Elektrická letní dovolená: 4500 km po Evropě v elektromobilu Nissan e-NV200

redakce - 09 Srpen 2017

Ladislav Kalous vyrazil letos v červenci s rodinou elektromobilem Nissan e-NV200 na 4500 km dlouhou cestu po Evropě. Jako mnoho pionýrů-elektromobilistů i on ukazuje, že když se chce, tak to jde.auto elektromobil Nissan e-NV200 v Paříži Eiffelova věž

Elektromobil Nissan e-NV200 rodiny Kalousových před Eiffelovou věží v Paříži
foto: archiv autora

autor: Ladislav Kalous

Jsme taková normální rodinka, taťka Láďa, už zas těhotná mamka Jiřinka a 11měsíční dcerka Natálka. Máme rádi cestování, moře i hory a zajímá nás, jak žijí jinde.

Mimo jiné je naším každoročním cílem malé přístavní městečko Carnlough v Severním Irsku, asi 60 km za Belfastem, kde máme rodinu a přátele a v přístavu kotvíme naši kocábku.

Naše malá dcerka je již zkušená cestovatelka a elektromobilistka. Už loňské léto, dříve, než se narodila, procestovala naším elektromobilem většinu západní Evropy.

Na loňské cestování jsme hodně vzpomínali. Tento rok už jsme se nemohli dočkat, a proto jsme netrpělivě očekávali začátek prázdnin.

Hned 1. července, po důkladném servisu našeho elektromobilu Nissan e-NV200 v J.P.N. Cars v Brně, kde nám autíčko zodpovědně a kvalitně připravili na dlouhou cestu, jsme naším elektromobilem, který je rázoveň věrným členem naší rodiny, vyrazili z Brna na cestu.

Prokleté pneumatiky

Po přejetí státní hranice do Rakouska nás překvapil asfalt, se kterým si naše nové pneumatiky Nokian eline AAA vyloženě odporovaly, projevila se i vysoká hmotnost nákladu, protože kočárek, nápoje, potraviny, oblečení a kempinkové vybavení skutečně vážili více než jsem předpokládal.

Na dálnici v Mistelbachu jsme na OMV poprvé nabíjeli a pneumatiky Nokian v provedení XL na vyšší zatížení se ukázaly jako velmi nevhodné, mají měkké boky a auto na nich plave. Gumy jsem tedy přetlakoval na 3,3 bar a pokračovali jsme v cestě.

Další nabíjení bylo kousek za Vídní a na přetlakovaných pneu přestalo auto plavat a drželo směr, ale pérování značně ztvrdlo a po probořeném zadním platu v nákladním prostoru (neoriginál, vyrobeno ze dřeva), které nevydrželo hmotnost nákladu a zjištění, že místo běžné spotřeby 13 kWh jedu za 22 kWh/100 km jsem uvažoval o návratu domů.

Pohoda na Slovinsku

Touha po moři však byla silná, plato jsme opravili a pokračovali v cestě. Po dalších 100 km nás překvapila silná bouřka a krupobití a přestože jsme netopili, na mokru se spotřeba zvedla na 28 kWh. Mám elektromobil Nissan dva roky, najel jsem 70 000 km a už jsem s ním byl v Belfastu 2x, ale takové potíže jsem nečekal.

Na pneu za 3000 Kč jsem silně zanevřel a začal se smiřovat s nečekaným výdajem a jejich výměnou na cestě, protože můj běžný dojezd klesl ze 150 km pod 100. Za 28 kWh na sto nejezdím ani v zimě s elektrickým topením.

Pršet přestalo, spotřeba elektřiny klesla a opustili jsme Rakousko i jejich předraženou dobíjecí síť Smatrics. Po přejezdu hranic do Slovinska se spotřeba na jiném asfaltu vrátila zpět k běžným hodnotám kolem 16 kWh.

Cesta Itálií podél moře

Cesta Itálií podél moře
foto: archiv autora

Slovinsko jsme projeli po dálnici, kde je solidní nabíjecí síť. Na benzinkách OMV mají nabíječky Efacec QC45, jedná se o trojstandart jaký známe od ABB - CHadeMo a DC Combo 50kW a AC.

Tyto stanice hladce nabíjí a jejich výhoda, díky zdvojenému napájení, že funguje AC a DC současně a mohou nabíjet dvě vozidla současně. Není potřeba žádné registrace, stačí si jen zakoupit na pokladně obálku s autorizační kartou, v návodu je napsáno, že je přednabita na 30 minut.

Při prvním zkušebním nabíjení, abych se ujistil, že skutečně Slovinskem projedu jsem s 65% energie v baterii zahájil nabíjení, které jsem po 15 minutách ukončil a zbývajících 15 minut jsem si nechal na další nabíjení.

U další nabíječky, kam jsem přijel s 8% energie a počítal s tím, že zcela vybitá baterie pojme za prvních 15 minut více energie, nastalo velké zklamání.

Nabíjecí karta za 10 eur je na 30 minut, není omezena množstvím odebrané energie, ale lze ji použít jen jednou, na další nabíječce už nefunguje, takže plán nabíjet za 10 eur 2x nevyšel. Cena spotřebované energie se tedy neplánovaně a nepříjemně zvýšila.

V Itálii se s elektřinou moc nekamarádí

Po čtyřech nabíjeních, které nás tedy stálo 40 eur, jsme nad ránem spatřili italský Terst a pokračovali jsme do Benátek, které byly naším prvním cílem. Ujeli jsme tedy 900 km a nabíjeli jsme 5x v Rakousku a 4x ve Slovinsku, a to pokaždé 30 minut na 93%. S téměř vybitým autem jsme našli kemp, ubytovali se, postavili stan, dali nabíjet auto a šli spát.

Ve Benátkách v kempu Fusina jsme strávili 2 dny, pláž byla od kempu 60 km, bylo tam spousta komárů a nějak se nám tam moc nelíbilo, Benátky nás příliš nezaujaly, a tak jsme v Ikea v Padova poněkolikáté a zdarma nabili auto a pokračovali v cestě. Vydali jsme se přes Miláno do Janova, který leží těsně u moře.

Italské pláže

Italské pláže
foto: archiv autora

Přelidněné Miláno nás nezajímalo, navštívili jsme jen italskou centrálu Nissan, kde jsme nabili, vypili kávu a popovídali si o cestování a o e-mobilitě v Itálii. Byla to milá návštěva a jako v každém salonu Nissan v Evropě kde jsem kdy byl, se k nám chovali velmi vstřícně a ochotně nás nechali dobíjet,

Poprvé nám byla položena otázka jestli nám ten fotovoltaický panel na střeše auta dobíjí baterii a kolik na něj ujedeme. Přišel tedy na řadu první výklad, který se dále mnohokrát opakoval, že panel 275 Wp ve spojení s MPPT regulátorem Victron skutečně nabíjí baterii, ale 12V externí, tzv. na soulož přidrátovanou nad originální 12V bateríí a napájí klimatizaci a kompresorovou ledničku.

Minulé léto se chladnička s polovodičovým článkem za 2 tis. Kč neosvědčila, chladila velmi málo, konzumovala hodně elektřiny a citelně to bylo znát na dojezdu. Kompresorová lednice Indel jela perfektně, také namražovala chladící pytlíky pro plastovou termoschránku a FV panel 275 W se ukázal jako zbytečně velký, neboť ve slunné Itálii vyráběl více elektřiny, než činila spotřeba.

Proto jsem začal přemýšlet jak nadbytečnou elektřinu dostat do HV baterie a starý nápad instalovat na střechu rozkládací FVE se opět vnucoval na mysl.

Jako po válce

Cesta z Milána do Janova vede přes národní park dell Antola. Jsou to nádherné hory, bylo nutné překonat značný výškový rozdíl na úseku dlouhém 147 km bez možnosti nabíjení. Vrcholek hor s malebnými vesničkami se neukázal jako nejvhodnější trasa pro přeložený elektromobil.

Zásobování elektřinou bylo jak u nás po válce, rozvody po vesničkách byly nn kroucenými závěsnými kabely, které nepřenesou velké výkony, a v restauraci kde jsem zastavil s prosbou o zásuvku mi bylo vysvětleno, že teď elektřina nejde, že půjde až odpoledne a nabíjení auta nepůjde, neboť mají slabé přípojky.

Téměř na páry v baterii jsme dojeli do vesničky Sant Olcese, kde najít místo kde vás nechají dobít elektromobil je těžší než najít zlato na Klondajku. V restauracích sedí lidé v poledne při svíčkách nebo venku a nic zbytečného na elektřinu nepoužívají.

Po spoustě odmítnutí jsem se obrátil na četnickou stanici, ale i tam to bylo s elektřinou špatné a četníci seděli v kanceláři v pološeru a počítače měli vypnuté. Poznámka pana četníka, že na vrcholku hor s vybitým elektromobilem to není sranda byla velmi trefná.

Nicméně nás doprovodil na náměstí, kde byly rozvody připraveny na nějakou oslavu a u pódia se našla dostatečně jištěná zásuvka, kde jsme nabili chybějící energii na zbývající etapu.

Po odjezdu z krásného Sant Olcese kde se však zastavil čas se cesta nekonečným stoupáním proměnila na úsek 30 km stále z kopce a další plánovanou nabíječku na trase jsme díky rekuperací vyrobené elektřině mohli vynechat, vlastně poprvé se mi stalo že z jízdy na rezervu z 12 km, tedy asi 10 % energie, jsem se dostal na 33 %.

Další cestou Itálií jsme zjistili, že s dobíjením to skutečně nebude jednoduché. Italové mají drahou elektřinu a nabíjení aut nejsou nakloněni. Vlastně za celou cestu přes Itálii jsme nikde nepotkali žádný elektromobil, mimo dvou vozů Tesla v Padově.

Síť nabíječek mají hodně řídkou a v kempech jen 6A jističe, které nabíjení auta nastavené na minimum neudrží. V jednom kempu nám nabídli místo pro stan na skalnaté zemi srovnané štěrkem za 50 eur a za nabíjení auta přes noc požadovali dalších 50 eur.

Sanremo v Itálii

Sanremo v Itálii
foto: archiv autora

Naštěstí jsme našli kemp poblíž města Sanremo, kde plně zařízený bungalov s klimatizací přišel na 50 eur a elektřinu pro auto nikdo neřešil.

Možná se spoléhali na 6A rychlé jističe, ale kus drátu jako klema přes jistič a bylo vyřešeno, aby auto dostalo svých 10 A. V kempu se nám velmi líbilo, na krásnou pláž z jemného písku jsme to měli jen 50 m, a tak jsme si 4 dny užívali koupání a slunění.

Při vyjížďkách po okolí kdy teplota přes den se blížila 40 °C jsme ocenili klimatizaci v autě a odpustili Nissanu cenu za to drahé chladivo 1234Y, za které v ČR počítají 10x více než za běžné chladivo R134a, které všude doplňují za cca 500 Kč.

Směr Monako

Po čtyřech dnech lenošení jsme opustili Itálii a přejeli do Monackého knížectví. Než jsme se vzpamatovali z úžasu, byli jsme v Monte Carlu. Monako je nádherná, ale miniaturní zemička pyšnící se nulovou kriminalitou a elektromobilisty potěší nabíjení zdarma v celé zemi, nicméně ceny za mobilní telefonní služby jsou stále v roamingu a patří k nejdražším což si vyžádalo vypnutí telefonů.

Nabíjení v Monte Carlu

Nabíjení v Monte Carlu
foto: archiv autora

Monte Carlo nás uchvátilo, v centru města jsme našli nabíječku u které stál mužík v obleku, auto nám ochotně zapojil a postaral se nám o dobití na 100 %, zatímco jsme vyrazili na průzkum a obdiv překrásného města.

Monte Carlo se opravdu moc líbilo, ale vše neskutečně namačkané a šíleně draho. Opouštěli jsme ho se slibem, že se nevidíme naposledy a vyrazili směr Francie, abychom našli kemp a stan stavěli ještě za světla.

Elektromobilní Francie

Do Francie jsme dorazili zanedlouho a u první nabíječky jsme si ověřili, že karta operátora KIWI sjednaná v loňském roce stále funguje, a tedy cesta Francií je volná. Ve většině země je karta KIWI nezbytná, je potřeba k odblokování nabíječek a nabíjení je zdarma a nestojí vůbec nic.

Normálně je jednoduché kartu vytvořit on line, ale zahraniční adresu web nepřijímá. Pro její získání karty bylo nutné využít služeb tlumočníka a účet vytvořit po telefonu, nicméně karta druhým rokem funguje a nabíjí se zadarmo.

Nabíjení na dálničním odpočívadle ve Francii

Nabíjení na dálničním odpočívadle ve Francii
foto: archiv autora

U další nabíječky jsem byl také potěšen, karta Sodetrel, rovněž získaná vloni, se ukázala také plně funkční. U operátora Sodetrel se za kartu platí měsíční paušál, který by měl být podle smlouvy 4 eur měsíčně (nicméně faktura chodí na 1,39 eur a za rok 2016 přišla jen 7x místo 12x).

V měsíčním paušálu jsou nějaké volné minuty a nabíjení nad rámec se platí měsíčně po obdržení faktury. Sodetrel je významný operátor, výhradně a jediný má nabíječky na dálnicích a na přivaděčích. Bez Sodetrelu se nedá ve Francii cestovat.

Cena za nabíjení byla v loňském roce hodně drahá. Po zhlédnutí faktur jsem hodně lapal po dechu, ale v mezidobí od 09/2016 do 07/2017 se ve Francii v oblasti nabíjení mnoho změnilo.

Zůstalo sice stejné, že člověk přijede k nabíječce, nezná cenu za kolik bude dobíjet a následně pak je z faktury překvapený. Tento rok už se cena dá vyhledat v mapě nabíječek Sodetrelu.

Na dálnici na šňůře nabíječek ale některou vynechat dost dobře nejde a pokud cestujete rychlostí 130 km/h, nabíječky rozmístěné cca po 70 km musíte využít a cenu musíte akceptovat.

Solární květina ve Francii před supermarketema

Solární květina ve Francii před supermarketem
foto: archiv autora

Tento rok jsem byl velmi mile překvapen cenou: za jedno nabíjení okolo 20 min to byla 2-3 eura. Sodetrel má velmi výkonné moderní krásné nabíječky, které nabíjí až 100 kW, ale Nissan si nevezme více než 60 kW.

Další významná změna ve Francii je, že mnoho nabíječek je trvale odemčených a není potřeba žádná karta. Na některých je stará nálepka, že je potřeba karta KIWI, ale jdou spustit i bez karty.

Staré známé nabíječky DBT, ty větší, které mne v loni svojí nefunkčností hodně potrápily a díky nefunkčnosti tři stanic jsem byl nucen 10 km absolvovat na odtahovce, za kterou jsem loni zaplatil 331 eur, prodělaly významný upgrade.

DBT stanice mají nový software a grafiku a už tolik nepískají, konektory vyměnili za novější a preciznější plastové Yazakki, jsou většinou dual DC+AC a nabíjí skutečně 50 kW. Další tyto inovované DBT se objevily na maloměstech a v duchu jim říkám obecní nabíječky.

Nabíjecí stanice v malé francouzské obci

Nabíjecí stanice v malé francouzské obci
foto: archiv autora

Nápis tvrdí, že jsou zadarmo na 30 minut. Nissana nabíjí do 100 % skutečně za půl hodiny a jsou "free for all". Francie je jeden z rájů elektromobilistů, nabíječek mají velmi mnoho rozsetých po pár kilometrech od sebe a i z dálnice lze někdy sjet k bezplatným nabíječkám.

Francouzi již v loňském roce měli nabíječku před každou Ikea, Auchanem a letos přibyly megamarkety E´Leclerc, Intermarché atd. Všechny nonstop a zdarma.

Výrazný počin uskutečnil řetězec Lidl, nainstaloval stanice ABB Terra 53 CJG - trojstandart. Někde mají i dvě stanice, leč nepříjemným omezením je, že jsou v provozu jen po otvírací dobu Lidlu.

Dobíjecí stanice u obchodů Lidl

Dobíjecí stanice u obchodů Lidl
foto: archiv autora

Ve Francii je velmi mnoho prodejců Nissan a téměř každý má nabíječku na které Vás nechají všude bez okolků nabít, většinou ale jen v pracovní dobu, protože nabíječky mají v uzavřeném areálu.

Francouzi jsou elektromobilitě velmi nakloněni a ve Francii je prostě radost cestovat elektromobilem. Nejvíce otázek na můj solární panel na střeše mi položili právě ve Francii.

Na druhou stranu jsou běžní občané docela neochotní a nevstřícní. Stalo se mi, že jsem musel nabíjet u obchodního centra z pomalé nabíječky, ale byla zamčená nějakým nevýznamným operátorem a absenci autorizační karty bylo možné obejít zasláním sms.

Vloni to v roamingu šlo, letos po zrušení roamingu už od českého mobilního operátora SMS nešla doručit. Na parkovišti jsem oslovil 5 lidí, předem jsem každému ukázal peníze aby viděli že jim tu SMS opravdu zaplatím, ale neuspěl jsem.

O rodině, která přijela v nové X5 a prý, že nemají s sebou mobil, jsem si myslel svoje. Všech pět oslovených lidí však zašlo do supermarketu na zákaznický servis požádat, aby mi pomohli, ti však nepomohli a opakovaně sdělili, že všechny tři pomalé nabíječky jsou rozbité, ačkoliv se přitom tvářily plně funkční.

Je to smutné, když potřebujete nabít, ve Francii existuje spousta nabíječek, které jsou ve správě nějakého malého bezvýznamného operátora, který má často jen jednu nebo dvě nabíječky a bez karty nejdou spustit.

Francii mám i tak rád, je to veliká země, která neustále něčím překvapuje a je co poznávat. Ale další věc, která běžného cestovatele nepotěší, jsou poplatky na dálnicích.

Další z mnoha možností nabíjení ve Francii

Další z mnoha možností nabíjení ve Francii
foto: archiv autora

Neradi prokrmujeme mýtné brány eury. Poté, co jsme za mýto utratili víc jak 60 €, padlo rozhodnutí cestovat pomaleji, ale neplatit ty rakety za dálnici, a za ušetřené peníze si raději vzít B&B hotel.

Naše další cesta vedla přes Nice, Cannes, Saint-Tropez do Toulonu, kde nás čekala návštěva přátel. Poté jsme našli nádherný kemp v osadě La Ciotat.

Pronajali jsme si na čtyři dny plně zařízený bungalov s klimatizací, který i s parkováním, elektřinou a Wifi stál 180 eur. Zvláštností v tomto kempu bylo samostatné měření spotřeby vody a elektřiny, což nám při odjezdu odečetli ze zálohy, činilo to však jen 9 €.

Koupání v La Ciotat bylo nádherné, jen pláž již nebyla tak písčitá jako v Itálii a sluníčka bylo o něco méně. Přístup do vody byl z hromady kamení, ale v okolí jsme našli spousty upravených písčitých pláží.

V La Ciotat se nám líbilo a celkem neradi jsme vyrazili na zbývající úsek přes Francii do přístavu Roscoff nedaleko města Brest. Po projetí Marseille jsme opustili moře a po dálnicích A75, A71 a A85 směřovali na Nantes, kde jsme se opět přiblížili k moři a kopírovali jej.

Tato etapa byla dlouhá 1400 km a už nás to cestování přestávalo bavit, toužili jsme po Irsku. Cestou se nám líbily jen překrásné Francouzské hory – Parc naturel régional Loire-Anjou-Touraine, kde nás opět čekala jízda na hranici dojezdu elektromobilu, ale díky rekuperaci jsme to zvládli bez potíží.

Po dvou dnech jsme konečně dorazili do přístavu Roscoff od kud nám měl odjíždět trajekt do Irska, ale udělal jsem osudovou chybu. Po ubytování v B&B hotelu v jednu hodinu v noci jsem již neměl sil na booking trajektu a odložil jsem to na ráno.

Jak se říká, co můžeš udělat dnes… Trest za odklad byl krutý, ráno už žádný trajekt nebyl k dispozici a nejbližší odjížděl za 14 dní. Strávil jsem tak den na internetu hledáním náhradního spojení, které jsem nakonec našel. Jiný trajekt nám odjížděl za dva dny z přístavu CHerbourgh-Octeville vzdáleného 500 km.

Cherborough, Octeville

Cherborough, Octeville
foto: archiv autora

Poslední drobná potíž na cestě se ukázala opět v pneumatikách. Od Rakouska se pneumatiky chovali normálně a spotřeba elektřiny byla jen mírně vyšší a výměnu pneumatik jsem pustil z hlavy.

Posledních 100 km Francií z města Saint-Lo, kde jsem v místním Nissanu ve spěchu nabil jen na 60 %, protože jsem věděl, že do přístavu pojedu po dálnici a celých sto kilometrů je cesta dolů ze 7% kopce.

Loni mi na ten kousek stačilo 30 % energie v baterii, měl jsem však originální pneumatiky Good Year. Tentokrát jsem těch posledních 100 km téměř neujel a hrozilo, že zůstaneme vyset bez proudu někde pár km před přístavem.

Opět se pneumatiky Nokian eline AAA+XL ukázaly, chovaly se jak natřené lepidlem. Takový kopec běžně jezdím bez plynu na slabší stupeň rekuperace a jen místy tam na chvíli hodím Béčko - silnější brždění rekuperací, protože v daném ůseku je max. povolená rychlost 100 km/h a spotřeba se pohybuje kolem 9 kWh/100 km.

Tentokrát jsem musel jet z kopce na půl plynu, jel jsem max. 60 km/h a když jsem dal neutrál, auto se po pár metrech zastavilo, místo aby rozjeté ujelo setrvačností 10 km. Bylo to nepochopitelné, spotřeba šla na 20 kWh a k nabíječce jsem dojel jen na páry v baterii.

Během nabíjení jsem šahal na brzdové bubny i na desky, brzdy byly úplně studené, protože po sto km jsem na brzdu šlápnul poprvé a naposled až před nabíječkou. Nemůžu to pochopit a děsím se cesty zpět kdy budu muset těch sto kilometrů jet celou cestu do kopce.

Přes průliv do Irska

Po 17 dnech koupání, slunění, procházení památek a spoustě dní v autě jseme se 17.7. večer nalodili na trajekt společnosti Irish Ferries a zanedlouho vypluli na 16 hodin dlouhou plavbu.

Cesta trajektem je pohodlná, auto se nám nabíjelo na wallboxu v podpalubí. Poté, co jsme se ubytovali v tříhvězdičkové kajutě, kam nám za 5 € přidali postýlku pro naši ratolest, jsme vyrazili na průzkum palub stařičké lodi Oscar Wilde.

Nabíjení na trajektu do Irska

Nabíjení na trajektu do Irska
foto: archiv autora

K dispozici jsme měli nespočet barů, restaurací a heren, kino, dětský koutek a řadu vyhlídkových venkovních palub. Plavba přes noc nám utekla velmi rychle, moře bylo klidné a nebýt palubního rozhlasu, který vyzýval k opuštění kajut, spali bychom asi do oběda.

Prošli jsme se znovu tou obrovskou několikaposchoďovou lodí a po dvanácté hodině jsme s autem nabitým na 100% sjeli z trajektu. Celní kontrola netrvala ani pět minut, imigrační úředník chtěl jen vidět dítě a s úsměvem a slovy "Aha, skáče vzadu" nás vpustil do Irska.

Naše 11ti měsíční dítko se během cesty naučilo rozepínat pás v sedačce a za jízdy stát a držet se opěrky předního sedadla a koukat na cestu. Já půl cesty myslel na to, jak to budu při silniční kontrole vysvětlovat.

V Irsku už to dobře známe, po chvíli už jsme byli na dálnici a uháněli přes Dublin do Severního Irska. Nabíječky už jsme nemuseli hledat, protože k nim trefíme jak v rodném Brně na Áčka, a navíc stačí na dálnici pohlídat cedule s nápisem SERVICE.

Na každém tomto moderním dálničním odpočívadle vybaveném veškerými službami je i nabíječka. Tato odpočívadla jsou od sebe cca 60-70 km, takže příležitostí nabíjet je mnoho a mohli jsme uhánět na plný plyn.

Nabíjení je v Irsku i Severním Irsku zdarma, je potřeba si jen u e-car na webu vyřídit nabíjecí kartu, která přijde poštou. Cena za zřízení nabíjecí karty je £20, které se brzy vrátí.

Po pěti hodinách od sjezdu z trajektu jsme byli ve vytouženém cíli a nemůžu si odpustit poslední poznámku. Doma v Česku nedojedu 100 km z Brna na Vystrkov a poslední kilometry mne tahá odtahovka, tady v Irsku jedu 135 km/hod a za 5 hodin projedu 2 země.

Obě Irska jsou krásné a stále zelené země s velkým množstvím památek a kuriozit. Nejznámější snad je v Belfastu dok kde byl postaven Titanic a ještě poměrně nové muzeum Titanicu.

Asi 70 km za Belfastem ještě např. Giant's Causeway, někdy nazývané osmý div světa. Irové jsou přívětiví a vstřícní, mají rádi děti a nikdo nikam nespěchá.

Závěrem bych tedy shrnul tuto 4500 km dlouhou cestu jako příjemnou a pohodovou, nebylo potřeba žádnou odtahovku a na cestě nás nepotkalo nic zlého. Naopak máme řadu příjemných vzpomínek.

vlastní
Zpět na HybridPřidat komentář

Toto je hodně pozitivní komentář.
Ještě bych se s dovolením zeptal. Jaký je reálný dojezd? Dle cesty Bratislava - Brno typuji 200-250km?

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

To samozřejmně není stejné. Před cestou do Maďarska mi auto po mém ježdění město a okresky ukazovalo dojezd 257 km. Při dobití v Brně na 94 % ukazovalo dojezd něco přes 240 km. Vím, že co to ukazuje a co to reálně dojede tolik neplatí. Ale po mých zkušenostech s elektromobily musím říci, že u ioniqu optoti konkurenci ukazovaný dojezd je dost i reálný. Jezdím denně 50-140 km a auto již né tak často nabíjím na 100 %. Ale například při cestě do Trutnova 55 km poměrně značné převýšení jsem měl po příjezdu do Trutnova dojezd 200 km. Takže zhruba platí co jste psal 200-250 km.

Každý máme jiné priority. Před elektromobilem jsem měl hodně aut,
iněkolik prémiových značek a jak tady napsal Martim67 taky se mnou všude vyjebávali. Pořád se něco měnilo, jak říkali v servisech spotřební součástky -vstřiky, žhaviče+relé, pumpy HDI, TDI, commom raily, homokinetické kouby, elektronika samé drahé značky.
Na Audi Q7 stála výměna oleje každý rok 20 tisíc !!! Na Citroenu HDI v záruce v HDI čerpadle našli piliny, výměna čerpadla 50 tisíc a záruka se na to nevztahovala, prý to bilo nekvalitním palivem...

DOST Přátelé !!!

Elektromobil tyto součástky co se nejvíc serou nemá. Nebudu vydělávat na kurvítka, na pajcovaná paliva a na lupičské ceny servisů.
Elektromobil se bude jistě také kazit, ale méně dílů mělo by být menší riziko drahých oprav.
Jedinné auto co mi věrně sloužilo, nekazilo se, servis stál pakatel protože se měnil jen olej za pár stovek, brzdy originál vydrželi půl milionu km, nemělo to žádná turba a i výfuk byl z nerezu, vlezlo se do něj pohodlně 6 lidí,sedadla pohodlí, kufr jak kráva, uvezlo to jak avia a na kouli jsem tahal hengry co jiná auta neutáhli a jezdilo to za 8l nafty. Byl to Mercedes Benz 240D Piano z roku 1973. Kdybych ho já debil nerozsekal vo betonovej most, jezdilo by dodnes.

---

Nissan eNV-200 150tis km po Čr 40tis. po Evropě, domácí FVE, sol. kolektory, slabost pro obnov. zdroje.

Srovnávat Oktávku CNG s Nissanem e-NV200 (o kterém je článek) je už jen z principu nesmysl.

e-NV200 je elektrická dodávka, nikoli osobák. Z toho vyplývá úplně jiný komfort a přístup k dlouhé cestě, kdy dodávka slouží nejen jako dopravní prostředek, ale i jako příbytek v kempech, kdežto s Oktávkou byste musel do dražšího hotelu nebo v kempu pod stan se vším jeho pohodlím. Pokud jste nakloněn alternativám, tak to srovnejte se srovnatelně velkou dodávkou v CNG - včetně její pořizovací ceny + údržbových a provozních nákladů... a zjistíte, že pokud už takovou dodávku nevlastníte, tak si ji jen kvůli cestě po Evropě pravděpodobně pořizovat nebudete. Pokud už takovou dodávku máte, tak to s velkou pravděpodobností není jediné auto v rodině - vedle klasického osobáku. Takže se můžete rozhodnout - co se týká dlouhé cesty. S rozhodováním pořídit spalovák(CNG) vs. elektromobil to podle mě nemá nic společného.

My máme elektromobil, který najezdí 95% všech cest - protože se nám to prostě vyplatí. Na cestu do HR bych neměl žaludek ani nervy, a to nejen elektromobilem, ale ani spalovákem (kterého máme jako druhé auto v rodině taky), prostě vůbec. Přijet do HR, připadat si tam skoro jako na Václaváku, do toho pláže plné kamenů, tak to si radši zaletím do Španělska, kde je na plážích alespoň písek. A mimo jiné nemusím trčet někde v kolonách na dálnicích, strachovat se, jestli mi v koloně nedojde benzín a krmit mýtné brány. Nic pro mě.

Ale je to každého věc. Kdo si v tom chce najít důvody proti, tak je samozřejmě najde. Kdo si chce najít důvody pro, tak je samozřejmě taky najde. A je úplně jedno, jestli jde o ježdění po ČR nebo po Evropě. Tak to bylo, je a bude.

Laďa Kalous má můj obdiv. Jak zpívá Mňága a Žďorp: "I cesta může být cíl". Laďo, palec nahoru, jsi borec. :-)

---

Nissan Leaf 24kWh, 238.000 km
Nissan Leaf 40kWh, 11.000 km

Promiňte :-D. Pobavil jste mě.

Sám autor psal, že spal pod stanem. Tudíž nevidím důvod, proč se brala "dodávka" (PS: NV200 není nic víc, než přerostlý kombík a dodávky má tak daleko, jako můj spalovák k vašemu elektromobilu). Stavět na půl hodiny každých 100 km? Promiňte, toto má cenu pouze za předpokladu, že "i cesta je cíl", nikoliv když se potřebuji dostat z místa A do místa B.

Dovolil jsem si zmínit CNG, jelikož se zde bavíme snad o alternativách a o financích nebo se pletu?

Bavíme s o autech, nikoliv o místech, kdo kam jezdí. Váš názor, že HR je plné jako "na Václaváku" vypovídá pouze o tom, že toho o jižních státech moc nevíte. Bez problémů stále nacházíme zálivy a pláže, kde jsme sami, max pár lidí. Pokud si spojujete HR = Makarská, pak se Vám samozřejmě nedivím.

Mluvíte o strachování se v kolonách, že mi dojde benzín. Je to plyn, nikoliv kapalina. A raději budu jezdit rádius 300km s plnou klimou nebo topením než abych musel stahovat větrák proto, že ten kopec byl prudčí nebo mi špatně foukl vítr a já musel na cestě počítat s tím, že si budu volat odtahovku, protože mi dojde elektřina.

Sorry.

Elektrika se hodí kolem komína, ale na takové šílené trippy. Každý jsme nějaký, v žádném případě nesoudím, ale neznám kolem sebe nikoho, kdo by se vydal s těhotnou ženou a 11 ti měsíčním dítětem přes skoro celou evropu s autem s dojezdem 130km, kdy mi může elektrika dojít kdykoliv (viz zmínka v Itálii) a potom stvrdnout někde s takovým dítětem a těhotnou ženou v 40 tkách vedrech a čekat, jestli zapnout elektřinu nebo pro mě dojede odtah. Na 4 tis km míst dojezd v průměru 100km, to je pouze pro nadšence.
Stačily mi první odstavce. Brno - Wien dvakrát nabíjení. "Sorry jako".
Vážně ne.

A to prodáte maximálně 1 promile dobrodruhů, ale rozhodně ne normálním uživatelům.

Pokud vím, tak NV-200 má ve své třídě největší objem, tuším 4200 litrů. Samozřejmě určitě existují i větší auta. Ale Oktávka kombík má k němu docela dost daleko. A do kombíku naplněného skoro po střechu zavazadly na tak dlouhou cestu těžko dáte i matraci, která v případě extrémní nepohody poslouží jako komfortní přespání. Proto dodávka.

Ano, Laďa je nadšenec. Ano, elektřina v baterce může dojít, ovšem ne "kdykoli" ani "zničehonic", ale postupně a pokud člověk trochu přemýšlí a má zkušenosti, dá se tomu předejít a včas nabít. Zásuvka s výjimkou té zmíněné hornaté Itálie se dá najít snad skoro všude, zejména na každé benzínce... a tam, kde elektřina není, tak se nedá předpokládat ani benzínka ani plnička CNG, která tu elektřinu potřebuje taky.

Popisovaná cesta je extrém, jehož cílem je demonstrovat, jak se to dá udělat. Nikdo nečeká, že na základě takového článku teď zástupy lidí vykoupí elektromobily a vyrazí po Evropě. Není třeba z toho dělat příručku nebo rádce pro potenciální zájemce o elektromobil, protože v tak extrémním režimu se normálně nejezdí. Když si kupujete např. maso k obědu, tak vám k tomu taky nedávají příručku, jak s tím krmit tygry. I když se to dá. :D

Jinak já nic neprodávám, auta už vůbec ne. Jen už jsem něco málo najezdil, např. zrovna v pondělí naprosto komfortně 480km Safari ve Dvoře Králové nad Labem (všem doporučuji - třebas tam dojeďte klidně i spalovákem a Leafa si jen půjčíte - je to boží stát metr od lvů v úplném tichu), nebo běžně jezdím na otočku Prahu taky kolem 500km, nebo na dovolenou do Beskyd s výlety do Ostravy a okolí atd., což v žádném případě nepovažuji za "ježdění kolem komína". Takže si troufám tvrdit, že takové běžné ježdění elektromobilem po ČR je čím dál menší problém. Na delší cesty klidně spalovák - ať už ho má někdo jako druhé auto v rodině, dnes je docela běžné dvě a víc aut v rodině, nebo se dá půjčit od kamaráda výměnou právě za EV. Ale to opravdu záleží na prioritách každého jedince a jeho rodiny. Nepíšu to tady poprvé a zřejmě ani naposled - "život je otázkou priorit". :)

---

Nissan Leaf 24kWh, 238.000 km
Nissan Leaf 40kWh, 11.000 km

Souhlasím se vším, kromě madrace. Jsou na míru dělané, člověk se vyspí pohodlně. Nehledě na to, jak sám auto přiznává, spali ve stanu.

Na otočku běžně 500 km. Nevím odkud jezdíte. Jsem z Brna. Mám na otočení Brno - letiště Praha - Brno kolem 5 ti hodin. Zvládnu to s elektromobilem? To je mé běžné ježdění, které mě živí.
Brno - Uherské Hradiště (přes Buchlováky) - Brno za dvě a čtvrt hodiny.

Zvládnu to?

Pokud zní odpověď ano, velice se omlouvám za podcenění elektromobilů. Pokud zní odpověď "ne", není možné považovat elektromobil na "běžné ježdění". Alespoň pro lidi, kteří se silnicí živí. Pro zbytek "lidí" je pořízení EV zbytečně drahé a návratnost s ohledem na zbytek prakticky nulová, pokud denně nedojíždíte 60 km do práce, kde dobijete zadarmo a potom to samé zpět domů, kde dobijete z nočního tarifu. Takových je ale málo.

Moc dobře víte, že pokud pominu Teslu s 90kWh pod podlahou, tak se to ostatními elektromobily zvládnout za 5 hodin nedá. Mapa ukazuje Brno-Ruzyně čas 2:11, takže po započtení povinné přestávky 30 min po 4,5hod jízdy to tak vychází na těch 5 hodin. U elektromobilu, s výjimkou výše zmíněné Tesly je třeba připočítat 2 - 3 zastávky na nabíjení po zhruba 30min, takže cca 1-1,5 hod. To dozajista víte a možná právě proto se tak ptáte.

Pro lidi, kteří "se silnicí živí" to samozřejmě není. Ovšem kolik je takových, kteří se silnicí živí? Jaké procento majitelů třeba zrovna Oktávek se silnicí živí? Většina, nebo dokonce drtivá většina? V tom případě máme národ složený z profesionálních řidičů. ;-)

Pojmem "běžné ježdění" jsem měl na mysli to, že i u nás díky rozšiřující se nabíjecí infrastruktuře člověk nemusí pracně hledat místo pro nabíjení a nemusí mít kvůli tomu ony žaludeční vředy.

Prostě to, že to nevyhovuje zrovna vám, ještě neznamená, že to nemůže vyhovovat někomu jinému. Na rozdíl od vás si nedovolím spekulovat, že pokud mně osobně něco vyhovuje nebo naopak nevyhovuje, že stejný postoj musí nutně mít většina lidí a že jen "takových málo" je na tom jinak než já.

Pokud máte pocit, že je to všechno úplně jinak, tak to je samozřejmě vaše právo a já vám to nadále vymlouvat nebudu. Pěkný večer. :-)

---

Nissan Leaf 24kWh, 238.000 km
Nissan Leaf 40kWh, 11.000 km

Já měl za to, že Tesla 90 a Tesla 100 dá dálniční rychlostí kolem 350 a 400km na jedno nabití, nebo se pletu? Pak by měla stačit jedna 30 min. přestávka na kávu na Vystrkově.

Ale jak píšeš v tomto režimu nahradit Superb je finanční nesmysl, pokud tohle někdo nejezdí každý den.

---

<_-@--°°°°°°°-@-_>
Kia Soul EV 2016, 50 tis. km

Obrázek uživatele Josef

S Teslou S100D ano. Jinak zatím dnes ne. Možná i s Modelem 3. Případně samozřejmě s BMW i3 s REXem to taky půjde bez problémů. A mimochodem, těch 5 hodin vám v dnešních zúženích D1 nevěřím. Je to fyzikálně nemožné. To byste v neuzavřených místech musel jet přes 200.

:-D Pokud není kolona, tak Brno- letiště Praha - Brno 5hodin bez porušení jediného rychlostního limitu.
Pokud kašlu na 820 a jedu 100, tak jsem schopen být na letišti za dvě a čtvrt hodiny.

Obrázek uživatele Josef

Ano, pokud není kolona. To je to důležité slovo :D

Dělali jsme kalkulaci pro nás podnikatele.

Víte, kdy TESLA a Superb budou v nule? Tesla by po spočtení většiny normálních nákladů dohnala Superba při 1.150.000km :-) A byli by si kvit. V případě, že by se neustále tankovalo na CHARGERECH zdarma :-D

Pro podnikatele k ničemu :-D

Obrázek uživatele Martin67

Vy kalkulace raději nedělejte a pro podnikatele už vůbec ne!
Nejprve si spočítejte srovnání Superb proti metru nebo tramvaji a to teprve uvidíte co vám vyjde!
A nezapomeňte, že metro ani tramvaje nemusíte kupovat vůbec a jako bonus kupodivu stejně jako elektromobily nesmrdí.
Jak vás vůbec napadlo porovnávat Teslu se Superbem? To jako vážně?

Vidím, že slepý radí jednookému. Víte, co zajímá zákazníky? Jestli je pro ně důležité, jestli je to spalovák nebo elektromobil? Na to zapomeňte.
Někdy zkusím zákazníkovi říct, ať je raději Šalinou, že to pro něj bude levnější, když bude chtít hodit na letiště :-D

Zůstatkovou hodnotu? Po milionu kilometrů? Kolik že vydrží baterie? Milion kilometrů bez problémů? Těžko. Superb taky ne. Osobně myslím, že zde budou hodnoty velice blízko nule u obou vozidel.

Jak mě to napadlo srovnávat tato dvě auta? Z důvodu prostoru pro cestující. Pochybuji, že v Tesle najdu na zadních sedačkách stejně prostoru jako je v Superbu (což je pro zákazníky důležité), ale i tak jsem si to dovolil :-).

A věřte mi nebo ne, kalkulace stále budu dělat, živí mě to a zatím dobře :-D

Obrázek uživatele Martin67

Nechtěl jsem se pasovat do role kritika, jen mě pobavilo, že někdo porovnává Vůz s jiným vozem, který stojí 5x méně. Superb bude báječné auto pro člověka, který za vůz chce utratit 700 tisíc. Je to stejné, jako Passat je báječný pro člověka, který chce utratit za vůz rovný milion. A tak lze pokračovat, Mercedes E za 1,5 mil, BMW 7, Mercedes S , Audi A8, Porsche Panamera porovnávejme s vozy za 3 mega. Tedy s Teslou S anebo X. Když to přeženu, jak mohu porovnávat Rolse s Hjondé i10. A nelze přece porovnání obhajovat tím, že oba mají kufr a 4 kola, přestože to tak je.
Tesla S i X měří přes 5 metrů a váží 2,3, resp. 2,5 tuny. Obě Tesly jsou velmi bezpečné velké vozy se vzduchovým odpružením. Pokud byste dal na Superba teoreticky 22" kola, překousnete si jazyk na prvním kamínku, který přejedete. Tesly mají úplně jiné deformační zóny, úplně jinou ochranu posádky a jsou to prostě úplně jiné vozy, než Superb, přestože i ten je relativně velký a pohodlný.

Výborně, pokud máte představu, že nový Superb stojí 700 tis, nemáme se o čem bavit :-D

Pěkný den.

Obrázek uživatele Martin67

Tak teď jsem se vážně podíval. A ulevilo se mi, protože na stránce
http://www.skoda-auto.cz/models/novy-superb
je uvedeno, že nový Superb stojí od 640 tisíc Kč.
Takže vám teď moc nerozumím. Snad jsem se docela trefil, když jsem napsal, že Superb stojí 700 tisíc.
Dobře, možná 640 tis. stojí Superb holoprdka, ale nebavíme se tu hned o verzi Klement Gotwald...

To rozhodně není pravda. Kalkulovali jste s rozdílnou zůstatkovou hodnotou?

---

ecotaxiolomouc.cz

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Teslu S porovnávajte s rovnako veľkým autom ( MB S, BMW 7 a pod.) To ako ja keby som porovnal Leaf s Audi A6...

Obrázek uživatele Josef

Návratnost je samozřejmě nesmyslná. To nikdo nepopírá. Ale BMW i3 dožene Superba docela rychle.

I3 jsem nedělal, to je pravda, do toho mi žádný člověk nebo tři nevleze na cestu do Prahy

Obrázek uživatele Josef

Jo, tři se tam vejdou dost pohodlně. Ale je to spíš rodinná kára pro rodinku s malými dětmi.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Tento článok by si mal prečítať ten, čo sa rozhoduje medzi Teslou 3 so sieťou Supercharger alebo Leafom, e-Golfom, Ioniqom, BMW i3 alebo autom iných tradičných automobiliek. Aj keď som najazdil 100.000 km s Leafom okolo komína, tak na toto by som sa nedal. Rád by som bol bez žalúdočných vredov od nervozity... Počkám si na koniec r. 2018, alebo začiatok r. 2019 a potom sa rozbehnem s Teslou 3 do sveta....

No, ona TM3 není TMS/TMX s nabíjením na SC zdarma a žádný elektromobil nemá baterku bezednou jako je nápoj v KFC. ;-) Po vyčerpání prvních 50kWh (nebo třebas i 80kWh) nabitých doma a vyčerpání 400kWh/rok na SC zdarma, což prezentuje zhruba 2-2,5tis.km, budou majitelé TM3 zatraceně rádi, když budou moci nabíjet třeba ve Francii zdarma místo ekvivalentu 5Kč/kWh v Eurech.

---

Nissan Leaf 24kWh, 238.000 km
Nissan Leaf 40kWh, 11.000 km

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Cena je 0,20€/kWh.TM3=15 kWh x 0,20 = 3€/100 km...to sa vám zdá moc?..

Ale musíš se rozeběhnout s 80 kWh baterií, s tou 50tkou si moc nepomůžeš.

---

<_-@--°°°°°°°-@-_>
Kia Soul EV 2016, 50 tis. km

to je nesmysl s S60 si jezdim po evrope jak potrebuju , a zatim sem vsude dojel bez problemu a platil sem jen myta

Ale jo, evidentně se dá jezdit i 30tkou. Ale říkat, že i3 je slabota a koupit si Teslu s 50tkou, která má spotřebu o 30% vyšší než BMW, tak to vyjde skoro na stejno.

---

<_-@--°°°°°°°-@-_>
Kia Soul EV 2016, 50 tis. km

Obrázek uživatele Josef

Přiznám se, že na toto bych neměl odvahu. Respektive, dokud nebudu mít v autě větší baterku, na takto dlouhou cestu se s ním nevydám. Nejsem masochista.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

co je to v Rakousku za divnoasfalt že samovolně zvedne spotřebu o 37% !?

Obrázek uživatele jurazhor

díky moc,doufám,že se mi někdy tyto informace budou hodit :)

---

jurazhor

Pěkné čtení, ale po tomhle článku běžný čtenář jednoznačně musí říci, že EV auto je kravina :)

---

<_-@--°°°°°°°-@-_>
Kia Soul EV 2016, 50 tis. km

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

To je přesně důvod, proč nepublikuji svou cestu na SK, kdy jsem během 1 dne projel půlku SK s iOnem (cca 750km), neboť nefanda EV by řekl "To je důvod, proč si nekupovat EV", ale zase na druhou stranu pro EV komunitu to jsou velmi cenné informace.

BTW nemá někdo zkušenosti s nabíjením v Polsku? Rád bych někdy zkusil projet Polsko, jen se bojím, abych se někde s iOnem nezasekal nečekaně na pomalé zásuvce, případně vůbec nedojel.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

V breznu a dubnu letosniho roku jsem kazdou druhou sobotu, podnikal cestu za teplejsim pocasim a koupanim do Madarska. Nekdy jen do Gyoru, nekdy Budapest, ale vetsinou Sarvar. Rano tam a veccer zpatky! :-) Prumerne vzdy cca 850km. Bez nervu a nabijeni zdarma po cele ceste, s celkovym zdrzenim na nabijeni 2x30minut (vycurat, kaficko a svacinka :). Trasa Šumperk -Brno - Bratislava - Sarvar. V pondeli jedu diky Ladovi a jeho informacim, s detmi k mori do Italie uplne v klidu.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Tak držím pěsti, ať Vám vše klapne. Od nabíjení, až po počasí. Bylo by fajn nám sem napsat,jak to vše nakonec dopadlo.Zda hladká cesta a nebo nejde komplikace. Jirka

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Skvělý článek díky.
E-NV200 jsem jeden den testoval a dost jsem si sliboval, je to přeci jen jediný prostorný elektromobil pro rodinu na trhu. Ale byl jsem zklamán zejména dojezdem, akumulátor je na tak velké a těžké auto přeci jen malý.
Zároveň to bylo moje první setkání s modelem NV200 a i když jsem nečekal kde jaký luxus, tak sparťanský je až moc, tedy na osobní používání.
Jinak jako Taxi je to skvělý model.

Obrázek uživatele Radovan

Pod to všechno se mohu podepsat. Přitom míst na další nebo větší baterii má jak v předním kufru, tak v podlaze až po zadní nárazník habaděj. A když už šlo přidat baterku Leafovi, tak proč ne alespoň eNV200 ve verzi osobní kombi Evalia nejvyšší výbava? To fakt nepochopím. I ti taxikáři, co s tím vozí lidi, by to ocenili.

---

Elektromobily Peugeot Ion nový od 4/2014, najeto 79 tis. km, od 5/2016 druhý ojetý pro ženu, najeto 34 tis. km (48 celkem), elektrokolo Agogs SilverGo od 10/2013, domácí FVE 3,6kWp od 9/2009, ohřev vody solárními panely Vaillant od 6/2010, vlastní studna od 1999, dřevodům sendvičový panel od 2000, permakulturní zahrada od 2017.

Velmi zajímavé dobrodružství.Netušil jsem, že dnešní pneumatiky mohou být takový zmetek.


Nabíječky elektromobilů CircontrolAutonabíjení.cz - vše pro Váš elektromobilveletrh e-Salon