Lodní dopravu na Brněnské přehradě obstarávají elektrolodě

Elektrická trakce má v brněnské hromadné dopravě dlouhou a bohatou tradici – je zde již více než sto let a je vnímána jako účinný nástroj pro zvýšení výkonnosti, kvality a atraktivnosti městské hromadné dopravy. Elektřinou poháněné dopravní prostředky začaly psát v brněnské historii v roce 1900, kdy se do ulic jihomoravské metropole podívaly první tramvaje.

Elektrická loď Vídeň na Brněnské přehradě
foto: archiv autora

V roce 1946 doplnily „šaliny“ elektrické akumulátorové lodě a o tři roky byl zahájen i provoz trolejbusů. V současnosti se v Brně podílejí vozidla elektrické trakce na celkových dopravních výkonech MHD (místové kilometry) z 68 %. Zbylých 32 % zajišťují vozidla s dieselovým motorem, tedy autobusy.

V dnešním příběhu se podrobněji podíváme na provoz elektrolodí, s kterými jsme měli možnost se svést během návštěvy dopravního veletrhu Eurotrans, jež byl součástí 55. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu.

Myšlenka využití vodní hladiny údolní přehrady na řece Svratce u Kníniček měla své počátky již v třicátých letech minulého století, první loď však vyplula na přehradě až 5. května 1946, a to na trase Bystrc – Hrad Veveří. O dva roky později pak byla plavební dráha prodloužena až na Mečkov a do Veverské Bítyšky, kam zajíždí lodě dopravního podniku dodnes.

Postupem času byly vystavěny hangáry pro zajišťování nezbytných oprav a zimního uskladnění lodí. V osmdesátých letech pak byly prováděny první generální opravy a modernizace několika lodí. Za tu dobu se lodní doprava stala neodmyslitelnou a vyhledávanou součástí využití přehrady.

Současný lodní park se skládá z jedné menší jednopalubové lodě Brno a pěti větších dvoupalubových lodí vyrobených v letech 2010 – 2012 firmou JESKO CZ. Jejich charakteristickým znakem je elektrický pohon. Tato skutečnost má značný ekologický význam, neboť je účinným opatřením proti znečišťování vodárenské nádrže ropnými produkty a přispívá k čistotě ovzduší a snižování hlučnosti v této rekreační oblasti.

Naši projížďku během úterního dopoledne obstaralo plavidlo nesoucí jméno Vídeň, a to ve zkrácené trase z Bystrce, kam nás dopravil elektrobus Rampini, do stanice Rokle a zpět.

Celá plavba trvala přibližně tři čtvrtě hodiny a pobyt na palubě bylo možno si opravdu vychutnat, protože jediným doprovodným zvukem bylo příjemné šplouchání vody.

Elektromotor Siemens o výkonu 55 kW a napětí 300 V DC nebyl prakticky vůbec slyšet. Na další technické informace jsme se po skončení plavby zeptali přímo kapitána lodi.

„Jestliže vás zajímají baterky, tak mohu prozradit, že v útrobách plavidla je jich celkem 162 kusů, každý článek o napětí kapacitě 1120 Ah a jsou uloženy v bednách po 12 článcích. Pakliže se budeme bavit o dobíjení, tak to probíhá tady v přístavu v Bystrci, a to ze zásuvky pomocí kabelu proudem 100 Ah za hodinu. Takže když během jízd vybijeme třeba 700 Ah, tak potom dobíjíme přibližně 7 hodin,“ uvedl v rozhovoru kapitán lodi Vídeň.

Na jedno dobití pak může plavidlo ujet 80 – 100 km. Tato dvoupalubová motorová plavidla se mohou pohybovat max. rychlostí 14 km/h a uvezou 200 cestujících.

12 Comments on “Lodní dopravu na Brněnské přehradě obstarávají elektrolodě”

  1. Více informací o lodní
    Více informací o lodní dopravě na Brněnské přehradě, její minulosti a současnosti, o názvech lodí a velikosti jejich přepravních kapacit je možné nalézt i na webu brnenskaprehrada.cz/p_doprav.html
    Její téměř 70-ti letá historie bateriových elektropohonů je jedna z nejstarších v ČR, ověřená miliony spolehlivě přepravených návštěvníků a rekreantů Brněnské přehrady.

  2. To je vtip? Ze „Elektrická
    To je vtip? Ze „Elektrická trakce je v Brne již více než sto let“ a hrdy obrazok s popisom „Elektrická loď Vídeň na Brněnské přehradě“. Ako keby nebolo dostatok miestnych nazvov! Som zvedavy, ci je vobec nieco, niekde vo Vidni pomenovane Brno? Este aj tradicne moravske kolace tam predavaju ako Österreiche Kuchen. Sme tak zalubeni do Zapadu, ze nepozname uspechy samych seba.

        1. Tak jako je v Brně
          Tak jako je v Brně Vídeňská ulice, tak je zase např. ve Vídni Brünner Straße. To je s podivem, že? Nebo si myslíte, že překlad Brünner Straße je nějaký jiný? Každý brňák tomu rozumí, protože dříve se v Brně většinou mluvilo německy. A navíc brněnský hantec používá spoustu poněmčených slov.

            1. Dobrý muži, už to s tím
              Dobrý muži, už to s tím patriotismem kapku přeháníte. Loď se přece jmenuje Vídeň a ne Wien, takže proč se rozčilovat, že ulice ve Vídni se jmenuje Brüner Strasse a ne Brněnská Strasse?
              Jinak když vám to tak vadí, tak byste si měl vybrat raději nick Tatran, Krakonoš je pro vás přece taky zahraničí. A vaši loď si pojmenujte třeba Považská Bystrica, ale nekecejte jiným do toho, jak si mají pojmenovat svou.

      1. A ještě doplnění. Víte
        A ještě doplnění. Víte co mi odpověděla mluvčí letiště na dotaz proč je na českém letišti anglicky název? Ze prý se tam pohybuje víc cizinců než Čechů tak aby nám nekomolili jméno našeho milovaného exprezidenta. (překvapení: na mezinárodním letišti je víc cizinců než domácích! To by opravdu nikdo nečekal)

  3. jake napeti maj ty clanky?
    jake napeti maj ty clanky? 🙂
    zajimame celkova kapacita a k te potrebuju napeti 🙂 Abych pravdu rekl, nemam poneti jakou kapacitu muze mit takova lod… ale k dyz ma motor 55kW, rychlost 14km/h a dojezd 80-100km, tak mi vychazi: 80/14*55 = 314kWh. Ale to je nejak moc ne?

Napsat komentář