Magnetický rychlovlak svezl první cestující rychlostí 500 km/h

Japonsko je dnes na špici vývoje rychlovlaků. Šinkanzeny tam běžně vozí cestující rychlostí přes 300 km/h. Japonci už ale plánují dál a připravují magnetické vysokorychlostní vlaky Maglev, které přesáhnou rychlost 500 km/h.

Vysokorychlostní vlaky typu maglev se vznášejí na magnetickém polštáři. Proto jsou také extrémně tiché.
foto: BBC

Trať rychlovlaků Maglev, které budou svištět rychlostí 500 km/h, dnes v Japonsku vzniká mezi Tokiem a Ósakou. Trať ale bude vznikat postupně. Prozatím je v provozu pouze testovací 42,8 km dlouhý úsek mezi městy Uenohara a Fuefuki.

Právě tam se aktuálně odehrál první veřejný test magnetického rychlovlaku. Japonské železnice vylosovaly stovku šťastlivců, kteří si mohli maglev a rychlost 500 kmh/ vyzkoušet na vlastní kůži. V budoucnu by měla trať vést do Nagoji (2027) a nakonec až do Ósaky (předpokládané dokončení 2045).

BBC

11 Comments on “Magnetický rychlovlak svezl první cestující rychlostí 500 km/h”

  1. „Magnetický rychlovlak
    „Magnetický rychlovlak svezl první cestující rychlostí 500 km/h“

    Hmm, takto napsáno je to lživí nadpis.

    „Japonský Magnetický rychlovlakv testovacím režimu svezl cestující rychlostí 500 km/h“

    Proč? Ve vedlejší číně, jiný maglev líta 500+, viz youtube. Není to testovací provoz jako v japonsku a už je tomu nějaký ten pátek co fungá.

    P.S. nadpisy Blesk nebo IDnes tomuto serveru nesluší, zde píší většinou skutečné informace…

  2. Mno, nevím, jestli v době,
    Mno, nevím, jestli v době, kdy má Japonsko docela velké hospodářské problémy, obrovský dluh a díry v rozpočtu, si může dovolit financovat takovýhle řekl bych skoro megalomanský projekt.
    A to říkám jako člověk, který považuje maglev za jeden z nejdokonalejších dopravních prostředků.

    A jen na okraj: Japonsko není na špici o nic víc, než např. Německo, které uvažovalo o stavbě svého tzv „magnetického kola“ propojující velká německá města (dokonce mělo vést dle prvotních plánů i přes Prahu), už na na začátku 90. let, poněvadž jejich technologie maglevu Transrapid byla již plně funkční. Nakonec to kvůli vysokým nákladům odpískali. A to si to tehdy mohli dovolit.

      1. To je sice pravda, že
        To je sice pravda, že převážnou část dluhu drží v v dluhopisech samotní Japonci, ale to nijak nezmenšuje fakt, že vzhledem k HDP je Japonsko nejzadluženějí zemí na světě a v absolutní výši dosahuje dluhu USA, které mají ale 2,5 krát více obyvatel.
        Důležité také je, jestli je vůbec země schopná dluh splácet. V současné době, kdy si vláda v podstatě půjčuje z poloviny jen proto, aby mohla splácet staré dluhy, to na dlouhodobou udržitelnost nevypadá. Státní rozpočet je dlouhodobě v hlubokém deficitu a růst HDP je v záporných číslech (poslední kvartál -1,7 %)…

        1. Japonci trochu nezvládli
          Japonci trochu nezvládli 90. léta tkaže přišli o celou jednu generaci(velmi dlouhá krize), přičtěte si k tomu problémy s demografií. Vnitřní dluh moc problematický zase není, pokud se tím vyhnout tomu aby se tento tranformoval do dluhu technologického, který by se pak zase transformoval v hospodářské problémy.

          Problém v současnosti je nutnost importu paliv ze zahraničí, která narostla po odstavení jaderných elektráren, pokud je spustí, měli by se zase dostat do černých čísel zahraničního obchodu. Není to sice nic příliš vypovídajícího, ale oni také drží nemalé množství dluhopisů jiných zemí.

          Potřebovali by nyní pořádně rozhýbat ekonomiku, což nevím jak udělají, ale jistě něco najdou. Je rozdíl i v jednotlivých typech konstrukcích MAGLEVu, jestli se nepletu to co má Čína je stejný systém jako v německu, který má mezi „kolejemi“ a vlakem mezeru asi 10mm, kdežto systém japonský má mezi „kolejí“ a vlakem mezeru asi 100-150mm, což, jak sám uznáte, je v případě země, která může být zasažena zemětřesením mnohem lepší.

        2. Osobně by jsem tyto „dluhy“
          Osobně by jsem tyto „dluhy“ přál i ČR! Japonsko je významným technickým asijským tygrem, bez jeho technických vyspělých technologií by Svět měl problém. To se nedá říci o ČR, ta sice má technickou historii, míra vzdělanosti je na podobné urovni ale v technickém rozvoji a nabídce je ČR daleko za touto zemí! ČR bohužel při návratu do Evropy vsadila na statut montovny pro cizí firmy.

          1. Já osobně bych tedy tyhle
            Já osobně bych tedy tyhle dluhy pro ČR nechtěl, to by ho okamžitě položilo. Japonsko samozřejmě stále má vyspělé technologie a ještě značnou měrou čerpá z minulých úspchů, ale dnes ho v mnoha oblastech předehnala J. Korea a pomalu už i Čína, i když ta stále spíše kopíruje a skutečných inovací tam ještě moc není, ale má našlápnuto solidně.

            A i v ČR se najdou velice vyspělé technologie světové úrovně jako např. elektronové mikroskopy, zabezpečovací systémy nebo nanotechnologie.

            1. Ano máte pravdu –
              Ano máte pravdu – jmenovaní Asijští tygři soupeří a bojují mezi sebou. V ČR mohu souhlasit s Libereckými nanotechnologiemi, o dalších jmenovaných moc přesvědčen nejsem, většinou co vím tak jsou majitelé cizinci, ale nechci nikomu křivdit. Rozhodně ale zaostává ČR za ČSR. I když technický pokrok a technologie se od dob ČSR celosvětově změnily a pokročily.

              1. Nanotechnologie nejsou
                Nanotechnologie nejsou zdaleka jen liberecké Elmarco a Liberecká technická univerzita, ale i centrum materiálového výzkumu při VUT, z firem pak hlavně Contipro, Advanced Materials, Nanoprotex a další.
                A propos nejvýznamnější českou firmou zabývající se zabezpečovacími systémy (mimo jiné) je Jablotron, který je ryze český. I když dle mě o to zase tak nejde.
                Tím ČSR myslíte jako prvorepublikové Českoslovnesko? To bych ještě bral, ale jestli myslíte komunistické Československo, tak to bylo v technologiích o několik dekád za vyspělým světem.

                1. Pravé ČSR opravdu patří
                  Pravé ČSR opravdu patří jedině prvorepublikovému Masarykovskému Československu. Sice se toto označení používalo až do nástupu Tondy Novotného,ale to opravdu s tím předmnichovskám nemělo nic společného. I KDYŽ i v této době Českoslovenští vzdělanci dokázali se prezentovat na mezinárodních strojírenských veletrzích bohužel většinou jen s prototypy stroju a zařízení. V Bruselu 1958, Římě 1960 zlaté ocenění a ceny sice získalo socialistické Československo ale odborná práce byla nikoli na politické pounorové ale předmnichovské vzdělanostní praxi a zkušenostech.

Napsat komentář