Znečištění vzduchu ultrajemným prachem je vysoce nebezpečné, ale neměří se

Světová zdravotnická organizace (WHO) aktuálně varuje že dýcháme vzduch plný škodlivin a celosvětově každé šesté úmrtí lze přičíst chorobě v důsledku znečištění životního prostředí.

Mezi místa s nejvíce znečištěným ovzduším patří Ostravsko, Mostecko, Brno, ale i Praha. Škodí i polétavý prach, ultrajemné prachové částice. Ty se však bohužel systematicky neměří. S největší pravděpodobností budou ale jeho hodnoty nejvyšší také v těchto oblastech. Špatné ovzduší je jedním z faktorů vzniku závažných nemocí. 

Měření ultrajemného polétavého prachu je již k dispozici, ale je zatím drahé

Polétavý prach je na první pohled neviditelný, vznáší se ve vzduchu několik hodin a ty nejmenší částice někdy i několik týdnů. „Zatímco ovzduší na venkově obsahuje především zdroje znečištění z lokálních topenišť, tak ve městech je dominantním faktorem doprava a částečně i průmysl,“ říká Jan Topinka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

Přístroje pro měření ultrajemných částic v ovzduší již jsou k dispozici. Celý proces je však zatím neúměrně drahý. Stávající stanice Českého hydrometeorologického ústavu, kterých je mnoho, měří částice PM10, tedy menší než 10 mikronů, a pak PM2,5, tedy menší než 2,5 mikronu. A jen některé měří částice menší než jeden mikron, a to pořád ještě nejsou ty ultrajemné.

„Větší částice prachu zachytí naše nosní sliznice, ty menší až naše průdušky a celé dýchací ústrojí. Jedná se o malé částice různých látek, které jsou různě velké a také různě těžké. Je tvořen většinou sírany, amonnými solemi, uhlíkem, některými kovy, dusičnany, případně i těkavými organickými látkami nebo polyaromatickými uhlovodíky,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher. 

Polétavý prach zkracuje délku života. Nejčastěji vyvolává astma, plicní choroby včetně rakoviny plic, dále ohrožuje malé děti, a to i ty ještě nenarozené, je tedy nebezpečný i v těhotenství. U starších lidí pak může způsobovat cukrovku, vysoký krevní tlak a různé srdeční nemoci.

Nově vědci zjišťují, že může mít vliv i na vznik nebo rozvoj neurodegenerativních onemocnění. „Při dýchání mají schopnost proniknout hluboko do organismu, do plic, a ty nejjemnější pronikají prostřednictvím hematoencefalické bariéry i do mozku,“ dodává Jan Topinka.

Co můžeme dělat my?

Lepšímu ovzduší pomáhá i důsledný úklid městských či obecních komunikací nebo firemních prostor a vše tkví ve strategickém a systematickém přístupu k úklidu. „Profesionální péče o venkovní čistotu totiž zamezí nejen dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu, ale i zanesení nečistot do všech vnitřních prostor a následnému poničení vnitřních povrchů,“ dodává Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

Záchytu prachu pomůže i obecní zeleň. Vyšší tráva, keře a stromy či zelené fasády vedle CO2, oxidů dusíku a přízemního ozónu pohlcují také jemný polétavý prach, který na sebe váže toxické látky a je zdrojem vážných onemocnění.

zdroj: tisková zpráva

5 Comments on “Znečištění vzduchu ultrajemným prachem je vysoce nebezpečné, ale neměří se”

  1. Podľa zákona sú správcovia komunikácií povinní kosiť trávu, čo pomáha šíreniu ultrajemného prachu. Kosením tiež ničia celý ekosystém, ktorý v tráve funguje. Niektoré zákony sú fakt zastaralé. Počítačové programy a aplikácie sa každú chvíľu aktualizujú, zákony zostávajú v platnosti, aj keď už sú desaťročia úplne mimo.

    1. „Vědec“ kvůli přísunu peněz z grantu vygeneruje „objev“, písálek kvůli zvýšení čtenosti plátku (webu) vygeneruje bombastický článek (oba dva prvky v blízké budoucnosti nahradí Ai) a lidičkové bez schopnosti použít vlastní mozek (už jen zvolený nick pisatele výše o tom vypovídá vše) jsou z toho ultra.zesraní …….

Napsat komentář