí Slunce a Měsíc

Z hlediska toho článku by Země nebyla uzavřený sysytém pokud by existoval "proměnlivý" zdroj energie, nebo surovin, který by se dal neomezeně přizpůsobovat potřebám lidstva ... a pokud mi je známo nic takového nemáme.

Z pohledu toho článku je Země uzavřený systém, protože:
1, Stejné množtví enenrgie jaké Země od Slunce přijme opět, vyzáří v infračervené oblasti (a pokud ne tak se tady dřív nebo později uvaříme). Takto získatelná energie je v podstatě konstantní a tím pádem z hlediska vývoje lidstva je součástí uzavřeného koloběhu energie, která je k dispozici.
2, Ten bordel co sem z vesmíru padá lidstvo nijak nevyužívá jako zdroj a nelze spoléhat na to, že se přísun tohoto materiálu bude jakkoli účastnít energetického nebo surovinového koloběhu. Takže z pohledu článku se na uzavřenosti nebo otevřenosti nijak nepodílí.
3, Energie kterou Země získává ze slapových sil je stejného charakteru jako ta v bodě 1.

Pokud chcete být důslední tak uzavřený systém ze samé podstaty "pozorovatel" - "pozorovaný systém" nemůže v tomto vesmíru existovat. Protože pouhé pozorování narušuje uzavřenost jakéhokoli systému.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Tak to je blbost, protože průměrná teplota Země v čase kolísá - např. se střídají doby ledové s dobami vyšších teplot. A protože z pohledu lidstva jsou tyto doby dlouho trvající, pak musí být způsobeny vnějšími silami a vnější energií, působící na Zemi.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Elipticka draha a naklon zeme v priebehu casu kolisa a bez mesiaca by kolisala este viac. Hlavny regulator / klimatizacia je dostatocna zasoba vody, podobne ako na mesiaci ..uz neviem jeho meno myslim ze pri Saturne ma tiez atmosferu a vhodne podmienky vdaka dostatocnej zasobe metanu /v tej vzdialenosti od slnka funguje ako voda/.

Ak na nom pristanete, date si dychaciu masku s kyslikom a poriadnu bundu aku nosia u nas na poloch, mozete sa tam vdaka "normalnemu" tlaku prechadzat ako by sa nechumelilo, a kedze tam menej fuka, bolo by vam v bunde teplo a nestipal by vas na tvari mraz. Ale gravitacia je tam ako na nasom mesiaci.

V sucastnosti sme na konci poslednej doby ladovej (este neskoncila - len konci). Na zemi su normalne dlhe obdobia bez zamrznutych polov. (zaujimavost: Amerika a Europa su niekedy pesi dostupne)
Miera kysliku je teraz nizka, obycajne po skonceni doby ladovej byva az 50% co sposobuje caste poziare.

"Splodiny" CO2 nemaju nic spolocne s beznou regulaciou teploty, vodne pary su jediny cinitel.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Este taka zaujimavost, ak by ste mali na rukach kridla, vdaka hustote atmosferi a nizkej gravitacii sa uvazuje ze by tam mohol clovek kratko lietat. Ten mesiac je nasimi technologiami dostupny na pravidelne pristatie a vzlet s ludskou posadkou ale dlho sa tam leti.

Ak o nom uvazuju ako o zakladni tak koli H3 ktory chcu tazit z atmosfery Saturnu. Ten by spracovavali na mesiaci. H3 je vhodny do sucastne znamej a pouzitelnej technologie "laseroveho" fuzneho reaktora. Na zemi a mesiaci je H3 vzacne koli ziareniu zo slnka ktore ho rozbia. Nejde o ziadne sci-fi. Akurat su pociatocne naklady a rizika neznameho privelmi vysoko.

Jasně, mokrej sen ortodoxního grýnpísáka.
"Prozatím je cesta nejefektivněji využívat zásoby fosilních paliv." – kdo tohle může vymyslet? Cesta je nezavírat jaderky, ale postavit další a co nejvíce OMEZIT využívání zásob fosilních paliv.
Doporučuji k přečtení článek na "Oslovi".
Píšete "že se kompletně rozloží celá civilizovaná společnost a ulice budou ovládat zdivočelé bandy zločinců", ale mám obavy že k tomuto dojde podstatně dříve z důvodu přemnožení a podporování islamistů než z důvodů energetických.
Jak zmínil již "Josef" ta věta "planeta Země je uzavřený systém" je opravdu na ránu do zubů. (ostatně jako většina článku)

pana Wagnera je třeba vnímat jako hlas minulosti. Nové jaderky se vpodstatě nestaví. Je to (už pěkně dlouho) ekonomický nesmysl. Názorným argumentem je dnes to, že státy, které založily svou výrobu elektřiny na jádru (Švédsko, Belgie, Franie, Ontario) začínají nahrazovat svoje dosluhující JE tím nejlevnějším, co se dá dnes pořídit - větrnými elektárnami.

   Nejsem odborník ani znalec a netuším, jestli "… začínají nahrazovat…", ale co se tedy bude dít, když přestane foukat vítr? Asi musí naskočit nějaký náhradní zdroj. Co to asi bude? Bude-li to v noci, tak rozhodně ne fotovoltaika. Takže máme na výběr jádro/fosil. Jenže ani jedno nenaskočí okamžitě, takže aby nedošlo k výpadkům a proudovým rázům v síti, musí pořád souběžně s větrnou běžet i některý ze dvou zmíněných záložních zdrojů. Bohužel po většinu času zbytečně, protože momentálně fouká.
   Nebudu to zde dále rozepisovat, protože toto je vysvětleno podstatně lépe "hlasem minulosti" jak jste jej rádoby vtipně nazval.
   A to není jediný důvod – například v Německu je většina průmyslu (největšího odběratele) na jihu oproti větrníkům, kterým se nejlépe daří na severu. Takže se musí energie přenášet přes podstatnou část Evropy a sítě na to nejsou zařízené a jsou tedy přetěžované (včetně naší). Posílení je na dlouhé roky. Přitom jaderku postavíte přibližně tam kde je největší spotřeba. atd. atd.
Že se nestaví nové jaderky pochybuji a pokud máte pravdu je to průšvih.
   Shrnutí – pokud nebudou dostatečně výkonné záložní akumulátory, které by dokázaly nahradit případné větrné či světelné výpadky, a nebudeme chtít plýtvat fosíliema a čuchat smrad, tak se bez jádra neobejdeme.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ty země, o kterých jsem psal musely historicky řešit jiný problém. Jakýkoli provoz JE mimo režim "vyrábíme na plné koule" je ekonomicky sebevražedný. Jenže spotřeba má svůj denní, týdenní a sezónní cyklus. Navíc se blbě šteluje výkon 1000 MW jaderných bloků, aby pokryly 2847,5 MW poptávky. Navíc reálná spotřeba ve 4 ráno je dost malá. Z tohoto důvodu mají např. Francouzi nastavěné vodní elektrárny na "ladění detailů", levné elektrárny (na výstavbu) na plyn a mazut, kde nevadí, že běží jen pár týdnů v roce a dráty do Německa, aby pokryli zimní spotřebu, na kterou jim chybí ekonomicky schůdné výrobní kapacity. Stejně tak se dají ladit větrníky a fotovoltaika.
To s tím jádrem/fosilem, který musí jet zároveň s větrníky je mýtus, který nemá oporu v realitě. Nehledě na to, že díky předpovědi počasí znáte výrobu z FV a větrníků den dopředu, to je dost času na puštění něčeho jiného.
Jaderku postavíte, kde je nejvyšší spotřeba? Tak proč je Temelín 100 km od Prahy a 400 km od Ostravy?
A k Bavorsku, které tak rád pan Wagner zachraňuje, bych dodal, že aktuálně mají "v naftalínu" větší kapacitu elektráren než je celkový výkon bavorských JE, spojení do Porúří, kde jsou nastavěné a nevyužívané další obrovské kapacity mají dobré. Takže se jim nastane nic horšího, než že budou mít nějaký čas dražší elektřinu. To ovšem bude stimulovat další výstavbu nových elektráren s levnou výrobou a rychlou instalací - větrných a fotovoltaických.

Mám na to hodně podobný názor. Několikrát jsem komentoval jednostranný pohled pana Wagnera a používal jsem stejné argumenty. JE potřebují rovnoměrně vyrábět a nejsou schopné reagovat rychle na změny spotřeby. Potřebují dodatečně zdroje, hlavně přečerpávací elektrárny na akumulaci energie, nebo nemohou pokrývat celkovou spotřebu, ale jenom určitý medián a zbytek se musí doplňovat ve spičkách jinak. Při přebytku se musí energie samozřejmě pod cenou vyvážet. Je to tedy vlastně stejný problém, jaký mají OZE.
OZE mají výkyvy ve výrobě, ale něco se dá celkem dobře zvládat vhodnou kombinací různých typů a predikcí, jak píšete. Elektrárny na fosilní paliva mohou sloužit právě jako záložní zdroje a stabilizovat síť. Jejich příležitostný provoz pak může velmi snížit spotřebu fosilních paliv. Je možné, že spotřeba pak klesne tak výrazně, že doba do vyčerpání zdrojů se prodlouží o stovky let. Nevýhodou je, že fosilní NZE pak přestávají být rentabilní. Možná bude muset vzniknout úplně jiná koncepce NZE jako záložních zdrojů.
Energie se dá také ukládat do vodíku nebo baterek. Tady vidím velký potenciál v elektromobilitě a ve vodíkových palivových článcích. Dostatečná kapacita baterií může úplně převrátit energetickou koncepci. Že to není úplně nereálná představa, dokumentuje současný prudký nárůst výroby akumulátorů v posledních letech a jejich strmý propad v ceně, který je očekáván. Klidně si dovolím tvrdit, že to bude kopírovat vývoj cen FVE, která také po několika letech rychle poklesla (až o 30% ročně) a dále klesá.
Alekrolýza vodíku a následné využití v dopravě, nebo při opětovné výrobě eletrické energie je z hlediska účinnosti skoro lepší, než přečerpávací elektrárny. Problém je ale s životností článků. Pro automobismus 10000 hodin stačí, ale pro průmyslové nasazení je to málo, když uvážíme drahé suroviny. Jako alternativa se také nabízí z vodíku vyrábět metan, který by se používal v paroplynových jednotkách, čímž by se přirozeně z jednoho typu NZE stal také OZE (podobně jako je tomu u bioplynových stanic). Zkouší se to, ale zatím účinnost není moc dobrá.

---

hariprasad

Jsem vždycky rád, když se s někým takhle schodnu. Jen ohledně baterií dodám dvě věci:
1) Stacionární baterie už jsou dnes plně konkurenceschopné pro síťové služby (stabilita, frekvenční regulace, apod.) a taky už se začínají pro tyto účely v Německu a USA budovat (jako čistě komerční projekty, bez dotací). Takže je klidně možné, že se za pár let budou fosilní elektrárny v Německu zapínat jen "na zimu".
http://www.solarninovinky.cz/?akumulace-energie/2014091801/prulom-younicos-uvedl-do-provozu-nejvetsi-akumulator-energie-z-oze-v-evrope
2) Největší aktuální problém baterií jsou nedostatečné výrobní kapacity. Pro elektromobilitu a skladování elektřiny je potřeba nárůstu objemu výroby asi 1000x-10000x. Vřele doporučuju prezentaci:
http://www.youtube.com/watch?v=hf15nMnayXk&app=desktop
Dost mi ohledně baterií rozšířila obzory.

Děkuji za odkazy. Když nějaký vizionář (já to nebyl, protože jsem tušil, co se strhne) asi před dvěma roky na nějakém fóru napsal, že energie se dá skladovat v bateriích a že se to stane základem tzv. smart grids, tak nejslušnějším výrazem, kterým ho častovali byl blbec. Teď se dočítám, že se staví takové stacionární stanice s kapacitou kolem 5MWh a že se plánuje zlevnění výroby baterií zhruba o 80% do roku 2020 Tesla Gigafactory. Také si dovolím odkazy na svůj blog, který se týká mých představ energetické budoucnosti. Česká energetiko, kam že si to šněruješ I a Česká energetiko, kam že si to šněruješ II.
Souhlasím s tím, že nárůst výroby baterií bude muset být opravdu masivní. Jenom pro potřeby uskladnění energie na 1 den bychom potřebovali v ČR cca 500GWh (denní spotřeba). Na druhou stranu je si potřeba uvědomit, že jde o zachytávání a vyrovnávání špiček. Energie se dá posílat/odebírat tam, kde je jí nedostatek/přebytek, nebo používat regulaci výroby. Takže je klidně možné, že bude stačit klidně jen desetina kapacity. K přesnějsím odhadům bych potřeboval nějaké dostupné údaje.
Představa, že u každé benzínky/nabíjecího místa bude stát malá akumulátorová stanice o kapacitě 5-10MWh mi přijde celkem přijatelná. Může to být spojené i s výměnou baterií do elektromobilů. Pokud počítám dobře, tak v ČR je asi 3000 benzínek, z nichž podstatná část má dostupnou přípojku 22kV. Pro začátek by to bylo kolem 3GWh. Problém je cena, protože 5MWh za 150 miliónů je dost, smysluplné by to bylo, pokud by cena byla někde kolem 30-60 miliónů za 10MWh. Ještě to chce buď počkat, nebo jít technologii naproti a začít stavět vlastní Gigatovárnu na baterie.
Naši energetici a jejich pohůnci se ovšem jako ohraná deska místo nových koncepcí zasekli na zastaralé představě jaderného energetického ráje zcela závislého na báťuskovi Putinovi a jeho vizi o panování nad energetickým světem za 500 miliard (které se vyšplhají zřejmě na bilión).
Dokonce se údajně chystá výstavba na zpracování jaderného paliva u Bystřice nad Pernštýnem s úplným ruským vlastnictvím. Očekávám podobné dodržování předpisů, jako v neblahém Majaku u Čeljabinsku. Máme se ještě na co těšit.

---

hariprasad

Hmm, třeba máte pravdu, nevím. Díky za snahu.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

To povedzte Juznej Amerike a ich autam na alkohol z rastlin ktore pestuju. Paneboze co blaznite, ved vy by ste podla nasich ekoteroristickyvh prognoz nemali vobec existovat..

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

ten Ethanol, který používají v Jižní Americe globálně zrovna moc efektivní není - EROie pro ethanol z Cukrové třtiny je 5,0 a z obilí/kukuřice je dokonce jen 1,3. Je na to potřeba hodně velké pole, kde to dobře roste - což možná je v Jižní americe, ale třeba v Evropě vyloučené...

rozdíl mezi třtinou a oblím je v tom, že na ethanol z cukrové třtiny se používá celé rostlina a z kukuřice/obilí jen zrno. Proto to vychází tak špatně. Pro budoucnost je slibné využití speciálně vyšlechtěných řas. To by nakoplo EROEI asi o řád nahoru, ale zatím je to nevyřešený technický oříšek.

Obrázek uživatele honza.t

A to pole vzniklo vykácením pralesa .
Palivo lze vyrábět i z odpadu .
http://www.hybrid.cz/biopaliva-se-i-diky-soucasnym-cenam-ropy-mohou-stat-konkurenceschopnejsi

Cena ropy dle tabulky na této stránce klesla za poslední čtyři měsíce o 27 dolarů za barel (z cca 110 na 83).
Domníváte se, že odkazovat se na článek z 12. Duben 2012 je relevantní?
Pokles ceny ropy ukazuje zelené bláznění v jiném světle.

Obrázek uživatele honza.t

Domnívám se že od té doby se chemické procesy nezměnily. Také mohlo dojít k zefektivnění výroby. Snížení nákladů . Připouštím že velké kolísání ceny ropy. Odradí případného investora.
Během roku, vždy dochází ke kolísání ceny ropy Nabídka-Poptávka .Spotřeba během roku kolísá . Předpokládám že jste motorista? Takže víte, že na čerpacích stanicích v ČR dochází během roku k pohybu ceny nahoru i dolu .
http://nazory.ihned.cz/c1-62988370-proc-je-trh-s-ropou-tak-emotivni-a-volatilni/

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Který matlák napsal první odstavec? Planeta Země že je uzavřený systém? Energeticky? Spadli jste na hlavu? A Slunce žádnou energii nedodává? Nebo vnitřní jaderné reakce v zemském plášti? Fosilní paliva jsou také v podstatě nevyčerpatelná. Slunce nám je totiž zase jednou vyrobí... Jen to bude chvíli trvat.

Obrázek uživatele Jolinar

jo s temi fosilnimi palivy mate recht, staci pockat par desitek tisic let - kdyz budu optimista :-)

Ja myslim ze ta uzavrenost byla myslena v ramci toho co tu je ted, ne toho co tu bude za 10000+ let. Cela planeta je pohanena sluncem, bez nej bychom byli kostka ledu s teplotou okolo 3K :-) Proto se mu rika obnovitelny zdroj, ale ten clanek je spise o tech neobnovitelnych, ktere tu nepadaji z nebe.

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Standardní nastavení volby "Zasílání upozornění na email" můžete nastavit na stránce svého profilu.
Kontrola proti nevyžádaným příspěvkům
Absolováním testu nám pomáháte bojovat proti SPAMu. Děkujeme.
Přepište prosím tento kód do pole níže
Přepište, prosím, znaky z obrázku výše. Všechna písmena jsou malá.

EVMapa.cz - mapa nabíjecích stanic Kariéra EVC Group

zajímavé články